Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

7. 7. 2022

Dvacet minut Radiožurnálu – Pavla Holcová (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:41

Hostem je Pavla Holcová, zakladatelka a ředitelka Českého centra pro investigativní žurnalistiku. Přináší filmový dokument o vraždě Jána Kuciaka a jeho přítelkyně nové skutečnosti? Jak změnila kauza slovenskou společnost? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2022. Premiéra 6. 7. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Festivalový host Jana Pokorného – Jan Hřebejk (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:54

Hostem je režisér Jan Hřebejk. Živé vysílání z R-Streamu na MFF Karlovy Vary. Moderuje Jan Pokorný.

Natočeno 2022. Premiéra 6. 7. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Radiofórum – {Václav Havel o Temelínu} (2000)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:30

Připravil a moderuje Jan Pokorný.

Hovoří Václav Havel, Václav Havel Petr Nováček a Jan Pokorný.

Natočeno 2000. Premiéra 9. 10. 2000 (ČRo 1. Radiožurnál).

Lit.: Kopp, Milan: Václav Havel v Českém rozhlasu 1 o Temelínu. In web IRozhlas, 9. 10. 2000 (článek). – Cit.: Prezident Václav Havel si vyčítá, že propásl na začátku 90. let šanci zabránit dostavbě jaderné elektrárny Temelín. Prohlásil to dnes ve vysílání Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu, kde byl hostem pořadu Radiofórum.

Po dnešním povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ke spuštěním prvního bloku elektrárny už zbývá Havlovi podle jeho slov jen věřit, že je Temelín bezpečný a že je to zároveň poslední jaderná elektrárna v zemi. „Jestli si něco vyčítám jako svoji vůbec největší chybu, co jsem za deset let prezidentství udělal, tak to bylo, že jsem nevystoupil velmi ostře v roce 1990 proti stavbě Temelína,“ konstatoval prezident v rozhovoru pro Český rozhlas.

Svou šanci propásl, když federální vláda rozhodovala o tom, že se dostaví jen dva ze čtyř bloků Temelína. „Kdybych já začal křičet a řvát, že tam nemá být žádný, tak jsem možná měl tehdy takový vliv, že by se to stalo. Ale vycházel jsem z asi nesprávné úvahy, že oni vědí, co činí,“ přiznal. Své hlasité „ne Temelínu“ vyřkl prezident až loni v květnu, krátce předtím, než vláda ČSSD rozhodla o jeho dostavbě. Nyní už se to ale podle Havla nedá zachránit. „Zbývá jediné – pevně věřit a doufat, že tato elektrárna je skutečně bezpečná, že v ní nikdy k žádné havárii nedojde a já osobně pevně věřím, že je to naše poslední jaderná elektrárna,“ uvedl Havel jen pár hodin poté, co Státní úřad pro jadernou bezpečnost vydal povolení k aktivaci paliva v prvním reaktoru. Jihočeská elektrárna se tím začala připravovat na zahájení vlastní řízené štěpné reakce.

Lit.: anonym: Rozhovor prezidenta republiky Václava Havla pro Český rozhlas 1 Radiožurnál pořad Radiofórum. In web Knihovna Václava Havla, b. d. (katalogizační záznam + citace). – Cit.:  (…) … Rozhovor prezidenta republiky Václava Havla pro Český rozhlas 1 Radiožurnál pořad Radiofórum …
… Praha, studio Českého rozhlasu 9. října 2000 živé vysílání Jan Pokorný, redaktor: Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál. Teď je 17:10. Před několika vteřinami opustily televizní štáby studio …
… Václava Havla. Dobrý den. Václav Havel, prezident ČR: Dobrý den. Jan Pokorný: Pane prezidente, minulý týden jste byl nemocen. Už jste zdráv? Václav Havel: Myslím, že už jsem /přerušen …
…/… Jan Pokorný: Nemusíme vás tedy šetřit? Václav Havel: … že už jsem zdráv. Šetřit mě rozhodně nemusíte, jsem dokonce zdráv do té míry, že zítra brzy ráno odlétám na státní návštěvu do Turecka …
… Temelín. To je k aktivaci paliva v reaktoru. Zastánci Temelína pravděpodobně už chladí šampaňské k přípitkům. Nechává vás to chladným, pane prezidente? Václav Havel: Já se domnívám, že v této chvíli …

Den s Českým rozhlasem – Hudební speciál – filmžurnál (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:54

Moderuje Vladimír Kroc.

Hovoří Jiří Krhut a Štěpán Kozub.

Natočeno 2022 (Karlovy Vary, sadová kolonáda). Premiéra 2. 7. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 19:00 – 21:00 h.)

Lit.: anonym: Radiožurnál ve Varech. In web ČRo 1 Radiožurnál, červenec 2022 (článek). – Cit.:  (..) V sobotu 2. července připravil Český rozhlas na festivalu speciální program. Celodenní vysílání z R-streamu v Karlových Varech završíme hudebním speciálem plným zábavného povídání a originální hudby. O oboje se po 19. hodině postará dvojice Jiří Krhut a Štěpán Kozub. (..)

Bez masivní zbrojní podpory Ukrajincům hrozí, že v nerovném souboji skončí na štítě (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 11:50

Libor Dvořák. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 6. 7. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Bez masivní zbrojní podpory ze Západu Ukrajincům hrozí, že v nerovném souboji skončí na štítě. In web ČRo Plus, 6. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak ústy samotného Vladimira Putina prohlásilo Rusko, od neděle 3. července má plnou kontrolu nad celou Luhanskou oblastí. Tečkou za operací v této části Ukrajiny se bezesporu stal pád Lysyčansku. Kyjev přitom už dříve poctivě přiznával, že jeho vojska jsou na těchto územích v mimořádně obtížné situaci.

Ukrajinské problémy jsou pochopitelné a popravdě řečeno dlouho očekávané. Tím hlavním z nich je zatím stále drtivá převaha ruského dělostřelectva a raketové techniky, kterým Ukrajina i přes západní vojenské dodávky jednoduše nedokáže čelit. Právě proto dosavadní ukrajinský gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj musel přiznat, že bitva o Lysyčansk byla prohrána.

Zároveň však říká, že v dané chvíli a dané situaci bylo důležitější zachovat při životě vojska pro příští protiofenzívu, která může začít, jakmile Západ Ukrajině pošle veškerou slíbenou těžkou výzbroj. K tomu luhanský gubernátor dodává: „Naši vojáci by dokázali město držet ještě dlouho, ale ruská převaha je drtivá… Rusové by Lysyčansk zničili palbou z dálky, takže pro naše vojáky nemělo smysl čekat tady na zajetí nebo na smrt.“ (..)

Seriál Radiožurnálu – Festivalový zápisník Ĺubomíra Smatany 1/?? (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:49

Připravil Ĺubomír Smatana.

Natočeno 2022. Premiéra 1. dílu 3. 7. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.) v cyklu Seriál Radiožurnálu.

Obsah: 1. Je to splněný sen, říká muzikant Macháček. SymfoMIG vystoupil ve Varech – 2. Děti, ženy i horníci. Na filmžurnál s Kozubem a Krhutem přišlo obrovské množství lidí – 3. „Vypovídá to něco o tom režimu.“ Diváci ve Varech hodnotí ruský film – 4. Pivo za 75 korun? Radši zůstaneme u drinků, hodnotí festivalové ceny divačky ve Varech – 6. Zajezdíte si pěkným autem a ještě si vyděláte, pochvalují si řidiči karlovarského festivalu

Lit.: and – Smatana, Ĺubomír: Festivalový zápisník Ĺubomíra Smatany. In web ČRo 1 Radiožurnál, 7. červenec 2022 (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.: Ve Varech to na začátku července žije, a kdo může, jede tam. Kdo nemůže, ten by měl každý den v 8:50 poslouchat Radiožurnál, aby kus festivalové atmosféry ochutnal aspoň zprostředkovaně – přes mikrofon našeho skvělého reportéra Ĺubomíra Smatany. Vydejte se s ním do kina, na kolonádu i na večírek mezi festivalové hvězdy. (..)

Ptám se já – „Jsou hosté, kteří k nám prostě nepřijdou“ (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 11:43

Na kterého hosta moderátorky Ptám se já nezapomenou? A které rozhovory jsou ty nejtěžší? Moderátorky Marie Bastlová a Veronika Sedláčková odpovídaly na dotazy diváků ve speciálu Ptám se já. Připravila Eliška Dokulilová.

Hovoří Veronika Sedláčková a Marie Bastlová.

Natočeno duben 2022 (Brno, Kabinet múz). Webová premiéra 4. 7. 2022 (Seznam Zprávy, 11:20 h.).

Lit.: Dokulilová, Eliška: „Jsou hosté, kteří k nám prostě nepřijdou,“ říkají moderátorky Ptám se já. Proč? In web Seznam Zprávy, 4. 7. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Moderátorky Ptám se já Marie Bastlová a Veronika Sedláčková za sebou mají už dvě živá vysílání se speciálními hosty mezi diváky a posluchači. Ti se mohli ptát i přímo jich. Co je nejvíce zajímalo?

Na to Marie Bastlová a Veronika Sedláčková odpovídaly v brněnském Kabinetu Múz.

„Hrozně bych chtěla dělat rozhovor s novozélandskou premiérkou Jacindou Ardernovou. Moc ji obdivuji a chtěla bych se jí zeptat, co je pro ní v její politice důležité,“ prozradila Veronika Sedláčková v odpovědi na dotaz, kdo je jejím vysněným hostem.

Marie Bastlová by prý nejraději ve studiu přivítala především ty, kteří pozvání Ptám se já dosud nepřijali. „Do studia bych si nejvíce přála expremiéra Andreje Babiše, prezidenta Miloše Zemana, Martina Nejedlého nebo Vratislava Mynáře. Všechny ty, kteří k nám nechodí,“ řekla.

„Mrzí mě ale, že řada hostů k nám na rozhovor nepřijde. Je to i proto, že řada politiků má svá média, kam chodí, kde jsou k nim buď vstřícnější, nebo jim prostě nedávají konfliktní otázky,“ dodala.

Shánění respondentů do Ptám se já podle Marie Bastlové není vždy jednoduché – právě ti, kterých se aktuální politické kauzy týkají a nebo jsou s nimi spojeni, nemají motivaci přijít situaci vysvětlovat.

A jak se moderátorky na rozhovory připravují? „U politických rozhovorů je to jiné. Člověk má jistý background, protože situaci sleduje průběžně. U odborných rozhovorů zabere rešerše více času. Tahle práce mi ale umožňuje celoživotní studium, což je skvělé. To na novinařině považuji za velké plus – máte možnost si neustále rozšiřovat obzory a dovídat se nové věci,“ prozradila Veronika Sedláčková. (…)

Strany tradiční a velké, i ty malé (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 11:36

Radko Kubičko. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 6. 7. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Kubičko, Radko: Radko Kubičko: Strany tradiční a velké, i ty malé. In web ČRo Plus, 6. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nevídaný skandál a už druhé klopotné hledání nového ministra odhalily nejen obecné prostředí české politiky, ale také slabiny vládního hnutí Starostové a nezávislí. Ze všech současných vládních stran se nejvíce svou nestandardností přibližuje těm, které jsou nyní v opozici. Ale zatímco v jejich případě jde o fankluby silných osobností, hnutí STAN připomíná spíše neformální sdružení.

Vzniklo jako hnutí úspěšných starostů a dalších komunálních politiků kolem několika sympatických osobností, které se vypravily i do velké politiky, zprvu pod křídly vznikající TOP 09, která také byla spíše spontánní formací, bez regionálního zázemí, které STAN přinesl. Po rozchodu se STAN chtělo transformovat v plnohodnotnou stranu, vzniklou zdola, která si vybuduje své centrální struktury.

Nebyl ale čas, hnutí zažilo další pozoruhodné peripetie. Nejprve se chtělo spojit s KDU-ČSL, obě strany do kampaně investovaly mnoho potenciálu a financí, ale skončilo to na tradičním strachu KDU-ČSL z pětiprocentní klauzule. STAN už leckdo odepisoval, padal až na procento volebních preferencí v předminulých volbách. (..)

Na koberečku 1/?? (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 11:09

Podcast Hnutí Duha. Přidejte se k nám na kobereček a ponořte se do těch nejžhavějších environmentálních témat. Podcastem vás společně se svými hosty a hostkami provází ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková.

Hovoří Ondřej Pašek (1) a další.

Natočeno 2022. Webová premiéra 1. dílu 5. 7. 2022 (Spotify, 14 min.). K poslechu zde.

Obsah: 1. Jak ušetřit na elektřině? Vyplatí se soláry?

Okno na jih 1/3 (2022)

Filed under: Četba na pokračování,Povídky — Premek @ 10:33

Gyrdir Elíasson. Výběr z novely islandského spisovatele. Překlad Marta Bartošková. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Pavel Batěk.

Natočeno 2022. Premiéra 6. – 8. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h.) v cyklu Dopolední četba u příležitosti konání Měsíce autorského čtení, věnovaného literatuře Islandu.

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Zchlaďte se pěti povídkami z Islandu – země sopek a ledových bouří. In web ČRo 3 Vltava, 7. červenec 2022 (článek). – Cit.: (..) Vyprávění v novele Okno na jih se odvíjí chronologicky během čtyř ročních období. Hlavní hrdina se nachází v jakémsi dobrovolném vyhnanství na venkově, poblíž rybářské vesnice na západě Islandu. Zlomkovitý text přibližuje a rozkrývá mnohdy bolestnou snahu o uměleckou tvorbu. Postavy knihy, na které hlavní hrdina pracuje, se strnule vzpouzejí autorovým pokusům vdechnout jim život a poslušnost vypovídá i starý psací stroj. Ani navazovat vztahy se skutečnými lidmi se spisovateli nedaří. Naléhavý pocit prázdnoty se zde mísí s pozorováním detailů krajiny i všedního života ve vesnici a jejím okolí. Text uvádíme u příležitosti konání Měsíce autorského četní, věnovaného literatuře Islandu. (..)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress