V jakých kategoriích budou soutěžit transgender sportovci? Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Barbora Sochorová, Pavel Vondra, Matěj Válek. Sound design a hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Český rozhlas Plus, ČT24, YouTube – ABC, YT – Al Jazeera English, YT – ITV News, YT – Sky News.
Hovoří šéfredaktorka Rádia Wave Barbora Bára Šichanová.
Lit.: Kabrhelová, Lenka: Trans ženy ve sportu: je větší inkluze fér, nebo naopak? In web Seznam Zprávy, 7. 7. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ve světě sportu sílí diskuze, jaká pravidla by měla platit pro soutěžení transgender sportovkyň – tedy žen po změně pohlaví, které se narodily v mužském těle. Jak vyvážit hledisko fyzické výkonnosti s respektem k jednotlivcům a jejich potřebám? A co toto pnutí ukazuje o obecnějším přístupu k právům lidí, kteří prošli změnou pohlaví? (…)
Trans ženy nebudou moci závodit v elitních ženských soutěžích. V červnu to oznámila Mezinárodní plavecká federace (FINA). Nedlouho poté k podobnému rozhodnutí dospěla Mezinárodní ragbyová liga (IRL) a stejný krok naznačilo i vedení Světové atletiky.
„Co je férovost? Co je neférovost? (…) Jak obecně důležitá je výkonnost jako kritérium hodnocení sportu? A jak důležitá třeba je vedle toho seberealizace (transgender sportovců)?“ (…)
Host: historik Michal Stehlík. Jak bude trávit prázdniny se svými osmi dětmi? Neplánuje, coby nadšený ochotník, sestavit rodinný divadelní soubor? Proč si oblíbil citát Marka Twaina: „Historie se neopakuje, ale rýmuje.“? A skutečně je někdy třeba přepsat dějiny? Moderuje Vasil Fridrich.
Lit.: Fridrich, Vasil – juk: Nejsme velmoc, Češi jsou v dobrém obyčejní. Ale výjimečný je náš humor, tvrdí historik Michal Stehlík. In web ČRo 2 Praha, 6. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Proč se historik Michal Stehlík považuje za naivního slávistu? „Říká se, že být slávistou je celoživotní masochismus a naivita,“ směje se v Blízkých setkáních. „Mám to po tatínkovi,“ svěřuje se v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. Historik se věnuje nejen fotbalu, ale je i osminásobným tatínkem. Přesuny dětí a dovolené zvládá bez auta. Na Dvojce rozebral i českou národní povahu. „Všichni jsou proti nám. A když není nikdo proti nám, tak si ho vyrobíme,“ říká s nadsázkou.
„Nejsme velmoc, jsme v dobrém obyčejní,“ popisuje povahu Čechů historik Národního muzea Michal Stehlík. Který národní sebeklam má nejraději? „Mýtus o české výjimečnosti,“ připouští v rozhovoru na Dvojce. „V čem jsme neobyčejní, to je humor,“ dodává v Blízkých setkáních.
Domnívá se, že hrdiny potřebujeme, ale varuje před fenoménem mramorových slz. „Hrdinou se totiž může stát každý,“ vyjádřil se v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. (…)
Natočeno 2022. Premiéra 4. – 8. 7. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:20 h.) v cyklu Seriál Radiožurnálu.
Veřejná premiéra 2. dílu pod názvem Čekání na tátu 17. 10. 2023 (Olomouc, Umělecké centrum UP, Divadelní sál – 3. patro, 15:40 h.; 4 min.).
Shortlist Prix Bohemia 2023, sekce Reportáž.
Zvláštní ocenění poroty Prix Bohemia Radio 2023 v sekci Reportáž za 2. díl (Čekání na tátu).
Obsah: 1. díl: „Jsem šťastná, že ho tady můžu mít.“ Pětinásobná matka Veronika vychovává ve vězení batole (2. díl: „Zvládá to hůř než já.“ Matka tří dětí čeká na muže, až se vrátí z vězení (3. díl: Den s dítětem ve vězení: Z tvrdých chlapů se stávají otcové od rodin (
Lit.: prh: Rodičem přes mříže. Seriál Radiožurnálu o rodičích a dětech, které rozdělil výkon trestu. In web ČRo 1 Radiožurnál, 6. červenec 2022 (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.: Pětinásobná matka ve vězení, čekání na tátu, který je ve výkonu trestu, dětský den v kriminále, kdy se mimořádně můžou na jeden den věznění rodiče a děti sejít, nebo první rok na svobodě a příběhy, co končí kladně. V novém seriálu Radiožurnálu vás budeme brát tam, kam se většinou nikdo podívat nechce – do vězení. Poslouchejte od pondělí do pátku v 9:20. (..)
Lit.: prh – Veselá, Marie: „Jsem šťastná, že ho tady můžu mít.“ Pětinásobná matka Veronika vychovává ve vězení batole. In web ČRo 1 Radiožurnál, 4. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Veronice je 37 let a svého 1,5letého syna vychovává ve vězení. S malým Péťou už několik měsíců sdílí společný pokoj ve Světlé nad Sázavou. „Aspoň za toho jednoho jsem šťastná, že ho tady můžu mít,“ říká Veronika, na kterou doma čekají ještě další čtyři děti. Péťa má na pokoji hračky, v oknech chybí mříže, na stěnách jsou obrázky. Více než ve vězení to tady připomíná mateřskou školu. Veronika také píše Péťovi deník. Do konce trestu zbývá pár stovek dní. (…)
Lit.: anonym: Čekání na tátu. In web ČRo Prix Bohemia, 22. září 2023 (článek + scénář ke stažení). – Cit.: Druhý díl reportážního seriálu „Rodičem přes mříže“ přináší svědectví trojnásobné matky, která s dětmi čeká, až se její muž vrátí z vězení.
Žena popisuje, jak se s tím vypořádávají synové, jak odloučení zvládá ona, jak ho prožívá její muž a jaký má vliv na jejich vztah. V reportáži mluví i mladší syn a součástí je i telefonický rozhovor partnerů. (…)
Hostem Hovorů je český skladatel, dirigent a pedagog Jiří Trtík. V roce 2021 získal cenu OSA za nejúspěšnějšího skladatele vážné hudby v zahraničí. Prozradí například to, jak ho v životě i tvorbě ovlivnil farář Josef Toufar umučený komunisty. Moderuje Petr Vizina.
Lit.: lup – Vizina, Petr: Jsem z Číhoště – mám ideály a budu je mít, říká skladatel Trtík. In web ČRo Plus, 5. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Skladatel a dirigent Jiří Trtík studoval skladbu v americkém Clevelandu a dnes píše pro světové i domácí orchestry. Velký vliv na jeho kariéru měl příběh faráře Toufara – jeho dědeček totiž hrál na varhany v Kostele Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti. „Ten příběh na mě měl – a stále má – vliv,“ říká.
Trtík se před lety sešel s básníkem Milošem Doležalem – líbily se mu jeho básně, které chtěl zhudebnit.
„A on mi říká: ,Jiří, ale víte, jakou máte v rodině souvislost s farářem Toufarem?‘ Odvětil jsem, že vím,“ popisuje příběh s tím, že mu pak básník předal modlitbu, která se objevila v deníku jedné paní z obce Číhošť, a on ji měl zhudebnit.
„Mně se strašně zalíbila, byl jsem z ní naprosto unesen, jmenuje se Můj Ježíši. Následně jsem na 14 dní zavřel dveře a nedělal nic jiného – až jsem ji zhudebnil pro sbor i varhany,“ dodává.
V prosinci 1949 se během kázání faráře Josefa Toufara pohnul asi půl metru vysoký kříž na hlavním oltáři – události se začalo říkat Číhošťský zázrak. (…)
Lit.: Fridrich, Vasil: Host: Eliška Kodyšová, ředitelka spolku APERIO – Společnost pro zdravé rodičovství. In web ČRo 2 Praha, 5. červenec 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak souvisí stav českého porodnictví se zrodem Aperia? Co je nejčastější způsob pomoci pro Sólorodiče? A v čem ji okouzlila široká paleta autorů britské literatury, včetně populární Jane Austenové? (…)
Lit.: Czyżewska Jacquemet, Agnieszka: agnieszka czyżewska jacquemet „Miejsce odzyskane“. In web Radio Lublin, 6. 7. 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Gdy drzewa nie mają liści drewnianą cerkiew w lubelskim skansenie widać z daleka, z całej rzecznej doliny i z ruchliwej drogi. Stoi oparta o wzgórze, a poczerniałe deski ścian świadczą o tym, że przez lata wrosła w otaczający krajobraz. Świątynia jest tu na miejscu choć nie jest to jej miejsce. Lubię na nią patrzeć, lubię w niej bywać aby spokojnie popatrzeć w oczy ikon. W jej carskich wrotach utkwiła łuska po kuli – świadek trudnej historii, która udało mi się opowiedzieć. Audiodokument „Miejsce odzyskane“ dzisiaj po 21 w Polskim Radio Lublin na stronie internetowej rozgłośni i w serwisach podkastowych. Linki w komentarzach, zdjęcie pochodzi z fb parafii greckokatolickiej pw Narodzenia Najświętszej Marii Panny w Lublinie. Wspólnota obchodzi w tym roku 35 rocznicę odtworzenia swojego istnienia.
V magazínu Ex libris představíme rozsáhlou třídílnou publikaci Útěk z Leopoldova, kterou připravil historik Jaroslav Rokoský. V roce 1952 z této obávané věznice uteklo šest politických vězňů. Přečetla Veronika Kindlová.
Hostem je historik Ondřej Matějka, bývalý náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Kdo může za to, že ÚSTR přišel o své sídlo v Praze na Žižkově? Proč činnost ústavu opakovaně provázejí konflikty a vášnivé debaty? A má vůbec existence této instituce skoro 33 let po Listopadu 89 smysl? Moderuje Tomáš Pancíř.
Lit.: opa – Pancíř, Tomáš: ÚSTR hromadami zlaťáků neoplývá. Tomu, jak to celé dopadlo, jsme ale zabránit nemohli, oponuje bývalý náměstek ředitele Matějka. In web ČRo 1 Radiožurnál, 5. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nové vedení Ústavu pro studium totalitních režimů tvrdí, že je instituce ve svízelné finanční situaci. Kdo může za to, že ÚSTR přišel o své sídlo v Praze na Žižkově? Proč fungování Ústavu opakovaně provázejí konflikty a vášnivé debaty? A má vůbec existence této instituce skoro 33 let po listopadu 1989 smysl? Tomáš Pancíř se zeptal bývalého náměstka ředitele Ondřeje Matějky. (…)
Režisérka Beata Parkanová soutěží na karlovarském festivalu s filmem Slovo, dějově zasazeným do roku 1968. Rozhovor s ní v mobilním studiu R-Stream moderuje Vladimír Kroc.