Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

10. 6. 2022

Lidice v zemi ovládané režimem, který symboly zneužíval k obrazu svému (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:50

Lidice se staly symbolem nacistických zvěrstev i výkladní skříní socialistické výstavby. Byly vizitkou hned dvou totalitních režimů, přičemž jeden vesnici zlikvidoval a využil k propagandě, druhý ji sice obnovil, ale za cenu toho, že ji k vlastní propagandě zneužije také. Jak – po tom v rozhlasovém archivu pátrala Naďa Reviláková.

Natočeno 2022. Premiéra 10. 6. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Reviláková, Naďa: Lidice v zemi ovládané režimem, který symboly zneužíval k obrazu svému. In web ČRo Plus, 10. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nacisté ji srovnali se zemí, aby navždy zmizela z jejího povrchu. Současně s tím jejímu jménu zajistili věčný život. Využili ho k propagandě a k zastrašení. Později zničenou a znovu obnovenou vesnici k propagandě využil i komunistický režim. Na Lidicích demonstroval například v mnohém sporné úspěchy socialistické výstavby.

Už krátce po válce, při masové národní pouti 10. června 1945, slyšeli přítomní z úst ministra vnitra Václava Noska slova o tom, že ves Lidice bude obnovena.

Což se skutečně podařilo. I když ne tak bezproblémově a hladce, jak později prezentoval poúnorový režim. Třináct let po válce, u příležitosti pouti do Lidic v roce 1957, už mohli nicméně rozhlasoví reportéři obdivovat řady nových domků i rozkvetlých zahrádek. (…)

Zuzana (2022)

Filed under: Povídky — Premek @ 15:44

Lidmila Kábrtová. Povídka. Připravila Eva Lenartová. Zvukový mistr Zdeněk Prchlík. Režie Tomáš Soldán.

Účinkuje Kristína Jurková.

Nastudovala Olomouc v roce 2022. Premiéra 6. 6. 2022 (ČRo Olomouc, 26 min.) v cyklu Setkání s literaturou. Repríza 29. 8. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 13. 1. 2024 (ČRo Olomouc, 18:04 h.) v cyklu Setkání s literaturou.

Lit.: ele (= Lenartová, Eva): Lidmila Kábrtová: Zuzana. In web ČRo Olomouc, 6. červen 2022 (anotace). – Cit.: Zuzana. Tak se jmenuje povídka současné prozaičky Lidmily Kábrtové, autorky povídkové sbírky Čekání na spoušť. (…)

Hlavní hrdinka povídky Zuzana jede k moři, aby vymazala z podvědomí děsivý sen, ale příběh z chorvatské pláže o bolesti, vodě a zázracích je citlivým ponorem do duše hned několika žen, které se vyrovnávají s ranami osudu.

Lidmila Kábrtová

Česká spisovatelka, která vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a obor marketingová komunikace na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. V roce 2013 knižně debutovala prózou Koho vypijou lišky.

„Na život se dívám jako na mozaiku,“ říká Lidmila Kábrtová a dodává, že její hrdinky jsou obouchané jako letní jablka.

Dvacet minut Radiožurnálu – Daniel Anýž (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:41

Hostem je Daniel Anýž, reportér Hospodářských novin, který se právě vrátil z návštěvy Spojených států. Podle předsedy výboru americké Sněmovny reprezentantů byl loňský 6. leden, kdy dav příznivců Donalda Trumpa vtrhl do Kapitolu, vyvrcholením pokusu o převrat. Podaří se toto tvrzení během kongresových slyšení zahájených ve Washingtonu prokázat? Proč koluje kolem loňských lednových událostí ve Spojených státech stále tolik mýtů a nepravd? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2022. Premiéra 10. 6. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, – ČRo Plus, 17:06 h.).

ArtCafé – Zenga v Národní galerii (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:25

Národní galerie Praha představuje na výstavě ZENGA japonskou zenovou malbu a kaligrafii ze 17.- 20. století. Jakou řečí k nám obrazy zenu hovoří? Jak se k sobě má gesto, dech a tah? Jak autorská meditace nebo principy meditativního buddhismu prosakují do tuzemské tvorby? Ptá se a ArtCafé připravuje Tereza Lišková.

Natočeno 2022. Premiéra 10. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.). Repríza 22. 8. 2022 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Byl to skřivan (2022)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 15:23

Ephraim Kishon. Komediální truchlohra aneb Romeo a Julie po dvaceti letech. Překlad Alex Koenigsmark. Hudba Kryštof Marek. Zvuk Milan Křivohlavý. Dramaturg Martin Velíšek. Režie Vlado Rusko.

Osoby a obsazení: Jan Vondráček (Romeo Montek, učitel tance), Jana Stryková (Julie Monteková – Kapuletová), Jiří Lábus (františkánský bratr Vavřinec), Tereza Císařová (Lukrecie, dcera Julie a Romea), Taťjana Medvecká (chůva) a Viktor Preiss (zesnulý básník William Shakespeare).

Natočeno v roce 2022. Premiéra 26. 6. 2022 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.; 47 min.) v cyklu Hra na neděli. Repríza 12. 5. 2024 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.; 47 min.) v cyklu Hra na neděli.

Lit.: anonym (= Velíšek, Martin?): Ephraim Kishon: Byl to skřivan. Komediální truchlohra o Romeovi a Julii po dvaceti letech. In web ČRo 2 Praha, 26. červen 2022 (článek). – Cit.: Co by se stalo, kdyby se Julie během osudové scény v hrobce probudila o chvíli dříve, a Romeo tudíž nevypil jed? Stali by se z věčných milenců běžní manželé? Pro svou snad nejúspěšnější divadelní komedii si Ephraim Kishon vypůjčil od Shakespeara nejslavnější milenecký pár a této zkoušce ho vystavil… V rolích poněkud omšelých protagonistů uslyšíte Janu Strykovou a Jana Vondráčka. Williama Shakespeara si zahrál Viktor Preiss. (..)

S Romeem a Julií se u Kishona setkáte po pěkné řádce let. A život je nešetřil. Mají už dospívající dceru, která jim dává pořádně zabrat. Romeo se ne příliš úspěšně živí jako učitel tance. Role ženy v domácnosti Julii nesvědčí. A oba marně vyhlížejí dědictví po paní Kapuletové.

Nepomáhají rady od stařičké chůvy ani duchovní útěcha od již trochu senilního otce Vavřince. Navíc se jim do života neustále motá autor rozhořčený jejich emancipací. Sám velký William Shakespeare.

O autorovi

Ephraim Kishon se narodil pod jménem Ferenc Hoffmann v Budapešti v roce 1924. Během druhé světové války byl kvůli židovskému původu internován v táborech nucených prací. Zachránil se útěkem z transportu do koncentračního tábora Sobibor.

Po válce se vrátil do Budapešti, kde studoval dějiny umění a začal také psát divadelní komedie. Roku 1949 emigroval do Izraele. Řadu let ale souběžně žil a tvořil ve Švýcarsku. Největšího úspěchu se jeho knihy dočkaly paradoxně v německy mluvících zemích.

V češtině vyšly téměř dvě desítky jeho titulů (Můj nejmilejší pokrm je jídlo, Nebylo se čemu smát, Liška v kurníku, Nejlepší cestovní povídky). Napsal řadu jednoaktovek a rozhlasových her a také devět divadelních her. Tři z nich (Oddací list a Zaplať pánbůh aneb Paternitní proces a Byl to skřivan) se hrály i u nás. Posledně jmenovaná komedie u nás měla premiéru v květnu 1991 v Divadle na Vinohradech.

Ephraim Kishon byl úspěšný i na filmovém poli. Napsal, produkoval a režíroval sedm filmů, za které třikrát obdržel cenu filmové kritiky Zlatý glóbus a dvakrát byl nominován na „scara.

Hrdinou jednoho filmu, a to rovnou animovaného, se i sám stal. Ve svých 70 letech pozval ke spolupráci novináře Jarona Londona, aby mu pomohl zmapovat jeho život. Film přivádí tohoto izraelského satirika zpět k životu pomocí animace a předkládá divákům poutavý rozhovor. (…)

Offline Štěpána Křečka #79 Martin Řezníček – Amerika je rozdělená úplně ve všem (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 15:20

Připravil Štěpán Křeček.

Webová premiéra 17. 2. 2022 (YouTube, 70 min.). K poslechu zde.

Pozn.: Martin Řezníček je reportérem a moderátorem České televize, uvádí hlavní zpravodajské relace Události a Události, komentáře. Pět let působil jako zahraniční zpravodaj ČT ve Washingtonu a dřív i jako redaktor české redakce BBC v Praze a Londýně. Do podcastu Offline Štěpána Křečka se přišel podělit o své zkušenosti a příběhy z jeho pracovního působení v Americe, ale odpovídal také na otázky z oblastí médií a společenského dění obecně. (anotace)

Káva o čtvrté – Komunitní zahradničení (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:56

Diskusní pořad, dnes na téma: Komunitní zahradničení. Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2022. Premiéra 10. 6. 2022 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Interview Plus – Mikuláš Dzurinda (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:25

Mikuláš Dzurinda, bývalý slovenský premiér, prezident Martensova Centra pro evropská studia. Debatu o opatřeních na ochranu klimatu provázejí v Evropské unii vzrušené diskuse. Část politiků chce urychlit odklon od fosilních paliv, jiní se ale obávají propadu životní úrovně. Stále obtížněji se také hledá shoda na dalších sankcích vůči Rusku. Jak těžké bude překonat tyto spory? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2022. Premiéra 10. 6. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Bumba, Jan –

Osobnost Plus – Iva Zímová (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:24

Iva Zímová, fotografka. Fotografovat začala poté, co utekla z Československa do Kanady na začátku 80. let. Dokumentovala situaci v Peru, na čínském venkově, Afghánistánu, Guatemale, Mexiku, Hongkongu, Kazachstánu, válečné konflikty v Čečensku nebo v Kosovu. Ukrajinu zná jako fotografka velmi dobře od 90. let. Čeho je tam svědkem v posledních měsících? Jak často se setkávala s jakýmkoli pochopením pro Vladimira Putina a ruskou invazi? A pořád nemá stálé bydliště a jako světoobčanka putuje ze země do země, nebo už se stihla usadit? Moderuje Lucie Vopálenská.

Natočeno 2022. Premiéra 10. 6. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: Vopálenská, Lucie – Čihák, Ondřej: Putin vytvořil dobrý a silný národ. Ukrajinci jsou stále silnější a semknutější, říká fotografka Zímová. In web ČRo Plus, 10. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jaké to je dokumetovat válku na Ukrajině a stát s foťákem přímo v první linii? Hostem Osobnosti Plus je fotografka Iva Zímová, která zná nejen Ukrajinu velmi dobře.

Jaké to je dokumetovat válku na Ukrajině a stát s foťákem přímo v první linii, která je prý téměř všude? Jak změnila válka Ukrajince? Hostem Osobnosti Plus je fotografka Iva Zímová, která s fotoaparátem objela nejen Kosovo a Čečnu a Ukrajinu zná velmi dobře. „Dost se změnilo už v roce 2014 po Majdanu. Ale překvapilo mě, jak jsou Ukrajinci organizovaní a třeba jejich starostové zůstali na svých místech,“ chválí situaci.

Podle ní válka Ukrajince jen posiluje. „Jsou čím dál tím silnější. Už tolik lidí zemřelo a už není cesta zpátky. Ale myslím, že je to drží, pomáhají si, je tam spoustu dobrovolníků, každé město má svůj dobrovolnický štáb a lidé stále donášejí nějaké věci.“ (…)

Pro a proti – Kopie Mánesova Kalendária (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:17

Veřejnost i odborníci projevují překvapení nad tím, jak restaurátor Stanislav Jirčík pojal svého času kopii Mánesova Kalendária, které známe z fasády pražského Orloje. Může restaurátor klasické dílo při kopírování „poopravit“, jak říká Jirčík? Nebo je to naprosto nepřípustné? Moderuje Karolína Koubová.

Debatují místopředsedkyně Klubu za starou Prahu Kateřina Bečková a historik  Vít Vlnas.

Natočeno 2022. Premiéra 10. 6. 2022 (ČRo Plus, 10:10 h.; 24 min.).

Lit.: Koubová, Karolína – Čihák, Ondřej: Opožděná debata o parafrázi Kalendária na orloji především říká mnoho o nás samotných, tvrdí kunsthistorik Vlnas. In web ČRo Plus, 10. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Až čtyři roky po svém zhotovení vyvolala debatu „autorská“ kopie Mánesova Kalendária na pražském orloji od malíře a restaurátora Stanislava Jirčíka. Je přípustné, aby restaurátor měnil původní dílo? „Restaurátor tak postupovat nemůže. Dílo má určitý význam, je v určitém kontextu a všichni jsme očekávali, že to bude kopie, která odpovídá originálu,“ uvádí v Pro a proti místopředsedkyně Klubu za starou Prahu Kateřina Bečková.

Historik umění a vedoucí Ústavu dějin křesťanského umění na Katolické teologické fakultě Vít Vlnas věří, že už objevení až po čtyřech letech ukazuje, že tato parafráze plnila stejnou roli jako doslovná kopie. „I debata, která z toho vzešla, vypráví mnoho o nás samotných. Nemusíme vše brát takto rigidně.“ (..)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress