Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

14. 6. 2022

Pomsta Nicka Cartera, soukromého detektiva (2022)

Filed under: Povídky — Premek @ 14:30

Josef Foustka. I slavný detektiv má své dny? Parodie na carterovky z pera smíchovského zubního lékaře a překladatele. Mrazivá literární kuriozita ze samizdatové edice Slovesný (co)vid. Připravil Michal Jareš. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Marek Mikulášek.

Nastudovala Plzeň v roce 2022. Premiéra 14. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Jareš, Michal: Pomsta Nicka Cartera, soukromého detektiva. Parodie na carterovky z pera smíchovského zubaře Foustky. In web ČRo 3 Vltava, 14. červen 2022 (článek). – Cit.: I slavný detektiv má své dny? Mrazivá literární kuriozita ze samizdatové edice Slovesný (co)vid.  (…)

Nick Carter je jedním z nejslavnějších amerických detektivů. Jeho dobrodružné příběhy hltali v sešitových vydáních čtenáři už od konce 19. století. Carterovky patřily v meziválečném období k populárnímu čtivu také u nás. Ideál neohroženého a neomylného detektiva, který Nick Carter neochvějně představoval, byl samozřejmě i vděčným námětem k parodiím. Tou nejznámější je jeho zpodobnění v komedii Oldřicha Lipského Adéla ještě nevečeřela.

Naopak prakticky neznámou parodií je povídka Josefa Foustky Pomsta Nicka Cartera, soukromého detektiva, která vyšla 17. ledna 1926 v Lidových novinách. Autor v ní Nicku Carterovi přiznává jednu slabinu – strach z ošetření u zubního lékaře. A právě ta se také stává příčinou jeho (pravděpodobně jediného) selhání.

Strach ze zubaře nezvolil Foustka náhodou, dobře totiž věděl o čem píše. Od 20. let měl na Smíchově stomatologickou ordinaci. Povídky inspirované příhodami ze své zubařské praxe vydal v roce 1942 pod názvem Hrst o zubech.

Josef Foustka patřil také mezi Pátečníky. Přátelil se zejména s Karlem Čapkem. Vedle psaní povídek i překládal a pokoušel se o dramatické texty. Námět své hry Dělo života nabídl ke zpracování svému příteli Čapkovi. Ten zprvu odmítl, pak ale v roce 1937 napsal drama Bílá nemoc. (…)

Interview Plus – David Cvach (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:28

David Cvach, ředitel sekce pro Evropskou unii na francouzském ministerstvu zahraničí. Proč francouzský prezident Emmanuel Macron udržuje kontakt s ruským prezidentem Vladimirem Putinem? Jaká témata bude moci Česko využít, až od Francie zanedlouho převezme předsednictví Evropské unie? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 6. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Osobnost Plus – Jaroslav Flegr (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:23

Jaroslav Flegr, evoluční biolog. Před více než dvěma lety k rozmachu koronaviru řekl, že naším cílem by měl být hodný vir. A pak maloval různě černé scénáře. Co dělá vir SARS-CoV-2  teď a co nás čeká na podzim? Bude hodně rizikové se po prázdninách vůbec neočkovat? A jak může vypadat příchod superviru, který bude mít neskonale tragičtější efekt na lidstvo jako celek? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 6. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.; 27 min.).

Lit.: lup – Tachecí, Barbora: Kdyby vir HIV přišel jen o 20 let dřív, mohl vyhubit celé lidstvo, uvažuje evoluční biolog Flegr. In web ČRo Plus, 14. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Super viry, které by lidstvo ještě před 20 lety mohly vyhubit – a před 40 lety určitě vyhubit, nás dnes už nevyhubí. Věda poskočila hodně dopředu, a to, že dokážeme v řádu několika dnů vyvinout detekční soupravy, které umožňují zjistit, kdo je nakažený a kdo ne, že dokážeme v řádu měsíců udělat vakcíny, které opravdu ochrání – když už ne proti nákaze, tak proti vážnému průběhu -, tak to je obrovský pokrok,“ říká evoluční biolog Jaroslav Flegr. (…)

Pro a proti – Byl rozpad Československa nevyhnutelný a prospěšný? (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:20

Výsledky červnových parlamentních voleb před 30 lety, kdy v Česku vyhrála koalice ODS a KDU pod vedením Václava Klause a na Slovensku Hnutí za demokratické Slovensko Vladimíra Mečiara, otevřely cestu k rozpadu Československa. Ukazují uplynulá tři desetiletí, že rozchod Čechů a Slováků byl nevyhnutelný a pro oba národy prospěšný? Nebo tehdejší politická reprezentace měla za zachování federace více bojovat a přinejmenším trvat na referendu? Pozvání do debaty přijali politolog a někdejší ředitel politického odboru kanceláře prezidenta republiky Václava Havla Jiří Pehe a sociolog, spoluzakladatel Občanského fóra, na začátku 90.let analytik prezidentské kanceláře, a pozdější poslanec KDU-ČSL Ivan Gabal. Moderuje Karolína Koubová.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 6. 2022 (ČRo Plus, 10:10 h.; 24 min.). Repríza 4. 7. 2022 (ČRo Plus, 10:10 h.; 24 min.).

Lit.: kbr – Koubová, Karolína: Federace se Slovenskem nebyla funkční. Musela by se reformovat forma soužití, ale nikdo nevěděl jak, míní Pehe. In web ČRo Plus, 14. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Výsledky červnových parlamentních voleb před 30 lety otevřely cestu k rozpadu Československa. Samotný proces rozdělení se podle sociologa Ivana Gabala povedl. „Byl nekonfliktní, víceméně diplomatický, následně široce akceptovaný a obě země jsou dnes v EU, NATO a spolupracují na jiných principech,“ říká. Také politolog Jiří Pehe považuje proces rozdělení za úspěšný. „Otázkou je, do jaké míry to bylo zcela v souladu s tehdejší ústavou a podobně,“ dodává.

Rozdělení Československa proběhlo na základě speciálního ústavního zákona o zániku federace. Prošel tehdy o jeden hlas a ke slovu se tak už nedostalo referendum. Gabal připomíná, že o referendum se pokoušel i tehdejší prezident Václav Havel. (…)

Vizičlovek alebo Prechádzky náučným chodníkom (Vizičlověk aneb Procházky po naučném chodníku, 2022)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 14:18

Miklós Forgács. Rozhlasová hra. Hudba David Kollár. Dramaturgie a režie Hana Kolbašská-Rodová. Mistr zvuku Peter Krajčovič. Produkce Renáta Miškovičová.

Účinkují Alena Ďuránová, Martin Stolár, Andrej Palko, Slavomíra Fulínová, Ĺubica Blaškovičová, Tatiana Poláková, Róbert Šudík, Ivan Krupa, Miroslav Kolbašský, Peter Orgován, Beáta Dubielová, Juraj Fotul, Michal Šoltés, Jakub Kuka, Igor Kasala, Dana Košická, Magdaléna Kolbašská, Lívia Michalčík-Dujavová, Veronika Husovská, Katarína Horňáková a další.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 6. 2022 (SRo Rádio Devín, 20:00 h.). Repríza 17. 6. 2022 (SRo Rádio Devín, 21:00 h.); 23. 5. 2023 (SRo Rádio Devín, 21:05 – 22:15 h.) v cyklu Dramatické Rádio Devín.

Lit.: anonym: Rozhlasová hra: Vizičlovek alebo Prechádzky náučným chodníkom. Rozhlasová tvorba. In web SRo Rádio Devín, 13. 6. 2022 (článek + nahrávka rozhovoru s autorem). – Cit.:  Na najbližší utorok máme pre vás v Rádiu Devín pripravenú premiéru rozhlasovej hry Miklósa Forgácsa s názvom Vizičlovek alebo Cesta náučným chodníkom, o ktorej sa s autorom hry v štúdiu rozprávala Hana Rodová. Predtým vás však navnadíme krátkou ukážkou z komponovanej hudby, ktorá v hra znie. Tú pripravil David Kollár (…).

Ekologická autorská hra Miklósa Forgácsa s viacerými motivickými líniami, ktoré sa vinú popri rieke Ipeľ. Mytológické, bájne, svetské, zvieracie i fantazijné bytosti spojené so životodarnou vodou Ipľa a jeho povodia nás sprevádzajú na ceste spoznania našej histórie, mytológie i seba samých… (…)

Neónové sochy (Neonové sochy, 1980)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 14:12

Jozef Buchanec. Rozhlasová  veselohra. Odpovědný redaktor Ján Vdovják. Technici Ĺuboš Klásek, Ondrej Purdeš. Režie Milan Semík.

Osoby a obsazení Dr. Silvester Vlk (Karol Machata), Miriam Vlková, jeho žena (Zdena Grúberová), Ema Vlková, jeho sestra (Mária Prechovská), Martina Vlková, jeho dcera (Darina Chmúrová), Peter Kráľ, trenér (Vladimír Durdík), Radúz Krídlo, baletní mistr (Július Satinský), předseda senátu (Ctibor Filčík).

Nastudoval Československý rozhlas Bratislava 1. 4. 1980. Premiéra 24. 9. 1980 (54 min).

Lit.: Vdovják, Ján: Neónové sochy. In Rozhlas 39/1980 (článek). – Cit.: Je to takmer groteskný príbeh, ktorým autor nastavuje krivé zrkadlo niektorým manieram a spôsobom nášho života. Z nadhľadu sa pozerá na vzťahy rodičov a detí, ktorí niekedy nevedia medzi sebou komunikovať, hoci v mnohých prípadoch by stačilo viacej tolerancie a pochopenia. Príbeh sa začne odvíjať na rozvodovom súde. Manželia pri sobáši uzavreli dohodu, že sa po dosiahnutí šesťdesiateho roku života manžela rozvedú. Odteraz sa v prudkom spáde dozvedáme o trampotách, radostiach a groteskných situáciách rodiny, kde okrem manželov a dospievajúcej dcéry žije ešte stará teta. Autor sa premiéry svojej hry nedožil. Zomrel začiatkom tohto roka.

Blízká setkání – Ivan Hirsch (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:11

Host: virolog Ivan Hirsch. Jaký je vztah mezi viry a přirozenou imunitou? Proč je to s jednoduchými viry tak složité? Jak vidí letošní podzim z hlediska virů a naší společnosti? Moderuje Tereza Kostková.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 6. 2022 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

On Air – Které umění dobře vystihuje současné Česko? (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:09

Co se líbí Kateřině Smejkalové na HaDivadle? A co baví Adélu Gjuričovou na Davidu Zábranském? Kdo čeká na českého Édouarda Louise? A jaký druh umělecké spolupráce by si přála Alice Koubová? Připravila Aneta Martínková.

Hovoří Kateřina Smejkalová, Adéla Gjuričová a Alice Koubová.

Natočeno 2022. Premiéra 13. 6. 2022 (ČRo Rádio Wave, 7 min).

Lit.: Martínková, Aneta: HaDivadlo, Zábranský nebo malíř Jakub Tomáš. Které umění dobře vystihuje současné Česko? In web ČRo Radio Wave, 13. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česká společnost v posledních letech čelí jedné krizi za druhou. Je za námi dvouletá zkušenost s pandemií, aktuálně se nedaleko našich hranic odehrává válka, trápí nás vysoká inflace, přibývá lidí, kteří žijí pod hranicí chudoby. Máme vlastně umění, které by nám pomáhalo tyhle situace nahlédnout nějak nově? Jaká umělecká díla dobře vystihují současné Česko? Na otázku odpovídala jedna politoložka, jedna historička a jedna filozofka.

„Je to docela těžká otázka, ta umělecká scéna mi tu přijde celkem odtržená od zbytku společnosti,“ říká politoložka Kateřina Smejkalová z Friedrich-Ebert-Stiftung. „Když jsem se trochu víc zamyslela, napadlo mě HaDivadlo. Hodně oceňuju, že témata, jako je vyčerpání nebo klimatická krize, nepokrývají jen v rámci inscenací, ale snaží se je řešit i v rámci svého provozu, třeba s aktuálním programem Nerůst,“ popisuje. (…)

Kultúrny denník – Mila Haugová (Kulturní deník – Mila Haugová, 2022)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 13:15

Rozhovor připravila redaktorka Ivica Ruttkayová.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 6. 2022 (SRo Rádio Devín, 7:40 h.; 8 min.).

Lit.:  anonym: Životné jubileum poetky, esejistky a prekladateľky Mily Haugovej. In web SRo Rádio Devín, 14. 6. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  V životopise jednej z najvýznamnejších osobností slovenskej literatúry Mily Haugovej si môžeme prečítať informáciu, že sa narodila 14. júna 1942 v Budapešti. Z uvedeného vyplýva, že práve dnes poetka, esejistka a prekladateľka Mila Haugová oslavuje významné životné jubileum.

Debutovala v roku v roku 1980 zbierkou Hrdzavá hlina a odvtedy sa jej originálna poetika stala neodmysliteľnou súčasťou nášho kultúrneho prostredia. Jej poézia je rovnako prekladaná do mnohých jazykov a reprezentuje našu literatúru v zahraničí. Venuje sa zároveň umeleckému prekladu a tvorbe esejistických kníh s autobiografickými témami.

Jej najnovšou básnickou zbierkou je kniha Z rastlinstva z roku 2021 a autorka pripravuje ďalšie literárne projekty. S jubilujúcou Milou Haugovou sa stretla redaktorka Ivica Ruttkayová (…).

Ladenie – Mila Haugová (Ladění – Mila Haugová, 2022)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 13:13

Připravila Mariana Jaremková.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 6. 2022 (SRo Rádio Devín, 14:14 h.).

Pozn.: Jej originálna poetika sa stala neodmysliteľnou súčasťou nášho kultúrneho prostredia. Jej poézia je prekladaná do mnohých jazykov a reprezentuje slovenskú literatúru v zahraničí. Poetka, prekladateľka a esejistka Mila Haugová má dnes významné životné jubileum a pri tejto príležitosti sa s ňou pri rozhovore stretla  Mariana Jaremková. (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress