Vážná hudba, kánon a černá rasa. Životní příběh afroamerické skladatelky Florence B. Price, odkaz Antonína Dvořáka na generaci černošských skladatelů 1. poloviny 20. století i současné pohledy a narativy na často negativní a kolonialismem poznamenaný vztah mezi vážnou hudbou a rasou. Zazní ukázky z hudby Florence B. Price, dobové nahrávky pěvkyně Marian Anderson a také instrumentální skladby v provedení sourozenců Sheku a Isaty Kanneh-Mason. Odborná spolupráce Zdeněk Havlíček a Kristýna Šrámková. Připravil Jiří Slabihoudek. Mistr zvuku Petr Váně.
Natočeno 2022. Premiéra 14. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 21:15 h.; 104 min.).
Lit.: Slabihoudek, Jiří: Vážná hudba a černošská krev aneb Jak Antonín Dvořák ovlivnil afroamerické skladatele. In web ČRo 3 Vltava, 14. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslechněte si vltavskou Akademii mapující vliv Dvořákovy Novosvětské na afroamerickou vážnou hudbu, odkaz skladatelky Florence B. Price i reakce na evropské turné pěvkyně Marian Anderson v 30. letech 20. století. V pořadu zazní ukázky z díla Florence B. Price, nahrávky současných hvězd klasické hudby Sheku a Isaty Kanneh-Masonových i dobové zvukové snímky Marian Anderson.
Na konci roku 1892 dorazil Antonín Dvořák na pozvání filantropky a ředitelky Národní americké konzervatoře Jeanette Thurber do New Yorku. Ve Spojených státech v té době probíhala společenská diskuze o tom, jak by měla vypadat a z čeho čerpat nová americká národní hudba. Určitá část kulturní veřejnosti vkládala své naděje do slavného evropského skladatele, jehož hudba se na amerických pódiích objevovala už od konce 70. let. V plném proudu se diskuze rozproudila až po té, co New York Herald zveřejnil interview, v němž Dvořák řekl mimo jiné toto:
„Nyní jsem přesvědčen, že budoucí hudba této země musí vycházet z toho, čemu se říká černošské písně. Ty se musejí stát skutečným základem každé seriózní a originální kompoziční školy, která má vzniknout ve Spojených státech. Tyto krásné a rozmanité písně jsou plodem této země. Jsou americké.“
Dvořáka k těmto myšlenkám inspiroval afroamerický skladatel a zpěvák Harry T. Burleigh, jenž ho seznámil s jihoamerickými spirituály. Dvořákovo nadšení nesdílel každý a v tisku se objevilo mnoho kritických hlasů, které měly jedno společné. Rasismus. Když se o půl roku později odehrála slavná premiéra Novosvětské symfonie, kritické hlasy převálcovalo všeobecné nadšení a nastupující generace afroamerických skladatelů začala naplňovat ideály, které Dvořák prorokoval. (…)