Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Před pětasedmdesáti lety komunistický ministr zemědělství Julius Ďuriš vyhlásil takzvaný Hradecký program. Vesnici čekaly podle představ komunistů zásadní změny. Vše zaznamenal i Československý rozhlas, do jehož archivu vás pozve Jiří Zeman.

Natočeno 2022. Premiéra 29. 4. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Zeman, Jiří: Lhaní, deportace a kriminál – socializace venkova podle sovětského vzoru. In web ČRo Plus, 29. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před 75 lety, na jaře 1947 vyhlásil komunistický ministr zemědělství Julius Ďuriš v Hradci Králové takzvaný hradecký program. Komunisté se zemědělství a venkov vůbec chystali přizpůsobit jejich velkému vzoru – Sovětskému svazu. Hradecký program sliboval třeba revizi první pozemkové reformy, ústavní zabezpečení soukromého vlastnictví půdy až do 50 hektarů nebo podporu zemědělských družstev. Zaznělo i hlavní heslo: Půda těm, kdo na ní pracují!

Jak už to tak u komunistů bývalo, něco se prohlásilo, a potom se udělal pravý opak. Krátce po únorovém převratu označil při projevu v Praze sám předseda Klement Gottwald zvěsti o chystaném zakládání kolchozů za povídačky, které je třeba vyvrátit.

Tajemník Rudolf Slánský zase prohlašoval, že hlavní při zakládání družstev je dobrovolnost. Toho, kdo dobrovolně nevstoupil, většinou čekaly velké problémy.

Za všechny nezdary mohl třídní nepřítel. Na venkově to byl prohnilý pozůstatek předmnichovské republiky – venkovský boháč. Úspěšní sedláci, kteří nesouhlasili s překotnou kolektivizací a často diletantskými zásahy do zemědělské výroby, si vysloužili sovětské označení kulak.

Definice kulaka se měnila podle potřeby. Pokud někdo nepohodlný kritéria přesto nesplňoval, stačily i kulacké názory. (…)

Významný židovský novinář, který musel ze své rodné země uprchnout před nacismem i komunismem. Vrátit se mohl až v 90. letech, kdy se stal i politikem. Leo Pavlát se s Pavlem Tigridem setkal při obnově Židovského muzea v Praze. Ačkoliv každý patřil k jiné generaci, spojoval je zájem o literaturu a novinařinu, židovské kořeny a také francouzský jazyk.

Natočeno 2022. Premiéra 24. 4. 2022 (ČRo 2 Praha, 8:04 h.). Repríza 29. 4. 2022 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.; 24 min.).

Lit.: Herget, Jan: Úžasné životy: Novinář a politik Pavel Tigrid podle ředitele Židovského muzea v Praze Lea Pavláta. In web ČRo 2 Praha, 24. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Významný židovský novinář, který musel ze své rodné země uprchnout před nacismem i komunismem. Vrátit se mohl až v 90. letech, kdy se stal i politikem. Leo Pavlát se s Pavlem Tigridem setkal při obnově Židovského muzea v Praze. Ačkoliv každý patřil k jiné generaci, spojoval je zájem o literaturu a novinařinu, židovské kořeny a také francouzský jazyk.

Ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát se s novinářem a politikem Pavlem Tigridem setkával nejdříve literárně díky exilovému časopisu Svědectví. Časopis začal vydávat Tigrid nejprve v americkém a následně pařížské exilu po událostech v Maďarsku v roce 1956. Redakce v čele s Pavlem Tigridem shromažďovala informace o dění ve východním bloku, aktivitách opozice, ale Svědectví přinášelo také informace o životě české emigrace.

„Svědectví byl vždycky závan čerstvého vzduchu pro nás, kteří byli v tak zvaném společenství spřízněných duší, tedy těch, kdo nefandili komunistickému režimu. Svědectví byla taková naděje, že jednou i tady budou pravdivé informace a názory, se kterými se mohl člověk ztotožnit,“ vzpomíná Leo Pavlát. (…)

Hostem je vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.  Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2022. Premiéra 29. 4. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Lit.: jkh – Pancíř, Tomáš: Jednoznačné veřejné výroky schvalující násilí jsou za hranou. Stíháme pro ně třicet osob, říká Bradáčová. In web ČRo 1 Radiožurnál, 29. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Nelítostné chování ruských vojáků na Ukrajině vzbudilo kromě hněvu a odsouzení také rozhodnutí válečné zločiny zdokumentovat a posléze potrestat. Je možné spolehlivě zjistit, co Rusové na Ukrajině páchají? S jakými důkazy mohou vyšetřovatelé pracovat? Tomáš Pancíř se ptal vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, jejíž úřad vyšetřování válečných zločinů na základě svědectví uprchlíků přicházejících do České republiky dozoruje. (….)

Rozhovor s literárním historikem Martinem C. Putnou o jeho nové knize Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity a také o ruské kultuře a samizdatu. Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2015. Premiéra 27. 1. 2015 (ČRo 1 Radiožurnál, 32 min.).

Lit.: Kroc, Vladimír: Ruských agentů u nás přibývá. Jsou mezi politiky i novináři, zaznělo v rozhovoru s Martinem C. Putnou. In web ČRo 1 Radiožurnál, 27. leden 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Byl Krym vždycky ruský? A je Ukrajina umělý stát? To jsou otázky, které Martina C. Putnu inspirovaly k napsání knihy Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity. „Kniha rozhodně není souborem politických dějin Ruska. Spíše jsem se pokusil vyložit hlubší souvislosti mezi ruským světem duchovním a kulturním. Na jejich pomezí se totiž vytváří současná ruská mentalita,“ popisuje literární historik Martin C. Putna.

Hostem je předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně TOP 09. Sněmovna i za podpory opozice schválila daňové úlevy na pomoc Ukrajině. Neměla by ale vládní koalice reagovat na kritiku strategie vůči uprchlíkům, která se z řad opozice ozývá? Nemá mít vláda lepší přehled o tom, jací uprchlíci se u nás nacházejí, kolik jich je a jaké mají úmysly? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 4. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.; 25 min.).

Lit.: Pancíř, Tomáš – Berný, Tomáš: Rodičovská je u nás nejdelší na světě, chceme usnadnit návrat rodičů do práce, říká šéfka sněmovny Pekarová Adamová. In web ČRo 1 Radiožurnál, 28. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hostem je předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně TOP 09. Sněmovna i za podpory opozice schválila daňové úlevy na pomoc Ukrajině.