Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

14. 4. 2022

Senzační život Mojdy Bártka (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:55

Karel Špalek. Mojmír Bártek je hudební skladatel, trombonista a pedagog. Ti co ho znají, mu neřeknou jinak než Mojda. Třebaže zanedlouho vstoupí do řad osmdesátníků, je stále aktivní a kromě vlastního Big Bandu vede ještě jazzový orchestr na brněnské konzervatoři. Jeho životním osudem se stal Orchestr Gustava Broma, kde působil v dobách jeho největší slávy.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 21:00 h.; 57 min.) v cyklu Radiodokument. Repríza 29. 2. 2024 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 57 min.) v cyklu Radiodokument.

Lit.: Špalek, Karel: Senzační život Mojdy Bártka. Portrét jazzového trombonisty a skladatele. In web ČRo 3 Vltava, 14. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mojmíru Bártkovi nikdo neřekne jinak než Mojdo. Stal se opravdovou legendou mezi jazzovými muzikanty. K jeho osmdesátým narozeninám vznikl tento dokument plný fantastické hudby a senzačních vzpomínek.

Mojmír Bártek je hudební skladatel, trombonista a pedagog. Přestože se narodil 26. dubna 1942, takže zanedlouho vstoupí do řad osmdesátníků, je stále aktivní. Kromě vlastního big bandu, který tvoří mladí hudebníci a jmenuje se Young Pekáč, vede ještě jazzový orchestr na brněnské konzervatoři. A jak sám říká: „Já mám z těch mladých lidí radost a oni na mě přenášejí svoji sílu.“

Než se ale stal pedagogem a mentorem mladých muzikantů, prožil většinu svého profesního života v Orchestru Gustava Broma, kde působil jako trombonista v dobách jeho největší slávy. Autor pořadu Karel Špalek s tímto orchestrem, stejně jako s Mojmírem Bártkem spolupracoval a tak mu nemohl ujít jeho vypravěčský talent. Svými příhodami z muzikantského prostředí Mojda často bavil společnost, která mu velmi ráda naslouchala. (…)

Alex a host – Kateřina Brožová (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:51

Herečka Kateřina Brožová hostem Alex Mynářové.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 4. 2022 (ČRo Region, 27 min.).

Lit.: djo – Mynářová, Alexandra: Kateřina Brožová: V muzikálu Mata Hari jsem si sáhla na dno. In web ČRo Brno, 14. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na kontě má desítky divadelních, filmových i muzikálových rolí a několik sólových alb. V soukromí ale krásná herečka tíhne k přírodě, chodí v teplákách a občas si zajde na ryby.

Kateřina Brožová pochází z umělecké rodiny, vystudovala DAMU, a tak ji to k herectví táhne nejvíc. „V rodině se hodně zpívalo, tančilo, tak jsem i v té profesní linii začala zpívat a moderovat.“ Rodiče ji brali do divadel a na koncerty a ona nevzdorovala. „Možná jen tím, že jsem nechtěla hrát na housle,“ usmívá se. „Pak mě to táhlo ke koním a přemýšlela jsem i o nějaké práci u koní, ale je to vlastně řezničina, není to zdaleka o mazlení, to je potřeba si uvědomit.“

Koní se ale nevzdala, dnes jich má několik, stará se o ně a její dcera jezdí parkur. „Já se tolik napracovala ve stájích, že tvrdím, že bych se tím uživila. Dcera projevila zájem a tím, že mě koně provázejí celý život, tak to šlo realizovat. Dnes je reprezentantka a studuje vysokou školu. Do divadla jsem ji moc netahala, našla si svou cestu a držíme si vzájemně palce.“

Kateřina Brožová klame tělem. „Byla jsem vychovávaná jako holka/kluk, o první dítě rodiče přišli, a to byl syn. Takže třeba moc ráda rybařím a houbařím.“ Přesto se kvůli svému stylu už na škole setkala s negativními reakcemi, když přišla v podpatcích a saku. „Byla jsem za exota. Ale Regina Rázlová říkala, že žena má být jako žena. Takže jsem strkána do nějaké škatulky, přitom jsem úplně jiným člověkem. Doma chodím v teplákách, i když mě lidi řadí k dámičkám. Ale po padesátce jsem se rozhodla, že už nepotřebuju nikomu nic dokazovat.“ (…)

Respekt podcast – Rozdíl mezi Le Pen a Macronem se snižuje (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 15:34

Připravily Hana Řičicová a Barbora Chaloupková.

Hovoří Jan Rovný a Tomáš Lindner.

Natočeno 2022. Webová premiéra 11. 4. 2022 (Respekt.cz, 39 min.).

Lit.: Řičicová, Hana – Chaloupková, Barbora: Rozdíl mezi Le Pen a Macronem se snižuje. Její vláda by připomínala Trumpa. In web Respekt.cz, 11. 4. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podcast: O prvním kole francouzských voleb s politologem Janem Rovným ze SciencesPo a zahraničním reportérem Respektu Tomášem Lindnerem. (..)

Když se před pěti lety v roce 2017 Emmanuel Macron stal francouzským prezidentem, jeho vítězství bylo brané jako symbolická stopka populistické vlně. Přišlo jen pár měsíců poté, co ve Spojených státech vyhrál Donald Trump a Velká Británie si odhlasovala odchod z Evropské unie. Macron nejenomže porazil krajně pravicovou Marine le Pen, ale nebylo to navíc upachtěné vítězství – ani ne čtyřicetiletý Macron vnesl do francouzské i evropské politiky optimismus a energii. O pět let později je situace zásadně jiná, přesto před Francouzi stojí stejná volba: do druhého kola prezidentských voleb totiž postoupili opět Macron a Le Pen. Jak se za oněch pět let změnili? A jak se změnila Francie a Evropa? V aktuálním podcastu o tom redaktorka Bára Chaloupková mluví s Janem Rovným, politologem na francouzské univerzitě SciencesPo, a Tomášem Lindnerem, zahraničním reportérem Respektu. Přečtěte si také předvolební profil Emmanuela Macrona: Jupiter na Zemi.

Dvacet minut Radiožurnálu – Martin Vondrášek (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:54

Hostem je Martin Vondrášek, policejní prezident. Do Česka přišlo z Ukrajiny tři sta tisíc uprchlíků. Někteří z nich se mohou stát snadnou obětí mafiánských kruhů. Je policie připravena na vzestup kriminality související s migrací? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 4. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Ptám se já – Kdo je tady prezident? Danuše Nerudová (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 14:44

Připravila Veronika Sedláčková. Editorka Eliška Dokulilová.

Hostem Ptám se já byla ekonomka Danuše Nerudová.

Natočeno 11. 4. 2022 (Brno, Kabinet múz). Webová premiéra 13. 4. 2022 (Seznam Zprávy, 14:18 h.).

Lit.: Sedláčková, Veronika: Životní úroveň klesne všem. Bude hůře než v 90. letech, varuje Nerudová. In web Seznam Zprávy, 13. 4. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak pomoci zemi zasažené válkou a jak dopadne na každého z nás? Důležité otázky pro Česko, ale i pro možné prezidentské kandidáty, mezi kterými by mohla být i ekonomka Danuše Nerudová. Jak by situaci řešila?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z brněnského Kabinetu Múz byla bývalá rektorka Mendelovy univerzity, ekonomka Danuše Nerudová.

Žena, která vážně uvažuje, že se pustí do boje o Pražský hrad, možná na první pohled připomíná současnou slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou. Ale jen na ten první. Ona sama si nemyslí, že má s úspěšnou slovenskou političkou mnoho společného.

Zatímco Zuzana Čaputová je právničkou a Danuše Nerudová ekonomkou, podle bývalé rektorky Mendelovy univerzity jsou odlišné i výzvy, které na budoucího prezidenta České republiky čekají. Ten, kdo čerstvě usedne na jaře roku 2023 do prezidentského úřadu, se totiž bude muset potýkat s následky války na Ukrajině, která trvá už několik týdnů.

Podle Nerudové se proto musí role české hlavy státu ve vypjatých situacích změnit a řešit podle ní musí nejen zahraniční politiku a bezpečnost, ale také připomínat vládě, že jsou skupiny obyvatel, na něž nelze zapomínat.

Současná pravicová vláda pak podle ekonomky bude muset kvůli následkům války sáhnout po silném sociálním programu. Dle Nerudové totiž hrozí chudoba až třetině českých domácností a dopady války podle ní bezpochyby pocítíme všichni. (..)

Ptám se já – Kdo je tady prezident? Pavel Rychetský (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 14:41

Připravila Marie Bastlová. Editorka Eliška Dokulilová.

Hovoří šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Natočeno 11. 4. 2022 (Brno, Kabinet múz). Webová premiéra 14. 4. 2022 (Seznam Zprávy, 13:00 h.).

Lit.: Bastlová, Marie: Rychetský: Zeman mě zklamal. Přímá volba prezidenta je hrubá chyba. In web Seznam Zprávy, 14. 4. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jméno Ústavního soudu se v posledních měsících v souvislosti s prezidentem skloňovalo mnohokrát, řešit by mohl žalobu na prezidenta i článek 66 Ústavy. Jak jeho předseda hodnotí současného prezidenta a jaký by měl být ten budoucí?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z brněnského Kabinetu Múz byl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Snad v každých prezidentských volbách za posledních dvacet let se spekulovalo o tom, zda Pavel Rychetský bude, nebo nebude kandidovat. Nakonec ale vždy odmítl, loni definitivně. A jak sám říká, nelituje toho, protože řízení Ústavního soudu pro něj byla větší výzva.

Funkce prezidenta by podle Rychetského měla mít jasný cíl. „Dlouhodobě zastávám názor, že hodnota národa je na prvním místě poměřitelná tím, jak se dokáže postarat o ty nejslabší. A právě prezident by měl být zastáncem těch slabých,“ říká.

Jak svědomitě svou roli plnila současná hlava státu? „Nejsem dnes šťastný, kdo na tom Pražském hradě sedí. Neříkám, že selhal, ale mě Miloš Zeman zklamal,“ vysvětlil Rychetský v brněnském speciálu Ptám se já. (…)

Kultúrny denník – Sakrálne výtvarné umenie kedysi a dnes (Kulturní deník – Sakrální výtvarné umění kdysi a dnes, 2022)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 14:34

Připravil Štefan Chrappa.

Hovoří Daniela Čarná.

Natočeno 2022. Premiéra 12. 4. 2022 (SRo Rádio Devín).

Lit.: anonym: Sakrálne výtvarné umenie kedysi a dnes. In web SRo Rádio Devín, 12. 4. 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Pôstne obdobie sa o pár dní zavŕši a kresťania vstúpia do slávenia veľkonočného trojdnia. Veľkonočné výjavy ako posledná večera, modlitba na Olivovej hore, ukrižovanie, snímanie s kríža, alebo pieta boli celé stáročia neoddeliteľnou súčasťou umenia. Moderná doba sa do veľkej miery oslobodila od napĺňania duchovných paradigiem a hľadá si vlastné cesty. Ako je na tom sakrálne výtvarné umenie dnes?

Aj o tom sa Štefan Chrappa rozprával s kunsthistoričkou a galerijnou pedagogičkou Galérie slovenského rozhlasu Danielou Čarnou (…).

Świat bez końca 1/11 (Svět bez konce, 2022)

Filed under: Cizojazyčné,Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:19

Audiobook Świat bez końca. Część pierwsza - autor Ken Follett - czyta zespół lektorówKen Follett. Audioseriál. Překlad Grzegorz Kołodziejczyk, Zbigniew A. Królicki. Hraje soubor staré hudby Dekameron (Tadeusz Czechak, Anna Głażewska, Anna Mikołajczyk-Niewiedział, Agnieszka Obst-Chwała, Zofia Kolbe-Wojdyr, Robert Siwak) a další. Skript Jan Bratkowski. Mix a hudební zpracování Kamil Sajewicz. Realizace atmosfér a zvukových efektů Tomasz Bogacki i Jacek Szczepanek. Realizace nahrávek herců a montáž dialogů Paweł Szaliński. Střih a montáž Szymon Rąpała. Koordinace Katarzyna Rybska (Stereotyp Studio). Realizace nahrávek D-FM Stud. Režie Szymon Kuśmider.

Osoby a obsazení: vypravěč (Krzysztof Gosztyła), Caris (Aleksandra Hamkało), Cecilia (Danuta Stenka), Godwyn (Marcin Bosak), Merthin (Paweł Ciołkosz), Edmund (Wiktor Zborowski), Gwenda (Karolina Honchera), Ralph (Jędrzej Hycnar), Wulfric (Przemysław Bluszcz), Petranilla (Katarzyna Dąbrowska), Roland (Marek Walczak), Anthony (Adam Biedrzycki), Elfric (Mirosław Zbrojewicz), Thomas (Krzysztof Kwiatkowski), sir Gerald (Mariusz Bonaszewski), lady Maud (Joanna Trzepiecińska), Philemon (Krzysztof Szczepaniak), Richard (Mateusz Weber), Joby (Artur Dziurman), Mattie (Barbara Jonak), lady Philippa (Lidia Sadowa), Alice (Hanna Skarga), Annet (Magdalena Schejbal), Carlus (Włodzimierz Press), Murdo (Kazimierz Kaczor), bratr Saul (Sebastian Konrad), bratr Joseph (Stanisław Biczysko), Theodoric (Dominik Łoś), Perkin (Przemysław Wyszyński), Simeon (Sławomir Pacek), Sim (Mariusz Jakus), Matthew Barber (Dawid Dziarkowski), vrchní šermíř / Tam (Marcin Jędrzejewski), Caroli (Jan Aleksandrowicz-Krasko), Gregory (Paweł Krucz), Reeve / Paul Bell (Szymon Kuśmider), William (Adam Cywka), John Constable (Witold Wieliński), Watkin (Wojciech Machnicki), Wilbert (Krystian Modzelewski), sestra Juliana / matka Caris (Agnieszka Castellanos-Pawlak), Elisabeth (Natalia Lesz), Griselda (Katarzyna Dmoch), Mair (Agata Różycka), Magde (Dorota Bzdyla), Mark (Szymon Roszak), Gwendina matka (Natalia Sikora), Alwyn (Mateusz Łasowski), Alan (Tomasz Drabek), malá Caris / Loreen / služebná Elaine (Joanna Pach-Żbikowska), malý Merthin (Bruno Tomczyk), malá Gwenda (Alicja Warchocka), malý Ralph (Krzysztof Tymiński), malá Alice (Julia Szydłowska), malý Philemon (Jakub Strach). Dále účinkují Zbigniew Konopka, Andrzej Michalski a Filip Karaś.

Natočeno 2022. Vydala Audioteka.pl v roce 2022. Webová premiéra 6. dílu 19. 5. 2022 (Audioteka.pl). Ukázka a making off k poslechu zde.

Pozn.: Pierwsza część jednej z najpopularniejszych sag historycznych w dziejach literatury! Odkryj kontynuację „Filarów Ziemi“!

Ambicja, duma, zbrodnia, miłość i… zemsta w XIV-wiecznej Anglii.

Losy poddanych króla Edwarda III kształtuje wiatr historii i wielka polityka. Kraj pustoszą wojny, epidemie i polowania na czarownice. Jednak największym zagrożeniem dla fundamentów świata wydaje się być… rozwój nauki. Akcja Świata bez końca toczy się dwieście lat po rozpoczęciu budowy katedry w Kingsbridge. Katedra i klasztor znów znajdują się w samym centrum sieci intryg, kłamstw, nienawiści, pychy i chciwości. W świecie, w którym tradycjonaliści, bojący się zmian jak ognia, toczą walkę ze zwolennikami szeroko rozumianego postępu, napięcie w mgnieniu oka osiąga temperaturę wrzenia. A jakby tego było mało, w czternastowiecznej Europie żniwo zbiera czarna śmierć, która w każdej chwili może zapukać do drzwi…

Ponad dwanaście miesięcy nagrań, rok postprodukcji, sto znakomitych głosów, oryginalna muzyka w wykonaniu zespołu Dekameron oraz chóru gregoriańskiego – oto pierwsza część bestsellerowej sagi “Świat bez końca” Kena Folletta.
Powróćcie do katedry Kingsbridge, znanej z “Filarów ziemi”, gdzie pośród wojen, epidemii i polowań na czarownice rozgrywają się losy czwórki bohaterów. (anotace)

Na dotek Petra Viziny- Ida Kelarová (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 13:59

Připravil Petr Vizina.

Hovoří Ida Kelarová.

Natočeno 2022. Webová premira 13. 4. 2022 (Aktuálně.cz, 33 min.).

Lit.: Vizina, Petr: Podcast: Styděl se, že je Rom. Otcovo trauma přimělo Idu Kelarovou jednat. In web Aktuálně.cz, 13. 4. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Jako malá jsem si s Romy nesměla ani hrát, doma mi to zakazovali,“ vzpomíná zpěvačka, sbormistryně a producentka Ida Kelarová, dcera vynikajícího romského hudebníka Kolomana Bitta. Už 30 let se proto snaží dodávat mladým romským hudebníkům sebevědomí. Kromě jiného prostřednictvím spolupráce s Českou filharmonií. V podcastu přibližuje svůj životní příběh.

Až otcova smrt spolu s protiromskými náladami a násilnostmi přiměly Idu Kelarovou, aby se ke svému původu začala hrdě hlásit. „V celé naší rozvětvené rodině to bylo bolavé téma,“ vzpomíná. A vysvětluje, že o romské identitě se u nich nemluvilo, protože byla spojena se společenským stigmatem. „V sedmi letech se mě jedna z tet, tatínkova švagrová, ptala, jestli vím, že jsme cikáni. Vlastně jsem tehdy ani nevěděla, co to znamená. Doma mi pak nedovolili se s tou tetou už bavit. A kvůli té jediné větě s ní přestali mluvit nadosmrti i oni.“

Podobné to podle Kelarové bylo v Brněnském rozhlasovém orchestru lidových nástrojů, kde v 60. letech působil její otec. „Všichni v orchestru věděli, že je Rom, ale nikdo si nedovolil se s ním o tom bavit. Uzavřel se a komunikoval hudbou. Šel z něj smutek, ale to mi došlo, až když jsem vyrostla,“ vypráví Kelarová o bolavé historii zapírání a studu.

Příběh vlastní rodiny ji namotivoval k práci s dětmi a dospívajícími Romy. Před devíti lety jí pak Česká filharmonie nabídla účast na vzdělávacích projektech a workshopech. „V létě jedeme na Slovensko za Romy do osad, pojeďte s námi,“ odpověděla tehdy. A podle vlastních slov čekala, že zástupce prvního českého orchestru s omluvou odmítne. (…)

Otázka za tisíc granátů (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 13:13

Pavel Švanda. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.

Čte Zdeněk Bureš.

Nastudovalo Brno v roce 2022. Premiéra 16. 4. 2022 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 6 min.).

Lit.: Švanda, Pavel: Pavel Švanda: Otázka za tisíc granátů. In web ČRo Brno, 14. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: „Kdy už to konečně skončí?“ ptáme se ode dne, kdy to začalo. Tak nějak se tázali i naši předci, když na ně dolehly epidemie a války. Ale koho se ptáme? Přece ne kalendáře?

Byly časy, kdy lidé očekávali začátky i konce od Boha. Předpokládali, že on ví, co dělá, když posílá soužení na hříšníky. Třeba mor. Nebo Napoleona. Ta lidská otázka vlastně zněla: kdy už nám vyprší trest? Někteří myslitelé ale kroutili hlavou. Říkali, že Stvořitel vytvořil svět a člověka jako dobré dílo. Takže jsme-li v tísních, je za tím ještě někdo jiný, někdo, kdo zosobňuje zlo a nejraději by Boží dílo i s lidmi sadisticky popřel a roztloukl na kousky. Odpovědnost za utrpení je na černé moci. Pak by ovšem naše zásadní otázka zněla, kdy skončí zlo? Kdy pomine ďábel okolo nás a v nás? A co bude potom, až nastane mír a všeobecná dobrota?

Naši předci posléze nevydrželi věčně se ptát věčnosti. Vytvořili si svůj prostor na svou míru. Už nemyslíme na bohy a ďábly. Na všechno si stačíme sami. Uctíváme své menší hrdiny a ďasem zaklínáme lidi, kteří se nám zprotiví. Ono to taky jde. Ale potom to vypadá tak, že otázka, kdy to všechno skončí, je vlastně dotazem, kdy skončíme my, lidé. Kdy vyhasnou naše nápady, ctižádosti, přání a chtění, hořkosti, velké ideje a palčivé vášně? Kdy zmizí celý ten tíživý rej na planetě Zemi a příroda se vrátí k poklidnému vzájemnému požírání a tichému trávení, počínaje hnilobou padlého stromu a skokem tygra na hřbet laně. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress