Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

23. 4. 2022

5:59 – Lies, anger and jubilation. The end of warship Moskva (5:59 – Lži, vztek a jásot. Konec válečné lodi Moskva, 2022)

Filed under: Cizojazyčné,Podcast — Premek @ 8:29

Připravila Lenka Kabrhelová. Sound design a hudba Martin Hůla.

Hovoří reportér listu Guardian Andrew Roth.

Natočeno 2022. Webová premiéra 23. 4. 2022 (Seznam Zprávy, 22 min.).

Lit.: Kabrhelová, Lenka: 5:59 v originále: Lies, anger and jubilation. The end of warship Moskva. In web Seznam Zprávy, 23. 4. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sinking of Russia’s flagship Black Sea missile cruiser, the Moskva, is still surrounded by questions. According to the Russian government the warship was damaged by fire and later capsized. Ukraine claims that it struck the cruiser with its missiles.

What had really happened? And how much does the Russian public trust its government’s explanation of the events?

„While the 43-year old warship had not seen much action in the ongoing conflict between Russia and Ukraine, its loss was seen by many on the Ukrainian side as a kind of comeuppance for the Russian attack. You mess with Ukraine, this is what happens,“ says Andrew Roth, Russia correspondent for the Guardian newspaper.

Moscow has not confirmed that the ship came under missile attack from the Ukrainian side, but as Andrew Roth explains in the course of the interview, there are reasons to believe this was likely the case. Moscow is even more tight-lipped when it comes to the fate of the servicemen from the sunken ship. (….)

Jaro 1952 aneb dva druhy věřícím (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 8:23

Oslava čínské okupace Tibetu, politické procesy nebo scénky s Janem Werichem – to vše a mnoho dalšího vysílal rozhlas před sedmdesáti lety, na jaře 1952. Zajímavé ukázky z té doby vybral a v pořadu Archiv Plus okomentuje Pavel Hlavatý.

Natočeno 2022. Premiéra 22. 4. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Jaro 1952 aneb dva druhy věřících. In web ČRo Plus, 22. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jaro 1952 bylo v Československu jedním z vůbec nejhorších období – politické procesy, vnitrostranická paranoia a opakované útoky – řečeno jiráskovsky – proti všem, kteří se jakýmkoliv způsobem znelíbili úzké partajní věrchušce.

Politickou hvězdou jara 1952 je na dochovaných nahrávkách v archivu Českého rozhlasu jednoznačně komunistický šéfideolog a ministr informací Václav Kopecký.

V této době navštívila Čínskou lidovou republiku československá delegace, která zde podepsala tři dohody. Jedním z členů této delegace byl právě ministr Kopecký, který po svém návratu pronesl plamennou řeč. V archivu se bohužel nedochovala celá, ale i tak rozhodně patří do zlatého fondu Kopeckého propagandistických projevů. Vybraná pasáž se týká čínské okupace Tibetu.

Druhý zvukově dochovaný Kopeckého projev ze sledovaného období byl pronesen  na ustavujícím sjezdu Československé společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí. Tato propagandistická organizace přitom tehdy nebyla založena, ale pouze přejmenována. Ani tento projev se na zvukové nahrávce nenachází celý, ale dochovaná část patří rovněž k ministrovým propagandistickým perlám. Vybrané pasáže jsou věnovány věřícím: útokům na ně a jejich typologii podle Kopeckého.    (…)

22. 4. 2022

Příběh o pomoci (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:47

Milan Uhde. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte autor.

Nastudovalo Brno v roce 2022. Premiéra 23. 4. 2022 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 6 min.).

Lit.: Milan Uhde: Příběh o pomoci. In web ČRo Brno, 22. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Námět ke svému vrcholnému opernímu dílu Řecké pašije hledal Bohuslav Martinů po měsíce, ne-li léta. S tvorbou velkého řeckého prozaika Nikose Kazantzakise se seznámil v roce 1954 a rozhodl se pro jeho román Kristus znovu ukřižovaný, ve kterém geniálně rozpoznal ústřední konflikt novodobé civilizace.

Do vesnice, kde místní kněz Grigoris právě rozdělil role pro ochotnickou inscenaci pašijových her, přichází skupina vyhnanců. Hledají útočiště poté, co jejich obec zničili Turci. Grigoris se obává, že přijmout je znamená ohrozit spokojený život dědiny. Použije výjevu s uprchlicí umírající hladem, označí za příčinu její smrti choleru a utečence pošle pryč. Naproti tomu se pastýř Manolios, vybraný do úlohy Ježíše, vžívá do své divadelní postavy natolik, že spolu s přáteli začne exulantům přímo pomáhat. Spor se vyhrotí do násilného střetnutí, ve kterém jeden z vesničanů Manolia zabije. (more…)

Studio N – Jak začlenit uprchlíky? Odpověď nabízí jedno německé městečko (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 15:44

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří redaktorka Deníku N Karolína Klinková.

Natočeno 2022. Webová premiéra 22. 4. 2022 (PodBean, 23 min.).

Lit.: Titlbach, Filip: Studio N – Jak začlenit uprchlíky? Odpověď nabízí jedno německé městečko. In web PodBean, 22. 4. 2022 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Altena se nezdá. Tomuhle malému německému městu se daří začleňovat uprchlíky tak dobře, že ho za to ocenila Angela Merkelová i OSN. Jak to tohle městečko dokázalo? A můžeme se jím inspirovat i my? (…)

Několik šumavských pověstí (2019)

Filed under: Povídky — Premek @ 14:55

Hans Watzlik. Hrst lidových pověstí tradovaných mezi německy mluvícím obyvatelstvem. Připravil Dominik Mačas. Překlad František Pastor. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Přemysl Rut.

Nastudovala Plzeň v roce 2019. Premiéra 14. 12. 2019 (ČRo Plzeň, 18:04 h.) v cyklu Povídkové čtení na víkend. Repríza 24. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Noční Mikrofórum – Zdeněk Žák (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:54

Host: Zdeněk Žák, herec. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Marta Marinová.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 4. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Téma Plus – Devadesátá léta erotická aneb Porno jako z Hollywoodu (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:53

Devadesátá léta minulého století jsou v Československu a později České republice spojena s do té doby nevídaným nástupem pornografie. Co se tehdy dělo – a jaké to má následky dnes? Nad tím se v pořadu Téma Plus zamýšlí Gabriela Jakoubková a její hosté.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 4. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.). Repríza 8. 3. 2025 (ČRo Plus, 54 min.) v cyklu Devadesátky.

Lit.: Jakoubková, Gabriela: Porno jako z Hollywoodu a proměna sexshopů. O erotice v devadesátkách a dnes. In web ČRo Plus, 23. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak na období devadesátých let vzpomínají lidé, kteří stáli u počátků české pornografie? V čem se mohl český erotický průmysl srovnávat s Hollywoodem? A k jakým proměnám pornografie došlo? (…)

Devadesátá léta přinesla rozvolnění – a to i v oblasti erotiky a pornografie. V Praze se konal první erotický veletrh u nás, začaly se šířit videokazety s pornografickým obsahem, vznikaly televizní pořady jako Peříčko či Tabu. Jak na období devadesátých let vzpomínají lidé, kteří stáli u počátků české pornografie? V čem se mohl český erotický průmysl srovnávat s Hollywoodem? A k jakým proměnám pornografie došlo?

Česká republika bývala dlouhou dobu označována za světovou velmoc pornografie. Podle Oldřicha Widmana, významné osobnosti erotického průmyslu, se úroveň naší pornografie v devadesátých letech skutečně vyrovnala té hollywoodské. Točily se velkorozpočtové filmy, u nichž byl nejdůležitější příběh, propracované dialogy a kult krásy ženy. Sex plnil až druhotnou funkci.

„Když jsem začal točit porno, točilo se na filmové kotouče, potom na profesionální kazety a materiál byl velmi drahý. Na natáčení se vozily dodávky světel. Jednu scénku jsme běžně točili šest až osm hodin, se zpracováním byla další práce,“ vzpomíná na počátky své kariéry nejznámější český pornoherec Robert Rosenberg a vzápětí dodává, že dnes člověk k natočení erotického snímku vlastně ani nepotřebuje kameru. (…)

Osudové ženy – Marie Riegrová-Palacká (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:49

Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Tereza Stýblová. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Režii má Michal Bureš.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 4. 2022 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Repríza 31. 5. 2026 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).

Zaostřeno na úsporná opatření v českých domácnostech (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:48

Skokový nárůst cen plynu a elektřiny způsobil, že Češi začali víc uvažovat o úsporných opatřeních v rámci svého bydlení. Jaké změny u domů a bytů dávají smysl? Jaká je finanční návratnost takových úprav? A dá se ušetřit na energiích i v rámci jednoho bytu? Otázky pro pořad, který natočil Václav Pešička.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 4. 2022 (ČRo Plus, 17:33 h.).

Historie Plus – Oleg Gordijevský (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:42

Oleg Gordijevský, příslušník sovětské KGB, který začal v sedmdesátých letech pracovat pro Brity, patřil vůbec k nejvýznamnějším západním agentům v sovětské tajné službě. Po prozrazení se ho Britům podařilo odsunout ze Sovětského svazu do Velké Británie, kde byl za své služby povýšen do šlechtického stavu. Kdy začal příslušník sovětské tajné služby Oleg Gordijevskij pracovat pro Západ? Co všechno se mu podařilo předat? A jak ho britská tajná služba po prozrazení dostala ze Sovětského svazu? Připravil Pavel Hlavatý.

Hovoří badatel a mediální analytik Tomáš Karabela.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 4. 2022 (ČRo Plus, 16:33 h.; 26 min.).

Lit.: Hlavatý, Pavel: Oleg Gordijevskij – špión, který se stal šlechticem. In web ČRo Plus, 23. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Příběh agenta KGB, který z přesvědčení začal pracovat pro britskou tajnou službu. Po prozrazení se ho podařilo dostat na Západ, kde byl za své služby   britskou královnou povýšen do šlechtického stavu. Hostem pořadu je badatel a mediální analytik Tomáš Karabela.

Přiblížíme jeho mládí a rodinné zázemí, protože ve zpravodajských službách působil jeho otec i bratr. Nebo to, jaký vliv na něj měla stavba Berlínské zdi v roce 1961 (tu zažil přímo v NDR) a invaze do Československa v roce 1968 (ta spíše zprostředkovaně).

Představíme jeho dvojí zpravodajské působení v Dánsku, kdy při druhém tamním pobytu začal spolupracovat s Brity. Pak působil nějako dobu v moskevské centrále a následně byl vyslán do Velké Británie.

Poté co měl převzít funkci tamního rezidenta, tj. vedoucího sovětské rozvědky, kterou už neoficiálně nějako dobu vykonával, byl pod záminkou konzultací povolán do Moskvy. Tam byl jako podezřelý ze spolupráce se Západem opakovaně vyslýchán.

Návrat do Velké Británie mu už umožněn nebyl. V této chvíli aktivoval krizový plán, který byl dlouhodobě připravován pro jeho útěk na Západ.

Přes velmi silně střežené hranice ho ve speciálně upraveném autě převezli agenti britské tajné služby, což je u takto vysoce postaveného sovětského zpravodajce  v období studené války unikátní případ.    (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress