Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

23. 4. 2022

Zápisky z blázince (2022)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 20:37

Audiokniha Zápisky z blázince - autor Miroslav Macháček - interpret více hercůMiroslav Macháček. Kompletní audiokniha.

Čte Jan Vlasák a Kateřina Macháčková.

Natočeno 2022. Vydal Tebenas, duben 2022 (MP3, celková délka 6 hodin 2 minuty). Ukázka k opslechu zde. 

Pozn.:  Legendární divadelní režisér se v roce 1975 ocitl za zdmi bohnické psychiatrické léčebny. Hledal zde ochranu před světem, který se jej rozhodl ponížit a zlikvidovat. Součástí terapie byl zápis krátkých, stručných postřehů a poznámek. Občas úsměvný, jindy až mrazivě drsný a přesný popis života v socialistickém Československu.

Předmluvu napsala a načetla autorova dcera, herečka Kateřina Macháčková.

Miroslav Macháček (8. 5. 1922 – 17. 2. 1991). Rodák z Nymburka se původně vyučil strojním zámečníkem. Od roku 1945 studoval tři roky herectví na Státní konzervatoři v Praze. Po studiu nastoupil do angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích. V roce 1950 přechází do pražského Realistického divadla Zdeňka Nejedlého. Od roku 1952 začíná jeho kariéra režisérská. Nejprve čtyři roky v divadle v Českých Budějovicích, od roku 1956 zpět v Praze. Po třech letech v Městských divadlech pražských přechází do Národního divadla, kde dá vzniknout nezapomenutelným inscenacím. S hrou bratří Čapků Ze života hmyzu projede Národní divadlo osm evropských zemí. V paměti diváků zůstávají už léta jeho inscenace Poprask na laguně , Cyrano z Bergeracu , Jindřich IV. , Hamlet a další. Díky televiznímu záznamu lze dodnes obdivovat jeho citlivou verzi Stroupežnického Našich furiantů, která se dočkala více než 160 repríz.

Počátkem roku 1975 přednesl na veřejné schůzi Národního divadla kritický referát, který způsobil poprask mezi komunistickým vedením divadla a bylo rozhodnuto o jeho konci ve Zlaté kapličce. Ale jelikož byl krátce před tím oceněn jako nejlepší režisér první scény, byl tlačen do dobrovolné výpovědi. Tu podat odmítl. A jako obranu před tímto tlakem přijal celkem náhodnou nabídku k hospitalizaci v bohnické psychiatrické léčebně. Tam si vedl stručný deník, který vyšel knižně až posmrtně, v roce 1995.

Za 5 pět – Ukrajina a dezinformace (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:25

Připravil a moderuje Petr Vizina.

Hovoří Roman Máca z Institutu pro politiku a společnost a novináři Ondřej Soukup a Martin Novák.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 4. 2022 (Rádio Proglas, 16:55 h.). Repríza 24. 4. 2022 (Rádio Proglas, 2:00 h.), 28. 4. 2022 (Rádio Proglas, 16:00 h.).

Lit.: Hauserová, Sabina: Za 5 pět: Ukrajina a dezinformace. In web Radio Proglas, 22. 4. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zprávy o ukřižovaném dítěti, tajných biologických laboratořích, anebo tvrzení, že Ukrajinci nejsou národ a proto nemohou mít vlastní stát. Ruská propaganda pracuje s dezinformacemi. Ne snad, aby přesvědčila svět o své pravdě, ale že nic jako pravda neexistuje. Jak ovšem poznat informace od dezinformací, víme-li, že nic na světě není černobílé?  (…)

Čečenská stopa ve válce na Ukrajině (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 14:32

Libor Dvořák. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 20. 4. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Čečenská stopa ve válce na Ukrajině. In web ČRo Plus, 20. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když se dnes díváme na fotografie a televizní záběry vybombardovaných ukrajinských měst, leckdo si zřejmě vybaví to, co se skoro před třiceti lety odehrávalo v Čečensku: také tam vrazila ruská vojska, aby potlačila snahy tamního obyvatelstva o získání naprosté nezávislosti na Moskvě. Ozbrojená akce, která měla trvat pár dní, se nakonec protáhla na deset let.

Při pohledu na téměř zničený Mariupol se samozřejmě nabízí srovnání s půlmilionovou čečenskou metropolí Groznyj, která byla prakticky smazána z povrchu zemského a ve které zahynuly či beze stopy zmizely desetitisíce lidí. (…)

Štístko Tábora Křiklounů (1968)

Filed under: Povídky — Marthos @ 14:29

Bret Harte. Příběh z Divokého západu ze sbírky Kalifornské povídky a legendy. Překlad A. J. Šťastný. Režie Viktor Dusil.

Účinkuje Felix le Breux.

Natočeno 1968. Obnovená premiéra 6. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Vazači zhouby (2022)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 9:29

Fantasy román projektu Strangers and Dragons. Kompletní audiokniha. Tvůrci nezjištěni.

Čte Tomáš Gelu Otáhal.

Natočeno 2022. Ukázka k poslechu na YouTube (v přípravě).

Ptám se já – Daniel Prokop (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 9:10

Připravila Marie Bastlová.

Hostem Ptám se já byl sociolog Daniel Prokop.

Natočeno 2022. Webová premiéra 18. 4. 2022 (Seznam Zprávy, 12:20 h.).

Lit.: Bastlová, Marie: Expert: Domácnosti s uprchlíky se vyčerpávají, v červenci může přijít problém. In web Seznam Zprávy, 18. 4. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když ukrajinské uprchlíky dobře začleníme do společnosti, vyděláme na tom, říkají už pár týdnů sociologové a sepsali postup, co s válečnými běženci dělat. Důležité podle nich je, aby se Ukrajinci naučili rychle česky a v tuzemsku využili své vzdělání a kvalifikaci.

Jak ale zajistit, aby ve společnosti zůstal sociální smír? Neporoste kvůli pomoci uprchlíkům nespokojenost chudších obyvatel Česka?

„První měsíc vláda zvládla dobře. Možná ale trochu začíná zaostávat v řízení procesů, které vedou k dlouhodobější integraci,“ hodnotí Daniel Prokop současnou činnost vlády. Kabinet minulý týden ve středu přijal strategii toho, jak ukrajinské uprchlíky začlenit do společnosti, podle Prokopa je ale materiál příliš resortní. „Třeba v oblasti vzdělávání to mělo být detailnější,“ řekl v Ptám se já. (…)

Hnutí Pro život by udělalo nejlíp, kdyby se rozpustilo a peníze rozdalo potřebným (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 9:07

Klára Vlasáková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 22. 4. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Vlasáková, Klára: Klára Vlasáková: Hnutí Pro život by udělalo nejlíp, kdyby se rozpustilo a peníze rozdalo potřebným. In web ČRo Plus, 22. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Katolická organizace Hnutí Pro život, která o sobě tvrdí, že chce pomáhat těhotným ženám, se mocně vlomila do společenské pozornosti. Došlo k tomu však asi jiným způsobem, než by si zástupci hnutí přáli. Když se začaly na sociálních sítích pořádat sbírky na postkoitální antikoncepci pro ukrajinské ženy znásilněné ruskými vojáky, vymezilo se proti tomu právě Hnutí Pro život s tím, že nejde o funkční pomoc.

„Proč Češi nepřispějí místo toho na nákup houkadel, pepřáků nebo elektrických paralyzérů?“ Hnutí takové stanovisko zveřejnilo v době, kdy přibývají naprosto strašlivá svědectví o znásilňování ukrajinských žen a dětí. Ačkoli je znásilnění klasifikováno jako válečný zločin, oběti se skutečně jen zřídkakdy dočkají spravedlnosti. (…)

Ptám se já – Jana Matesová (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 8:58

Připravila Veronika Sedláčková.

Hostem Ptám se já byla ekonomka Jana Matesová.

Natočeno 2022. Webová premiéra 19. 4. 2022 (Seznam Zprávy, 13:08 h.).

Lit.: Sedláčková, Veronika: Putinova agrese spustí na podzim hladomor, předpovídá ekonomka. In web Seznam Zprávy, 19. 4. 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.:  Světová banka i Mezinárodní měnový fond předvídají, že svět se bude kvůli ruské invazi potýkat s většími problémy, než se předpokládalo. Dosud přitom nestihl překonat následky dvouleté pandemické krize.

Hostem Ptám se já byla ekonomka a dlouholetá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.

Zástupci obou zmíněných finančních institucí jednají tento týden ve Washingtonu. Jednání se zúčastní také ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko a guvernér tamní centrální banky Kyrylo Ševčenko s cílem domluvit pro svou zemi další pomoc. Ukrajinská strana dala v minulých dnech najevo, že usiluje o získání dalších čtyř miliard eur k původním třem miliardám určeným na krytí rozpočtového schodku.

Ekonomika válkou ničené Ukrajiny se může podle odhadů propadnout až o polovinu HDP. Ani zbytek světa ale nezůstane ušetřen následků ruské invaze. Dá se předpokládat, že se vysoká inflace a energetická chudoba i přísnější měnová politika negativně odrazí na ochotě domácností i firem investovat. Někteří analytici se dokonce nezdráhají hovořit o reálném riziku stagflace. To je kombinace vysoké inflace, stagnující ekonomiky a vysoké nezaměstnanosti. (…)

Ptám se já – Tomáš Pojar (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 8:52

Připravila Veronika Sedláčková.

Hostem Ptám se já byl poradce premiéra pro bezpečnost a EU Tomáš Pojar.

Natočeno 2022. Webová premiéra  20. 4. 2022 (Seznam Zprávy, 13:00 h.). 

Lit.: Sedláčková, Veronika: Referendum o americké základně by byla oprátka na krku, říká Fialův poradce. In web Seznam Zprávy, 20. 4. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Česká ministryně obrany za ODS Jana Černochová ve středu míří na svou první oficiální návštěvu Spojených států. O čem se bude jednat? A co to může znamenat pro Česko? (…)

Ministryně obrany Jana Černochová poprvé ve funkci ministryně obrany míří do Spojených států. Setkat se má se svým americkým protějškem Lloydem Austinem a probírat budou i možný nákup vojenské techniky pro českou armádu, konkrétně dalších amerických vrtulníků.

Tahle cesta vzbudila velký zájem už před několika dny, kdy se šéfka resortu obrany nechala slyšet, že chce za oceánem hovořit mimo jiné o zřízení americké základny v Česku. Tuhle výbušnou informaci později korigovala s tím, že se zatím jedná pouze o její osobní přání. (…)

Ptám se já – Karel Havlíček (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 8:34

Připravila Marie Bastlová.

Hovoří místopředseda Sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Natočeno 2022. Webová premiéra 22. 4. 2022 (Seznam Zprávy, 13:12 h.)

Lit.: Bastlová, Marie: Dotace pro Agrofert jsem podepsat musel, říká Havlíček. Už nebyl čas. In web Seznam Zprávy, 22. 4. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Česko bojuje s nárůstem cen energií v době, kdy se spekuluje nad koncem dodávek z Ruska. Opozice kritizuje vládu, že nedoplnila zásobníky, přitom sama v době, kdy kabinet vedla, proti energetické závislosti na Rusku příliš nejednala. Jak na to doplatí Češi? (…)

Další výrazné zvýšení cen plynu čeká zákazníky Pražské plynárenské. Od začátku roku se ale ceny za dodávky zvýšily plošně a Češi si při placení záloh za energie musí sahat stále hlouběji do kapsy. Zatímco se v souvislosti s konfliktem na Ukrajině hovoří o tom, že možné odstřižení od ruského plynu energie ještě prodraží, podle bývalých ministrů vlády Andreje Babiše měl současný kabinet jednat dříve a doplnit včas plynové zásobníky. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress