Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Co říká na režírování opery? Proč nachází naději v kvantové fyzice? A chystá se odejít do důchodu?  Rozhovor připravila Jana Kobylinská.

Hovoří herec, režisér a spisovatel Miroslav Krobot.

Připravilo Brno v roce 2022. Premiéra 18. 3. 2022 v rámci pořadu Apetýt (ČRo Brno, 25 min.).

Lit.: Kobylinská, Jana: Filmy po padesátce, knížka po pětašedesátce. Já byl vždycky trochu zpožděný, směje se Krobot. In web ČRo Brno, 18. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Miroslav Krobot je dramatik, divadelní pedagog a nositel řady divadelních cen a teď už i spisovatel. Jeho první kniha nese název Nečíst.

Miroslava Krobota známe především jako herce a režiséra, ale během pandemie si přibral do svého repertoáru také roli domácího učitele – vzal si na starost vnoučata: „První část těch uplynulých dvou let jsem strávil návratem do školních lavic. Mám vnuky ve věku 11 a 12 let, což je pro mě na hranici mých znalostí matematiky.“

Některé pracovní projekty odsunul, protože divadla byla zavřená. „Zánik samoty Berhof v olomouckém divadle jsme museli odložit, nakonec se nám to podařilo nazkoušet. Jsem zastánce toho, že bychom v divadle měli ukazovat historii, jaká je. Zároveň chápu, že lidi dnes potřebují naději a chtějí se pobavit. Divadlo by se ale nemělo vyhýbat ani těžkým tématům,“ myslí si Krobot. (…)

Jak se měnilo zobrazování ženy? Jak se z emancipovaných dívek stávaly matky a z traktoristek manželky? Pořad připravila Veronika Kindlová. Zvukový mistr Jiří Flosman. Režie David Hertl.

Hovoří historička Denisa Nečasová (FFMU Brno), historička odívání Konstantina Hlaváčková (Uměleckoprůmyslové muzeum Praha), historik Jakub Machek (Metropolitní univerzita Praha), socioložka Petra Havlíková (hnutí Nesehnutí, Sexistické prasátečko) a další.

Natočeno 2022. Premiéra březen 2022 (ČRo Plus, 53 min.). Repríza 29. 3. 2024 (ČRo Plus, 53 min.); 1. 3. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: Kindlová, Veronika: Traktoristka, sedmikráska, puťka. Jak se v Česku dekádu po dekádě měnilo zobrazování ženy. In web ČRo Plus, 12. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jednou rázná traktoristka, pak mlčenlivá puťka. Obraz ženy v populární kultuře i médiích procházel změnami. Dnes ovládá veřejný prostor trend zobrazovat ženy takové, jaké skutečně bývají. Tedy nejen ty krásné a mladé, ale i ty starší, nesouměrné nebo s nadváhou. Hrdinky filmů mívají podobně různorodý charakter. Vždycky to ale tak nebylo. Změnám zobrazovacího stereotypu v českých zemích zhruba od druhé poloviny 20. století se věnuje Téma Plus.

Pro předválečnou dobu byl typický stereotyp moderní, emancipující se dívky, která je pohledná, nezávislá a vtipná; a muži se musí dost snažit, aby ji zaujali. S protektorátem přišel nacistický vzor – žena-matka, která štěstí nalézá pouze ve starosti o rodinu a domácnost.

Připravila Eva Hůlková.

Hovoří Marie Kolářová, publicistka a právnička Arcibiskupství pražského; religionista Jan Sušer.

Natočeno 2022. Premiéra 20. 3. 2022 (ČRo Plus, 50 min.).

Obsah: 1. Kyjevský starosta Kličko pozval papeže na Ukrajinu (24:00) – 2. Podporuje Putina celá pravoslavná církev? Debata Vertikály (25:59).

Lit.: Skácel, Ondřej – Hůlková, Eva: Putin naplival na jakoukoliv pravoslavnou víru, míní religionista Jan Sušer. In web ČRo Plus, 20. březen 2022  (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Zatímco hlava římskokatolické církve – papež František – odsoudila ruskou agresi a přirovnala ji k válkám minulého století, nejvyšší představitel ruské pravoslavné církve – patriarcha Kirill – stojí dále za Putinem. Na Ukrajině podle něj Rusové bojují proti satanské ideologii gayů.

Neochota pojmenovat zlo, pojmenovat agresi nebo přiznat, že Rusko na Ukrajině páchá válečné zločiny, i takové jsou postoje části věřících k válce na Ukrajině. „Ti lidé utíkají například k nějakým fake news a vysvětlují to tak, že si to Ukrajinci dělají sami, nebo kdoví, jak to bylo. Prostě takový totální alibismus. Pořád mluví o tom, že Západ Rusko nějak vyprovokoval. Ale to je stejná situace, jako když budu říkat, že ta holka nosila krátké sukně,“ všímá si nálady mezi některými křesťany Marie Kolářová, publicistka a právnička Arcibiskupství pražského. (…)

Příští týden má v kinech premiéru film Poslední závod. Má přiblížit pravdivý příběh Bohumila Hanče a Václava Vrbaty, kteří tragicky zahynuli během lyžařského závodu v Krkonoších v roce 1913. Patří k nim i třetí, léta zamlčovaný německý sportovec Emerich Rath. Muž, který chtěl umět všechny sporty a nikdy se nevzdával. Připravili Radim Štícha a František Šedivý.

Natočeno 2022. Premiéra 19. 3. 2022 (ČRo Plus, 53 min.). Repríza 20. 3. 2022 (ČRo Plus, 11:07 h.); 10. 4. 2023 (ČRo Plus, 8:10 h.); 10. 2. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: Šedivý, František – Štícha, Radim: Ten třetí v příběhu Vrbaty a Hanče. Emerich Rath chtěl umět všechny sporty a nikdy se nevzdával. In web ČRo Plus, 19. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Člověk s neuvěřitelným životním příběhem Emerich Rath byl všestranným sportovcem, olympionikem, trampem i zručným obchodníkem se sportovními potřebami. Jeho jméno se po řadě let začíná vracet do veřejného prostoru, odkud během druhé poloviny minulého století prakticky zmizelo. Téma Plus přibližuje úspěchy i pády jedné z výrazných postav české historie. (more…)

Připravil Pavel Hlavatý.

V pořadu hovoří mediální analytik a badatel Tomáš Karabela a zazní ukázky z odborné a memoárové literatury.

Natočeno 2022. Premiéra 19. 3. 2022 (ČRo Plus, 26 min.).

Lit.: Hlavatý, Pavel: Alger Hiss – zrádce, který se nikdy nepřiznal. In web ČRo Plus, 19. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak dalece ovlivnilo levicové intelektuální klima 30. let muže jako byl americký právník Alger Hiss? Jak je možné, že se on a mnozí další příslušníci americké administrativy nejenom sblížili s komunisty, ale dokonce začali přímo zpravodajsky pracovat pro „první stát dělníků a rolníků“?

Třicátá léta ve Spojených státech byla obdobím Nového údělu populárního demokratického prezidenta F. D. Roosevelta, ale také masivního průniku sovětských tajných služeb do americké administrativy.

Americký vládní úředník Alger Hiss pocházel ze střední třídy, ale jeho sílící levicové přesvědčení ho přivedlo ke kontaktům s americkou komunistickou stranou (jeho členství se nikdy neprokázalo) a následně i ke spolupráci se sovětskou tajnou službou GRU.

Sovětům dodal řadu důležitých dokumentů a v roce 1945 se zúčastnil jaltské konference, kde se pohyboval v těsné blízkosti tehdy už velmi těžce nemocného prezidenta Roosevelta. Krátce působil dokonce jako první generální tajemník Organizace spojených národů. (…)