Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

7. 2. 2022

Téma dne – Diplomatické dění kolem napětí na rusko-ukrajinské hranici (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:50

O diplomatickém dění kolem napětí na rusko-ukrajinské hranici. Moderuje Lukáš Matoška.

Hosty byli Magdaléna Fajtová, redaktorka, Český rozhlas; Miloš Vystrčil, ODS, předseda Senátu; Petr Drulák, politolog, bývalý náměstek ministra zahraničí a někdejší velvyslanec ve Francii; Jan Kofroň, politický geograf, Katedra politologie Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Natočeno 2022. Premiéra 7. 2. 2022 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Lit.: marz – Matoška, Lukáš: Miloš Vystrčil: Pokud chce Rusko přenastavit vztahy, musí k jednacímu stolu. Zatím od něj odchází. In web ČRo Plus, 7. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) zahájil dvoudenní návštěvu Ukrajiny. Ačkoliv se zástupci členských států NATO obávají možného ozbrojeného konfliktu, český prezident Miloš Zeman se vyjádřil, že Rusové si dovedou vyhodnotit přínosy a rizika spojené s útokem a žádnou invazi neuskuteční. „Nevím, jestli má prezident více informací než NATO nebo USA. Je ale evidentní, že jiné státy a jejich hlavy obavy z ruské agrese mají,“ reaguje předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

„Pokud by k agresi nedošlo, bylo by to určitě lepší. Nebezpečí ale existuje. A pokud ho máme odvrátit, tak určitě ne tím, že budeme nečinně přihlížet,“ vzkazuje Vystrčil.

Podle něj by bylo lepší, kdyby čeští představitelé táhli za jeden provaz. Připomíná ale, že zahraniční agendu nastavuje především vláda. (…)

Proto je ale potřeba se ptát, zda tuzemská vláda dostatečně pracuje na tom, aby svá vyjádření koordinovala s prezidentem, reaguje politolog a bývalý diplomat Petr Drulák. „Protože postoj prezidenta k Ukrajině je dlouhodobě známý,“ připomíná. (…)

 

Ušima sportovního fanouška 1/?? (2021-2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 9:31

usimaSportovní podcast připravil Aleš Kolísek.

Natočeno 2021-2022. K poslechu zde.

6. 2. 2022

Hotelowy detektyw (Hotelový detektiv, 1987)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 21:02

Raymond Chandler. Detektivka. Překlad Krzysztof Adamski. Rozhlasová adaptace Krzysztof Adamski. Zvukový mistr Alina Langiewicz. Režie Andrzej Zakrzewski.

Osoby a obsazení: Tony Resek, hotelový detektiv (Tadeusz Borowski), Eve Cressy (Olga Sawicka), Al, gangster (Janusz Zakrzeński), hlas (Ryszard Barycz), recepční (Wacław Szklarski), Johnnie Ralls, Evin přítel (Krzysztof Kołbasiuk), Andy, Tonyho bratr (Marek Obertyn), Jack, liftboy (Jerzy Karaszkiewicz).

Natočeno 1987. Premiéra 20. 6. 1987.

Ráno nahlas – Bol Dobšinský otcom alebo cenzorom slovenskej ľudovej rozprávky? (Ráno nahlas – Byl Dobšinský otcem anebo cenzorem slovenské lidové pohádky?, 2021)

Filed under: Podcast,Slovenské — Premek @ 20:58

Připravil Braňo Dobšinský.

Hovoří literární vědkyně Jana Piroščáková.

Natočeno 2021. Webová premiéra 27. 6. 2021 (Aktuálne.sk, 43 min.).

Lit: Dobšinský, Braňo: Bol Dobšinský otcom alebo cenzorom slovenskej ľudovej rozprávky? In web PodBean, 27. 6. 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Dobšinský, to je dokonalé divadelné predstavenie so skvelými kulisami, skvelou dramaturgiou a perfektnými kostýmami, ale tá pôvodná folklórna rozprávka – ako rozprávanie pri kozube, je niečo úplne iné,“ tvrdí literárna vedkyňa Jana Piroščáková. Bol teda Pavol Dobšinský otcom alebo cenzorom slovenskej ľudovej rozprávky?

Kde bolo tam bolo, za siedmymi horami a siedmymi dolami – tam, kde sa piesok lial a voda sa sypala. Áno, takéto rozprávkové príbehy nás sprevádzajú prakticky od kolísky a často sú to i tie úplne prvé príbehy, ktoré formujú náš pohľad na svet. Rozprávky pritom pôvodne boli doslova hororovými príbehmi na ukrátenie dlhých a temných večerov a až časom sa z nich stali mravoučné „exemplá“ na výchovu detí, hovorí literárna vedkyňa Jana Piroščáková. No a v tých slovenských hral kľúčovú rolu editora – no aj ich cenzora, Pavol Dobšinský.

Kam putoval Nebojsa, boli 12. mesiačikovia ľudožrúti a kto bol slovenským Modrofúzom? Prečo je v rozprávkach toľko krutosti a môžu rozprávky liečiť zranené detské duše? Komu boli rozprávkové príbehy pôvodne určené, ako prispeli k nášmu národnému sebauvedomeniu a kým bol pre slovenskú rozprávku Pavol Dobšinský? Témy pre literárnu vedkyňu Janu Piroščákovú.

Počúvate rozprávkové Ráno Nahlas, pekný deň vám želá Braňo Dobšinský (…)

Stopáž – Konec pandemie v zemích českých. Alespoň podle Petra Fialy (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 20:40

Podcast pro ty, které zajímá, kam se za uplynulý týden posunul svět, ale nemají čas neustále sledovat Twitter. Přehled těch nejzajímavějších zpráv připravuje Jan Kordovský.

Hovoří komentátor Martin Čaban.

Natočeno 2022. Webová premiéra 4. 2. 2022 (Seznam Zprávy, 33 min.).

Lit.: Kordovský, Jan: Konec pandemie v zemích českých. Alespoň podle Petra Fialy. In web PodBean, 4. 2. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vláda tento týden oznámila, že od 9. února zruší povinnost prokazovat se v restauracích, službách či na kulturních a sportovních událostech potvrzením o očkování, nebo prodělání nemoci.

„Čtu to tak, že Petr Fiala vyhlásil konec epidemie, respektive konec omikronové vlny. Ve chvíli, kdy čísla nákazy kulminují, je to kapitulace a rozhodnutí, že tohle pilířové opatření můžeme zrušit. S plánovaným rušením testování ve firmách a školách tedy premiér Fiala zřejmě vyhlásil vítězství nad omikronem,“ shrnuje komentátor Martin Čaban v podcastu Stopáž. (…)

Čtvrt století po česko-německé deklaraci (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:37

Hned nadvakrát se naše země vracela k partnerství s naším největším sousedem, Spolkovou republikou Německo. Nejprve v roce 1992 formou smlouvy, o pět let později zvláštní deklarací. Složitý vývoj česko-německých vztahů připomene v pořadu Archiv Plus Jan Sedmidubský.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 1. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Sedmidubský, Jan: Čtvrt století po česko-německé deklaraci. In web ČRo Plus, 28. leden 2022  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 21. ledna 1997 přiletěl do Prahy tehdejší německý kancléř Helmut Kohl se svým ministrem zahraničí Klausem Kinkelem, aby tu slavnostně podepsali dokument slibující otevřít novou kapitolu česko-německých vztahů. Do značné míry se tak stalo, ale cesta k tomuto okamžiku nebyla jednoduchá. V Archivu Plus si tentokrát připomeneme některé okamžiky, které k podpisu vedly a co všechno se okolo deklarace odehrávalo.

Polovina 90. let už není doba žádných velkých líbánek mezi Českem a jeho západními partnery, přičemž Německo byl zvlášť specifický případ. Oproti roku 1990 to byl jednoznačně kontrast. Když se Václav Havel hned na začátku roku 1990 vydal na svou první zahraniční cestu do Berlína a Mnichova, byla to cesta plná veselé euforie bývalých disidentů, kteří se za pochodu učili politice a s klasickými návštěvami na nejvyšší úrovni to mělo málo společného.

Ještě v průběhu roku 1990 se Havlovi dařilo kormidlovat československou diplomacii směrem k symbolickým návštěvám, o kterých se soudilo, že dokážou zahladit rány minulosti. V případě reciproční návštěvy německého prezidenta Richarda von Weizsäckera 15. března 1990 se mu to podařilo, v Praze tehdy oba prezidenti pronesli významné projevy, ve kterých kriticky zhodnotili minulost a zároveň ukázali cestu do budoucnosti. Totéž se úplně nepodařilo při výročí Mnichova v září 1990, kdy chtěl Václav Havel do Prahy pozvat společně Margaret Thatcherovou a Francoise Mitteranda. Přijeli ale už v půlce září a každý zvlášť. (…)

Zlatí hoši a stříbrná a bronzová děvčata. Zimní olympiády ve 20. století (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 19:33

Právě dnes začaly v Číně už dvacáté čtvrté zimní olympijské hry. Zimní olympiádě je věnován i dnešní Archiv Plus. Veronika Kindlová z rozhlasového archivu vybrala nahrávky, které připomenou naši účast na olympiádách v minulém století.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 2. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Kindlová, Veronika: Zlatí hoši a stříbrná a bronzová děvčata. Zimní olympiády ve 20. století. In web ČRo Plus, 4. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V roce 1924 se v Chamonix konal mezinárodní Týden zimních sportů. O rok později bylo toto klání na návrh českého sportovce a sportovního činovníka Josefa Rösslera-Ořovského zpětně prohlášeno prvními zimními olympijskými hrami. Ve zvukovém archivu Českého rozhlasu se z této ale ani ze sedmi následujících zimních olympiád nic nedochovalo.

První záznamy máme až olympiády v Innsbrucku v roce 1964. Jde o nahrávky přímých přenosů z několika hokejových utkání. Spíše než komentáře dávných zápasů dnes zaujmou přestávky mezi třetinami, které komentátoři vyplňovali rozhovory s činovníky československého olympijského družstva, informacemi o výsledcích dalších zimních sportů, anebo vlastními postřehy z dění na olympiádě. (…)

Reaktor Vlevo dole – Zákopová válka ve Sněmovně. Má poslancům stačit pět minut? (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 19:31

Je, nebo není třeba měnit kvůli obstrukcím opozice jednací řád Sněmovny? Připravili Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková.

Natočeno 2022. Webová premiéra 4. 2. 2022 (Seznam Zprávy, 11:15 h.; 19 min.).

Lit.: Stuchlíková, Lucie – Dolejší, Václav: Vlevo dole: Hádka o to, kolik času potřebuje poslanec na vyjádření myšlenky. In web Seznam Zprávy, 4. 2. 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.:  Je teprve únor a Sněmovna už si střihla několik celonočních jednání a obstrukcí. O tom, jestli hrozí, že to takhle bude vypadat celé čtyři roky, se v Reaktoru podcastu Vlevo dole hádají Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší.

To, jestli máte obstrukci za legitimní nástroj opozice, nebo šikanu většiny menšinou, záleží právě jenom na tom, jestli zrovna sedíte v opozici, nebo ve vládě. „V minulosti už jsme podobných, ale i mnohem horších obstrukcí viděli celou řadu. Využila je pravice i levice, jednou jsem si dokonce musel přinést do Sněmovny spacák,“ vzpomíná Václav Dolejší.

A dodává, že by možnost obstruovat po vzoru některých západních parlamentů omezil, aby se Sněmovna nezablokovala úplně. S tím nesouhlasí Lucie Stuchlíková. (…)

On Air – {Odpolední šlofík} (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:57

Jak by měl vypadat odpolední spánek a dá se naučit? Proč někteří lidé přes den rádi na chvíli usnou a jiné to vůbec nezajímá? A jaký efekt na funkci mozku má šlofík? Zpovědi lidí, kteří se nebojí přes den hodit ruce za hlavu a na chvíli zavřít oči. Připravil Ondřej Šebestík.

Hovoří divadelnice Sára Arnstein, MUDr. Jitka Bušková z Centra spánkové medicíny a chronobiologie NÚDZ.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 2. 2022 (ČRo Rádio Wave, 10 min.).

Lit.: Šebestík, Ondřej: No jo, ale co dělat, chce se mi spát. Odpolední šlofík zlepšuje soustředění i paměť. In web ČRo Radio Wave, 4. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Čas plyne pomalu, jedna chyba střídou druhou, radost se vytrácí -⁠ přichází nevrlost, přecitlivělost, chuť zmizet. To jsou indikátory odpolední únavy, na kterou existuje elegantní recept: trochu si zdřímnout. Siesta z latinského sexta -⁠ čili šestá hodina po probuzení – je kulturní konstantou jižních zemí a taky oblíbenou praxí těch, kdo už si produktivní část života odklepali a můžou se přes den natáhnout. Ale co my ostatní? Je šlofíček zdravý a měl by se zavést ve firmách?

„Odpolední zdřímnutí je zdraví prospěšné. Kdo netrpí nějakou poruchou usínání nebo zhoršenou kvalitou nočního spánku, tomu ho doporučujeme,“ otevírá debatu jednoznačným stanoviskem MUDr. Jitka Bušková z Centra spánkové medicíny a chronobiologie NÚDZ a rovnou připojuje jedno varování.

„Zdřímnutí by nemělo trvat déle než třicet minut, protože pak se dostáváme do hlubokého non-REM spánku, který je sice nejvíc restorativní, ale špatně se z něj probouzí a může přivést malátnost,“ dodává Bušková. (…)

Triduum Paschalne i Zmartwychwstanie 1/3 (Velikonoční triduum a zmrtvýchvstání

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 17:28

Przemysław Tejkowski. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovalo Polskie Radio Rzeszów v roce 2020 (?).

Pozn.: Rozhlasová hra připravená polským rozhlasem Rzeszów. Bylo vysíláno na Radio Rzeszów od Zeleného čtvrtka do Velikonoční neděle 2021. Zobrazuje utrpení, smrt a vzkříšení Ježíše Krista.

Obsah: Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Velikonoce.

Lit.: anonym: Trwa Triduum Paschalne. Jak w tym roku przygotować się do Świąt Zmartwychwstania Pańskiego? In web Polskie Radio Jedynka, 10. 4. 2020 (článek). – Cit.: W dobie pandemii koronawirusa nadchodzące Święta Wielkanocne dla katolików będą różniły się od tych obchodzonych dotychczas. Jak wygląda spowiedź? Co to znaczy, że możemy przyjąć komunię duchową? Jak dzisiaj będzie wyglądać Droga Krzyżowa w Watykanie? (…)

Istotą Triduum Paschalnego jest celebracja misterium paschalnego: męki, śmierci i zmartwychwstania Jezusa Chrystusa. Rozpoczyna się wieczorną mszą w Wielki Czwartek – zwaną mszą wieczerzy Pańskiej, a kończy nieszporami Niedzieli Wielkanocnej.

Dzisiaj, w Wielki Piątek, papież Franciszek będzie przewodniczył liturgii Męki Pańskiej, a potem Drodze Krzyżowej. Oba nabożeństwa odbędą się w Watykanie bez udziału wiernych. – Przejmująca będzie cisza i wspomnienie. Co roku zapraszaliśmy na Drogę Krzyżową ulicami miasta, a chorych na śledzenie transmisji z Watykanu. Dzisiaj tego nie będzie i będziemy obserwowali papieża Franciszka samotnie przemierzającego pasję Drogi Krzyżowej w Watykanie – mówił na antenie Programu 1 Polskiego Radia ks. Zygmunt Berdychowski z bazyliki św. Krzyża w Warszawie.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress