Jak by měl vypadat odpolední spánek a dá se naučit? Proč někteří lidé přes den rádi na chvíli usnou a jiné to vůbec nezajímá? A jaký efekt na funkci mozku má šlofík? Zpovědi lidí, kteří se nebojí přes den hodit ruce za hlavu a na chvíli zavřít oči. Připravil Ondřej Šebestík.
Hovoří divadelnice Sára Arnstein, MUDr. Jitka Bušková z Centra spánkové medicíny a chronobiologie NÚDZ.
Natočeno 2022. Premiéra 4. 2. 2022 (ČRo Rádio Wave, 10 min.).
Lit.: Šebestík, Ondřej: No jo, ale co dělat, chce se mi spát. Odpolední šlofík zlepšuje soustředění i paměť. In web ČRo Radio Wave, 4. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čas plyne pomalu, jedna chyba střídou druhou, radost se vytrácí -â přichází nevrlost, přecitlivělost, chuť zmizet. To jsou indikátory odpolední únavy, na kterou existuje elegantní recept: trochu si zdřímnout. Siesta z latinského sexta -â čili šestá hodina po probuzení – je kulturní konstantou jižních zemí a taky oblíbenou praxí těch, kdo už si produktivní část života odklepali a můžou se přes den natáhnout. Ale co my ostatní? Je šlofíček zdravý a měl by se zavést ve firmách?
„Odpolední zdřímnutí je zdraví prospěšné. Kdo netrpí nějakou poruchou usínání nebo zhoršenou kvalitou nočního spánku, tomu ho doporučujeme,“ otevírá debatu jednoznačným stanoviskem MUDr. Jitka Bušková z Centra spánkové medicíny a chronobiologie NÚDZ a rovnou připojuje jedno varování.
„Zdřímnutí by nemělo trvat déle než třicet minut, protože pak se dostáváme do hlubokého non-REM spánku, který je sice nejvíc restorativní, ale špatně se z něj probouzí a může přivést malátnost,“ dodává Bušková. (…)