Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Africký Sahel se v posledních desetiletích potýká s opakovanými vojenskými převraty, populační explozí a rostoucím počtem lokálních konfliktů. Vše to souvisí s vysycháním jižního okraje Sahary. V dnešním dílu pořadu za Obzorem se podíváme, jak právě měnící se Sahara utvářela region, který byl jednou z kolébek africké civilizace. A také na pokus zastavit rozšiřování pouště. Pořad připravil Zdeněk Novák.

Natočeno 2022. Premiéra 21. 2. 2022 (ČRo Plus, 11:10 h.).

Jiří Peňás, literární publicista a spisovatel. Člověk se v 90. letech mohl začít svobodně věnovat svému duchu, začít cestovat, číst do té doby nedostupné knihy, obnovit rodinnou firmu nebo založit farmu, říká v reakci na populární televizní seriál Devadesátky. A už přes deset let píše každý týden do médií krátký záznam z výprav po Česku či blízkém zahraničí. Jak vypadal intelektuální kvas v 90. letech? Jak dnes hodnotíte Havlovu a Klausovu roli v průběhu 90. let? A řeknete si někdy po výletu, že tam jste snad ani jezdit nemusel? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2022. Premiéra 21. 2. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: Tachecí, Barbora – lup: Devadesátky své oběti měly. Establishment starého režimu si to ale zasloužil, míní publicista Jiří Peňás. In web ČRo Plus, 21. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Devadesátky byly skutečně turbulentní. Byly bouřlivé a byly i zásadním způsobem převratné,“ říká literární publicista Echo24 a Týdeník Echo Jiří Peňás. Stejnojmenný televizní seriál České televize podle publicisty nebyl míněný jako obraz doby, navíc jde o kriminální seriál. Je tak logicky zúžen jen na orlické vrahy či „mafiána“ Ivana Jonáka. Devadesátky ale měly podle publicisty i své oběti.

„Určitě měly. Nejen ty, které skončily v přehradě a sudech, ale i lidé, kteří byli spjati s minulým režimem. Na který nějakým způsobem vsadili, přestože to byla menšina společnosti. Teď to řeknu drsně, ale do určité míry si to zasloužili. Myslím tím především establishment starého režimu. I když je pravdou, že to bylo velmi sametové,“ uvažuje v pořadu Osobnost Plus.

Lidé spjati s minulým režimem si do určité míry zasloužili být obětmi. Jiří Peňás

„Oni to mohli nést úkorně a taky to celou dobu úkorně nesli a nikdy se s tím úplně nesmířili. Nic se jim nestalo, ale pořád budou mít řeči o tom, jak byl ten minulý režim nějakým způsobem lepší.“

Další oběti pak podle Peňáse najdeme v sociálně slabších částech společnosti.

„My z pražského pohledu nevidíme, co se dělo v té době v průmyslových regionech – a tam se skutečně zavíraly fabriky a tak dál. Myslím, že ztráty nebyly zdaleka tak velké, jak by mohly být – a jak byly například po roce 1948. Tehdy byly zcela likvidovány společenské třídy – velmi tvrdě to odnesli sedláci anebo drobní živnostníci. V devadesátkách se nic takového nedělo,“ připomíná

Poslanci vládní koalice odmítli návrh opozice na mimořádnou schůzi, která měla v nejbližších dnech řešit pomoc lidem a firmám zasaženým rostoucími cenami energií. Má vláda dlouhodobě politicky a sociálně únosné řešení energetické krize? Jsou adresné sociální dávky lepší než plošné opatření jako snížení DPH u energií a plynu, které navrhuje opozice? A jak bojují s drahými energiemi další evropské státy? Připravila Karolína Koubová.

Hovoří předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO a exministryně financí Alena Schillerová a ministr práce a sociálních věcí, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Natočeno 2022. Premiéra 21. 2. 2022 (ČRo Plus, 10:10 h.; 24 min.).

Lit.: Čihák, Ondřej – Koubová, Karolína: Chceme dlouhodobé řešení energetické krize. Prominutí DPH nás jen víc zadluží, tvrdí ministr Jurečka. In web ČRo Plus, 21. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vláda chce bojovat proti růstu cen energií navýšením příspěvku na bydlení a rozšíření okruhu jeho příjemců také na podnikatele a firmy. Opozice ale považuje takovou pomoc za nedostatečnou a navrhují plošné snížení DPH. Je to okamžitá pomoc, chválí krok Alena Schillerová. Marian Jurečka ale varuje před dluhem, který plošná opatření ještě víc prohlubují.

„Příspěvek na bydlení v rozšířené verzi nebo okamžitou mimořádnou pomoc podporujeme. Ale vzhledem k rozsahu energetické krize to dostatečná pomoc není,“ uvádí v Pro a proti předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová. (…)

Hostem je snowboardistka a lyžařka Ester Ledecká, trojnásobná olympijská vítězka. Moderuje Jan Pokorný.

Natočeno 2022. Premiéra 21. 2. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Host: Apolena Vanišová, divadelní režisérka. Moderuje: Markéta Kaňková. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2022. Premiéra 21. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Host: ornitolog Zdeněk Vermouzek. Rozumí ptačí řeči? Pozná úplně každého ptáka podle zvuku? Který byl letos v lednu oceněn a který je naopak nedoceněn? A jakým by se chtěl na jeden den stát? Moderuje Tereza Kostková.

Natočeno 2022. Premiéra 21. 2. 2022 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Zimní olympijské hry v Číně po 16 dnech včera odpoledne skončily. Svět sledoval výkony sportovců, ale také to, jak Čína zvládne organizaci a jak se na hrách odrazí opatření proti koronaviru.  V souvislosti s konáním OH v Číně se také víc mluvilo o lidských právech a  o politickém rozměru celé události. Dění na olympiádě a to nejen to sportovní sledoval zpravodaj ČRo v Asii David Jakš.

Hosty byli David Jakš, zpravodaj v Asii, Český rozhlas; Filip Jirouš, sinolog, projekt Sinopsis; Petr Fischer, komentátor týdeníku Euro; Martin Doktor, šéf české olympijské výpravy.

Natočeno 2022. Premiéra 21. 2. 2022 (ČRo Plus, 8:10 h.; 12 min.).

Lit.: Štechrová, Věra – marz: Příští olympiáda v Paříži už by zase mohla být krásnou oslavou sportu, věří šéf české výpravy Martin Doktor. In web ČRo Plus, 21. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Olympijský oheň nad Pekingem po šestnácti dnech sportovního klání zhasl. Při posledních hrách svět kromě výkonů týmů a jednotlivců sledoval také to, jak Čína zvládne organizaci zatíženou protikoronavirovými opatřeními a nakolik akci poznamená stín omezování lidských práv v zemi. Striktní epidemiologická pravidla se ale sportovců dotkla jen minimálně, myslí si šéf české výpravy a bývalý úspěšný reprezentant Česka v rychlostní kanoistice Martin Doktor.

„Sportovci, kteří tady byli kvůli tomu, aby předváděli své maximální sportovní výkony, jsou na režim uzavřené bubliny vlastně zvyklí. Základní rozdíl je v tom, že když skončily jejich soutěže, nemohli se sebrat a jít se podívat do města,“ shrnuje s tím, že před soutěžemi se reprezentanti spíš soustředí na vlastní výkony.

„Rozdíl vnímali daleko méně než třeba zástupci médií. Všechny ale nakonec mile překvapilo, že se tady nic zas tak hrozného nedělo,“ soudí a dodává, že osobně v průběhu her nezaznamenal jediný výrazně nepříjemný okamžik.

To, že se podařilo do místa konání dostat českou výpravu bez větších ztrát způsobených nákazou covidem-19, považuje Doktor za div: „Letadlo z České republiky odlétalo v době, kdy bylo nejvíc případů. Tento drobný zázrak je ale podložen tvrdou prací mnoha lidí – nebylo to jednoduché a nebylo to zadarmo.“ (…)