Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Hostem je architekt Jaroslav Tachecí. Moderuje Jan Pokorný.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 2. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Připravila Renata Kropáčková.

Hovoří vedoucí Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Pavel Šturma.

Natočeno 2022. Premiéra 22. 2. 2022 (ČRo Plus, 8 min.)“.

Lit.: lup – Kropáčková, Renata: Uznání Luhanska a Doněcka může být jen další zamrzlý konflikt bez horké fáze války, doufá právník Šturma. In web ČRo Plus, 22. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Je to určitě jednání, které není v souladu s mezinárodním právem. Vzhledem k tomu, že ho lze považovat za zasahování do vnitřních záležitostí jiného státu a narušování svrchovanosti a územní celistvosti jiného státu, respektive Ukrajiny,“ říká na Plusu vedoucí Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Pavel Šturma.

„To samozřejmě nevede k tomu, že by se tímto aktem z Doněcké lidové republiky nebo Luhanské lidové republiky staly skutečně schované státy. Jsou tam objektivní kritéria státnosti, a uznání ze strany mezinárodního práva nemá takový konstruktivní účinky,“ dodává právník. (…)

Evropská unie, Spojené státy a další země oznámily první vlnu sankcí vůči Rusku – bude to stačit na zastavení ruských vojsk při jejich postupu na Ukrajinské území? Jaké diplomatické možnosti ještě západ má a co by mohl být bod zlomu? A v jaké situaci nyní vlastně jsou Doněcká a Luhanská republika a obyvatelé – hlavně v těch částech území, které jsou ještě plně pod kontrolou Ukrajiny? Moderuje Šárka Fenyková.

Hosty byli Miloš Vystrčil, ODS, předseda Senátu; Jakub Landovský, velvyslanec České republiky při NATO; Petr Kolář, bývalý velvyslanec ve Washingtonu a Moskvě;  Jan Šír, politolog, Katedra ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 2. 2022 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Lit.: marz – Fenyková, Šárka: Miloš Vystrčil: Věřím, že sankce jsou maximálně efektivní při minimálním dopadu na nás. Ale pocítíme je. In web ČRo Plus, 23. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Evropská unie, Spojené státy a další země, třeba Japonsko, Austrálie nebo Kanada, už zveřejnily první balík sankcí, které zavádí proti Rusku v souvislosti s jeho kroky vůči Ukrajině. „Je to důležitý první krok, který má vést k tomu, aby Rusko zastavilo svou agresi. Pokud se ukáže, že sankce nebyly dostatečné, dá se počítat s tím, že by jak EU, tak USA a další spojenci mohli ještě přitvrdit,“ očekává předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Vystrčil předpokládá, že zvolená míra sankcí je dobře promyšlená, stejně jako případný další postup: „Věřím, že sankce začínáme fázovat takovým způsobem, aby byly maximálně efektivní při minimálním dopadu na ty, kdo je realizují.“

Nějaká cena za demokracii se ale musí platit, uvažuje Vystrčil a dodává, že myšlenka na zastavení agresora, aniž bychom sami pocítili jakýkoliv diskomfort, by byla naivní.

„Tím, že chráníme Ukrajinu a její nezávislost a celistvost, chráníme ostatně také sebe – Českou republiku a jiné demokratické země, které by mohly přijít další na řadu,“ zdůrazňuje. (…)