Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravila Lucie Hostačná.

Hovoříantropoložka Eva Vaníčková.

Natočeno 2022. Premiéra 22. 2. 2022 v rámci pořadu Apetýt (ČRo Brno, 24 min.).

Lit.: Hostačná, Lucie: V autě vozím pár banánových krabic s mrtvými jedinci, svěřuje se se smíchem antropoložka. In web ČRo Brno, 22. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Antropoložka Eva Vaníčková z Moravského zemského muzea v Brně vrací tváře lidským předkům na základě kosterních nálezů. „Lidi moje práce většinou fascinuje,“ říká. Nedávno se jí podařilo rekonstruovat podobu středověkých velmožů ze Sadů u Uherského Hradiště. Svou tvorbu představila v knize Tváří v tvář předkům.

V knize popisuje šestnáct příběhů rekonstruovaných tváří starých předků. „Někteří nálezci se v minulosti dokonce zamilovávali do svých nálezů – mám na mysli princeznu z Býčí skály. Ale mně se tohle neděje. I když ke starým předkům mám vztah, protože s nimi někdy trávím někdy i půl roku,“ popisuje Vaníčková.

Trpí profesní deformací? „Ano, i můj kolega sochař Ondřej Bílek. Takže když jedeme autobusem, tak pozorujeme okolí a díváme se na tvary lidských hlav potažmo lebek,” směje se antropoložka.

V rozhovoru se svěřila i s jednou kuriozitou, která se váže na její práci: „V autě mám pár banánových krabic s mrtvými jedinci, které momentálně převážím na analýzu paleopatologií. Policie mě ještě nezastavila, nevím, jak bych to vysvětlovala,“ vypráví s úsměvem. (..)

Přednosta Kliniky radiační onkologie Masarykova onkologického ústavu v Brně profesor Pavel Šlampa hostem Alex Mynářové.

Natočeno 2022. Premiéra 22. 2. 2022 (ČRo Region, 29 min.).

Lit.: Mynářová, Alexandra: Onkolog Pavel Šlampa: Jako praktický lékař jsem všechny ženy vyšetřoval přes prsa, i když přišly jenom kvůli nachlazení. In web ČRo Brno, 22. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přednosta Kliniky radiační onkologie Masarykova onkologického ústavu v Brně profesor Pavel Šlampa patří mezi naše nejlepší radioterapeuty. Narodil se nedaleko Kyjova a jeho největším koníčkem jsou tamní folklorní tradice.

Profesor Šlampa je uznávaným specialistou v oboru radioterapie, hodnocení však raději ponechává jiným. „Patřím ale asi mezi špičkové onkology tady v republice, protože jednak vychovávám mladé lékaře, zkouším atestace a samozřejmě se stále věnuji klinické praxi. Také se podílím na pedagogických publikacích, před měsícem mi vyšla už 15. učebnice.“

Vzdělávání nových lékařů považuje za velmi důležité, sám také studenty mnoho let zkouší. Jací jsou podle něj ti současní? „Já se podílím na zkoušení 5. ročníku všeobecného lékařství a jsem celkem překvapen tím, že úroveň je opravdu poměrně vysoká. Patřím k těm mírnějším zkoušejícím, mám trochu jiný styl. Nesnáším studenty, kteří to mají takzvaně nabiflované a celou otázku odhrkají. U mě si musí představit, že jsou praktičtí lékaři, krčaři, gynekologové nebo onkologové, a na těchto různých úrovních mi poreferovat, co ten daný odborník bude dělat v praxi.“

Zájemců o tento obor je dost, ale profesora Šlampu trochu překvapuje trend posledních let, kdy většinu z nich tvoří ženy. „Vidět u zkoušky studenta – lékaře, tak to se vždy zaraduju.“ (..)

Hostem je Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí (za Piráty). Ukrajinská zpravodajská služba upozorňuje na možnost ruského postupu na další velká ukrajinská města. Mohou sankce vyhlašované Spojenými státy a Evropskou unií odradit Moskvu od pokusů ovládnout další ukrajinské území? A jakými argumenty vysvětloval postup na východě Ukrajiny velvyslanec Ruské federace českému ministerstvu zahraničí? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 2. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Jak se žije ve stínu války? Sérii reportáží z ukrajinsko-ruské hranice připravil Martin Dorazín.

Natočeno 2022. Premiéra 21. – 25. 2. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál) v cyklu Seriál Radiožurnálu.

Obsah: 1. Co budou obyvatelé města dělat v případě útoku na Mariupol?  – 2. S obyvateli frontového městečka Marjinka mluvil přímo na místě zpravodaj Martin Dorazín – 3. Jak na ruskou vojenskou přítomnost na východě Ukrajiny reagují obyvatelé nedalekého Mariupolu?  –

Lit.: and – Dorazín, Martin: Smutek i hněv v Mariupolu. Obyvatelé východoukrajinského města vyšli do ulic protestovat proti ruské agresi. In web ČRo 1 Radiožurnál, 23. únor 2022  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ukrajinci a Ukrajinky všech generací se vydali v úterý večer spontánně do ulic svých měst, aby dali najevo svůj odpor k ruské agresi. Vzduchem létala ostrá slova, vlastenecké verše i zpěv národní hymny. Mítink na podporu nezávislé svobodné Ukrajině v Mariupolu začal právě touto symbolickou melodií.

Můj známý, který pracuje v bance, ale nechce být jmenovaný, se chce jít hned ve středu přihlásit do jednoho z pluků a okamžitě odjede na frontu. Nemá to daleko, jen pár kilometrů.

Sergej svoji přítomnost na demonstraci zdůvodňuje tím, že ve světle posledních událostí a uznání Luhanské a Doněcké lidové republiky ze strany Ruska nemohl zůstat stranou. Nikdo by neměl stát stranou, říká, protože hrozba je velmi reálná a je třeba dát najevo, že Mariupol se bude bránit. Jsem připraven stát se obráncem města, ve kterém jsem se narodil, dodává. (…)

Připravil Jiří Chum.

Hovoří ředitel Asociace exportérů Otto Daněk.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 2. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 5 min.).

Lit.: Chum, Jiří – Bílek, Jan – als: Další rána pro český průmysl. Na protiruské sankce doplatí řada českých firem, varuje Asociace exportérů. In web ČRo 1 Radiožurnál, 23. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Rusko-ukrajinský konflikt se dotkne taky českého průmyslu. Státy EU se včera shodly na přijetí sankcí proti Rusku. „Problémy očekáváme zejména v oblasti železné rudy, 83 procent jejího objemu dovážíme z Ukrajiny. Nejvíc tím bude trpět severní Morava,“ říká ředitel Asociace exportérů Otto Daněk. Na sankce podle něj doplatí i firmy, které jsou závislé na ruském hliníku a také celý ropný průmysl. „Problém je i zemní plyn, jeho cena už nyní dramaticky roste, půjde o další ránu.“ (…)

Jiří Rusnok, guvernér České národní banky. Inflace v České republice překonává v letošním roce i pesimistické odhady. Ekonomové v současné době odhadují, že se nejméně po několik měsíců udrží kolem deseti procent. Jaké dopady na domácnosti i ekonomiku celé země to bude mít? Jaké možnosti má v takovéto situaci centrální banka? Čeká nás éra vysokých úroků? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 2. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Tomáš Klvaňa, amerikanista. Připravila Barbora Tachecí.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 2. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: lup – Tachecí, Barbora: Amerikanista Klvaňa: Zemanovy výroky o blamáži amerických tajných služeb nechápu. Třeba hraje hru společně s dezinformační taktikou Kremlu. In web ČRo Plus, 23. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Prezident Miloš Zeman je v tuto chvíli v Bílém domě persona non grata,“ komentuje vysokoškolský pedagog a amerikanista Tomáš Klvaňa prezidentovo prohlášení z minulého týdne, ve kterém označil informace amerických tajných služeb o ruské agresi za blamáž. „Rozhodně to není dobrá vizitka pro českou zahraniční politiku. Protože se tady bohužel už od 90. let ustálilo, že něco říká prezident a něco jiného vláda. Běžní Američané se v tom velmi těžce orientují.“

„Proto je také vztah mezi Zemanem a jeho velvyslancem Hynkem Kmoníčkem ve Washingtonu opravdu v tuto chvíli velmi špatný. Prezident Kmoníčkovi vyčítá, že se nedostal do Bílého domu, ale výčitky může směřovat čistě sám k sobě. Musí si prostě rozmyslet, co co na veřejnosti říká,“ dodává Klvaňa v Osobnosti Plus. (…)

„Já ten výrok upřímně řečeno nechápu. Může ho říkat ze dvou důvodů – jednak se snaží podkuřovat proruským náladám v České republice, které jsou v tuto chvíli ovšem velice slabé. Druhý důvod je, že hraje jakousi hru společně s ruskou propagandou a dezinformační taktikou Kremlu. Ale to mi přijde opravdu zvláštní. Zvlášť ve chvíli, kdy mu do konce mandátu nezbývá v podstatě ani rok,“ uvažuje.

Český prezident jen před pár dny tvrdil, že Rusové nejsou blázni, aby se pouštěli do operace, která jim přinese víc škody než užitku.

„Tak může to být samozřejmě také neinformovanost člověka, který už nesleduje mezinárodní situaci tak, jak by měl. Možná nemá kognitivní kapacitu, možná nemá ty správné informace. Těžko říci,“ říká amerikanista.

Klvaňa si všímá i zásadní proměny v komunikaci americké administrativy, a to ještě před pondělním krokem Vladimira Putina, který poslal „mírovou vojenskou pomoc“ na západ Ukrajiny. (…)