Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

28. 1. 2022

Čekání na prezidenta 1/?? (2022-2023)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 23:18

… nebo na prezidentku. Inteligentní průvodce při hledání hlavy státu. Hudba Martin Hůla.

Hovoří Jan Pokorný, Petr Nováček, Petr Šabata, Tereza Matějčková, Jan Kysela, Magda Vašáryová, Denisa Hejlová, vedoucí katedry Marketingové komunikace a PR Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy; právník a sociolog Jiří Přibáň, vedoucím právně-sociologického centra na Univerzitě v Cardiffu.

Natočeno 2022-2023. Webová premiéra 1. dílu 28. 1. 2022 (MůjRozhlas, 40 min.); 2. dílu 4. 2. 2022 (ČRo Plus, 40 min.); 7. dílu 11. 3. 2022 (ČRo Plus, 39 min.); 11. dílu 29. 4. 2022 (ČRo Plus, 39 min.), 12. dílu 13. 5. 2022 (ČRo Plus, 40 min.), 15. dílu 24. 6. 2022 (ČRo Plus, 41 min.); 5. 8. 2022 (ČRo Plus, 39 min.); 11. 11. 2022 (ČRo Plus, 39 min.); posledního, bonusového dílu 29. 1. 2023 (ČRo Plus, 30 min). K poslechu zde.

Obsah: 1. Bohatý, bavič, prorok, nebo žena? Hledání prezidenta začíná přesně rok před volbami – 2. Kašpar, nebo úředník? Na Pražský hrad raději služebník. A proč stále hledáme politická mimina. Jak by neměl vypadat příští prezident vzešlý z přímé volby (ale stejně bude)? – 3. Proč je důležité, koho má rád Miloš Zeman. A díky které pravomoci ještě může napáchat mnoho škody – 4. Tisíciletá tradice, nebo výhrůžky a málo vzorů? Proč Česko stále čeká na prezidentku – 5. Proč kandidují lidé bez šance? O motivaci těch, kteří se (ne)chtějí dostat na Pražský hrad. – 6. Jak ukrajinský hrdina Zelenskyj ovlivní čekání na českého prezidenta – 7. Čekání na prezidenta o státních vyznamenáních: „Bomby a metály vždy dopadnou na nesprávné osoby“. – 8. Jak ukrajinský hrdina Zelenskyj ovlivní čekání na českého prezidenta. – 9. Pochybná a politicky obtížně akceptovatelná milost Miloše Zemana – 10. Vyhraje Macron, nebo Le Penová aneb Čekání na prezidenta či prezidentku Francie – 11. Měl by být i český prezident arogantní jako Macron? Anebo je vítěz francouzských voleb jen důrazný? – 12. Koalice potřebuje kandidáta, který jí pak alespoň nebude škodit. – 13. Strach je velmi účinný prvek volebních kampaní – 14. Prezidentská volba je ta nejvulgárnější. Obdiv si zaslouží každá žena, která do ní vstoupí – 15. Čekáme na prezidenta nositele naděje, lákadlo, neutrála? – 16. Soukromí politiků je výstavou pečlivě vybraných obrazů – 17. Češi chtějí vlastní Čaputovou. Z čeho tato touha pramení? – 18. K otevřené společnosti extrémy patří. Ale nesmí se stát normou.

Lit.: Žantovský, Michael: Ve včerejším pořadu ČRo „Čekání na prezidenta“ prohlásil Petr Nováček… In Facebook, 4. 4. 2022 (status). – Cit.: Ve včerejším pořadu ČRo „Čekání na prezidenta“ prohlásil Petr Nováček, že po Havlově amnestii v roce 1990 se do roku vrátilo do vězení 72% propuštěných. Podle výzkumu Institutu pro kriminologii a sociální prevenci z roku 1991 se vrátilo do srpna 1990 do vězení kvůli spáchání trestných činů jen osm procent propuštěných vězňů v České republice a sedm procent na Slovensku. Do konce roku 1991 se do vězení vrátila jen čtvrtina amnestovaných. Jak může zkušený redaktor Českého rozhlasu po více než třiceti letech vypustit z úst nepravdivou a zlovolnou dezinformaci, která byla mnohokrát vyvrácena na základě objektivních dat, je mi záhadou. Stejně tak, proč se žádný z ostatních účastníků diskuse proti ní neohradil.

Lit.: anonym: Kašpar, nebo úředník? Na Pražský hrad raději služebník. A proč stále hledáme politická mimina. In web ČRo Plus, 4. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Občané chtěli volit prezidenta přímo, ale možná by spíš ocenili, kdyby zlevnily poplatky za svoz odpadu. „Jenže vyřešit penzijní reformu anebo ceny vodného a stočného je složité, zatímco zařídit přímou volbu prezidenta úplně složité není,“ popisuje ústavní právník Jan Kysela, jak Česko k přímé volbě přišlo. Především tomu, jak by neměl vypadat příští prezident vzešlý z přímé volby (ale stejně bude), se věnuje druhá epizoda podcastu Čekání na prezidenta.

Zvolíme si úředníka, nebo kašpara? I na to se ptá rozhlasový novinář Jan Pokorný kolegy Petra Nováčka, filozofky Terezy Matějčkové a právě Jana Kysely.

Nový podcast Českého rozhlasu Plus je inteligentní průvodce při hledání nové hlavy státu. Jméno nového prezidenta totiž budeme znát přesně za rok. A celým tím rokem vás bude podcast provázet.

„Jde o to, jestli je ta škála kašpar a slušný úředník vyčerpávající. A jestli nám vlastně nejde o to, aby byl prezident spíš služebníkem,“ glosuje Kysela.

Tereze Matějčkové nepřijde moudré, že napříč českou politikou a volbami hledáme nepopsaný list, nějaký nový začátek.

„Chápe se to velmi často jako projev ctnosti, že člověk není ušpiněný politikou. Ale je spíš problém, že si nevážíme lidí, kteří už něco vytrpěli, zkusili, už něco i zkazili a třeba se z toho neúspěchu i dostali – a máme tendenci hledat politická mimina,“ vysvětluje filozofka. (…)

Lit.: anonym: Ostýchavý, vznešený nebo hulvátský. Jaký bude prezidentský styl další hlavy státu? In web ČRo Plus, 25. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zatímco Václav Havel se složitě a ostýchavě sžíval s pompou kolem prezidentského úřadu, jeho nástupce Václav Klaus si ji podle ústavního právníka Jana Kysely spíš užíval a ze tří polistopadových prezidentů působil nejvznešeněji: „U Miloše Zemana se mi nezdá patrný ostych, ale ani vznešenost, protože já ho mám spojeného s vjemem fotografie Miloše Zemana v plavkách, kterak kráčí ke svému gumovému člunu u své chalupy.“

„Málokdo v tomhle věku a s touhle figurou se nechá fotografovat a prezidenti už vůbec ne. Proč to udělal? No, protože dává svým voličům najevo: Podívejte, jak vypadám já, podívejte, jak vypadáte vy, já jsem jeden z vás, buďme dohromady jedna solidární skupina,“ pokračuje Kysela v podcastu Čekání na prezidenta.

O stylu našich prezidentů mluví v páté epizodě podcastu Čekání na prezidenta vedle Jana Kysely také filozofka Tereza Matějčková a novináři Petr Nováček a Jan Pokorný. (…)

Lit.: anonym: Proč kandidují lidé bez šance? O motivaci těch, kteří se (ne)chtějí dostat na Pražský hrad. In web ČRo Plus, 4. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Záleží na tom, kdo jste, co už máte za sebou, nebo nakolik se to v kampani teprve učíte. Základní devíza, která je s tím spojena, je známost. Málokdo má možnost, aby po měsíce vstupoval do nejrůznějších médií, větších a ještě větších, a tam prezentoval svůj obličej, eventuální odpovědi na některé otázky nebo dokonce možná i své názory,“ uvažuje ústavní právník Jan Kysela nad otázkou, jestli je účast v boji o prezidentskou funkci dobrou průpravou pro výkon funkce zákonodárce.

Podle filozofky Terezy Matějčkové je totiž už jen kandidatura zajímavá disciplína. „Například Jana Hilšera jsem poznala, až když se chtěl stát prezidentem. To je zajímavý žánr, když někoho poznáte až v tomto momentě. Pro někoho to tedy asi může být odrazový můstek, který jsem nikdy nepochopila, ale zjevně to možné je.“

„Jde pak o to, jaký typ politické kariéry si vybere – jestli stojí o jinou politickou kariéru, anebo jestli chtěl být prostě ,jen‘ prezidentem – a když už prezidentem nebude, tak tak nebude ničím,“ míní Kysela. (…)

Lit.: anonym: Čekání na prezidenta o státních vyznamenáních: „Bomby a metály vždy dopadnou na nesprávné osoby“. In web ČRo Plus, 11. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prezident republiky Miloš Zeman se rozhodl vyhovět návrhu na udělení nejvyššího státního vyznamenání ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému. Chtěl tak ocenit jeho odvahu a statečnost. „Přiznám se, že mě to trochu překvapilo – stejně, jako mě překvapilo první vyjádření prezidenta k invazi na Ukrajinu, kde jsme všichni zaznamenali radikální obrat,“ říká v podcastu Čekání na prezidenta filozofka Tereza Matějčková. (..)

„Mám z toho smíšené pocity, spatřuji v tom určitý oportunismus. Je ale otázka, jestli nejsme v situaci, kdy i za účelovost a oportunismus musíme být neskonale vděční,“ dodává filozofka. (….)

Lit.: anonym: Jak ukrajinský hrdina Zelenskyj ovlivní čekání na českého prezidenta. In web ČRo Plus, 18. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Ze sledování vystupování (ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského) jasně vyplývá, že nejde jen o to, jak je postavení hlavy státu vyjádřeno ústavními texty, respektive jaké kompetence mu dáváte nebo nedáváte. Jde o složku druhou a ústavně málo uchopitelnou – jde o politické vůdcovství,“ říká v podcastu Čekání na prezidenta ústavní právník Jan Kysela.

Zelenského síla podle právníka momentálně nespočívá v ústavních předpisech, ale v charismatu, schopnosti empatie, mobilizace. „Zkrátka v tom, že aniž by to možná věděl, je to vlastně vůdce pro krizové stavy. Zjevně se v tom našel.“

Filozofka Tereza Matějčková souhlasí a připomíná, že ukrajinský prezident de facto volně navázal na svůj styl z kampaně. (…)
Lit.: anonym: Pochybná a politicky obtížně akceptovatelná milost Miloše Zemana. In web ČRo Plus, 1. 4. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prezident Miloš Zeman udělil další ze svých zvláštních milostí, a to šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi. Toho soud za zmanipulování zakázky odsoudil ve čtvrtek, milost dostal následující úterý, takže o dva dny později. „Jde o to, jestli z toho, že jsme demokratickým právním státem, jak prohlašuje Ústava České republiky, nevyplývají určité principy, které by měl prezident respektovat. Po mém soudu ano,“ říká ústavní právník Jan Kysela.V podcastu Čekání na prezidenta dodává: „Udělení milosti je rozhodnutí, které se formálně vejde do vymezených kompetencí, obsahově je ale přinejmenším pochybné, kontroverzní, sporné, politicky obtížně akceptovatelné.“ (….)„Dá se říct, že ta občas zmiňovaná prezidentova slova o volání po ostrůvcích pozitivní deviace nabývají nový smysl. Protože se zdá, že Kancelář prezidenta republiky, respektive prezidentovo okolí, je v jistém smyslu ostrůvkem. Nevím, jestli pozitivní deviace, ale určitě deviace v tom smyslu, že se tady pokřivují ta pro ostatní lidi platná pravidla,“ míní Kysela.Filozofka Tereza Matějčková připomíná, že každá milost je v právním státu vlastně skandál. „Je něčím mimořádným, protože jde proti principu spravedlnosti – je vlastně vždy nespravedlivá.“ (…)Lit.: anonym: Měl by být i český prezident arogantní jako Macron? Anebo je vítěz francouzských voleb jen důrazný? In web ČRo Plus, 29. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). –  Cit.: Francouzským prezidentem bude i ve druhém volebním období Emmanuel Macron. Filozofka Tereza Matějčková si všímá, že po jeho prvním prezidentském projevu lidé začali mluvit o Macronově změně rétoriky, dokonce i o pokoře. „Dřív mu byla neustále vytýkána arogance a tendence vládnout i ,přes hlavy občanů‘. Nejde ani o to, aby Francouze spojoval, ale spíš aby nedocházelo k prohlubování rozporů a napětí ve společnosti. To bude asi to, o co bude usilovat,“ domnívá se filozofka.A dodává, že i staronový prezident samozřejmě ví, že ho mnoho lidí volilo jen proto, že nechtělo v Elysejském paláci šéfku krajní pravice Marine Le Penovou. Filozofka zároveň připomíná, že jde jen o první vítězství, jen za tři měsíce totiž zemi čekají rozhodující parlamentní volby.Lit.: anonym: Koalice potřebuje kandidáta, který jí pak alespoň nebude škodit. In web ČRo Plus, 13. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nejnověji svou prezidentskou kandidaturu potvrdil odborový předák Josef Středula. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš stále neřekl, jestli se bude o Hrad ucházet a zatím svého kandidáta neurčily ani strany vládní koalice. „Není to už takzvaně frajerské, spíš to vypadá jako bezradnost,“ říká ústavní právník Jan Kysela v podcastu Čekání na prezidenta. (..)Podle Kysely by dělbě politické moci dvakrát nesvědčilo, kdyby celá čtyřka nejvyšších ústavních činitelů byla z jednoho politického tábora, tedy tábora vládního. „Nesvědčilo by to vyvažování, kontrole moci a ani atmosféře ve společnosti.“„,Vždyť my nic nemáme‘ – mohli by pak říkat ti zapomenutí, babišovci, zemanovci, okamurovci a nevím, kdo ještě. Ve chvíli, kdy nemáte žádné zastání, tak hledáte jiné kanály, jak to zastání získat. A budete ještě nesmiřitelnější opozice, budete mluvit o stávkách a podobně. Sám za sebe bych si myslel, že to Zemanovo prezidentství znamená velmi nízko nastavenou laťku, takže bych hledal někoho, kdo ji přeskočí,“ dodává.Na místě vlády by tak hledal někoho, kdo jí nebude škodit a nebude ostentativně nepřátelský. (…)Lit.: anonym: Strach je velmi účinný prvek volebních kampaní. In web ČRo Plus, 27. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na podzim, kdy bude předvolební prezidentská kampaň v plném proudu, může kulminovat i obava ze sociálních i ekonomických dopadů migrace lidí z Ukrajiny. Filozofka Tereza Matějčková připomíná, že migrace – i když doopravdy neexistující – hrála roli už v minulé kampani. Pro českou společnost je to téma stále důležité, jak ostatně potvrzuje průzkum Českého rozhlasu Rozděleni svobodou.„Strach je velmi účinný prvek volebních kampaní,“ připomíná ústavní právník Jan Kysela.Pocit nebezpečí může být podle něj vnímán i v prosté ztrátě pozornosti: „Já mám pocit, že mi vznikla újma tím, že se místo o mně zajímají o někoho jiného,“ nastiňuje názory veřejnosti. (…)Lit.: Polanská, Patricie – lup: Čekáme na prezidenta nositele naděje, lákadlo, neutrála? In web ČRo Plus, 24. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prezident země má svou roli nejen v krizích, ale i v období, kdy Česko předsedá Radě Evropské unie. Podle ústavního právníka Jana Kysely má prezident roli vizionářskou, strategickou i ceremoniální. „Ve vztahu k jednání Rady, což je spíš pohostinství, tam prezident může fungovat ve třech základních rolích. Jednou je lákadlo – kdy vás víc než Česko zajímá Václav Havel a rádi zajedete do Prahy, abyste se s ním setkali, protože vás přesahuje, přitahuje, zajímá.“„Další je ta typická role hlavy státu – neutrál. To znamená, že nic zvláštního nečekáte, ale je to hlava státu, tak proč se nenechat pozvat na oběd. Poslední rolí je odpuzovač. A mám pocit, že jsme tady v posledních letech dost sklouzli. Protože uvážíte-li, koho Miloš Zeman hostí, respektive kým se nechal hostit, tak to vlastně není úplně nejimpozantnější výčet osob, jimiž bychom se mohli chtít pyšnit,“ doplňuje Kysela.Podle právníka pak až tak nezáleží na vymezení ústavní role prezidenta, ale co je hlava státu za člověka. „Do jaké míry vám připadá atraktivní či politicky nebo osobnostně ,ekelhaft‘,“ myslí si. (…)

Lit.: Knem – Polanská, Patricie: Češi chtějí vlastní Čaputovou. Z čeho tato touha pramení? In web ČRo Plus, 5. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: „Na Slovensku sledujeme vaši prezidentskou volbu velmi pozorně. Jste pro nás totiž opravdu důležití. Hodně jste nám pomohli. Bez vás by dnes Slovensko mohlo být klínem ruského vlivu ve střední Evropě,“ říká Magda Vášáryová, slovenská herečka, diplomatka, státní úřednice a politička, která byla speciálním hostem nahrávání podcastu Čekání na prezidenta na Letní filmové škole v Uherském Hradišti.

Za největší nebezpečí pro Slovensko považuje „rakušanizaci“ Česka. „To je to, čeho se bál Petr Pithart a upozorňoval na to při rozdělení Československa, že přestanete mít zájem o Balkán, přestanete mít kontakt s Východem.“

„Nemyslete jen sami na sebe jako Rakušani. Máte zodpovědnost. Myslete i na nás a zvolte někoho, kdo bude mít přesah,“ apeluje.

„Stále máme pocit, že střední Evropa je takový milý barokní zámeček. My jsme ale nejnebezpečnější část Evropy. Podívejte se na historii, kde vznikaly války, kde během nich zemřelo nejvíce lidí, kde se, jak píše Timothy Snyder, podařilo rozvrátit státy.“ (…)

„A zdá se, že ani sto let po rozpadu monarchie stále nevíme, kam patříme. Podívejte se, co se děje v Maďarsku a jaká je nacionalistická vláda v Polsku,“ upozorňuje Vášáryová.

Je tak podle ní velmi důležité být si vědomi naší zodpovědnosti za osud celé Evropy, protože jsme ta její část, která na tom vždy byla nejhůře. „Nejsme bílé holubice a musíme si přiznat, že jsme za mnoho věcí zodpovědní. A s tím souvisí i to, koho si zvolíte na Pražský hrad.“ (…)

Lit.: lup – Polanská, Patricie: K otevřené společnosti extrémy patří. Ale nesmí se stát normou. In web ČRo Plus, 19. srpen 2022 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Předseda hnutí ANO Andrej Babiš nedávno na svém mítinku prohlásil: „Jsou to fašisti a nacisti, to jsou voliči Spolu a PirSTAN. To jsou lidi, který jsou nebezpečný.“ Právník a sociolog Jiří Přibáň upozorňuje, že ještě ani nezačala předvolební kampaň a jsme v nějaké emociální mobilizaci. „Nemyslím, že bychom byli v nějakém politickém rozkladu, ale spíš jde o politiku emocí, která má mobilizovat věrné a zatratit všechny, kteří ,mezi nás‘ nepatří,“ uvažuje. (…)

„Asi nás čeká horký podzim,“ dodává v podcastu Čekání na prezidenta.

Konzultantka v oblasti komunikace Denisa Hejlová připomíná, že se v politickém marketingu každý potřebuje vymezit a najít vlastní identitu.

„Často tak za nepřítele označí jen jinou skupinu,“ říká a přidává příklad dětí ve škole, které se hned od první třídy začnou sami dělit na áčkaře a béčkaře, přitom byly rozděleny jen náhodným výběrem. (…)

Lit.: lup – Polanská, Patricie: Babiš na Hrad? U části voličů jistě způsobí chvění jako Havel, Klaus a Zeman. In web ČRo Plus, 4. listopad 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Šéf hnutí ANO Andrej Babiš oznámil, že bude kandidovat na prezidenta. „Jeho zvolením bychom ale promeškali příležitost Hrad znormálnět,“ říká v podcastu Čekání na prezidenta ústavní právník Jan Kysela. Většina kandidátů jsou „normální lidé“ s nějakou předlistopadovou minulostí, nějakým věkem či profesí. „Není tam ale nikdo, u koho by většina řekla: ,Pokud nebude prezidentem/prezidentkou, tak svůj život raději ukončím například skokem z Nuselského mostu‘,“ doplňuje.   (…)

„Ve chvíli, kdy by byl prezidentem Babiš, naváže na řadu mimořádných osobností, jako byli Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman, kteří jsou pro významnou část lidí mesiášskými a zcela nevšedními osobnostmi a v jejich přítomnosti se chvějí.“ (..)

Lit.: lup – Polanská, Patricie: Zapsal se Zeman do dějin „založením, nebo podpálením Alexandrijské knihovny“? On se jen zapsal. In web ČRo Plus, 11. listopad 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Lhůta pro odevzdání přihlášek kandidátů do prezidentských voleb skončila v úterý 8. listopadu, dohromady se přihlásilo 21 lidí. V komentářích převládá názor, podle kterého je skvělé, že máme kandidátů hodně a jsou různí: máme ženu, miliardáře, odboráře, betonáře, antisystémového excentrika a tak dál. „Každý si tak najde někoho, s kým se může identifikovat,“ říká filozofka Tereza Matějčková v podcastu Plusu Čekání na prezidenta. (…)

„Tak se nám to ale vnořuje do zvláštností a úplně rozbíjíme princip reprezentace, která stojí na schopnosti abstrahovat. To znamená, že se mohu cítit být reprezentována mužem, se vzděláním, bez vzděláním apod., proto, že je to taky člověk a občan České republiky.“ (…)

„Tak nějak automaticky a přirozeně se předpokládá, že ženy budou volit ženy, mladí mladého člověka, protože se nechtějí identifikovat s někým starým. Ale vždyť to tak nefunguje. Je to jen nějaká poměrně hloupá idea, ale ta si už žije tak nějak sama,“ odpovídá si filozofka Matějčková. (…)

Lit.: knem – Polanská, Patricie – Pokorný, Jan: Pavel odkládá generálské brnění. Neklidná kampaň vyústila v klidný konec. In web ČRo Plus, 29. leden 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nově zvolený prezident Petr Pavel má za sebou svá první veřejná vystoupení. „Mění se jazyk, jakým hlava státu mluví. Najednou jako by se do toho světa, v němž zpravidla nejlepší obranou byl útok a nejlepším útokem další útok, dostával normální slovník slušně vychovaného člověka, který nevidí v novináři nepřítele,“ říká moderátor Jan Pokorný v bonusovém dílu podcastu Čekání na prezidenta. (…)

„Neklidná kampaň vyústila v klidný konec,“ míní filozofka Tereza Matějčková, podle které se Pavel ke svému vítězství přihlásil netriumfálním způsobem. „Je třeba zdůraznit, že i Andrej Babiš přijal porážku, zdůraznil, že prezidentem je Petr Pavel. To se může zdát jako naprostá přirozenost, ale z amerických voleb víme, že tomu tak není.“

„Ta dikce je opravdu úplně jiná,“ hodnotí komentátor Petr Nováček. „Jak se mi nezdálo, že ten kandidát je voják a že by mohl být poněkud chladný, tak měním názor a přijde mi, že buď má pan Pavel dokonalé školitele, nebo je schopen své generálské brnění odložit a bude to lidský prezident.“ (…)

Lit.: Šarapatka, Zdeněk: Žádná vendeta. Jenom spravedlnost. Bez výjimky. In Facebook, 8. 2. 2023 (status). – Cit.: (…) Blahosklonná relativizace odporných skutků hradní éry Miloše Zemana je výsměchem slušnosti. A právu. „V Česku například už léta řešíme výrok Miloše Zemana o Peroutkově článku, často slýcháme, že je prezident lhář, ale není to přehnané?“, hájí pravomocně odsouzeného lháře v médiích učitelka filozofie Tereza Matějčková. Velkorysosti při Zemanově odchodu se dovolává i Jan Pokorný z Českého rozhlasu a veřejnoprávní bard, komentátor pan Nováček. Jehož Zeman vyznamenal. Nejsou sami. „Prostě Miloš Zeman odchází poté, co tady mnoho let určoval politiku…Je velikán české politiky a já myslím, že bychom nyní mohli být trošku velkorysejší“, horuje filozofka.

No právě! Volání po velkorysosti k Zemanově okázalé kolaboraci s Ruskem a Čínou, k otřesnému zneužívání Ústavy, k podpoře Šlachtova a Ištvánova státního převratu, k nastolení vlastní vlády bez důvěry, k akceptaci okupace Krymu, k manipulaci s fakty o Vrběticích a novičoku, k pokusům zachránit Nikulina a vydat jej Rusům, k „přátelským návštěvám“ na ruské ambasádě, ke kamaráčoftu s Jakuninem na Rhodosu, k urážkám vlasti v Pekingu coby „vzteklého červeného kousku“ v Evropě kvůli Huawei, k trucjmenování guvernéra ČNB, který poškozuje peněženky občanů, k prosazování vakcíny Sputniku, k útokům na Českou televizi, k výrokům před Putinem o „likvidaci novinářů“, ke zlodějnám, lžím a podvodům Mynářovy party, k milostem pro gaunery, k mstivosti a poškozování akademické obce, ke sprostotě, lžím a urážkám občanů, k „privatizaci“ Lán, Hradu i okolních ulic ….je buď důsledkem sklerózy, nebo korektnosti naruby.
Miloš Zeman připravil naši zemi nevratně o deset let stability, pokroku a pověst v zahraničí. S Babišem ji dorazili, zhuntovali politickou kulturu a strkali nás k Rusku a Maďarsku. Že nakonec otočili je z nouze ctnost: první je po ruské agresi „za vola“, druhý by za imunitu prodal i matku. „Nejsme jako oni“ se na vlastizrádce nehodí. A privátní debata u kafe není totéž, co veřejná masírka v éteru. S velkorysostí ke grázlům, věk nevěk, za námi nechoďte, dámo a pánové. Ať vás k ní osobně motivuje cokoliv. V historii jsme na ni mnohokrát dojeli a měla důsledky pro celé národy. Odpustit? Snad. Možná. Někdy. Zapomenout? Nikdy!

Ministr zaklínající se rodinou bagatelizuje násilí na dětech (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 22:44

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 1. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: „Výchovná facka pomůže vymezit mantinely,” prohlašuje Jurečka. Ministr zaklínající se rodinou bagatelizuje násilí na dětech. In web ČRo Plus, 28. leden 2022 (článek + Nahrávka k poslechu). – Cit.: Když před Vánoci sdílela blogerka Zdeňka Šíp Staňková výzvu, aby se její fanoušci podělili o nejlepší hlášky okolí na adresu jejich výchovy dětí, nečekala, že se strhne lavina komentářů přinášejících šokující zážitky s domácím násilím. Šíp Staňkové se do této chvíle ozvalo více než šest stovek lidí a jejich příběhy přinášely řadu velmi bolestných a traumatizujících zkušeností.

Fyzické násilí používají jako „výchovný prostředek“ dvě třetiny rodičů a sami přitom fackování a bití ani nepovažují za fyzický trest. Násilí v rodině pak zažije každé desáté dítě. To dokládá, jak akceptované a normalizované násilí na dětech v Česku je.

Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr práce a sociálních věcí, má ale odlišný názor. Alespoň to se dá soudit z rozhovoru, který poskytl pro server Aktuálně.cz. Jurečka v něm násilí na dětech bagatelizuje. Stejně jako mnozí další lidé mluví o tom, že nějaká ta výchovná facka nebo, jak on říká, „lepnutí na zadek“ pomáhají dětem vymezit si mantinely. A sám dodává, že jemu občasné profackování ze strany jeho rodičů jednoznačně pomohlo. K čemu? To už neuvedl. (…)

45. výročí Anticharty v Národním divadle (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 22:34

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 1. 2022 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: 45. výročí Anticharty v Národním divadle. In web ČRo Plus, 28. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „V roce 1977, tuším 28. ledna, když bylo v Národním divadle odsouhlaseno, že jsme renegáti a zrádci národa, jsem seděl ve Slavii, pil jsem myslivce, samozřejmě na dluh, tenkrát málokde ode mě chtěli peníze, a cestou do kavárny jsem potkal na mostě Mildu Kopeckého a říkám: ‚Kam jdeš?‘ A on říká: ‚Neboj, mě tam nedostanou.‘ Večer jsem ho viděl v televizi, byl tam.“ To jsou vzpomínky herce Pavla Landovského.

„Ve Slavii jsem potkal i režiséra Miroslava Macháčka, kterej se mi den před tím velice dušoval, že tam nepůjde, tak jenom tak pokejvám hlavou a on mě seřval: ‚Víš, jakej nátlak na nás dělali! To si nedovedeš představit.‘ ‚Jakejpak nátlak,‘ opáčil jsem. ‚No, rozesílali pozvánky, telefonovali‘.“ (…)

Zaostřeno na krvavou neděli roku 1972 (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 22:29

Přesně před padesáti lety se odehrál nejbrutálnější moment rozporuplné britsko-irské historie. Krvavá neděle roku 1972. Co se tehdy stalo a jak se změnilo vnímání masakru z oné lednové neděle? Připravil Jaromír Marek.

Natočeno 2022. Premiéra 30. 1. 2022 (ČRo Plus, 17:34 h.; 25 min.).

Lit.: Marek, Jaromír: Před 50 lety proběhl nejbrutálnější moment rozporuplné britsko-irské historie nazývaný Krvavá neděle aneb Bloody Sunday 1972. In web ČRo Plus, 30. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bloody Sunday 1972 byla událost, která jako by ani nepatřila do tehdejší západní Evropy. 30. ledna 1972 spustili vojáci 1. praporu britského výsadkového pluku palbu do neozbrojených civilistů, kteří se účastnili protestního pochodu. Ten v severoirském městě Londonderry pořádala Severoirská asociace pro občanská práva. Kulky zasáhly 27 lidí.

Třináct lidí, z toho sedm nezletilých zemřelo na místě, čtrnáctá oběť podlehla následkům zranění po čtyřech a půl měsících. Mnoho svědků včetně přihlížejících novinářů shodně uvedlo, že všichni byli beze zbraní. Pět obětí bylo střeleno do zad.

Stejně kontroverzní jako celý vojenský zásah proti civilistům bylo i jeho následné vyšetřování – mělo incident vysvětlit, ale hledalo jen argumenty na jeho obhajobu. Vyšetřování provázela manipulace s důkazy, nepravdivá svědectví aktérů a dlouhé roky byla Krvavá neděle vykreslována opačně, než jak se ve skutečnosti odehrála. Omluva přišla po mnoha letech.

Rok 1972 byl v Severním Irsku mimořádně dramatickým. Demonstrace stíhala demonstraci. Jeden z mnoha protestních pochodů byl naplánován i na neděli 30. ledna. (…)

Vždycky jsem miloval vodu crčící z nebe (1997)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 21:21

René Char. Verše francouzského básníka v překladu Vladimíra Mikeše. Režie Jan Fuchs.

Účinkují Bořivoj Navrátil a Sabina Langerová.

Natočeno 1997. Repríza 30. 1. 2022 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie.

Téma Plus – Restarty s Ruskem 1/3 (2022?)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:54

Je možné domluvit se s Ruskem? Historii pokusů demokratického světa o poklidné soužití s diktátory v Moskvě mapuje nový cyklus dokumentárních pásem, který připravil Jan Sedmidubský.

Natočeno 2022 (?). Premiéra 1. dílu 29. 1. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.); 2. dílu 26. 2. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.); 3. dílu 26. 3. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Repríza 1. dílu 30. 1. 2022 (ČRo Plus, 11:07 h.) v cyklu Téma Plus; 1. dílu 29. 6. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.); 2. dílu 6. 7. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Obsah: 1. Kolchozník a generál (54 min.) – 2. Chručšov vs. Kennedy v Karibské krizi: Jak dostat ježka do amerických kalhot (54 min.) – 3. Zlatá šedesátá? Jak pro koho

Lit.: Sedmidubský, Jan: Restarty s Ruskem: Jak se Západ a Kreml snažily nalézt společnou řeč. In web ČRo Plus, 29. leden 2022 (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.: Třídílná série Jana Sedmidubského mapuje historické okamžiky, kdy se Západ a Moskva pokoušely znovu navázat lepší vztahy než dosud. V prvním díle se vrací do roku 1953, kdy se spolu učili Nikita Chruščov a Dwight Eisenhower komunikovat, aniž by před světovou veřejností ztratili tvář. Další díl odvysíláme v závěru února a ten poslední uslyšíte o závěrečném víkendu v březnu. (…)

Lit.: Sedmidubský, Jan: Kolchozník a generál. Když Chruščov a Eisenhower nechtěli ztratit tvář. In web ČRo Plus, 29. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ty dva nejspíš máloco spojovalo, kromě toho, že se v roce 1953 ocitli v pozici dvou nejmocnějších mužů světa. Po Stalinově smrti 5. března 1953 v Moskvě začaly nástupnické souboje a ve Washingtonu zase zavládla lehká nejistota, co bude dál. Během dalších sedmi let se pak Nikita Chruščov a Dwight Eisenhower učili spolu komunikovat, přičemž ani jeden z nich si nemohl dovolit ztratit před světem tvář a v čemkoli podstatném ustoupit.

„Co si beze mne počnete? Budete jako slepá koťata,“ vštěpoval prý Josif Stalin svým nejbližším spolupracovníkům, kteří po léta vládli v Sovětském svazu a neštítili se páchat po jeho boku ty nejhorší zvěrstva. Jednak pro pocit moci nad životy milionů lidí, jednak ze strachu o život vlastní.

Být diktátorovi nablízku totiž neznamenalo cítit se v bezpečí, spíš naopak. Takže kromě toho, že si zřejmě po Stalinově smrti jeho nejbližší oddechli, logicky se museli podělit o moc.

V této hře nakonec zvítězil nad svými soupeři – předsedou vlády Georgijem Malenkovem a šéfem bezpečnosti Lavrentijem Berijou, které brzy po jeho zatčení v létě 1953 zastřelili příznačně jako údajného západního špiona – první tajemník KSSS Nikita Chruščov. Mělo to svou logiku, protože ten, kdo držel v ruce otěže stranického aparátu, byl z principu mocnější figurou než „pouhý“ předseda vlády. (…)

Lit.: Sedmidubský, Jan: Chručšov vs. Kennedy v Karibské krizi: Jak dostat ježka do amerických kalhot. In web ČRo Plus, 26. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dny, kdy šlo o všechno. Hra na ostří nože. Jaderná past, ze které se jen tak tak podařilo vycouvat. To všechno byla kubánská raketová krize. Frustrace a hazardérství sovětského vůdce Nikity Chruščova přivedla v říjnu 1962 svět na pokraj jaderné války.

Počátek 60. let minulého století patřil v mezinárodních vztazích k těm nejdramatičtějším dobám. Mezi Sovětským svazem a Spojenými státy leželo několik otázek, jejichž řešení se ocitlo na mrtvém bodě.

Odrazem této atmosféry se stal i první a zároveň poslední summit mezi novým americkým prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym a generálním tajemníkem sovětské komunistické strany a předsedou sovětské vlády v jedné osobě Nikitou Chruščovem. Jeho dějištěm se stala Vídeň počátkem června 1961.

„Čeká nás dlouhá zima,“ slova, která údajně pronesl Kennedy na závěr svých dvoudenních vídeňských rozhovorů. Sověti zjevně počítali, že ho mají v hrsti. Mladý politik, podle názoru Kremlu nezkušený a váhavý. Navíc měl za sebou jeden nezdar, na který bylo zaděláno už ke konci Eisenhowerovy éry. (…)

Lit.: Sedmidubský, Jan: Zlatá šedesátá? Jak pro koho. In web ČRo Plus, 26. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na sovětsko-americké scéně se období po kubánské raketové krizi roku 1962 jeví jako určitý čas zklidnění. Prohlubovala se sice krize vietnamské války, v roce 1967 Izrael válčil se svými arabskými sousedy a i uvnitř Spojených států rostla společenská krize vrcholící bouřlivým rokem 1968.

Změnili se ovšem také protagonisté. John Kennedy byl zavražděn v Dallasu 22. listopadu 1963 a Nikitu Chruščova jeho lidé sesadili v 14. října 1964. Co měli společného jejich nástupci – Lyndon Johnson a Leonid Brežněv? Možná víc, než se na první pohled zdá.

Glassboro – první summit po sedmi letech

Už relativně krátce po odeznění kubánské krize začal Nikita Chruščov signalizovat do Washingtonu, že by se nebránil dalšímu setkání na nejvyšší úrovni. Kennedy ovšem s odpovědí nespěchal. V srpnu 1963 byla sice v Moskvě podepsána důležitá mezinárodní dohoda o zákazu jaderných zkoušek ve vzduchu, v kosmu a pod vodou, zároveň z ní ale nevyplýval jasný příslib dalších jednání na nejvyšší úrovni mezi USA a SSSR.

K němu došlo až o čtyři roky později v červnu 1967 v Gloucester County ve státě New Jersey, byl to summit přezdívaný „Glassboro“ podle univerzitního campusu, ve kterém se setkání Lyndona Johnsona se sovětským ministrem zahraničí Alexejem Kosyginem odehrálo.

Naskýtá se otázka, proč na summit nejel Brežněv.  Důvody byly v zásadě dva – generální tajemník sovětských komunistů se v prvních letech své vlády necítil dostatečně kompetentním v zahraniční politice, a zároveň nevládl dosud tak absolutní mocí jako jeho předchůdce Chruščov. Byl typickým mužem kompromisu, který pak nakonec všechny přesvědčí o tom, že ho hrubě podcenili, což se pak projeví v mocenském upevnění pozice generálního tajemníka v první polovině 70. let. (…)

Úžasné životy – Ladislav Mrkvička podle Jana Přeučila (2022?)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:48

Ladislav Mrkvička – muž nevelkého vzrůstu, ale velkého hereckého talentu. Divákům utkvěl v paměti jako představitel odvážných chlapů, kriminalistů a také žokejů. Stačí zmínit Atentát, 30 případů majora Zemana nebo Dobrou vodu a tvář Ladislava Mrkvičky se nám jasně vybaví. Výrazné role vytvořil také na jevišti Divadla Na zábradlí, kde byl jeho dlouholetým kolegou a chvíli také ředitelem Jan Přeučil. Právě on zavzpomíná na Ladislava Mrkvičku v dalším díle Úžasných životů. Připravil Jan Herget.

Natočeno 2022 (?). Premiéra 30. 1. 2022 (ČRo 2 Praha, 8:04 h.).

Studio N – Proč ze Spotify mizí hudba Neila Younga (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 16:31

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří Petr Koubský.

Natočeno 2022. Webová premiéra 28. 1. 2022 (Deník N, 15:24 h.;)

Dobrovský & Šídlo – Co dalo Brno české politice? (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 16:10

Rozhodlo se zde o rozdělení Československa. Roku 1993 se stalo sídlem ústavního soudu. Rok na to má jako první plně elektronickou (!) tramvajenku, tzv. šalinkartu. I proto byl brněnský Institut Paměti národa místem natáčení nejnovějšího dílu podcastu, v němž hovoří Jan Dobrovský a Jindřich Šídlo.

Natočeno 2022 (Brno). Webová premiéra 28. 1. 2022 (PodBean, 66 min.). K poslechu zde.

Hovory Plus – Ondřej Sklenář (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:58

Hostem Hovorů je adiktolog a psychoterapeut Ondřej Sklenář. Podle něj ženy, které se léčí ze závislosti na alkoholu musí podpořit i jejich rodina. Nejde o to „opravit“ ženu, jde o přenastavení celého rodinného systému, aby v něm žena měla oporu a nemusela se utíkat pro pomoc k alkoholu. Moderuje Tatiana Čabáková.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 1. 2022 (ČRo Plus, 22:05 h.; 24 min.).

Lit.: kbr – Čabáková, Tatiana: Adiktolog: Část žen sahá po alkoholu, protože být dobrou manažerkou, matkou a manželkou je těžké. In web ČRo Plus, 28. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Počet alkoholiček v Česku roste. Podle výzkumu Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice vypijí Češky průměrně šest litrů čistého lihu za rok. Změnil se také poměr mužů alkoholiků a žen alkoholiček. Zatímco ještě v osmdesátých letech byl deset ku jedné, dnes se pohybuje čtyři ku jedné. „Naše zkušenost z praxe je stejná. Platí, že ženy dohánějí muže, co se týče užívání alkoholu. A dohánějí je i v žádostech o léčbu,“ potvrzuje adiktolog a psychoterapeut Ondřej Sklenář.

Dramatický nárůst žen alkoholiček podle něj nastal po listopadu 1989, kdy se ženy postupně začaly dostávat do pozic, ve kterých dříve nepracovaly. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress