… nebo na prezidentku. Inteligentní průvodce při hledání hlavy státu. Hudba Martin Hůla.
Hovoří Jan Pokorný, Petr Nováček, Petr Šabata, Tereza Matějčková, Jan Kysela, Magda Vašáryová, Denisa Hejlová, vedoucí katedry Marketingové komunikace a PR Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy; právník a sociolog Jiří Přibáň, vedoucím právně-sociologického centra na Univerzitě v Cardiffu.
Natočeno 2022-2023. Webová premiéra 1. dílu 28. 1. 2022 (MůjRozhlas, 40 min.); 2. dílu 4. 2. 2022 (ČRo Plus, 40 min.); 7. dílu 11. 3. 2022 (ČRo Plus, 39 min.); 11. dílu 29. 4. 2022 (ČRo Plus, 39 min.), 12. dílu 13. 5. 2022 (ČRo Plus, 40 min.), 15. dílu 24. 6. 2022 (ČRo Plus, 41 min.); 5. 8. 2022 (ČRo Plus, 39 min.); 11. 11. 2022 (ČRo Plus, 39 min.); posledního, bonusového dílu 29. 1. 2023 (ČRo Plus, 30 min). K poslechu zde.
Obsah: 1. Bohatý, bavič, prorok, nebo žena? Hledání prezidenta začíná přesně rok před volbami – 2. Kašpar, nebo úředník? Na Pražský hrad raději služebník. A proč stále hledáme politická mimina. Jak by neměl vypadat příští prezident vzešlý z přímé volby (ale stejně bude)? – 3. Proč je důležité, koho má rád Miloš Zeman. A díky které pravomoci ještě může napáchat mnoho škody – 4. Tisíciletá tradice, nebo výhrůžky a málo vzorů? Proč Česko stále čeká na prezidentku – 5. Proč kandidují lidé bez šance? O motivaci těch, kteří se (ne)chtějí dostat na Pražský hrad. – 6. Jak ukrajinský hrdina Zelenskyj ovlivní čekání na českého prezidenta – 7. Čekání na prezidenta o státních vyznamenáních: „Bomby a metály vždy dopadnou na nesprávné osoby“. – 8. Jak ukrajinský hrdina Zelenskyj ovlivní čekání na českého prezidenta. – 9. Pochybná a politicky obtížně akceptovatelná milost Miloše Zemana – 10. Vyhraje Macron, nebo Le Penová aneb Čekání na prezidenta či prezidentku Francie – 11. Měl by být i český prezident arogantní jako Macron? Anebo je vítěz francouzských voleb jen důrazný? – 12. Koalice potřebuje kandidáta, který jí pak alespoň nebude škodit. – 13. Strach je velmi účinný prvek volebních kampaní – 14. Prezidentská volba je ta nejvulgárnější. Obdiv si zaslouží každá žena, která do ní vstoupí – 15. Čekáme na prezidenta nositele naděje, lákadlo, neutrála? – 16. Soukromí politiků je výstavou pečlivě vybraných obrazů – 17. Češi chtějí vlastní Čaputovou. Z čeho tato touha pramení? – 18. K otevřené společnosti extrémy patří. Ale nesmí se stát normou.
Lit.: Žantovský, Michael: Ve včerejším pořadu ČRo „Čekání na prezidenta“ prohlásil Petr Nováček… In Facebook, 4. 4. 2022 (status). – Cit.: Ve včerejším pořadu ČRo „Čekání na prezidenta“ prohlásil Petr Nováček, že po Havlově amnestii v roce 1990 se do roku vrátilo do vězení 72% propuštěných. Podle výzkumu Institutu pro kriminologii a sociální prevenci z roku 1991 se vrátilo do srpna 1990 do vězení kvůli spáchání trestných činů jen osm procent propuštěných vězňů v České republice a sedm procent na Slovensku. Do konce roku 1991 se do vězení vrátila jen čtvrtina amnestovaných. Jak může zkušený redaktor Českého rozhlasu po více než třiceti letech vypustit z úst nepravdivou a zlovolnou dezinformaci, která byla mnohokrát vyvrácena na základě objektivních dat, je mi záhadou. Stejně tak, proč se žádný z ostatních účastníků diskuse proti ní neohradil.
Lit.: anonym: Kašpar, nebo úředník? Na Pražský hrad raději služebník. A proč stále hledáme politická mimina. In web ČRo Plus, 4. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Občané chtěli volit prezidenta přímo, ale možná by spíš ocenili, kdyby zlevnily poplatky za svoz odpadu. „Jenže vyřešit penzijní reformu anebo ceny vodného a stočného je složité, zatímco zařídit přímou volbu prezidenta úplně složité není,“ popisuje ústavní právník Jan Kysela, jak Česko k přímé volbě přišlo. Především tomu, jak by neměl vypadat příští prezident vzešlý z přímé volby (ale stejně bude), se věnuje druhá epizoda podcastu Čekání na prezidenta.
Zvolíme si úředníka, nebo kašpara? I na to se ptá rozhlasový novinář Jan Pokorný kolegy Petra Nováčka, filozofky Terezy Matějčkové a právě Jana Kysely.
Nový podcast Českého rozhlasu Plus je inteligentní průvodce při hledání nové hlavy státu. Jméno nového prezidenta totiž budeme znát přesně za rok. A celým tím rokem vás bude podcast provázet.
„Jde o to, jestli je ta škála kašpar a slušný úředník vyčerpávající. A jestli nám vlastně nejde o to, aby byl prezident spíš služebníkem,“ glosuje Kysela.
Tereze Matějčkové nepřijde moudré, že napříč českou politikou a volbami hledáme nepopsaný list, nějaký nový začátek.
„Chápe se to velmi často jako projev ctnosti, že člověk není ušpiněný politikou. Ale je spíš problém, že si nevážíme lidí, kteří už něco vytrpěli, zkusili, už něco i zkazili a třeba se z toho neúspěchu i dostali – a máme tendenci hledat politická mimina,“ vysvětluje filozofka. (…)
Lit.: anonym: Ostýchavý, vznešený nebo hulvátský. Jaký bude prezidentský styl další hlavy státu? In web ČRo Plus, 25. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zatímco Václav Havel se složitě a ostýchavě sžíval s pompou kolem prezidentského úřadu, jeho nástupce Václav Klaus si ji podle ústavního právníka Jana Kysely spíš užíval a ze tří polistopadových prezidentů působil nejvznešeněji: „U Miloše Zemana se mi nezdá patrný ostych, ale ani vznešenost, protože já ho mám spojeného s vjemem fotografie Miloše Zemana v plavkách, kterak kráčí ke svému gumovému člunu u své chalupy.“
„Málokdo v tomhle věku a s touhle figurou se nechá fotografovat a prezidenti už vůbec ne. Proč to udělal? No, protože dává svým voličům najevo: Podívejte, jak vypadám já, podívejte, jak vypadáte vy, já jsem jeden z vás, buďme dohromady jedna solidární skupina,“ pokračuje Kysela v podcastu Čekání na prezidenta.
O stylu našich prezidentů mluví v páté epizodě podcastu Čekání na prezidenta vedle Jana Kysely také filozofka Tereza Matějčková a novináři Petr Nováček a Jan Pokorný. (…)
Lit.: anonym: Proč kandidují lidé bez šance? O motivaci těch, kteří se (ne)chtějí dostat na Pražský hrad. In web ČRo Plus, 4. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Záleží na tom, kdo jste, co už máte za sebou, nebo nakolik se to v kampani teprve učíte. Základní devíza, která je s tím spojena, je známost. Málokdo má možnost, aby po měsíce vstupoval do nejrůznějších médií, větších a ještě větších, a tam prezentoval svůj obličej, eventuální odpovědi na některé otázky nebo dokonce možná i své názory,“ uvažuje ústavní právník Jan Kysela nad otázkou, jestli je účast v boji o prezidentskou funkci dobrou průpravou pro výkon funkce zákonodárce.
Podle filozofky Terezy Matějčkové je totiž už jen kandidatura zajímavá disciplína. „Například Jana Hilšera jsem poznala, až když se chtěl stát prezidentem. To je zajímavý žánr, když někoho poznáte až v tomto momentě. Pro někoho to tedy asi může být odrazový můstek, který jsem nikdy nepochopila, ale zjevně to možné je.“
„Jde pak o to, jaký typ politické kariéry si vybere – jestli stojí o jinou politickou kariéru, anebo jestli chtěl být prostě ,jen‘ prezidentem – a když už prezidentem nebude, tak tak nebude ničím,“ míní Kysela. (…)
Lit.: anonym: Čekání na prezidenta o státních vyznamenáních: „Bomby a metály vždy dopadnou na nesprávné osoby“. In web ČRo Plus, 11. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prezident republiky Miloš Zeman se rozhodl vyhovět návrhu na udělení nejvyššího státního vyznamenání ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému. Chtěl tak ocenit jeho odvahu a statečnost. „Přiznám se, že mě to trochu překvapilo – stejně, jako mě překvapilo první vyjádření prezidenta k invazi na Ukrajinu, kde jsme všichni zaznamenali radikální obrat,“ říká v podcastu Čekání na prezidenta filozofka Tereza Matějčková. (..)
„Mám z toho smíšené pocity, spatřuji v tom určitý oportunismus. Je ale otázka, jestli nejsme v situaci, kdy i za účelovost a oportunismus musíme být neskonale vděční,“ dodává filozofka. (….)
Lit.: anonym: Jak ukrajinský hrdina Zelenskyj ovlivní čekání na českého prezidenta. In web ČRo Plus, 18. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Ze sledování vystupování (ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského) jasně vyplývá, že nejde jen o to, jak je postavení hlavy státu vyjádřeno ústavními texty, respektive jaké kompetence mu dáváte nebo nedáváte. Jde o složku druhou a ústavně málo uchopitelnou – jde o politické vůdcovství,“ říká v podcastu Čekání na prezidenta ústavní právník Jan Kysela.
Zelenského síla podle právníka momentálně nespočívá v ústavních předpisech, ale v charismatu, schopnosti empatie, mobilizace. „Zkrátka v tom, že aniž by to možná věděl, je to vlastně vůdce pro krizové stavy. Zjevně se v tom našel.“
Lit.: Knem – Polanská, Patricie: Češi chtějí vlastní Čaputovou. Z čeho tato touha pramení? In web ČRo Plus, 5. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: „Na Slovensku sledujeme vaši prezidentskou volbu velmi pozorně. Jste pro nás totiž opravdu důležití. Hodně jste nám pomohli. Bez vás by dnes Slovensko mohlo být klínem ruského vlivu ve střední Evropě,“ říká Magda Vášáryová, slovenská herečka, diplomatka, státní úřednice a politička, která byla speciálním hostem nahrávání podcastu Čekání na prezidenta na Letní filmové škole v Uherském Hradišti.
Za největší nebezpečí pro Slovensko považuje „rakušanizaci“ Česka. „To je to, čeho se bál Petr Pithart a upozorňoval na to při rozdělení Československa, že přestanete mít zájem o Balkán, přestanete mít kontakt s Východem.“
„Nemyslete jen sami na sebe jako Rakušani. Máte zodpovědnost. Myslete i na nás a zvolte někoho, kdo bude mít přesah,“ apeluje.
„Stále máme pocit, že střední Evropa je takový milý barokní zámeček. My jsme ale nejnebezpečnější část Evropy. Podívejte se na historii, kde vznikaly války, kde během nich zemřelo nejvíce lidí, kde se, jak píše Timothy Snyder, podařilo rozvrátit státy.“ (…)
„A zdá se, že ani sto let po rozpadu monarchie stále nevíme, kam patříme. Podívejte se, co se děje v Maďarsku a jaká je nacionalistická vláda v Polsku,“ upozorňuje Vášáryová.
Je tak podle ní velmi důležité být si vědomi naší zodpovědnosti za osud celé Evropy, protože jsme ta její část, která na tom vždy byla nejhůře. „Nejsme bílé holubice a musíme si přiznat, že jsme za mnoho věcí zodpovědní. A s tím souvisí i to, koho si zvolíte na Pražský hrad.“ (…)
Lit.: lup – Polanská, Patricie: K otevřené společnosti extrémy patří. Ale nesmí se stát normou. In web ČRo Plus, 19. srpen 2022 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Předseda hnutí ANO Andrej Babiš nedávno na svém mítinku prohlásil: „Jsou to fašisti a nacisti, to jsou voliči Spolu a PirSTAN. To jsou lidi, který jsou nebezpečný.“ Právník a sociolog Jiří Přibáň upozorňuje, že ještě ani nezačala předvolební kampaň a jsme v nějaké emociální mobilizaci. „Nemyslím, že bychom byli v nějakém politickém rozkladu, ale spíš jde o politiku emocí, která má mobilizovat věrné a zatratit všechny, kteří ,mezi nás‘ nepatří,“ uvažuje. (…)
„Asi nás čeká horký podzim,“ dodává v podcastu Čekání na prezidenta.
Konzultantka v oblasti komunikace Denisa Hejlová připomíná, že se v politickém marketingu každý potřebuje vymezit a najít vlastní identitu.
„Často tak za nepřítele označí jen jinou skupinu,“ říká a přidává příklad dětí ve škole, které se hned od první třídy začnou sami dělit na áčkaře a béčkaře, přitom byly rozděleny jen náhodným výběrem. (…)
Lit.: lup – Polanská, Patricie: Babiš na Hrad? U části voličů jistě způsobí chvění jako Havel, Klaus a Zeman. In web ČRo Plus, 4. listopad 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Šéf hnutí ANO Andrej Babiš oznámil, že bude kandidovat na prezidenta. „Jeho zvolením bychom ale promeškali příležitost Hrad znormálnět,“ říká v podcastu Čekání na prezidenta ústavní právník Jan Kysela. Většina kandidátů jsou „normální lidé“ s nějakou předlistopadovou minulostí, nějakým věkem či profesí. „Není tam ale nikdo, u koho by většina řekla: ,Pokud nebude prezidentem/prezidentkou, tak svůj život raději ukončím například skokem z Nuselského mostu‘,“ doplňuje. (…)
„Ve chvíli, kdy by byl prezidentem Babiš, naváže na řadu mimořádných osobností, jako byli Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman, kteří jsou pro významnou část lidí mesiášskými a zcela nevšedními osobnostmi a v jejich přítomnosti se chvějí.“ (..)
Lit.: lup – Polanská, Patricie: Zapsal se Zeman do dějin „založením, nebo podpálením Alexandrijské knihovny“? On se jen zapsal. In web ČRo Plus, 11. listopad 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Lhůta pro odevzdání přihlášek kandidátů do prezidentských voleb skončila v úterý 8. listopadu, dohromady se přihlásilo 21 lidí. V komentářích převládá názor, podle kterého je skvělé, že máme kandidátů hodně a jsou různí: máme ženu, miliardáře, odboráře, betonáře, antisystémového excentrika a tak dál. „Každý si tak najde někoho, s kým se může identifikovat,“ říká filozofka Tereza Matějčková v podcastu Plusu Čekání na prezidenta. (…)
„Tak se nám to ale vnořuje do zvláštností a úplně rozbíjíme princip reprezentace, která stojí na schopnosti abstrahovat. To znamená, že se mohu cítit být reprezentována mužem, se vzděláním, bez vzděláním apod., proto, že je to taky člověk a občan České republiky.“ (…)
„Tak nějak automaticky a přirozeně se předpokládá, že ženy budou volit ženy, mladí mladého člověka, protože se nechtějí identifikovat s někým starým. Ale vždyť to tak nefunguje. Je to jen nějaká poměrně hloupá idea, ale ta si už žije tak nějak sama,“ odpovídá si filozofka Matějčková. (…)
Lit.: knem – Polanská, Patricie – Pokorný, Jan: Pavel odkládá generálské brnění. Neklidná kampaň vyústila v klidný konec. In web ČRo Plus, 29. leden 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nově zvolený prezident Petr Pavel má za sebou svá první veřejná vystoupení. „Mění se jazyk, jakým hlava státu mluví. Najednou jako by se do toho světa, v němž zpravidla nejlepší obranou byl útok a nejlepším útokem další útok, dostával normální slovník slušně vychovaného člověka, který nevidí v novináři nepřítele,“ říká moderátor Jan Pokorný v bonusovém dílu podcastu Čekání na prezidenta. (…)
„Neklidná kampaň vyústila v klidný konec,“ míní filozofka Tereza Matějčková, podle které se Pavel ke svému vítězství přihlásil netriumfálním způsobem. „Je třeba zdůraznit, že i Andrej Babiš přijal porážku, zdůraznil, že prezidentem je Petr Pavel. To se může zdát jako naprostá přirozenost, ale z amerických voleb víme, že tomu tak není.“
„Ta dikce je opravdu úplně jiná,“ hodnotí komentátor Petr Nováček. „Jak se mi nezdálo, že ten kandidát je voják a že by mohl být poněkud chladný, tak měním názor a přijde mi, že buď má pan Pavel dokonalé školitele, nebo je schopen své generálské brnění odložit a bude to lidský prezident.“ (…)
Lit.: Šarapatka, Zdeněk: Žádná vendeta. Jenom spravedlnost. Bez výjimky. In Facebook, 8. 2. 2023 (status). – Cit.: (…) Blahosklonná relativizace odporných skutků hradní éry Miloše Zemana je výsměchem slušnosti. A právu. „V Česku například už léta řešíme výrok Miloše Zemana o Peroutkově článku, často slýcháme, že je prezident lhář, ale není to přehnané?“, hájí pravomocně odsouzeného lháře v médiích učitelka filozofie Tereza Matějčková. Velkorysosti při Zemanově odchodu se dovolává i Jan Pokorný z Českého rozhlasu a veřejnoprávní bard, komentátor pan Nováček. Jehož Zeman vyznamenal. Nejsou sami. „Prostě Miloš Zeman odchází poté, co tady mnoho let určoval politiku…Je velikán české politiky a já myslím, že bychom nyní mohli být trošku velkorysejší“, horuje filozofka.