Speciální vydání Diagnózy F. Připravila Adéla Paulík Lichková.
Natočeno 2021. Premiéra 1. – 3. dílu 25. 11. 2021 (ČRo Rádio Wave, 17:04 h.) u příležitosti Mezinárodního dne boje proti násilí na ženách.
Obsah: 1. díl: „Je to divný, nechci to, bolí to.“ Poslechněte si Zuzanin příběh dlouholetého sexuálního zneužívání a marného hledání spravedlnosti (26:48) – 2. díl: Oběti sexuálního zneužívání se potýkají s obrovskými pocity viny a studem. Poslechněte si rozhovor s terapeutkami (25:09) – 3. díl: Jaká je realita vyšetřování sexuálních trestných činů u nás? Poslechněte si rozhovor s forenzní psycholožkou (27:17).
Lit.: Paulík Lichková, Adéla: Sexuální zneužívání od dětství do dospělosti, roky terapie a marná snaha o spravedlnost. Poslechněte si Zuzanin příběh. In web ČRo Radio Wave, 25. listopad 2021 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Zuzanin příběh jsem poprvé četla před pár lety v knize Hra na pavoučka. Moje pozvání na rozhovor do Diagnózy F tenkrát odmítla, protože se na otevřené povídání o tom, co se jí v životě stalo, ještě necítila. Po letech terapie jsme se přece jen potkaly a vznikl bez nadsázky nejtěžší rozhovor, jaký jsem natočila.
Zuzana v něm vypráví o tom, jak ji od předškolního věku zneužíval člověk, kterého považovala za vlastního otce. „Celou dobu jsem se ho bála, ale zároveň jsem za ním přišla, když se zlobil a byl agresivní, protože jsem potřebovala, aby se nezlobil,“ popisuje Zuzana běžný model dětského chování. Otčím na něj ale reagoval zprvu nevhodnými doteky, později znásilňováním a nakonec i tím, že Zuzanu zneužíval pro natáčení dětské pornografie.
Matka o tom, co se děje, s největší pravděpodobností věděla a od určité doby se tohoto otřesného příběhu aktivně účastnila. Zuzanin příběh se dvakrát dostal i k soudu, spravedlnosti se ale nedočkala.
Kromě děsivého obsahu Zuzanina vyprávění, mě zaujal i lehký úsměv, s nímž o tak těžkých věcech mluví. Podle psycholožky a psychoterapeutky Natália Schwab Figusch, která s kolegyní Danou Pokornou z organizace proFem vede terapeutické skupiny pro zneužívané ženy, je takový projev u obětí sexuálního zneužívání poměrně běžný. „Souvisí to s disociací, kdy se žena po prožitém traumatu, které je mnohdy opakované, odpojí od svých emocí, aby vůbec přežila.“ (…)