Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

29. 9. 2021

Zrůdný památník na Cínovci (2021)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 9:15

Jiří Leschtina. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 26. 9. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Leschtina, Jiří: Jiří Leschtina: Zrůdný památník na Cínovci. In web ČRo Plus, 26. září 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Členové Klubu českého pohraničí, ve kterém působí bývalí komunističtí důstojníci, funkcionáři a pracovníci československé Pohraniční stráže, prožili včera svůj velký den. Na soukromém pozemku, který získali od svého nedávno zemřelého člena, odhalili na Cínovci sochu pohraničníka se služebním psem. Socha byla vztyčena na památku, jak se píše v pozvánce, „padlým ochráncům státní hranice od roku 1918 do roku 1989“.

Už tato formulace dokresluje perfidnost celé akce. Co mají společného strážci hranic předválečného Československa, čelící hlavně pašerákům, s ozbrojenou složkou komunistického ministerstva vnitra, která má na svědomí životy nevinných občanů, toužících uniknout přes zadrátované hranice do svobodného světa?

Naprosto nic. A je urážkou lidí, kteří sloužili masarykovské demokracii, že se sešli s poúnorovou Pohraniční stráží na jedné pozvánce. Zvlášť když jde o pozvánku spolku nad jiné pochybného. (..)

Recenzia filmu – Nehanebná krása (Recenze filmu – Nestoudná krása, 2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:13

Mariana Jaremková recenzuje německý dokumentární snímek o jednom z nejvlivnějších mistrů módní fotografie Helmutu Newtonovi.

Natočeno 2021. Premiéra 21. 9. 2021 (SRo Rádio Devín, 5 min.). K poslechu zde.

Muž bez tváře (2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 8:46

Peter May. Kompletní audiokniha. Překlad Filip Drlík. Režie Michal Bureš.

Čte Vasil Fridrich.

Natočeno 2021. Vydal OneHotBook 16. 9. 2021 (1 CD MP3, katalogové č. AK431; EAN 8594169484310; celková délka nahrávky 10 hodin 31 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.:  Dobrý novinář riskuje krk i pro pravdu, o kterou nikdo nestojí…

Velkou Británii čekají volby, ale ostřílený britský novinář Neil Bannerman má jiné starosti. Během jeho pracovního pobytu v Bruselu totiž došlo k tragédii, při níž zemřeli britský ministr zahraničí a místní žurnalista, který u sebe Bannermana ubytoval. Tomu, že se tihle dva navzájem zastřelili, jak to alespoň na první pohled vypadalo, však nevěří Bannerman ani belgická policie. A potvrzuje to i obrázek autistické dcery mrtvého novináře, jež se náhodou stala svědkyní celého incidentu. Kdo je tajemný muž bez tváře, kterého v onen osudný den zahlédla a posléze nakreslila? Proč museli její otec a britský ministr zemřít? V hlavním městě Evropské unie, plném vyhořelých pisálků a zkorumpovaných politiků, se rozbíhá vyšetřování vraždy, kterou by mnozí raději zametli pod koberec…

Nové, lehce přepracované vydání Muže bez tváře je důkazem toho, že Peter May už před čtyřiceti lety zamířil k autorské špičce kriminálního žánru.

Lit.: Macháček, Tomáš: Oprášené bruselské drama. In web Naposlech.cz, 23. 11. 2021 (recenze). – Cit.: Když vyhořelého novináře Neila Bannermana vyšle jeho skotská redakce na měsíční pracovní cestu do Bruselu, očekává se od něj vcelku strohé informování o politickém dění v rámci jednání Evropského hospodářského společenství. Namísto toho se však Neil přimotá ke zločinu. Kolega žurnalista, u nějž se Bannerman po svém příjezdu do Belgie ubytuje, je totiž pár dní poté nalezen mrtvý spolu s britským ministrem, s nímž měl toho večera schůzku. Šlo o nájemnou dvojnásobnou vraždu, nebo jen o vzájemnou neshodu obou mužů?

Zatímco policie se přiklání k druhé možnosti a oficiální místa se snaží rodící se aféru ututlat, Bannerman je přesvědčený, že si někdo jejich smrt objednal. Začne proto pátrat po možném motivu a po osobách, kterým mohl zločin prospět. Vodítkem mu je kresba muže bez tváře, kterou zhotovila nepřímá svědkyně schůzky, autistická dcera mrtvého novináře Tania, která ale nemůže své svědectví podat jinak, než právě pomocí tužky a papíru.

Peter May oprášil jeden ze svých raných románů a po téměř čtyřech desítkách let jej s drobnými úpravami opět vrátil na pulty knihkupectví. U nás vychází Muž bez tváře letos poprvé, zato rovnou i jako audiokniha. Podle vlastních slov získal May v posledních desetiletích větší zkušenosti nejen s psaním románů, ale i jako scenárista. Zásahy v novém vydání originálu se tak dle něj dotkly především dialogů, které si zasloužily přepracování, samotný příběh ale od svého prvního publikování změnit nechtěl. Český čtenář nemá možnost srovnání, takže zanechme teorie a přejděme rovnou k tomu, jak se příběhu, odehrávajícímu se koncem sedmdesátých let v Bruselu, daří obstát mezi dnešní tvorbou.

Už na první pohled je zřejmé, že jde o dílo staršího data vzniku. Pomalejší výstavba, v niž se zápletka rozvíjí spíše postupně (k samotnému zločinu dojde až zhruba ve čtvrtině příběhu), absence šokujícího násilí bez vykreslení detailů i (v porovnání s autorovými novějšími knihami) méně romantické zápletky. Namísto akčního thrilleru s šokujícími utajovanými záležitostmi velkého významu je Muž bez tváře spíše retro noirovým výletem do doby, ve které ještě na stolech klapaly psací stroje, mlékaři nechávali své produkty v lahvích na zápraží a prakticky všude se mohlo bez omezení kouřit. Také člověk mohl nebýt pár dní k zastižení, protože neexistovaly mobilní telefony. Tisk měl rovněž mnohem větší důležitost a celospolečenský vliv, než dnes. A třebaže vysloveně akčních scén tu, stejně jako dnes moderních krátkých kapitol navozujících dojem klipového střídání scén jako na filmovém plátně, moc nenajdete, působí příběh navzdory všemu filmovým dojmem. Ne jako dnešní akční krvák, ale jako klasické temné, psychologické drama, které pro své rozvinutí potřebuje trochu více času, než běžná mainstreamová produkce.

Audioknižní zpracování si nenechalo ujít vydavatelství OneHotBook, které doposud vydalo všechny autorovy tuzemské audioknihy. V režii Michala Bureše se hlasem Muže bez tváře stal herec Vasil Fridrich. Ten příběh rozplétá v poklidnějším tempu, ztišeným, zadumaným hlasem, který koresponduje s faktem, že značná část příběhu je rozvíjena pomocí nahlížení do hlav hlavních postav. Bannermanovy úvahy jdou ruku v ruce s Fridrichovým klidným vypravěčstvím. To ale přechází i do důraznějšího módu (hlasitostně při poslechu možná místy příliš kontrastního), kdy hrdina jedná s okolím, které mu klade do cesty za pravdou nemálo překážek. Novinářovy konfrontace s politiky, jeho nadřízenými i podezřelými jsou pojaty herecky výrazněji, beze stopy poklidu a přemítání z předchozích pasáží. Hudební doprovod audioknihy je vyrovnaný, s převahou melodií které na první poslech nijak výrazně neupoutají, ale velmi citlivě nechávají doznít obsah předešlé kapitoly.

Zdivočelá země (2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 8:37

Jiří Stránský. Kompletní audiokniha. Obálka Tomáš Coufal. Režie Hynek Pekárek.

Čte Marek Holý.

Natočeno 2021. Vydal OneHotBook 21. 7. 2021 (2 CD MP3, katalogové č. AK345; EAN 8594169483450; celková délka 15 hod. 7 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.:  Ve válce nepřítele snadno poznal, ale doma jím může být kdokoliv…

Ovdovělého českého pilota a válečného hrdinu Antonína Maděru, který se vrací domů v uniformě RAF a s hodností podplukovníka, ty nejtěžší zkoušky teprve čekají. Řízením osudu se z něho stává správce velkostatku v česko-německém pohraničí, odkud bylo krátce předtím vyhnáno německé obyvatelstvo a kam se nyní stahuje množství pochybných existencí a bezohledných zlatokopů. Milovník koní a jeden z mála navrátivších se rodáků se musí vypořádat nejen s partou rodokapsy odkojených mladíků, kteří si tu hrají na kovboje, ale též s úklady celé řady závistivců, válečných zločinců a nových mocipánů. A při tom všem ještě postavit na nohy vydrancovanou usedlost, která pranic nevynáší a kde je všeho nedostatek, dokonce i obyčejné vody…

Jeden z nejzdařilejších českých „easternů“, na jehož motivy vznikl stejnojmenný celovečerní film i televizní seriál.

„Zdivočelou zemi pojal jako western, který se ovšem neodehrává na Divokém západě, nýbrž na mnohem divočejším východě – v česko-německém pohraničí po druhé světové válce.“ – Markéta Hejkalová, spisovatelka a nakladatelka

Nadace (2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 8:32

Isaac Asimov. Kompletní audiokniha. Překlad Viktor Janiš. Režie Hynek Pekárek.

Čte Martin Myšička.

Natočeno 2021. Vydal OneHotBook 24. 9. 2021 (1 CD MP3, katalogové č. AK417; EAN: 8594169484174; celková délka 9 hod. 10 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Ani na předem vytyčené cestě k budoucnosti není nouze o překvapení a nebezpečí…

Dvanáct tisíc let trvající galaktické Říši by jen málokdo předpovídal brzký zánik. Když se takový člověk přesto objeví, dostane se mu okamžitě nálepky sýčka a pozornosti bezpečnostních složek. Jenže geniální matematik Hari Seldon vyzbrojený psychohistorickým modelem budoucnosti se bohužel nemýlí – a jedinou šanci, jak maximálně zkrátit nevyhnutelné období temna, které bude po rozpadu impéria následovat, představuje jím založená Nadace na planetě Terminus kdesi na okraji vesmíru. Tato vědecká instituce má za úkol uchovat kulturu a vědomosti předchozích věků a jednoho dne by se měla stát zárodkem Druhé říše. Jak ovšem dokládá příběh prvních dvou set let její historie, čeká ji na této cestě celá řada překážek, které sice „prorok“ Seldon předvídal, ale vypořádat se s nimi už musejí budoucí generace jeho následovníků…

První díl prozaické série, která obdržela speciální cenu Hugo jako nejlepší sci-fi série všech dob a jejíž seriálovou podobu nyní chystá společnost Apple.

„Nevyrůstal jsem s přáním stát se nezdolným rekem nebo účastníkem hrdinské výpravy; dospěl jsem k rozhodnutí, že chci být jako Hari Seldon a využívat své znalosti matematiky a lidského chování k záchraně naší civilizace.“ – ekonom a nobelista Paul Krugman, The Guardian

„Je-li biblí říše fantasy Tolkienův ‚Pán prstenů‘, ekvivalentem ve světě science fiction je cyklus ‚Nadace‘ od Isaaca Asimova.“ – Bohdan „BoboKing“ Volejníček, Fantasyplanet.cz

Lit.: Smolíková, Klára: Muž proti vesmíru. In web Naposlech.cz, 12. 10. 2021 (recenze). – Cit.:  Z povahy žánru se zdá nevyhnutelné, aby vědeckofantastické příběhy stárnuly rychleji než kupříkladu milostné vyprávění ze současnosti. Opakované vydávání klasických děl sci-fi však svědčí o něčem jiném, a tak přichází čas načítání autorů, kteří debutovali na přelomu třicátých a čtyřicátých let dvacátého století, tedy v době Zlatého věku americké sci-fi. Péčí nakladatelství OneHotBook si nyní můžeme poslechnout první knihu z kultovní série Nadace, kterou Isaac Asimov publikoval roku 1951.

Když Martin Myšička začne dutým, počítačově upraveným hlasem číst úryvky z vesmírné encyklopedie a my se mezi ťukáním mechanického psacího stroje ocitneme ve třináctém tisíciletí, nemusí to být ještě láska na první poslech. Jenže navzdory drobným anachronismům, jako je obliba doutníků či atomových blasterů, nás vyprávění do sebe překvapivě vtáhne. Síla vesmírné ságy netkví v technologických překvapeních, ale v mrazivém uvědomění, že lidská povaha se nemění. Na vzorcích pozemských civilizací lze sugestivně modelovat i dynamiku vývoje lidstva, které osídlilo vesmír a na rodnou Zemi dávno zapomnělo.

Nadace je velkolepou vizionářskou freskou, která líčí zhroucení gigantické Galaktické říše a pomalou cestu z chaosu. Jak takové téma uchopil režisér Hynek Pekárek? Překvapivě civilně a zároveň s jakousi naléhavostí. Přílišný patos by spisovatelově odvážné konstrukci neprospěl. Zároveň v projevu Martina Myšičky vnímáme, jak jako oddaný curlingový hráč odmetá z cesty prach a usazeniny, které by mohly žulový kámen posluchačova zaujetí odchýlit z trasy. Protože Nadace bezesporu představuje základní kámen sci-fi žánru, a ne náhodou obdržela v roce 1966 speciální cenu Hugo jako nejlepší série všech dob.

Předkládaná kniha vyšla nejprve v podobě povídek, takže nás nečeká souvislý příběh, ale několik volně navazujících epizod, které dohromady vydají na devět hodin poslechu. Asimov hraje se čtenáři hru, jenž tvůrci audioknihy skvěle rozklíčovali. Velké historické změny, otřesy civilizací, zrody nových království, vzestup náboženství i roli vědy v novém uspořádání pokaždé představuje na střetu konkrétního jedince, který se musí ve složité situaci zorientovat a být o krok napřed – před protivníky i čtenáři.

A tak je ústy Martina Myšičky pro nás živoucí matematik Hari Seldon, který se rozhodne vytvořit Nadaci jako pojistku uchování lidské kultury ve vesmíru a vyslat na odlehlou planetu encyklopedisty, i mladý Gaal Dornick, jenž se se Seldonem setká v okamžiku klíčovém pro úspěch celého záměru. Přestože Seldon v roli božského hodináře narýsuje další vývoj na tisíce let dopředu, Asimov nelíčí alternativní historii otrocky rok po roku, ale od jednoho kulminačního bodu ke druhému. Starosta Salvor Hardin či svobodný kupec Hober Mallow jsou geniálními hráči šachové partie, kterou jim Hari Seldon nachystal.

Místo rozvleklých popisů, které by nutně rozežíral čas, nás tedy v první dvousetleté historii Nadace čekají napínavé situace modelované sledem dialogů. Myšička přesvědčivě odstiňuje povahy a charaktery jedinců statečných i konformních, dychtících po moci či oddaných ideálům. To však neznamená, že vizi Isaaca Asimova stoprocentně přitakáme. Nutně se budeme během poslechu zamýšlet nad nepravděpodobností některých řešení či nad absencí jiných jednajících postav než rozumem a vzděláním obdařených mužů.

Dá se předpokládat, že při výběru tohoto titulu pro audioknižní vydání sehrálo roli, že je aktuálně premiérově vysílán stejnojmenný seriál z produkce Apple TV+. Už jen letmý pohled na obsazení dává nahlédnout, že filmaři přidali ženské postavy, a z ukázek vyplývá, jak velkolepě pojali vesmírné kulisy. Audiokniha si musí vystačit jen s kvalitním přednesem jediného herce, hudebními předěly mezi kapitolami a profesionálně zaznamenanou a dotaženou zvukovou stopou. Přesto je víc než možné, že seriál bude za pár let zapomenut, ale audiokniha bude Nadaci přivádět každý rok nové a nové stoupence. Ti, kdo Nadaci četli v devadesátých letech a chtějí si jen poživit zasutý čtenářský zážitek, jistě ocení i fundovaný překlad Viktora Janiše.

Rozpustilý*í 1/?? (2021)

Filed under: Podcast — Premek @ 8:25

Rozpustilý*í je podcast Káti a Ely, co byly*i tak hladový*í po intersekcionální a antikapitalistické feministické platformě v českém prostředí, že si ji samy*i vytvořily*i. Pokud taky patříš mezi otravné feminist*ky, vítej! Tenhle podcast je pro tebe. Připravily Káťa a Ela (= Ela Plíhalová a Kateřina Kortus).

Natočeno 2021. Webová premiéra 1. dílu 26. 3. 2021 (České podcasty, 9:00 h.). K poslechu zde.

Ranné ladenie – Danica Pišteková (Ranní ladění – Danica Pišteková, 2021)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 8:11

Připravila Zuzana Golianová.

Hovoří architektka Danica Pišteková.

Natočeno 2021. Premiéra 29. 9. 2021 (SRo Rádio Devín, 7.00 – 10.00 h.).

Pozn.: Na poste šéfa/šéfky Katedry architektonickej tvorby na Vysokej škole výtvarných umení (VŠVU) je po prvý raz žena, je ňou architektka Danica Pišteková. V štúdiu Rádia DEVÍN budeme s ňou o tomto študijnom odbore a o jej víziách v súvislosti s architektonickými ateliérmi na akademickej pôde hovoriť. (anotace)

28. 9. 2021

Korene (Kořeny, 2021)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 18:53

Jana Micenková. Rozhlasová hra. Dramaturgie Hana Rodová. Hudební dramaturg Alexander Berta. Zvuk Michal Baláž. Režie Stanislav Bilý.

Účinkují Dana Košická, Judita Vicianová, Kristína Medvecká-Heretiková, Miroslav Kolbašský, Alena Ďuránová, Beáta Dubielová, Adriana Ballová, Zora Radkoff, Róbert Šudík, Peter Himič, Jana Wernerová, Henrieta Kecerová, Lukáš Maťufka, Jakub Muranský, Jana Štafurová, Lucia Dobócziová.

Nastudoval Slovenský rozhlas (RTVS) Košice v roce 2021. Premiéra 28. 9. 2021 (SRo Rádio Devín, 20:00 h.) v cyklu Dramatické Rádio Devín. K poslechu zde.

Pozn.: Dnes o 20:00 vám ponúkneme premiéru pôvodnej rozhlasovej hry Jany Micenkovej – Korene, ktorá je venovaná babičke, láske k nej, ale i starnutiu a vnímaniu blížiaceho sa konca. Na príbehu troch generácií žien z jednej rodiny sa dostávame do tajomného sveta, kde sa reálne a snové prelína. Hra je hereckým koncertom skvelej herečky Judity Vicianovej a v hlavných úlohách v réžii Stanislava Bilého budete počuť aj Danu Košickú a Kristínu Medveckú-Heretikovú. (anotace)

Historie Plus – Eliška Přemyslovna (2020?)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 0:23

Posledním Přemyslovcem na českém trůnu byla manželka Jana Lucemburského, královna Eliška Přemyslovna. Dlouhá staletí byla líčena jako oběť doby, jako žena, utrápená počínáním svého manžela. Historikové se ale zejména v posledních letech přiklánějí k názoru, že do značné míry byla Eliška Přemyslovna spíše obětí svých vlastních a často chybných rozhodnutí. Vykreslit objektivní portrét této panovnice se pokusí pořad Historie Plus, který připravili Zuzana Marková a David Hertl.

Natočeno 2020 (?). Repríza 19. 9. 2020 (ČRo Plus, 16:00 h.; 26 min.); 28. 9. 2021 (ČRo Plus, 22:39 h.); 9. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:33 h.).

Lit.: Marková, Zuzana: Eliška Přemyslovna byla ctižádostivá, ne jenom oběť své doby, říká historička Lenka Bobková. In web ČRo Plus, 19. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Elišku známe hlavně jako manželku krále Jana Lucemburského nebo matku Karla IV. Pořád ji vnímáme jako jakousi oběť své doby? Nebo už se obraz slavné Přemyslovny přiblížil historické realitě?

Dne 28. září si, kromě smrti svatého Václava, připomínáme i úmrtí přemyslovské princezny a české královny Elišky. Co o ní dnes víme, přibližuje Lenka Bobková z ústavu Český dějin při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

„Narodila se do doby upevněné vlády Václava II. Jako dítě zažila velký vzestup dvora i jeho slavnou korunovaci. Nicméně – záhy se musela vyrovnat se ztrátou matky. Dalším zvratem v královské rodině pak byl druhý sňatek Václava II. s mladou Eliškou Rejčkou, jen o čtyři roky starší než tehdy byla sama Eliška.“

Podle historičky Bobkové tady byly dvě možnosti – buď se obě mladé ženy stanou přítelkyně, nebo sokyně. Nakonec se naplnila druhá varianta, která ovlivňovala Eliščin život i v letech dalších. Brzy na to zemřel i samotný král Václav II. a následně přišla i násilná smrt jeho syna Václava III., což uštědřilo rodu Přemyslovců fatální ránu, protože vládnoucí dynastie tak vymřela po meči. (…)

Hovory Plus – Zdeněk Zavřel (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 0:19

Hostem Hovorů je emeritní děkan Fakulty architektury ČVUT v Praze Zdeněk Zavřel, moderuje Petr Vizina. Před československou normalizací 70. let utekl odchodem do Nizozemska.  K návratu do vlasti jej přesvědčila nabídka vést fakultu architektury na pražské ČVUT. Co je největším pokušením pro architekta a co o stavbách vypovídají jejich záchody? Na to se zeptá Petr Vizina.

Natočeno 2021. Premiéra 28. 9. 2021 (ČRo Plus, 22:05 h.; 23 min.).

Lit.: kac – Vizina, Petr: Transgas jsem vždy považoval za absurdní. Měl stát na předměstí, tvrdí architekt Zavřel. In web ČRo Plus, 29. září 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Emeritní děkan Fakulty architektury ČVUT v Praze Zdeněk Zavřel emigroval v 70. letech do Nizozemska. A československou architekturu z té doby nemá dodnes rád. „Dost často jsem se dostal do sporu s mladšími kolegy, které mají pro stavby ze 70. let určitý obdiv. Já na nich ale nemohu nevidět tu omezenost, která byla charakteristická pro jejich zadavatele, což byl vždy Ústřední výbor strany,“ přiznává.

Rád neměl ani brutalistní stavbu Transgas, za jehož zachování se konaly protesty. Demolice Transgasu začala v roce 2019. „Vždycky jsem tu stavbu považoval za absurdní příklad toho, když v centru města vznikají technické stavby, které mohou úplně klidně stát někde na předměstí,“ hodnotí.

Do města se zkrátka nehodí, tvrdí Zavřel. „Město se má držet svého hlavního recept, což je ta městskost. Transgas byl dům naprosto neměstský. Možná byl svým způsobem zajímavý výtvarně. Ale de facto ničil nádherný vinohradský blok. Čili ta demolice mě moc nemrzela.“ (..)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress