Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Výkonný výbor hokejového svazu vyslovil důvěru prezidentovi Tomáš Královi, přestože za minulého režimu spolupracoval s vojenskou kontrarozvědkou StB. Má člověk s takovou minulostí působit ve vysoké veřejné funkci a pracovat s mládeží? Můžeme odsuzovat lidi za spolupráci s StB bez znalosti kontextu a doby? A sílí ve společnosti tendence relativizující nebezpečnost komunistického režimu? Debatovat budou ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková a výkonný ředitel Platformy evropské paměti a svědomí Peter Rendek. Moderuje Karolína Koubová.

Natočeno 2021. Premiéra 30. 9. 2021 (ČRo Plus, 10:10 h.).

Lit.: kbr – Koubová, Karolína: Nelze soudit lidi kvůli spolupráci s StB, pokud neznáme všechny okolnosti, tvrdí šéfka Archivu bezpečnostních složek. In web ČRo Plus, 30. září 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Výkonný výbor Českého svazu ledního hokeje vyslovil důvěru prezidentovi Tomáši Královi, přestože za komunistického režimu spolupracoval s vojenskou kontrarozvědkou. Má člověk s takovou minulostí působit ve veřejné funkci? „Musíme znát všechny souvislosti. Nejen to, že byl někdo evidován jako agent,“ reaguje ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková. Ředitel Platformy evropské paměti a svědomí Peter Rendek ale mluví o morálním selhání.

Šéf velké organizace, která pobírá prostředky státu a kterou hokejový svaz je, by podle Rendeka měl být pod veřejnou kontrolou. „A měla by zde existovat nějaká sebereflexe funkcionářů, osobní zodpovědnost těch, kteří si nějakým způsobem zadali s minulým režimem. Ale zde prostě vstupujeme do minového pole,“ připouští Rendek.

Ptáčníková si stojí za tím, že nelze soudit lidi kvůli spolupráci s tajnou komunistickou policií, pokud neznáme všechny okolnosti spolupráce. „Jakým způsobem se k této spolupráci dostal, jestli někomu ublížil, jestli podával závažné informace nebo ne. V tomto případě si to musí vyhodnotit hokejový svaz a měl by si toho vyhodnotit poté, co se seznámí se všemi skutečnostmi,“ míní. (..)

30. září je Mezinárodní den překladu. Germanista Tomáš Dimter je renomovaný překladatel, který se dosud nikdy nemusel obávat o svůj obor. Sleduje internetové překladače o něco ostražitěji než běžní uživatelé? Co je pro něho učebnicová ukázka geniálního překladu? A co by nám vyšlo, kdybychom nechali některý text přeložit do češtiny, pak zpět do původního jazyka a tento dvojitý překlad opět do češtiny? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2021. Premiéra 30. 9. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Lit.: als – Výborná, Lucie: Ptákoviny jako detektivky nečtu. Nízký žánr kontaminuje jazyk, vysvětluje překladatel Tomáš Dimter. In web ČRo 1 Radiožurnál, 30. září 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Známý bonmot praví, že dobrý překlad poznáte podle toho, že je lepší než originál. A jak dodává renomovaný překladatel a germanista Tomáš Dimter, jde skutečně jen o bonmot. „Překlad je od toho, aby přeložil originál. Má být maximálně věrný, to je jediná premisa, kterou by měl dobrý překladatel mít,“ shrnuje v rozhovoru s Lucií Výbornou. (more…)

Maďarský premiér Viktor Orbán byl v Česku. Jaké jsou aktuální vztahy zemí Visegrádské čtyřky? Má toto uskupení i po vstupu do EU smysl? Moderuje Martin Matějka a Martina Mašková.

Hosty byli Filip Nerad, šéf zahraniční redakce, Český rozhlas; Tomáš Petříček, ČSSD, bývalý ministr zahraničních věcí; Martin Klus, státní tajemník slovenského ministerstva zahraničí; Ondřej Houska, komentátor Hospodářských novin.

Natočeno 2021. Premiéra 30. 9. 2021 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Lit.: marz – Mašková, Martina: Vztahy s Orbánem nás hážou do pytle se státy, které porušují zásady právního státu, upozorňuje analytik Nerad. In web ČRo Plus, 30. září 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Českou republiku navštívil maďarský premiér Viktor Orbán. Mimo jiné zavítal do Ústeckého kraje, kde vede volební kandidátku Andrej Babiš (ANO) a v místním divadle se setkal s příznivci hnutí ANO. „Orbán se může spolehnout na to, že když od Babiše nezíská přímo podporu, bude český premiér alespoň mlčet, tak jako to udělal při roztržce kolem maďarského zákona diskriminujícího LGBT komunitu,“ hodnotí vztah politiků šéf zahraniční redakce Českého rozhlasu a analytik Filip Nerad.

Nakolik je to pro českého premiéra výhodné, závisí na úhlu pohledu, míní Nerad. „Pro vnímání České republiky v Evropské unii to spojenectví ale není moc pozitivní, protože nás hází do stejného pytle se zeměmi, které z pohledu EU porušují zásady právního státu,“ vysvětluje Nerad.

A dodává, že Andrej Babiš spojenectví s maďarským premiérem zřejmě zhodnotil jako výhodné zejména pro sebe sama, a to i v kontextu aktuální předvolební kampaně, v níž vsadil na téma migrace.

„Zřejmě má pocit, že mu podpora od rázného bojovníka s migrací v osobě Viktora Orbána může pomoct,“ uvažuje host Tématu dne Martiny Maškové. Připomíná ale, že zdůrazňování hrozby migrační vlny postrádá na aktuálnosti. Ostatně i často zmiňované kvóty na přerozdělování uprchlíků už jsou podle Nerada dlouhodobě mrtvým projektem, který v Unii nemá reálnou šanci na prosazení. (…)

Host: Eva Dřízgová – Jirušová, operní pěvkyně. Moderuje: Renáta Spisarová. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2021. Premiéra 30. 9. 2021 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Host: herečka Milena Steinmasslová. Moderuje Tereza Kostková. Přijďte i vy položit svou otázku do Radiocafé Vinohradská 12.

Natočeno 2021. Premiéra 30. 9. 2021 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

„Rozhodně nechápu, proč tolik lidí čeká až se (po pandemii) vrátí do normálu,“ – také o tom přemýšlí sociální architektka Kateřina Šedá v dnešních Hovorech. Popíše v nich, jak se snaží lidi vytrhnout ze zažitých stereotypů, pracuje s tím, co lidi rozděluje a tím se je snaží sbližovat. Nejen na projekt v Brně – Líšni se zeptá David Šťáhlavský.

Natočeno 2021. Premiéra 29. 9. 2021 (ČRo Plus, 22:05 h.; 24 min.).

Lit.: lup – Šťáhlavský, David: Čím víc lidi můj projekt nezajímá, tím víc zajímají mě. Je to zvláštní druh masochismu, říká výtvarnice Kateřina Šedá. In web ČRo Plus, 29. září 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kateřina Šedá dostala prestižní cenu Architekt roku za rok 2017, přestože je spíš výtvarnicí či sociální architektkou. „Je to paradox, protože jdu spíš proti architektuře. A proto i říkám, že je to spíš trochu vtip. Nicméně – samozřejmě, že mne to potěšilo. Tedy, že mou práci někdo vnímá jako důležitou součást architektury,“ říká v pořadu Hovory.

Kateřina Šedá dál vysvětluje, proč cenu Architekt roku považuje za vtip:  „Jsem jediný laureát, který nevystudoval školu architektury, a jediný architekt, který nestaví domy. Dokonce lidi z těch domů vyhání, aby v nich netrávili svůj čas. Dokonce se zaměřuji na to, aby lidé některé prvky architektury bourali, třeba ploty a zdi.“

Před časem se Šedé začalo říkat sociální architektka. „Já jsem se tak ale nenazvala. Buď to byli účastníci mých projektů, nebo různí odborníci, ale můj obor to úplně není,“ brání se.

Vystudovala totiž Akademii výtvarných umění. „A tím, že má práce byla spíš o vztazích mezi lidmi a komunitami, které souvisejí se snahami stavět trochu jiné domy, tak to řada lidí nazvala sociální architekturou – a už mi ta nálepka zůstala.“  (…)

Host: Pavlína Stachová, japanoložka. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Marie Retková.

Natočeno 2021. Premiéra 29. 9. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Zlepší nebo zhorší snížení rychlosti provozu na 30 km/h dopravní situaci ve velkých městech? Odpověď bude v Souvislostech Plus hledat Martina Mašková.

Debatují primátorka Taťána Kratochvílová, dopravní urbanista Tomáš Cach, Michal Vojtíšek z ČVUT a Zuzana Poláková ze spolku AutoMat.

Natočeno 2021. Premiéra 29. 9. 2021 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.).

Lit.: Mašková, Martina: Jak na dopravu pomalou a bezpečnou? Pomohlo by zavést ve městech jízdu „třicítkou“? In web ČRo Plus, 29. září 2021 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Evropská velkoměsta řeší, zda zavést omezení rychlosti na 30 kilometrů v hodině. Někdo tvrdí, že to funguje jen na papíře a řidiči nezpomalují. Odpůrci oponují, že kýžený efekt – zklidnění dopravy, méně emisí a nehod – se nedostaví. Jak tedy zajistit, aby doprava ve městech byla udržitelná, bezpečná a přitom plynulá? (…)