Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

19. 8. 2021

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Vyrazit na tu poslední jízdu…

Filed under: Historie rozhlasových her — Premek @ 0:25

Přemysl Hnilička

 (vyšlo v Týdeníku Rozhlas 33/2021)

Oldřich Karas je starý mašinfíra, který se svou parní lokomotivou najezdil tisíce a tisíce kilometrů. Desítky let spojoval města a vesnice po kolejích, s parťákem u uhláku a s dýmem nad hlavou… Ale všecko jednou končí: na trať mají vyjet nové lokomotivy poháněné elektřinou. Ta jeho parní je už zastaralá, navíc každý raději dýchá čistý vzduch. Karas se bude muset rozhodnout: půjde do penze nebo se postěhuje do nového působiště, kde parní stroje ještě jezdí?

Rozhlasová hra z roku 1972 Poslední jízda lehce vybočuje z běžně produkovaných dramat z pracovního prostředí té doby. Zobrazuje totiž především vnitřní svět hlavního hrdiny a přesvědčivě kreslí motivace, které vedou k jeho rozhodnutím. Vlakvedoucí Karas se totiž nerozhoduje jen za sebe, ale také za svou manželkou, která je stižena postupující ztrátou paměti, což z ní udělalo nepříliš snesitelnou životní partnerku. Svému muži opakovaně vyčítá, že nikdy není doma, že spolu neměli děti, že svůj život v podstatě promarnili – a dává mu za příklad strýčka, který za ní jezdí každý týden. Co na tom, že strýček už před pěti lety zemřel…

Hru podle křestního listu inscenace napsal Vladimír Kučera, což byl pseudonym tehdy zakázaného dramatika a herce Divadla Járy Cimrmana Miloně Čepelky. Je tedy více než pravděpodobné, že i neveselý příběh Oldřicha Karase vzešel z jeho psacího stroje. Režisér Josef Červinka se moudře omezil jen na několik ilustračních zvukových efektů nádraží a věnoval se spíše vedení herců. (more…)

Úžasné životy – Kamila Moučková podle Karla Voříška (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 0:09

Kamila Moučková- žena lvice. V roce 1957 se stala první ženou v Evropě, která uváděla hlavní televizní zpravodajskou relaci. V srpnu 1968 ji ze studia vyvedli ruští vojáci se samopaly. Neměla lehký život, ale nelitovala se. To si raději od plic zanadávala. V Úžasných životech na Kamilu Moučkovou zavzpomíná Karel Voříšek, pro kterého byla vzorem, profesně i lidsky.

Natočeno 2021. Repríza 26. 8. 2021 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Káva o čtvrté – Kupujeme ojeté auto (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 0:00

Diskusní pořad, dnes na téma: Kupujeme ojeté auto. Host: ing. Vlastimil Frič, Cebia.   Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2021. Premiéra 26. 8. 2021 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

18. 8. 2021

Blízká setkání – Michal Prokop (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 23:58

Host: zpěvák, skladatel Michal Prokop. Moderuje Aleš Cibulka. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.

Natočeno 2021. Premiéra 26. 8. 2021 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Opus Symbioticum (2021)

Filed under: Radioacustica, Radioateliér — Premek @ 23:54

Petr Vrba. Akusmatická kompozice založená na předpokladu, že zachytávání zvukových atmosfér, jako svého druhu hudebních miniatur, lze praktikovat ve všech myslitelných prostředích, ve městech i v přírodě, v koloniích mikroorganizmů nevyjímaje. Tak jako „lovci“ terénních nahrávek zachycují zvuky v odlehlých džunglích, ledovcích, pouštích, industriálních prostředích měst či hlubinách oceánů, se v Opus symbioticum vydáme do hlubin fermentačních nádob. Jestli je nebo není zvuk důležitou součástí fermentace není důležité, podstatné je, že je jeho nedílnou součástí. Koncept Petr Vrba. Realizace Petr Vrba, Radim Labuda, David Přílučík. Mikrofony Ladislav Železný, Daniel Nulty, Radim Labuda. Postprodukce Ladislav Železný, Petr Vrba.

Natočeno 2021. Premiéra 25. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Radioateliér – PremEdice. Repríza 25. 1. 2023 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Radioateliér – PremEdice; 28. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Radioateliér – PremEdice.

Lit.: Vrba, Petr: Petr Vrba: Opus symbioticum. In web Radioacustica, 25. 8. 2021 (článek). – Cit.: Subjektivita člověka je vždy propletena s jeho tělesným bytím a ke správné funkci takového propletence, složeného multiplicitního já, mají co říct také mikroorganismy. Ve své zvukové kompozici Petr Vrba navazuje na koncepci původně audiovizuálního projektu, realizovaného společně s Radimem Labudou, jako interdisciplinárně pojatého ohledávání vzájemně prospěšných symbiotických vztahů člověka a jeho mikroskopických společníků.

Opus symbioticum přináší akusmatické zpracování zvukové části tohoto ohledávání a vychází z předpokladu, že zachytávání zvukových atmosfér, jako svého druhu hudebních miniatur, lze praktikovat ve všech myslitelných prostředích, ve městech i v přírodě, v koloniích mikroorganizmů nevyjímaje. Tak jako „lovci“ terénních nahrávek zachycují zvuky v odlehlých džunglích, ledovcích, pouštích, industriálních prostředích měst či hlubinách oceánů, se v Opus symbioticum vydáváme do hlubin fermentačních nádob. Jestli je nebo není zvuk důležitou součástí fermentace není důležité, podstatné je, že je jeho nedílnou součástí.

Kromě přiznaného důrazu na symbiózu už v samotném názvu Opus symbioticum, odhaluje název také inspiraci v alchymisty často užívaných poučkách a principech směřujících ke vzniku Opus magnum. V tomto případě s trochou divočejšího přístupu, ale v kontextu Ora et labora – neustále se opakující stejné, či podobné práce zasazené do rituálního či religiózního rámce – se autor symbolicky spojuje s myšlenkou komunitního rituálu přípravy tradičního korejského pokrmu kimčchi, který je základním stavebním prvkem celé kompozice. K tomu odkazují první a poslední minuty celé skladby, jakési zarámování v rituálu. Je to zároveň jediné místo ve skladbě, kde zdrojem zvuku není faktická výroba kimčchi (ať už z procesu přípravy nebo ze samotné fermentace), ale jakési vyvolávání božstev kimčchi a tím spojeného kimdžank, tradičního rituálu přípravy lahodného korejského pokrmu. Petr Vrba toto spojení evokuje pomocí troubení do prázdných nádob před založením nové várky zeleniny ke kvašení. 

Jedním z hlavních motivů celé skladby je role mikrobů či mikroorganismů, kteří jsou tím nejdůležitějším prvkem v procesu fermentace a hrají zajímavou roli, na kterou lze nahlížet z různých rovin. Objevují se různé mikroby a ty nám pomáhají jakoby předtrávit daný pokrm a navíc zapříčiňují vznik mnoha životu prospěšných látek. Z jiného pohledu jsou to ale také přisní kolonizátoři, kteří zahubí vše živé v jejich okolí. Každopádně jsou tím klíčovým agens celého procesu. Pro svou práci si Petr Vrba vytvořil volnou asociaci mezi procesem fermentace a granulární syntézou, která umožňuje vytvářet nové zvuky a jejich barvy horizontálními a vertikálními kombinacemi a vrstvením mikroskopických vzorků nahraného zvukového materiálu. Transformuje původní zvuk zaznamenaný během přípravy pokrmu, či během jeho kvašení uvnitř nádoby, imaginárně obdobným způsobem, jako se to děje s mikroby a ingrediencemi v daných kvasných podmínkách. Zároveň ale ve skladbě nechává místa, kde slyšíme pouze zvukové záznamy a množství částí, kde je slyšet jak terénní nahrávka, tak tentýž zvuk manipulovaný granulární syntézou.

Ve skladbě není žádný zdroj zvuku, který by nepocházel buď přímo z procesu fermentace, nebo z přípravy kimčchi, případně ze zmiňované jakési invokace za užití kvasných nádob a trumpety. Vše je pak ve výsledku ještě notně modifikované, obdobně jako syrová zelenina projde poměrně divokým procesem kvašení.

Opus Symbioticum:
1. Exploratio / průzkum;
2. Praeparatio / příprava;
3. Propellentibus / tlačení;
4. Coloniam deducta / kolonizace;
5. Lassitudinem / vyčerpání;
6. Exstinctio / zánik

—————

Koncept: Petr Vrba
Realizace: Petr Vrba, Radim Labuda, David Přílučík
Mikrofony: Ladislav Železný, Daniel Nulty, Radim Labuda
Postprodukce: Ladislav Železný, Petr Vrba
Poděkování: Ministerstvo kultury (finanční podpora), Asociace Mlok (produkce)

Slepci ze Chamouny (2021)

Filed under: Četba na pokračování,Povídky — Premek @ 23:50

Charles Nodier. Povídka francouzského spisovatele, jednoho z průkopníků evropského romantismu. Překlad Jiří Našinec. Připravil a hudbu z vydavatelství ECM vybral Petr Turek. Režie Vlado Rusko.

Čte Kamil Halbich.

Natočeno 2021. Premiéra 25. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 114 min.) v cyklu Pokračování za pět minut. Repríza 14. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 114 min.) v cyklu Pokračování za pět minut.

Lit.: tur (= Turek, Petr): Charles Nodier: Slepci ze Chamouny. Tajemná povídka francouzského romantika. In web ČRo 3 Vltava, 25. srpen 2021 (článek). – Cit.: (…) Francouzský prozaik, básník, literární kritik, bibliofil, jazykovědec a přírodovědec Charles Nodier (1780-1844) byl odkojen německým a anglickým romantismem. Krušné zážitky z doby revolučního teroru a tragické ztráty v okruhu blízkých lidí ovlivnily pesimistické ladění jeho tvorby. Z té vynikají zejména povídky a romány s tajemnými náměty, v nichž hraje rozhodující úlohu zjitřená představivost a věštecké sny hrdinů: Jean Sbogar, Mora aneb Démoni noci, Trilby aneb Argailský rarášek, Drobečková víla, Inés de Las Sierras, Devítník aj.

Psal básně, romány, odborné stati (filologie, entomologie), eseje (o snu, o fantastičnu). Významnou částí jeho díla jsou fantastické povídky (spolu s Jacquesem Cazottem je považován za průkopníka tohoto žánru ve Francii). Plného ocenění došel Nodier až ve 20. století, kdy se k jeho odkazu začali hlásit surrealisté, členové Patafyzického kolegia, milovníci fantastiky i romantiky.

Povídku Slepci ze Chamouny z českého souboru s názvem Démoni noci (nakl. Havran, Praha 2016) zalidňují typicky nodierovské postavy společenských vyvrženců, kteří osudově prohrávají boj s utilitárně založeným světem.

Káva o čtvrté – Co mám pořád vařit! (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 23:38

Diskusní pořad, dnes na téma: Co mám pořád vařit! Host: Jana Florentýna Zatloukalová. Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2021. Premiéra 25. 8. 2021 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Vizitka – Magdaléna Roztočilová (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 23:28

Host: Magdaléna Roztočilová, sochařka, malířka. Moderuje: Markéta Kaňková. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2021. Premiéra 25. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Blízká setkání – Václav Neužil II. (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 23:24

Host: herec Václav Neužil. Moderuje Adéla Gondíková. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.

Natočeno 2021. Premiéra 25. 8. 2021 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Zápisky z blázince 1/8 (1995)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 23:12

Miroslav Macháček. Autentické zápisky českého režiséra a herce pocházejí z roku 1975, kdy se autor v tíživé osobní i profesionální situaci dostal do těžké deprese a v léčebně se snažil pod odborným dohledem své postavení vyřešit. Připravil Zdeněk Hedbávný. Režie Markéta Jahodová.

Účinkují Jan Maršálek a Zdeněk Hedbávný.

Natočeno 1995. Obnovená premiéra 1. dílu 24. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min).

Lit.: Hedbávný, Zdeněk: Miroslav Macháček: Zápisky z blázince. Z terapeutického deníku charismatického herce a velkého divadelního režiséra. In web ČRo 3 Vltava, 6. květen 2022 (článek) – Cit.: Před sto lety se narodil charismatický herec a režisér Národního divadla Miroslav Macháček. Blázen, nebo génius? Autentické deníkové záznamy z jeho tříměsíčního pobytu v psychiatrické léčebně v Praze-Bohnicích v roce 1975 poslouchejte po dobu čtyř týdnů on-line.  (…)

Herec a režisér Miroslav Macháček (1922-1991) patří k nejpozoruhodnějším českým umělcům druhé poloviny 20. století. Talentovaný a nekompromisní, charismatický a vznětlivý, génius a šílenec – tak o něm hovoří jeho obdivovatelé i ti, s nimiž se neshodl.

Mám značně nevyrovnanou povahu – na jedné straně po otci vznětlivou a na straně druhé po matce až chorobně přecitlivělou, projevující se bezdůvodnými skoky mezi cholerickými výbuchy a těžkou melancholií. Miroslav Macháček

Od divadelních začátků na pražské konzervatoři až po vrcholné režijní a herecké počiny na jevišti Národního divadla si Miroslav Macháček zachoval nekompromisní touhu po skutečně živém divadelním zážitku, o který je třeba každý večer svádět boj s pohodlností a konvencí. Jeho Zápisky z blázince pocházejí z roku 1975, kdy se autor v tíživé osobní i profesionální situaci dostal do těžké deprese a v léčebně se snažil pod odborným dohledem své postavení vyřešit. Náhledy do vlastního nitra se v deníku mísí s banalitami z každodenního života, ale i z těch nejbanálnějších zápisků čiší Macháčkova nezdolná energie a silná osobost – totalitnímu režimu navzdory. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress