Hostem je Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru. Vedení ČOV vyšetřuje události v olympijském speciálu, kterým cestovali do Tokia čeští sportovci, u nichž se objevil koronavirus. Je možné, že členové reprezentační výpravy porušovali protiepidemická opatření? Jak se projeví vyřazení několika českých sportovců ze soutěží kvůli pozitivním testům na covid-19 na přípravě zbývajících reprezentantů? Moderuje Petr Kadeřábek.
Natočeno 2021. Premiéra 22. 7. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.).
Hostem Jan Krajhanzl, sociální a environmentální psycholog. Moderuje Lukáš Matoška.
Natočeno 2021. Premiéra 22. 7. 2021 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Matoška, Lukáš – ert (= Erhart, Michael): Jako kdyby léčili rakovinu jitrocelovým sirupem. Češi se neshodují, jak řešit klima, tvrdí psycholog Krajhanzl. In web ČRo Plus, 22. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Změna klimatu probíhá, je způsobena člověkem a je třeba ji řešit. Podle průzkumu České klima se na tom shoduje většina Čechů – a přináší i další zajímavá zjištění. „Velmi nás zaujalo, že 70 procent české veřejnosti se považuje za ochránce přírody a asi 48 procent za ekology. Přijde mi, že tohle se na české politické scéně úplně neví,“ hodnotí environmentální psycholog Jan Krajhanzl.
„Je zde velká setrvačnost jak politické scény, tak i řady médií. Řada médií se primárně zabývá otázkou, zdali ke změně klimatu dochází, nebo ne. Do pořadů jsou zváni zastánci vědecky prokázané skutečnosti, že ke změnám klimatu způsobeným člověkem dochází, i odpůrci. Myslím, že tohle už je passé z hlediska vědeckých zdrojů i veřejnosti. Už je někde jinde,“ domnívá se výzkumník působící na Masarykově univerzitě.
Nová studie České klima podle Krajhanzla potvrdila výsledky průzkumu Českého rozhlasu Rozděleni klimatem v tom, že veřejnost považuje změnu klimatu za závažný problém, který je důležité řešit.
Jinak ale vyšlo to, jak lidé interpretují extrémní počasí, které v současnosti zažíváme – povodně, vlny veder nebo sucho. (…)
Novinář Josef Klíma. „Mám čím dál větší pocit, že se svět zbláznil a že už prostě do něj nepatřím“, řekl před dvěma lety. Ten pocit se mu prohlubuje, stabilizoval nebo ustupuje? Proč ho fascinuje zločin? A proč si myslí, že zločinci se dřív báli novinářů mnohem víc, než dnes? Investigativní reportér Josef Klíma bude hostem Osobnosti Plus Barbory Tachecí.
Natočeno 2021. Premiéra 20. 7. 2021 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Tachecí, Barbora – marz (= Marková, Zuzana): Klíma: Část voličů Babiše obdivuje, že ty peníze na Čapí hnízdo z Bruselu vytáhl. Udělali by to taky. In web ČRo Plus, 20. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Josef Klíma z Televize Seznam je považován za jednoho ze zakladatelů české investigativní žurnalistiky. Za kariéru prošel několika televizními stanicemi a přiznává, že k televizi Nova cítí sentiment. „Je to ale jako sentiment k bývalé manželce deset let po rozvodu,“ glosuje. Jako novinář s ostražitostí sleduje dění kolem volby členů do rady České televize. „Do ČT mi vlastně nic není, já pracuju v komerční televizi. Ale vnímám ji jako občan,“ říká.
Coby investigativce ho zajímá také kauza Čapí hnízdo, kterou sleduje o to víc, že po odstoupení nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana v úřadu nahradil jeho dosavadní zástupce Igor Stříž.
„Myslím si, že kandidát měl být navržený až po volbách. Teď to mělo zůstat v provizorním řízení. Od Stříže ale očekávám čistou práci, s jakou se prezentuje. Dokud se neukáže, že to je jinak, nemůžu ho z ničeho podezírat,“ soudí Josef Klíma.
Přestože státní zástupce Jaroslav Šaroch má ve věci rozhodnout do konce srpna, Klíma očekává průtahy. „Řekne se, že jsou dovolené a ještě se to zpozdí.“ (…)
Rozhovor s historičkou a bývalou předsedkyní Klubu za starou Prahu Kateřinou Bečkovou o její knize Zbořeno, o bourání a nebourání a taky cestování časem připravila Karolína Vránková.
Natočeno 2021. Premiéra 20. 7. 2021 (ČRo Rádio Wave, 37 min.).
Lit.: Vránková, Karolína: Transgas a Hotel Praha byly tím nejlepším ze své doby. Jejich zbourání je ostuda, říká historička Kateřina Bečková. In web ČRo Radio Wave, 20. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Historička a spisovatelka Kateřina Bečková vydala knihu Zbořeno, která je hlavně o bourání staveb v Praze. V rozhovoru přišla řeč na to, jakých staveb nám má být líto, i kdy bylo naše hlavní město nejkrásnější.
Kniha Zbořeno. Zaniklé pražské stavby 1990-2020 zahrnuje zhruba padesátku staveb, které zmizely z mapy Prahy. Najdete v ní třeba Transgas na Vinohradské třídě, Špačkův dům na Novém městě, Hotel Praha na Hanspaulce a také spoustu menších a méně známých domů – k nim patří například ten s první čínskou restaurací ve Vodičkově ulici.
Jaké budovy se bouraly nejvíc? A kterých nám má být líto? „Transgas a Hotel Praha byly neopakovatelné solitéry. Ze své doby vybraly to nejlepší po architektonické, designové a uměleckořemeslné stránce. Jejich zbourání je ostuda,“ myslí si autorka publikace. Jaký další objekt patří do její „svaté trojice“ mučedníků? Tipněte si, anebo poslouchejte Bourání. (…)
Jeffery Deaver. Jak zmizel vrah z obklíčené zamčené učebny? Kompletní audiokniha.
Čte Jan Vondráček.
Natočeno 2021. Vydal OneHotBook v roce 2021 (1 CD MP3, celková délka 17 hod 50 min.). Ukázka k poslechu zde.
Série: Lincoln Rhyme #5
Pozn.: „Zkušený kouzelník se snaží oklamat spíše mysl než oko.“
Pohled na uškrcenou flétnistku, nad níž se ještě sklání vrah, policejní pochůzkářky šokoval. Na jejich rozkaz si ten hnědovlasý padesátník s plnovousem přesto poslušně lehl čelem k zemi. Než však strážkyně zákona stačily k ubohé oběti dojít, ozvalo se prásk a skromný vestibul Manhattanské školy hudby vyplnil záblesk. Pachatel v tu ránu zmizel, opevnil se v koncertním sále a na další pokusy o vyjednávání začal vyhrožovat usmrcením další rukojmí.
A pak dohadování přerušil výstřel. Ženy vpadly do místnosti jenže ta byla… prázdná. Detektiv Lincoln Rhyme na místo činu neprodleně vysílá svou kolegyni Amélii Sachsovou, která je od fatálního úrazu jeho prodlouženou rukou i pozornýma očima. Přelstí spolu ďábelského iluzionistu, jehož bestiální vraždění teprve začalo?
Pátý díl veleúspěšné série s Lincolnem Rhymem a Amélií Sachsovou.
Jiří Kejval hostem Luboše Xavera Veselého.
Natočeno 2021. Premiéra 20. 7. 2021 (ČRo Region, 28 min.).
Lit.: JMys – Veselý, Luboš Xaver: Předseda Českého olympijského výboru: Důležitým členem naší výpravy do Tokia je poprvé také právník. In web ČRo Region, 20. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Funkci předsedy Českého olympijského výboru vykonává Jiří Kejval už od roku 2012, nedávno byl do ní zvolen znovu. Olympijské hry pro něho nejsou novinkou, letos ale cítí daleko větší tíhu zodpovědnosti.
Již brzy budou zahájeny Letní olympijské hry v Tokiu a blíží se také ty zimní, které se mají konat v únoru v Pekingu. Vzhledem k opatřením v souvislosti s epidemií koronaviru budou oboje výjimečné a mimořádně náročné pro sportovce i realizační týmy. Přiznává to i Jiří Kejval.
„Cítím, že tahle olympiáda bude naprosto mimořádná, protože vlastně nikdo z nás v Tokiu rok a půl nebyl, tedy jedeme do neznáma. No a další olympiáda v Pekingu, tam jsme nebyli nikdy. Neviděli jsme ani vlastní sportoviště, ani kde budou sportovci bydlet, děláme to tak trochu všechno naslepo. Musíme to řešit hlavně telefony a informacemi od lokálců. Všechno je o hodně složitější, míra nejistoty je obrovská a navíc máme další fenomén – opatření, která jsou z důvodů koronaviru. Jsme z toho opravdu nervózní,“ vysvětluje. (…)
Dvojknihu autorů Ivana Dvořáka a Josefa Weinera Do konce se nedohlédne a Začalo to v Podskalí představí Milan Slezák.
Natočeno 2021. Premiéra 20. 7. 2021 (ČRo Plus, 24 min.).
Lit.: Slezák, Milan: Vzpomínky na židovství v dvojknize Ivana Dvořáka a Josefa Weinera: Do konce se nedohlédne a Začalo to v Podskalí. In web ČRo Plus, 20. červenec 2021 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ivan Dvořák udělal to, co by měl učinit každý: vyzpovídal, dokud to ještě šlo, své starší příbuzné a jejich přátele. Ptal se na první republiku i zážitky z války. Vznikly tak rozhovory s pěti židovskými pamětníky. Pro zpovídané to byla pohnutá doba. Svou stručnou autobiografii k tomu přidal Josef Weiner. Také on prošel nacistickými lágry, později emigroval. Vzpomínky pražských židovských pamětníků přečetl a ukázky vybral Milan Slezák. (…)
Ivan Hoffman. Glosa.
Natočeno 2021. Premiéra 21. 7. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Glosa Plus.
Lit.: Hoffman, Ivan: Ivan Hoffman: Opožděný smích. In web ČRo Plus, 21. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ty hodně staré vzpomínky z mládí, kdy člověku bylo šestnáct, jsou ostré a věrné, odlité do paměti jako z bronzu. Navždy. Až je škoda, že už pro ně zbývá jen nepočetné publikum pamětníků. Nemá ale cenu zlobit se na mladé, že je vzpomínání starých v lepším případě nudí a v horším otravuje. Konec konců i oni na tom jednou budou jako vypravěči obtížně sdělitelného stejně.
Když teď zemřel Milan Lasica, vybavil se mi letní podvečer roku 1968 v Bratislavě, kde jsem byl na prázdninách z Prahy. Bratranec mne vzal na motorce do centra města na nádvoří Staré radnice. Hrál tam Traditional Club a s jazzmany se střídali na podiu Lasica se Satinským, kteří vedli absurdní dialogy.
Všechno to tenkrát bylo poprvé. Poprvé jízda na Jawě pětistovce, poprvé jsem slyšel a viděl hrát tradiční jazz a poprvé jsem se smál dialogům, které jsem některé později uměl odříkat zpaměti. (…)
Připravila Mariana Jaremková.
Hovoří religionista, odborník na jihoamerické civilizace Milan Kováč.
Natočeno 2021. Premiéra 22. 7. 2021 (SRo Rádio Devín, 20:00 h.).
Lit.: anonym: Fenomény. In RTVS Rádio, červenec 2021 (článek). – Cit.: Kečuánsky Tahuantinsuyo, čiže Štyri strany sveta, španielsky Imperio Inca. Ríša Inkov – rozsiahly štátny útvar sa rozprestieral na území dnešnej Kolumbie, Ekvádoru, Peru, Bolívie, Chile a Argentíny. Vyspelá ríša sa dodnes pripomína napr. dokonalou architektúrou – za všetky stavby spomeňme slávne Machu Picchu, fascinujúcimi obrazcami na náhorných plošinách Nazca – vďačných objektoch konšpirátorov, pokrokovým fungovaním a súčasne absenciou písma, ktoré nahrádzali iba farebné povrázky – quipu. I keď existovala veľmi krátko, dodnes je legendou opradenou mnohými mýtmi. Legendou nielen svojou existenciou a všetkým čo ju tvorilo, ale i zánikom. Najväčšia ríša tej doby padla pod „nájazdom“ hŕstky španielskych conquistadorov. Zlato, ktoré pre samotných Inkov nemalo v podstate žiadnu hodnotu sa im stalo osudným. O fascinujúcom národe z pohoria Ánd, o legendách i faktoch, aj o krvavom zlate Inkov na ktorom stojí Európa v cykle Fenomény s Marianou Jaremkovou hovorí religionista, odborník na juhoamerické civilizácie Milan Kováč.
Senát schválil ústavní právo bránit sebe i jiné se zbraní. V čem jedna věta v Ústavě může změnit právo na obranu? A je to skutečně zásadní změna? Nabídneme názory politiků i právníků. Moderuje Martina Mašková a Jan Burda.
Hosty byli Miloš Vystrčil, ODS předseda Senátu; Adéla Šípová, Pirátská strana, senátorka; Martin Škop, děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity; Jiří Pehe, politolog.
Natočeno 2021. Premiéra 22. 7. 2021 (ČRo Plus, 8:10 h.; 23 min.).
Lit.: marz (= Marková, Zuzana) – Mašková, Martina – Burda, Jan: Právo na zbraň v Ústavě je předvolební kalkul, míní komentátor Pehe. Víc nás ohrožují zmizelé zbraně z Vrbětic. In web ČRo Plus, 22. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Senát schválil ústavní právo bránit sebe i jiné se zbraní. Reagoval tak na petici s více než stovkou tisíc podpisů, jejíž petenti se obávají snahy Evropské komise omezit vlastnictví zbraní. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), který změnu podpořil, má novela hned dvě funkce: „První je povýšení toho práva na ústavní úroveň. A druhou jakési zabezpečení do budoucna, kdy bude ze strany Unie mnohem obtížnější toto právo na české úrovni omezit.“
Podle senátorky Adély Šípové (Piráti) je ale změna zbytečná a nesystémová. Právo bránit se se zbraní v ruce je totiž obsaženo v Článku 6 Listiny základních práv a svobod, připomíná: „Obsahem výkladu práva na život je i to, že každý má právo se bránit se zbraní. A může to být střelná zbraň, židle nebo třeba pes.“ (…)
Powered by WordPress