Robert Schuster. Komentář.
Natočeno 2021. Premiéra 3. 5. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Schuster, Robert: Robert Schuster: Německo v čínské ekonomické pasti. In web ČRo Plus, 3. květen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V minulých dnech proběhly již pošesté společné čínsko-německé vládní konzultace. Jedná se o politický formát, kdy se scházejí k jednáním vybraní členové vlád dvou států. Berlín je pořádá pravidelně jednou za čas a mají být také vyjádřením důvěry, případně oceněním strategického významu vzájemných vztahů.
Z pohledu Německa splňuje Čína toto kritérium mírou vrchovatou. Již od roku 2015 je pro Německo největším obchodním partnerem. Potvrzují to i aktuální statistiky. Naznačují totiž, že německé hospodářství se zřejmě vzpamatuje z koronavirové krize rychleji, než se čekalo, a to právě kvůli vysoké čínské poptávce po zboží vyrobeném v Německu.
To je pro Berlín samozřejmě dobrá zpráva. Zároveň to ale dost omezuje jeho manévrovací prostor, pokud jde o kritiku stále se zhoršující lidskoprávní situace v Číně. Na problematiku potlačování muslimských Ujgurů nebo omezování demokratických svobod v Hongkongu přišla řeč i během čínsko-německých vládních rozhovorů. (…)
Karel Hvížďala. Komentář.
Natočeno 2021. Premiéra 4. 5. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Boj o monopol na interpretace dění. In web ČRo Plus, 4. květen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: To, co nyní zažíváme kolem kauzy Vrbětice, se už netýká vůbec jenom dvou výbuchů v tomto muničním skladu, ale i podobně podstatného problému, který zní: boj o monopol či alespoň o převahu na šíření interpretací ve veřejném prostoru.
A protože prezidenta, sociální demokraty a komunisty volí převážně starší občané, pro které je hlavním zdrojem informací televize, soustředila se snaha nejen těchto subjektů, ale i těch, které jsou kritizovány, na podání kárné žaloby nebo zřejmě i na možnost odvolání nejvyššího státního zástupce a pomocí nových radních i ředitele České televize.
Georgij Skrebnickij. Dramatizace Eleonóra Gašparová. Úprava a dramaturgie Viera Janusová. Režie Elena Bauerová. Zvuk Gustáv Guldan, Radka Sekerášová.
Účinkují Jozef Hanúsek, Andrej Nemčok, Emil Kopasz, Emil Fillo, Viera Bálinthová, Zoro Laurinc, Zuzana Šimečková, a další.
Natočeno 1957.
Pozn.: Rozprávková hra vznikla na motívy sovietskej animovanej rozprávky podľa Georgija Skrebnického.
V rodine veveričiek je vždy veselo. Mama veverica a jej tri veveričiatka spoznávajú svet a kamarátia sa s celým lesom. Jedného dňa mama učí svoje mláďatá skákať. Malý Bielonosík je na celý svet taký zvedavý, že keď si mama po voľačo odskočí, hneď poďho – poskakuje aj bez dozoru. A ako to už v podobných príbehoch býva, zatúla sa.
Antoine-Chrysostome Quatremère de Quincey (Quincy). Dramatizace Ján Číž. Scénická hudba František Práši, řídí Vlastimil Horák. Dramaturgie Emília Drugová. Zvuková a technická spolupráce Alojz Janeček a Jozef Bezák. Režie Dušan Zimen.
Osoby a obsadenie: drak Ajax (Jozef Kroner), princ Juraj (Anton Mrvečka), Ježibaba Chmurica (Beta Poničanová), její kočka Murica (Zuzana Šimečková), zlý baron Hrôzimil (Juraj Paška), posel (Andrej Nemčok) a úředník (Karol Skovaj).
Nastudoval Československý rozhlas Bratislava v roce 1963. Repríza 4. 5. 2021 (SRo Rádio Junior, 49 min.).
Pozn.: ento príbeh vyšiel knižne vo Veľkej Británii v roku 1947. Na obálke svieti meno A. de Quincey. Táto osoba napísala ešte dve ďalšie rozprávkové knihy, ale to je všetko, čo o nej vieme. Nevieme ani to, či bola mužom alebo ženou, kedy zomrela, alebo či náhodou ešte nežije. A tento autor (alebo autorka) si vymyslel(a) vegetariánskeho draka Ajaxa, ktorý ja na svete už celkom sám. Ajax si hľadá uplatnenie, túla sa po krajine a natrafí na posledného princa. Pekná náhoda, veď princ potrebuje získať dračiu kožu, aby dostal princeznú za ženu. Lenže princ je milý človek a Ajax mierumilovné a inteligentné zviera na štyroch labkách. Ako sa to celé skončí a čo s tým má spoločné Ježibaba Chmurica a jej mačka Murica, či dokonca zlý barón Hrôzimil, sa dozviete v rozprávkovej hre Jána Číža.
Připravila Marie Bastlová. Editorka Eliška Dokulilová.
Hostem byl místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.
Natočeno 2021. Webová premiéra 29. 4. 2021 (Seznam Zprávy, 13.07 h.).
Lit.: Bastlová, Marie: Covid pasy letošní dovolenou nespasí. Kam se bude dát cestovat, odhaduje expert. In web Seznam Zprávy, 29. 4. 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sezona dovolených se blíží. Podle odhadů cestovních kanceláří k moři vyjede více Čechů než před rokem. Co je při cestě za hranice čeká?
Hostem Ptám se já byl místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.
Ministerstvo zdravotnictví zavedlo s platností od úterý 27. dubna systém ochrany před zavlečením mutací covidu-19, který se liší podle úrovně rizikovosti jednotlivých zemí. Podle cestovatelské mapy a stupně rizika jednotlivých zemí tak po návratu ze zahraničí čeká Čechy buď PCR test, nebo sebekaranténa kombinovaná s testy, která u návratu ze zemí s vysokým rizikem může trvat až 14 dní. (…)
Připravila Marie Bastlová. Editorka Eliška Dokulilová.
O zjištění o cestě vicepremiéra Jana Hamáčka do Moskvy hovořil v Ptám se já novinář Janek Kroupa.
Natočeno 2021. Webová premiéra 4. 5. 2021 (Seznam Zprávy, 13:31 h.).
Lit.: Bastlová, Marie: Kroupa o Hamáčkově cestě do Moskvy: Přišel čas, aby kápnul božskou. In web Seznam Zprávy, 4. 5. 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Seznam Zprávy přinesly informaci o podezření, že vicepremiér Jan Hamáček při plánované cestě do Moskvy chtěl uhladit zjištění o výbuchu skladu ve Vrběticích. Kauzu v Ptám se já popsal reportér Seznam Zpráv Janek Kroupa. Jaké má důkazy?
Dva týdny poté, co předseda vlády Babiš a vicepremiér Hamáček zveřejnili informace o útoku ruských vojenských rozvědčíků v muničním skladu Vrbětice, se otevírá jedna z největších nejasností této bezprecedentní kauzy.
Podle zjištění Seznam Zpráv a výpovědí řady svědků měl ministr vnitra Hamáček, který byl v inkriminované době pověřen řízením Ministerstva zahraničí, ve skutečnosti plánovat do Moskvy odjezd s plánem vyměnit mezinárodní skandál související s útokem za dodávky vakcíny Sputnik V a za možnost, že by se v Praze uskutečnil vrcholný politický summit Joea Bidena a Vladimira Putina. (…)
Jaké nástrahy čekají na rodiče i děti v dospělosti? Čím selhává příliš liberální nebo přísná výchova? Co sdělujeme, když s rodiči úplně přestaneme mluvit? Proč přemíra péče a lásky může škodit? Balanc o vztahu dospělých dětí k rodičům, o nástrahách, ale také o návodech k řešení problémů. Připravil Petr Bouška.
Natočeno 2021. Premiéra 4. 5. 2021 (ČRo Rádio Wave, 23 min.).
Lit.: Bouška, Petr: Rodiče nepochopí, když jim budeme vyčítat chyby ve výchově. Odpovědnost za život musí převzít dospělé děti. In web ČRo Radio Wave, 4. květen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Není špatné se v dospělosti vyrovnat s výchovou svých rodičů, ale určitě to není povinné,“ říká psychoanalytik a klinický psycholog Jiří Jakubů. Vztah s rodiči se nedá srovnat s žádným jiným, daruje nám výbavu do života, ale často i mnoho překážek. V dospělosti pak děti mohou rodičům leccos vyčítat nebo s nimi úplně přestat mluvit. Děti zrají a rostou, rodiče nemusí a s přibývajícím věkem mohou vynikat rozdíly, ale také docházet ke smíření. Co ovlivňuje vztahy dětí a rodičů?
„Zdravý vztah nikoho nepoškozuje, je spojený se vzájemným respektem.“ Ideální vztahy nejsou, ale není špatné si je pro sebe definovat a fantazírovat o nich. Abychom lépe věděli, kam chceme směřovat.
V terapii se lidé nejvíce věnují zátěži, kterou od rodičů dostali. Není povinností se se vším vyrovnat a vše přijmout, zejména docházelo-li v rodině k násilí nebo sexuálnímu zneužití. Ale rodiče nám předali i mnoho věcí, vzorců chování, prožívání, které si ani nemusíme uvědomovat.
„Člověk očekává, že okolí bude chápat jeho potřeby. Tak to ale není, okolí zná především své potřeby.“ Pro mladší generace je dnes běžné chodit na terapie a rozvíjet svůj charakter, vyrovnávat se s minulostí. Rodiče to nemusí pochopit, snaha dětí opravit a měnit jejich vztahy jim může připadat nepochopitelná.
Nemá smysl nikoho do terapie tlačit, nebude to fungovat. Dobré je, když se v dospělosti obě strany chovají k sobě právě dospěle. I když vztah k rodičům se bude vždy lišit od vztahu k ostatním. (…)
Nejen o své nové knize povídala spisovatelka Alena Mornštajnová. Připravila Lenka Vahalová.
Natočeno 2021. Premiéra 1. 5. 2021 (ČRo DAB Praha, 15 min.).
Lit.: ech – Vahalová, Lenka: Alena Mornštajnová vydala novou knihu Listopád: Myslela jsem si, že to pro mě bude velké sousto, přiznává. In web ČRo DAB Praha, 1. květen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hostem Lenky Vahalové byla tentokrát spisovatelka Alena Mornštajnová. Vyprávěla o své nové knize Listopád, o vlastním prožívání revoluce nebo o tom, co k psaní knih potřebuje.
Debutovala v roce 2013 románem Slepá mapa, následovaly knihy Hotýlek, Hana, Strašidýlko Stráša a Tiché roky. Letos spisovatelce vyšla další kniha – Listopád. „Listopád je o tom, co by se asi stalo, kdyby se sametová revoluce v listopadu 1989 nepodařila a komunisté by i nadále zůstali u moci,“ představuje nový román Alena Mornštajnová.
Pád komunistické vlády pro ni byl prý do jisté míry překvapením. „Já jsem žila s přesvědčením, že asi celý život strávím v totalitním režimu, že celý život budu žít v socialismu. A když potom došlo k těm listopadovým událostem, tak jsem to sledovala trošku s takovým překvapením,“ přiznává.
Nápad na zpracování tohoto tématu měla v hlavě už dlouho. „Já jsem si pořád myslela, že to pro mě bude velké sousto, přeci jenom já jsem se vždycky víc držela skutečnosti, a tak jsem si říkala, že možná někdo na to téma něco napíše. A když nikdo nic nenapsal, tak jsem to zkusila já.“ (….)
Připravil Filip Titlbach.
Hovoří reportéři Hanka Mazancová a Michal Tomeš.
Natočeno 2021. Premiéra 4. 5. 2021 (Deník N, 14:47 h.; 26 min.).
Lit.: Titlbach, Filip: Studio N: Jak se z resortu financí stalo ministerstvo Instagramu. In web Deník N, 4. 5. 2021 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ministryně financí v několika rozhovorech zopakovala, že má ráda Instagram. Pozornost prý chce ale přitáhnout k agendě resortu. Zjišťovali jsme, kolik fotografů si z peněz daňových poplatníků platí a proč nejsou se stejnou péčí spravovány i sociální sítě jejího úřadu. Po tom, jak vznikají příspěvky na instagramovém účtu Aleny Schillerové, pátrali reportéři Hanka Mazancová a Michal Tomeš. (…)
V čínštině, upozorňuje překladatelka knihy nazvané Čína v deseti slovech od spisovatele Jü Chua, se význam pojmů často určuje podle kontextu. Kolik kontextu chybí nám, v Česku, abychom Číně rozuměli? A jakou představu dává čínská literatura o politice, která se i nás týká? Hostem Hovorů je překladatelka Petra Martincová, moderuje Petr Vizina.
Natočeno 2021. Premiéra 4. 5. 2021 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Powered by WordPress