Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

23. 4. 2021

Checkpoint – Češi, probuďte se! Rusko je jako mafiánská čerpací stanice (2021)

Filed under: Podcast — Premek @ 10:52

Připravil Jiří Hošek.

Natočeno 2021. Webová premiéra 22. 4. 2021 (Seznam Zprávy, 12:00 h.).

Lit.: Hošek, Jiří: Češi, probuďte se! Rusko je jako mafiánská čerpací stanice, zní z Litvy. In web Seznam Zprávy, 22. 4. 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Předseda zahraničního výboru litevského parlamentu Žygimantas Pavilionis radí, aby to byla demokratická Evropa, kdo narýsuje Rusku své hranice. „Když ponecháme na mapě šedé zóny, buďte si jistí, že je Moskva uchvátí,“ varuje.

Pobaltské státy včetně Litvy nemají v posledních letech dobrý pocit z toho, jak se střední Evropa staví k ruské hrozbě. Podle Žygimantase Pavilionise i Česko některé věci bagatelizuje a neuvědomuje si, že současná Ruská federace není stát jako každý jiný. Podle litevského politika a někdejšího dlouholetého diplomata by vrbětická aféra a její prudká dohra mohly a měly sloužit jako budíček pro české politické vedení i širokou veřejnost.

„Okamžitě jsem napsal na Facebooku, jak jsem rád, že se naši spojenci a přátelé ve střední Evropě probouzejí. Napsal jsem taky, že pivo vypité v Praze bude od tohoto okamžiku mnohem chutnější než dříve. To je samozřejmě vtip, ale prostě je dobře, že se probouzíte. My něco takového jako teď vy říkáme od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2014. Naše bývalá prezidentka, paní Grybauskaiteová, tehdy uvedla, že Rusko je teroristický stát. Já dělal totéž coby tehdejší litevský velvyslanec ve Spojených státech,“ říká v podcastu Checkpoint Žygimantas Pavilionis. (…)

ArtCafé – Venušiny dny (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:48

Celý duben se koná 6. ročník festivalu pro všechna pohlaví Venušiny dny. Proč potřebuje ženské umění svůj festival? Připravila Hanka Malaníková.

Hovoří dramaturgyně festivalu Barbora Šupová, režisérka Zuzana Burianová a fotografka Michaela Škvrňáková.

Natočeno 2021. Premiéra 22. 4. 2021 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Broučci (2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 10:34

BroučciJan Karafiát. Kompletní audiokniha.

Čte Naďa Konvalinková.

Natočeno 2021. Vydal OneHotBook, duben 2021 (MP3, celková délka 3 hod. 28 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: „Podvečer tvá čeládka, co k slepici kuřátka, k ochraně tvé hledíme, laskavý Hospodine.“ – Pohádkové vyprávění o rodině a přátelích neposlušného svatojánského Broučka bydlícího za potokem pod jalovcem i s tatínkem a maminkou. Autor knihy byl evangelický kněz a Broučci jsou alegorickým zobrazením rodiny, která žije podle křesťanských hodnot, v souladu s přírodou. Šlo mu především o zobrazení významů, jako byly rodová soudržnost, vzájemná úcta, harmonie člověka a přírody, či poslušnost Bohu. K námětu ho inspirovalo jedno krásné odpoledne, kdy u Hořátve odpočíval a sledoval rej a shon různých broučků. Příběh promýšlel a největší část pak napsal v Čáslavi. Záměrně nepoužíval žádné jazykové experimenty, sloh je prostý, aby jej bez problémů pochopily ti, jímž je především určený, tedy děti. V textu se dají najít některé částečně autobiografické odkazy, například nejzamilovanější jídlo Broučka (zelná polévka) bylo i nejoblíbenějším jídlem autorovým. Jednotlivé epizody se odehrávají v průběhu kalendářního roku, tedy od zimy, respektive jara do zimy a popisují nejen hlavní činnost svatojánských broučků, tedy v noci svítit lidem (proto mají hlavní hrdinové knihy opačný životní cyklus, tj. ráno je večer a naopak), ale i všednodenní starosti a radosti. (anotace)

Interview Plus – Tomáš Prouza (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:12

Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident evropského sdružení obchodníků EuroCommerce. Vláda by měla ve čtvrtek rozhodnout, jestli se začátkem května otevřou obchody. Za jakých podmínek a záruk od vlády si otevření představují obchodníci? Nejde otevření obchodů na úkor třeba návratu všech dětí do škol? Jak velké je riziko přenosu koronaviru v prodejnách? Jaké škody napáchalo několikaměsíční uzavření obchodů, s přestávkou na tři týdny kolem Vánoc? A kolik prodejen lockdown nepřežilo? Zeptá se Jan Bumba.

Natočeno 2021. Premiéra 22. 4. 2021 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Plus Speciál – Česko-ruská krize: další vývoj (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:19

Nový ministr zahraničí Jakub Kulhánek v den svého nástupu do funkce sdělil ruskému velvyslanci v Česku, že Praha chce, aby se na velvyslanectví v Moskvě mohli vrátit čeští diplomaté. Jinak hrozí výraznou redukcí ruské ambasády v Praze. Opozice vesměs tento krok chválí. Čeho ale chce dosáhnout Česko ve vztahu k Rusku v dlouhodobé perspektivě?

Hosty byli Ivana Milenkovičová, zpravodajka v Moskvě, Český rozhlas; Dita Charanzová, europoslankyně (ANO) a místopředsedkyně Evropského parlamentu; Stanislav Polčák, europoslanec (STAN); Filip Nerad, analytik, Český rozhlas.

Natočeno 2021. Premiéra 22. 4. 2021 (ČRo Plus, 8:10 h.; 20 min.).

Lit.: Marková, Zuzana – Štechrová, Věra: Českou diplomacii čeká ještě hodně práce. Vystoupení šéfa BIS v NATO byl ale dobrý tah, hodnotí komentátor Filip Nerad. In web ČRo Plus, 22. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podporu České republice ve věci vrbětické kauzy vyjadřují spojenci nejen v Evropské unii, ale i v NATO. Severoatlantická rada po čtvrtečním jednání vyjádřila hluboké znepokojení nad destabilizačními akcemi, které Rusko provádí na území aliance. A solidaritu nám už vyjádřily také Spojené státy americké. „Je vidět, že na americké straně je ochota v tomto Česku pomoci. Je to pozitivní signál, že mohu přijít další kroky,“ říká analytik Českého rozhlasu Filip Nerad.

Prohlášení Severoatlantické rady považuje Nerad za nejsilnější verbální podporu, kterou bylo možné v tuto chvíli od NATO získat. „Je tam pojmenování toho problému – tedy destabilizační akce Ruska a vyjádření plné solidarity s postupem České republiky.“ (…)

Měsíční deník (2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 8:42

Michal Březina. Kompletní audiokniha. Použitá hudba Jananas.

Čte  Alexej Pyško.

Natočeno 2021. Vydalo Čti mi!, duben 2021 (MP3, celková délka 4 hod. 7 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Autentický deník zachráněný součinem vskutku absurdních okolností, ve kterých hraje roli obyčejný rohlík, neviditelný mravenec, kapesní stroj času a spousta dalších předmětů, jež se normálně válejí na Měsíci. Nevěříte? Poslechněte si příběh Marcela Šebesty, posledního českého kosmonauta.

Michal Březina se za úderů keltských bubnů narodil v Aši kolem roku 1977. První texty zužitkoval coby zpěvák několika metalových kapel, později přispíval do periodik v Aši a Sokolově, kde dodnes žije. Ženatý, má dceru Johanku. Roku 2016 mu u Albatros Media s.r.o vyšla netradiční sci-fi Měsíční deník, jejíž audioverzi zpracovalo vydavatelství Čtimi a načetl Alexej Pyško. Spolupodílí se na výrobě e-zinu Howard. V současné době připravuje k vydání noir krimi sci-fi Do smrti daleko u nakladatelství Golden Dog.

Lit.: Horáková, Nikol:  Humorné zápisky z bláznivé cesty vesmírem i časem.  In web Čteme české autory, 1. 11. 2021 (recenze). – Cit.: Michal Březina sám sebe označuje za experta na časoprostorové skoky a vesmírnou turistiku, a přestože prý kariéru intergalaktického dobrodruha pověsil na hřebík, vlivem své kompulzivní grafomanie o tom alespoň píše. V roce 2016 prostřednictvím nakladatelství CPress přinesl čtenářům veselé i děsivé historky drsného kosmonauta Marcela Šebesty, a díky vydavatelství Čti mi se letos Měsíčnímu deníku dostalo i audiopodoby. Text načetl Alexej Pyško – herec, dabér a majitel ikonického hlasu nejčastěji spjatého s hercem Brucem Willisem.

Unaven bojem v nespočtu vleklých válečných konfliktů se Marcel Šebesta rozhodne upsat duši těžařské organizaci na Měsíci. Od výpravy si slibuje, že pohádkově zbohatne a po návratu na Zemi bude za borce. Jenže Měsíc už je skoro celý rozvrtaný z toho, jak si na něm vylámaly zuby ostatní velmoci světa…

Nová posádka má za úkol prohloubit obrovský tunel středem Luny a „přijít tomu šutru na kloub“, neboť kolují zvěsti, že se uprostřed něco skrývá. Jenže po chvíli začne docházet k tajemným úkazům či podezřelým úmrtím. A jakmile se Marcel setkává s obřím skleněným mravencem, tuší, že je zle – stvůra jako by vypadla z pera science-fiction spisovatele H.G. Wellse (v jehož vizi Měsíc obývají Selenité podobní hmyzu).

V srdci byl dobrodruh, který stále častěji vzhlížel ke hvězdám než k píchačkám. Tušil, že tam někde na něj čeká něco naprosto neuvěřitelného, senzačního, něco, co mu nikdy nikdo neuvěří. (citace ze stopy 1, 05:55)

Na úvod příběhu dojde k obšírnému představení hlavního hrdiny Marcela, majitele deníku (pravděpodobně jím samotným, vzhledem k obzvlášť lichotivému popisu). Následuje vyprávění v ich-formě minulého a přítomného času (záleží na tom, jak čerstvé události jsou zaznamenávány), které sestává z kratších či delších zápisků opatřených datem a časem (tematicky roztříděných do kapitol). Kniha se rovněž dělí na dvě části: Měsíční deník a Vesmírný bugi vugi. Dynamický a nepředvídatelný děj vrcholí zajímavou pointou.

Pozornost si zaslouží nezvykle autentický sloh, neboť Marcel píše/mluví tak, jak mu „zobák narost“, tzn. míchá spisovnou češtinu s nespisovnou, slangem, vulgaritami i jihozápadočeským nářečím (upoutá zejména zakončení přivlastňovacích přídavných jmen příponou -ovo: poutníkovo mise, Campbellovo hodinky aj.). Zatímco v tištěné verzi tyto faktory nejspíš bijí do očí, během poslechu působí naprosto přirozeně.

Humor stojí na nápaditých metaforách a absurdních situacích. Tím ústředním motivem je zjištění, že věci a lidé, které popsal H.G. Wells ve svých dílech (První lidé na Měsíci, Stroj času a další) ve skutečnosti existují. Zda se dá námět Měsíčního deníku považovat za inovaci, nebo naopak slátaninu a potažmo vykrádačku, záleží pouze na přístupu posluchače/čtenáře. Stejně tak nemusí každému vyhovovat násilné scény či nekorektní vtípky využívající stereotypů a strefující se do menšin.

Marcel má budit dojem perfektního protagonisty: chlápka do nepohody, který všechno vyřeší, ať už hlavou nebo hrubou silou. Trochu připomíná Marka Watneyho z knihy Marťan, dále pak Kotletovy hrdiny nebo Grisova Larse, ale jeho nabubřelost je o několik tříd výše. Pokud si však padnete do noty s nevážným konceptem a stylem humoru, dokážete vzít tuto macho verzi Garyho Stua na milost a možná si ho nakonec i oblíbit.

Ještě mě vyškolil v podávání první pomoci. Trvalo to asi pět minut. Bod jedna byl o tom, jak zacpat díru ve skafandru, a bod dvě o tom, jak dotyčnýho rychle umlátit k smrti, abysme mu ušetřili trápení, když to nevyjde s bodem jedna. (citace ze stopy 2, 16:36)

Co se interpretace týče, pan Alexej Pyško je zkrátka profesionál a jeho přednesu se nedá snad nic vytknout. Nejenže dokázal výrazově odlišit různé postavy, ale především dokonale vystihl podstatu protagonisty. Marcel Šebesta totiž je, řečeno bez skrupulí, hovado. Jenže i přesto ne úplně bezcharakterní, a právě jeho klady (ostrovtip, sebevědomí) dokázal narátor podtrhnout a ze záporů (občasná nechápavost, zbrklost) udělat cosi roztomilého.

Audioknihu provází hravá a činorodá znělka, oddělující jednotlivé kapitoly, při jejímž poslechu si budete připadat jako byste během procházky galaxií laškovně poskakovali z jedné planetky na druhou. Avšak vesmír není jen krásný, ale také nebezpečný – což rád připomene i několika zlověstnými tóny.

Z obyčejné lenosti se stala pandemie. Začalo to tím, že všichni chtěli být vedoucími v supermarketu, ale nikdo nechtěl doplňovat zboží. (citace ze stopy 1, 02:17)

Osobně jsem si poslech užila, ačkoliv preferuji delší kousky s propracovanějším světem a hlubšími postavami. Coby oddechovka titul každopádně funguje skvěle, několikrát jsem se nahlas zasmála. Tvorba pana Wellse mě doposud úspěšně míjela, takže jsem autorovi vděčná za tip na další četbu a budiž mu k dobru, že svým románem oprášil jméno pozapomenutého mistra žánru, dnes poněkud zastíněného Julesem Vernem.

Měsíční deník by neměl ujít fanouškům série Legie, Červeného trpaslíka, Stopařova průvodce galaxií či čtenářům Andyho Weira a Ernesta Clinea.

22. 4. 2021

Dělník je smrtelný, práce je živá 1/?? (1981)

Filed under: Poezie — Premek @ 22:49

Proletářské cesty v české poezii. Použité verše Konstantin Biebl (12) a Jaroslav Seifert (12). Připravila Milena Vlasatá (12). Dramaturg Rudolf Matys. Režie Karel Žalud.

Účinkují Rudolf Kvíz (12) a Bohumila Dolejšová (12).

Natočeno 1981. Premiéra 12. dílu 20. 5. 1981 (Praha, 22:55 – 23:00 h.; 5 min.).

Motýl (1981)

Filed under: Povídky — Premek @ 22:44

Hans Christian Andersen. Připravila a uvádí dr. Marie Ulčová, vedoucí národopisného oddělení Západočeského muzea v Plzni. Režie Marie Texelová. Dramaturg Ungr.

Čte Jan Gross.

Nastudovala Plzeň v roce 1981. Premiéra 20. 5. 1981 (Praha, 21:40 – 21:50 h.; 9 min.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Myšlenky – Milujeme svůj národ (1981)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 22:36

Julius Fučík. Výbor myšlenek připravil PhDr. Karel Kohout.

Natočeno 1981. Premiéra 20. 5. 1981 (Praha, 12:00 h.).

Forčekink 35 (1981)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 22:35

Satirická čtvrthodinka. Připravil Jiří Prokel. Hudební spolupráce Mlhoš Kafka. Použitá hudba Jaroslav Ježek (Život je jen náhoda, zpívají Helena Vondráčková a Naďa Urbánková). Režie Helena Vaňurová. Zvukový technik Julie Vopálková. Natáčecí technik Rudolf Touš. Odpovědný redaktor Josef Menzl.

Účinkují Jaroslav Moučka a Jiří Prokel.

Natočeno 3. 4. 1981. Premiéra 20. 5. 1981 (Praha, 11:30 – 11:45 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress