Host: evoluční virolog Jiří Černý. Moderuje Tereza Kostková. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.
Natočeno 2021. Premiéra 8. 3. 2021 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Host: Jiří Křížek, ředitel Severočeského muzea v Liberci. Moderuje: David Hamr. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2021. Premiéra 8. 3. 2021 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 24. 4. 2021 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Poslechněte si, která scéna byla pro Jirku Mádla v jeho herecké kariéře zatím nejtěžší a proč si pro svou další režisérskou práci zvolil téma Československého rozhlasu v letech 1967-68. Připravil Martin Minha.
Natočeno 2021. Premiéra 4. 3. 2021 (ČRo Rádio Wave, 39 min.).
Lit.: Minha, Martin: Jiří Mádl: Ze všech českých herců a filmařů jsem určitě největší nervák. In web ČRo Radio Wave, 4. březen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) „S každou další prací o sobě pochybuju víc a víc. Stresové faktory mě ničily a ničí. Měl jsem období, kdy jsem musel vyhledat pomoc. Nemohl jsem spát a chvilkama jsem neviděl na jedno oko. Problém byl, že to na mně nikdo nepoznal. Se stresem stále neumím pracovat, ale už vím, jak bych to měl zvládat,“ říká v Rozhovoru Martina Minhy herec, režisér a scenárista Jiří Mádl.
„Myslím si, že nedostatek kvalitních scénářů u nás souvisí hlavně s tím, že my Češi – obzvlášť v této době – moc nemáme co říct. Příkladem může být mezinárodní politika, ve které spíš říkáme ne, než že bychom sami nadhodili něco, na co můžou ostatní reagovat. Trošku jsme se zaprděli a podle mě se to objeví ve všem. Ať už jde o design auta, nebo filmový scénář,“ vysvětluje Mádl. (…)
Gerhard Rentzsch. Německá rozhlasová komedie. Přeložil Hanuš Karlach. Zvuk Jiří Furman. Záznam a střih Jana Stachová. Hudební spolupráce Dana Brochová. Zvukové efekty Artur Šviha. Asistentka režie Alena Hezinová. Dramaturgie Jaroslava Strejčková. Režie Jan Lorman.
Osoby a obsazení: Dr. Margulies, primář nemocnice (Josef Větrovec), paní Marguliesová (Stella Zázvorková), Jana (Sylva Sequensová), Clarus, pěstitel cizokrajných rostlin (Zdeněk Dítě), paní Clarusová (Blanka Zdichyncová), Olscher, učitel (Otto Šimánek), Bernhard Sicks, tenor městského divadla (Luděk Kopřiva), paní Sicksová (Karolina Slunéčková), Zerbus, intendant (Vladimír Krška), paní Zerbusová (Regina Rázlová), Dr. Wallot, zvěrolékař (Ladislav Frej) a slečna Bärová, jeho sekretářka (Luba Skořepová), Birnbaum, architekt (Josef Chvalina), hlas paní Fortenové (Nina Divíšková). Dále účinkovali Bohumila Dolejšová, Ladislav Trojan, Dalimil Klapka, Jiří Kvasnička, Jiří Ornest, Blanka Lormanová, Jana Altmanová, Žofie Kanyzová, Eva Kubíková, Míla Vondráčková a Jan Vondráček.
Natočeno v roce 1980. Obnovená premiéra 21. 3. 2021 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.; 58 min.) v cyklu Hra pro pamětníky.
Lit.: Venclová, Renata: Gerhard Rentzsch: Almanach. Výborně obsazená komedie o lidské naivitě a ješitnosti. In web ČRo 3 Vltava, 21. březen 2021 (článek). – Cit.: Kdo něco znamená, nemůže chybět v almanachu! Zvlášť když do něj kandidáty vybírá Biografický ústav v Berlíně! (…)
Geniální nápady se často zakládají na jednoduchém postřehu. Ten, který měli prodejci německého almanachu významných osobností, spoléhal na ověřenou pravdu, že většina lidí se cítí být ve své profesi nedoceněná. A tak ztratí všechnu ostražitost tváří v tvář nabídce, že bude jejich životopis zahrnut do publikace shromažďující výjimečné osobnosti veřejného života.
Buď rád, že si v Berlíně vzpomněli zrovna na tebe! Já bych ten almanach docela vědomě a záměrně nechala kolovat po klinice. On už tam pomalu nikdo neví, kdo vlastně jsi!
Rozhlasovou hru Almanach napsal Gerhard Rentzsch (1926-2003), dlouholetý dramaturg a také rozhlasový a televizní scenárista, v roce 1978. Dokazuje, že praktiky podvodných prodejců si dokázaly najít cestu i do rovnostářské socialistické NDR. A že tehdy jako dnes spoléhaly na lidskou naivitu a touhu rychle a zdánlivě lacino získat majetek nebo uznání. (…)
Ivan Milan Jedlička. Kompletní audiokniha. Režie Norbert Lichý.
Čte Norbert Lichý.
Natočeno říjen 2020 (studio SKRAT!). Vydal Supraphon 26. 2. 2021 (1 CD MP3, celková délka
Obsah: 1. Přípitek s vrahem (1973) (15:11) – 2. Tři uplakané ženy (1975) (18:04) – 3. Zlá chvíle Eriky Nielsenové (1978) (18:34) – 4. Pane, já jsem vdova (1981) (23:49) – 5. Když maškary odešly (1976) (23:00) – 6. V zahrádkářské kolonii (1977) (25:13) – 7. Cestou do jeskyně (1985) (20:49) – 8. Zločin na sto jedno procento (1974) (19:32) – 9. Adamové letních nocí (1975) (21:55) – 10. Zločin podle rovnice (1951) (13:26).
Pozn.: Podle známých kriminálních případů ze sedmdesátých a osmdesátých let, které se odehrály v různých krajích republiky, napsal zkušený autor I. M. Jedlička napínavé povídky, jejichž interpretace se ujal herec Norbert Lichý. Deset detektivních příběhů spojuje zkušený vypravěčský styl a dokonalá znalost policejních postupů. Řada z těchto zločinů kdysi doslova „otřásla“ Československem a pátrání kriminalistů přineslo mnoho šokujících zjištění. Četba Norberta Lichého, oceňovaného audioknižního interpreta, má spád a vtahuje posluchače do děje. Závěrečná povídka Zločin podle rovnice je literárním zpracováním známého případu hrůzného nálezu torza ženského těla ve Vltavě z roku 1951. Okolnosti tohoto případu později inspirovaly i tvůrce epizody Kvadratura ženy ze seriálu Třicet případů majora Zemana. (anotace)
Lit.: Macháček, Tomáš: Když podruhé vstoupíš do stejné řeky… In web Naposlech.cz, 6. 10. 2021 (recenze). – Cit.: O tom, že „dvojky“ mohou být někdy lepší než „jedničky“, se v poslední době snaží zákazníky přesvědčit jeden z velkých hráčů na tuzemském trhu s elektronikou. Nepřímo je toho však důkazem i nově vydaná, již druhá audiokniha skutečných kriminálních případů, jenž se odehrály na našem území. Tu opět dle povídek spisovatele a novináře I. M. Jedličky vydal Supraphon. Kdo se nebojí, může si tak směle skočit na skleničku a přiťuknout si s desítkou pachatelů v audioknize Přípitek s vrahem.
Autor, vycházející z vyprávění kriminalistů, kteří dané případy ve skutečnosti řešili, nabízí i v tomto výběru pestrou směsici zločinů – od úkladné vraždy, přes znásilnění až po kuriózní podvody. Závěrečnou desátou povídkou a zároveň datací nejstarším případem je Zločin podle rovnice, který na rozdíl od většiny ostatních opravdu naplňuje slibovaný přídomek audioknihy slavné české kriminální příběhy. Rozčtvrcení mrtvoly ženy a vhození jejího trupu a končetin v kufru a balíku do řeky otřáslo na počátku padesátých let i otrlými kriminalisty. Události byly natolik výjimečné, že posloužily i jako předloha jednoho z dílů seriálu s majorem Zemanem.
Herec Norbert Lichý povídky vypráví se svou typickou přímočarou nonšalancí, třebaže mu lidový, nekomplikovaný autorův sloh a použitý jazyk nedávají příliš příležitostí k tomu vystoupit z reportážního stylu vyprávění. Prostor pro herecké ztvárnění textu si však i tak našel. V duchu předlohy staré několik desetiletí se, podobně jako autor pouští s mírným úsměškem do soudů o jednotlivých aktérech tak, jak by si to v dnešní korektní době nejspíše málokdo dovolil. A třebaže díky tomuto stylu některé části vyprávění trochu zastaraly, je to právě Lichého interpretace, která pomáhá posouvat poslech vpřed a provede posluchače třemi hodinami nahrávky jako nic. Pouze za zvuku střídmých zvukových efektů jako je cinkání skleničky, zvuky lesa či mírná ozvěna je tato „retro“ výprava do historie české kriminalistiky i přes některé nešvary ve výsledku vítaným zpestřením nabídky v žánru krimipříběhů.
Milada Střítezská. Kompletní audiokniha.
Čte Zdeněk Hruška.
Natočeno 2021. Vydal Ilusie publishing, březen 2021 (MP3).
Pozn.: Sever zní rytmem… Rytmem harf a dunících sobích stád, rytmem šamanských bubnů a rytmem války. Civilizovaný svět už dávno zapomněl na to, že na severu žijí lidé. Lidé s podivnými zvyky, ještě podivnější řečí a touhou po svobodě. Civilizovaný svět by rád seveřany zkrotil a využil bohaté zásoby dřeva země, která vlastně ani nemá jméno. Fakt, že civilizaci jede na sever reprezentovat princezna ilusijská, možná nic nezmění. A možná změní všechno.
První část osmidílné fantasy série, ve které se prolínají motivy národního finského eposu – Kalevaly, vychází z finských lidových příběhů, z historie a kultury země tisíců jezer i z její hudby. Finsko se v příběhu stává bájnou Alateyou a jeho cesta k samostatnosti, k vzniku svobodné země a vlastnímu sebeurčení je skrytá v příběhu se zdánlivě pohádkovým laděním.
Ilusie jako velký knižní projekt vznikal vlastně už na začátku 90. let minulého století. Než se dopracoval ke knižnímu vydání, uběhlo opravdu hodně vody. První verzi Ilusie, takové, jakou znají mí čtenáři, jsem napsala mezi lety 2014-2018. Vzniklo osm svazků, které se zaměřují na severskou kulturu, čerpaly z dějin Finska a finského národního eposu Kalevaly, sbírky Kanteletar a folklórních motivů. Každý díl získal trochu odlišný, specifický charakter. Jestli je Ilusie fantasy, mytologický román nebo prostě jen rozsáhlá beletrie, to jsem vždycky nechávala na svých čtenářích. (anotace)
Robert Schuster. Komentář.
Natočeno 2021. Premiéra 7. 3. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Schuster, Robert: Robert Schuster: Co může být za Kurzovou vakcinační „politikou všech azimutů“. In web ČRo Plus, 7. březen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V posledních dnech na sebe několikrát velmi výrazně upozornil rakouský kancléř Sebastian Kurz. Například oznámením, že jeho země se přestane spoléhat na Evropskou unii při zajišťování koronavirových vakcín budoucí generace.
Důvodem jsou podle něj průtahy při schvalování očkovacích látek Evropskou lékovou agenturou (EMA) i problémy s jejich následnými dodávkami v dohodnutém množství. Namísto toho se chce Kurz spolu s Dánskem obrátit na Izrael a začít s ním těsně spolupracovat – na vývoji očkovací látky pro příští koronavirové mutace i na její pozdější distribuci.
Už předtím na sebe Kurz strhl značnou pozornost, když vyjádřil zájem vyrábět v Rakousku nejenom ruskou vakcínu Sputnik V – to už údajně telefonicky probíral i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem -, ale dokonce i některou z těch čínských. Kurz zkrátka předvedl cvičení z kategorie „politika všech azimutů“, jako kdyby šlo o nějakého postkomunistického politického vůdce.
Zajímavé je, že když kancléř v nedávné minulosti hovořil o možnosti vyrábět ruskou a čínskou očkovací látku, nezapomněl dodat, že je o tom možné uvažovat pouze za předpokladu, že budou schváleny Evropskou lékovou agenturou (EMA). Je proto otázkou, jestli by to platilo i nyní, když jí dává vinu za všechna možná selhání. (…)
Podcastová série o tématech, která většinou držíme v sobě. O bolesti duše, odborně i lidsky, o neobyčejných příbězích “obyčejných” lidí. O druhé straně a o tom, jak se vrátit zpět.
Hovoří psychoterapeutka Ivona Machová.
Natočeno 2021. Webová premiéra 1. dílu 25. 1. 2021 (Buzzsprout.com, 103 min.). K poslechu zde.
Pozn.: Partnerem podcastu je nejlepší brněnské nahrávací studio X-Stream Brno.
Obsah: 1. Úzkostné poruchy a jak z toho ven. Skutečný příběh Martina, autora projektu podcast Druhá strana a Ivony, která jako kvalifikovaný psychoterapeut s mnoha letou praxí vnáší do rozhovoru hlubší rozbor a pohled na problematiku poruchy panické úzkosti. – 2. Příběh opravdového chlapa – díl první. Neuvěřitelný, inspirativní životní příběh mého kamaráda Petra Brycha, který prožil a stále prožívá se svojí manželkou Blankou. Aneb – když si myslíš, že horší už to být nemůže, tak teprve potom poznáš, jak skutečně hluboká je ta králičí nora a také o tom, že nikdy nesmíme přestat věřit na zázraky… – 3. Samota bolí – proč si nemůžu najít partnera? Další povídání s Ivou, psychoterapeutkou se 17ti letou praxí – tentokrát ku příležitosti svátku zamilovaných na téma – co jsou hlavní problémy, které braní v nalezení partnera. – 4. Role moderní ženy ve 21. století. Třetí společné povídání s psychoterapeutkou Ivonou Machovou, tentokrát na téma role moderní ženy ve 21. století. Jak to bylo, je a bude? Jak se mají tatínci chovat ke svým dcerám? Jaké jsou generační rozdíly v postoji žen vůči společnosti? Co naplňuje ženu štěstím a jak toho dosáhnout?
Hostem Hovorů je Lena Arava Novotný. Ovládá několik jazyků, překládá, vyučuje a sama také studuje. Teď aktuálně na Konzervativním rabínském semináři Zacharias Frankel College v Berlíně. Její pozice je průkopnická a směřuje k postu ženy – rabínky. Jak složitá je to cesta a jak jsou židovské obce v různých zemích ženám-rabínkám nakloněné? Ptá se Eva Hůlková.
Natočeno 2021. Premiéra 7. 3. 2021 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Čtrnáct let čekala Alice Molíková, až propustí z vězení jejího snoubence Ludvíka Šmotka. Tohoto někdejšího partyzána, nositele medaile za statečnost, zatkla Státní bezpečnost v roce 1949. Za údajnou velezradu putoval do cely smrti, soud mu trest později zmírnil na doživotí. O lásce Alice a Ludvy vypráví následující Příběhy 20. Století, které připravil Mikuláš Kroupa.
Natočeno 2021. Premiéra 7. 3. 2021 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Powered by WordPress