Jan Kuehndel. Přednáška.
Připravilo Brno v roce 1940. Premiéra 25. 4. 1940 (Brno).
Lit.: anonym: O první české knize na Moravě. In Venkov 24. 4. 1940 (anotace).
Jan Kuehndel. Přednáška.
Připravilo Brno v roce 1940. Premiéra 25. 4. 1940 (Brno).
Lit.: anonym: O první české knize na Moravě. In Venkov 24. 4. 1940 (anotace).
Václav Prokůpek. Dramatizace románu Raimund Habřina. Režie Josef Bezdíček. Hudba Zdeněk Blažek, hraje rozhlasové okteto, řídí Antonín Devátý.
Osoby a obsazení: Václav (Vladimír Leraus), Marie (Vlasta Fabianová), otec (František Forman), matka (Anděla Novotná). Dále účinkují Jaroslav Seník a Jarmila Lázničková.
Nastudovalo Brno v roce 1940. Plánovaná premiéra 16. 5. 1940 (Brno). Premiéra 24. 5. 1940 (Brno, 19:26 h.). Repríza 24. 5. 1940 (Praha, 20:40 – 21:35 h.).
Lit.: anonym:
Dramatisace Prokůpkova románu. In Venkov, 19. 4. 1940 (zpráva).
Lit.: anonym:
Nová hra Raimunda Habřiny podle románu Václava Prokůpka. In Venkov, 24. 5. 1940.
Lit.: Roch, J.:
Selský román Václava Prokůpka Zakryto slzami v rozhlase. In Venkov, 26. 5. 1940 (recenze).
Michal Stehlík a Martin Groman. Podcast. Sputnik V, Navalnyj, Putin, Krym, Koněv, Vlasov… Rusko nám nedává spát a nikdo tomu nebylo jinak. Ale známe ho nebo vše ruské soudíme podle historických zkušeností, mýtů a resentimentů? A kolik máme tradic v českém nahlížení na Rusko? Mnogo…
Natočeno 2021. Webová premiéra 10. 2. 2021 (Přepište dějiny, 26 min.). K poslechu zde.
Karel Hvížďala. Komentář.
Natočeno 2021. Premiéra 9. 2. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Babiš proměnil politiku v cirkus. In web ČRo Plus, 9. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Připomeňme si: podle ČTK ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) nevyloučil jednání o omezení pobytu mimo kraj a o pár minut později premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl „jako motivaci připravit podmínky rozvolňování“.
A ministr vnitra Hamáček z ČSSD, jak řekl Právu, se současně pře s premiérem od jara o to, kdo má za co zodpovídat: zda selhává ministr zdravotnictví nebo ministerstvo. Podle ministra vnitra ministerstvo zdravotnictví, kde v krátké době již sedí třetí ministr, o němž jdou chýry, že bude taky brzy vyměněn, není stavěné na krizové řízení. Naopak vnitro má kvůli tomu krizový štáb a integrovaný záchranný systém. Premiér má na to ale jiný názor.
Tuhle situaci v důsledku potvrdil i odešlý náměstek ministerstva zdravotnictví Aleksi Šedo. Pro Deník N řekl jasně: „Ministerstvo má svůj organizační řád, všichni mají své jasně dané kompetence. Ale stávalo se, že na jedné věci dělali dva lidé bez předchozí domluvy mezi sebou. To někdy vytvářelo velké napětí.“
Od září 2019, po odchodu ministra Adama Vojtěcha (za ANO), odešli z ministerstva zdravotnictví z podobných důvodů ještě další lidé: političtí náměstci Filip Vrubl a Lubomír Chudoba, který nastoupil za Prymuly, skončit taky musela náměstkyně Alena Šteflová a na počátku prosince odešel i koordinátor testování Marián Hajdúch. (…)
Pořad připravil Lukáš Hurník.
Hovoří Jan Talich.
Premiéra 13. a 14. 2. 2021 (ČRo D-Dur, 8:00 – 12:00 h.). Repríza 14. a 15. 2. 2021 (ČRo D-Dur, 0:00 h.).
Lit.: anonym: Návštěva u Jana Talicha. In web ČRo D-Dur, 7. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je-li vaším prastrýcem slavný Václav Talich a od malička slýcháte hrát svého otce na housle a violu, nemáte nejspíš na vybranou: hudební osud je vám předurčen. Na návštěvě u houslisty a dirigenta Jana Talicha. O víkendu 13. a 14. února dopoledne.
V rozhovorech pro různá média se svěřuje se svou láskou ke dřevu a také k matematice. Nic z toho se ale pro jeho profesní dráhu nestalo určující. V rodové tradici pokračuje jako primárius Talichova kvarteta (které jeho otec v roce 1964 založil), založil a dvacet let vedl Talichův komorní orchestr. Od roku 2008 ho známe jako šéfdirigenta Jihočeské filharmonie. Koncertuje jako sólista a hru na housle i vyučuje.
Těch rodových podnětů bylo ve skutečnosti víc – o tom, že houslistkou byla i jeho babička, dědeček hrál na violoncello a matka taky hraje na housle, se dozvíte na návštěvě u Jana Talicha doma, až nám bude vybírat k poslechu hudbu, kterou má rád. (…)
Tolerantní Česko? Polovina queer lidí žije s urážkami a homofobií. Co dělat, když nás odmítají i nejbližší? Poslechněte si další příběhy homofobie v Česku roku 2021! Připravila Barbora Šichanová.
Natočeno 2021. Premiéra 8. 2. 2021 (ČRo Rádio Wave, 31 min.).
Lit.: Šichanová, Bára: Nikdy se nedržíme za ruce. Na homofobii je nejhorší, že jí přizpůsobíte chování. In web ČRo Radio Wave, 8. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Asi každý LGBT+ člověk někdy zažil urážky, šikanu nebo divný pohledy. Nám se s přítelem stalo, že nám paní v supermarketu do očí řekla, že lidi jako my by postavila do lajny a postřílela. Všechny tyhle zážitky pak přimějou člověka k tomu přehodnotit, přizpůsobit svoje chování. Proto se venku nikdy nedržíme za ruce,“ popisuje Honza denní realitu člověka, který je gay. Podobnou zkušenost má v Česku víc než polovina LGBT+ lidí. Jak se podepisuje na kvalitě jejich života?
„Mladí lidé se nejčastěji setkávají s diskriminací v prostředí školy, velice často i v zaměstnání, ale i v lékařském kontaktu,“ shodují se sociální geograf Michal Pitoňák, sexuoložka Petra Vrzáčková a psycholog Josef Smrž.
„Ve skupině neheterosexuálních lidí je depresivita a úzkostnost zhruba dvoj- až trojnásobná, u sebevražednosti se ta čísla pohybují ještě výš,“ popisuje Michal dopady stresu z odmítnutí, případně rovnou šikany nebo diskriminace. Ty vedou u LGBT+ lidí třeba i k vyššímu riziku závislostí. „Takzvaný menšinový stres je sociálně založený, nejde vypnout, týká se jen některých lidí ve společnosti a vyžaduje, abychom se na něj adaptovali, abychom zvládli ve společnosti fungovat.“ (…)
Čím je domov důležitý a jak nahradit špatné vzpomínky z dětství? Proč si někteří lidé upravují i místa, kde bydlí jen chvíli? Co se o sobě dozvíme díky cestování a jak si z toho vzít to dobré zpátky domů? Připravil Petr Bouška.
Natočeno 2021. Premiéra 9. 2. 2021 (ČRo Rádio Wave, 13:00 h.; 23 min.).
Lit.: Bouška, Petr: Zkusili jste si žít aspoň chvíli sami? Lockdown ukázal, jak důležité je cítit se doma dobře. In web ČRo Radio Wave, 9. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Žít sám je výzva k celistvosti, každý máme slabé a silné stránky. Když jsem na vše sám, musím se s tím vyrovnat,“ říká pro Balanc facilitátor a terapeut Martin Nawrath. Pro každého je domov něčím jiným, někdo vzpomíná na dětství v paneláku, jiný touží po velkém domě se zahradou. Jsou lidé, kteří zdánlivě zázemí nepotřebují, cítí se spokojeně kdekoliv. Pocit klidu a bezpečí je důležitý, a když nemáme na domov dobré vzpomínky, můžeme si vytvářet klid jinak.
„Kvůli omezením nejsme tolik venku, nedobrovolně se stahujeme dovnitř a to nám může dát zprávu, jak se cítíme sami se sebou.“ Jsou lidé, kteří si nikdy život na vlastní pěst nezkusí. Vyrůstají s rodiči, pak mají na koleji či bytech spolubydlící a nakonec partnery.
Zkušenost obstarávat nějakou dobu sám sebe i celý domov je posilující, člověk zjistí, co vše zvládne a jaké má potřeby. Výzkumy ukazují, že je dobré žít v okolí zeleně. Prospívá duševnímu zdraví, vztahům, děti se lépe učí, lidé častěji sportují a setkávají se.
„Silnou představu domova máme v sobě, proto si nejbližší prostředí opečováváme.“ Pro někoho to znamená mít doma květiny, obrazy, plakáty. Pro mnoho lidí je důležité mít vlastní stůl nebo celý kout, kde mohou být sami a kde je to pocitově jen jejich. (…)
David Kraus hostem Luboše Xavera Veselého.
Natočeno 2021. Premiéra 9. 2. 2021 (ČRo Region, 27 min.).
Lit.: JMys – Veselý, Luboš Xaver: Zpěvák a herec David Kraus: Chodím makat za stovku na farmu. In web ČRo Region, 9. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zpěvák David Kraus zahájil svoji hudební kariéru už v 17 letech, kdy se stal členem kapely Laura a její tygři. Brzy se však osamostatnil a založil si svoji vlastní skupinu. S tou účinkuje také v televizních show svého otce Jana Krause. V současné době mu nejvíce chybí běžný kontakt s lidmi. „Je to největší nesvoboda, jakou jsem v životě zažil,“ říká.
Období posledního roku, kdy herci a zpěváci mohou vystupovat pouze velmi omezeně nebo vůbec ne, je pro Davida Krause také náročné. Překvapivě však příliš nepostrádá koncerty a divadlo: „Teď mi nejvíce chybí takový ten obyčejný kontakt s lidmi, a to mě hodně překvapilo, netušil jsem to o sobě. Hodně mě také bolí, že se vůbec nevidím s babičkou, které je přes 90 let. Máme ji doma zavřenou jako v trezoru.“
Větší množství volného času David Kraus příliš nevyužil ani k vlastní tvorbě a mluví o něm s trochou nadsázky jako o dvou letech prázdnin. „Mám teď nejdelší období ve svém životě, kdy jsem tolik netvořil. Hlavně zprvu, to jsem v sobě cítil takové množství negativní energie, že jsem je nechtěl posílat dál. Nyní už mám naštěstí muziku i jako určitou formu terapie, snažím se psát co nejvíce pozitivní texty a poslouchám hezké písničky, třeba o lásce. Moc rád si teď pouštím právě Český rozhlas, protože je k lidem vlídný, tolik je nestraší a hraje hezkou hudbu,“ přibližuje David Kraus svoji aktuální potřebu být obklopen pozitivními zážitky. (…)
Powered by WordPress