Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Irena Kalhousová z Rady Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově. Izrael se stal světovým lídrem v rychlosti vakcinace proti covidu 19. Očkuje asi 150 tisíc lidí denně a brzy by měl dosáhnout proočkovanosti nutné k vytvoření kolektivní imunity. Jak to dokázal? A přinese rychlost vakcinace i politickou záchranu premiéra Benjamina Netanjahua? Připravil Jan Bumba.

Natočeno 2021 (?). Premiéra 5. 1. 2021 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).

Lit.: Bumba, Jan – Erhart, Michael: Izraelci se předbíhají v očkování, odměnu ve volbách za to chce Netanjahu, soudí analytička Kalhousová. In web ČRo 3 Vltava, 5. leden 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Izrael se stal světovou jedničkou v očkování proti covidu-19. Denně očkuje 150 tisíc lidí a brzy by měl dosáhnout úrovně nutné k vytvoření kolektivní imunity. „Před několika měsíci byli mnozí skeptičtí, teď se ale nálada naprosto otočila. Kromě toho, že Izrael má očkovací plán, tak spousta lidí se snaží ‚předběhnout‘ řadu a získat vakcínu co nejdříve,“ popisuje analytička Irena Kalhousová.

V Izraeli se od poloviny prosince využívá očkovací látka od firem BioNTech a Pfizer, zásluhu na tom si podle Kalhousové přisvojuje předseda vlády Benjamin Netanjahu, který o dodávkách milionů vakcín jednal přímo s generálním ředitelem Pfizeru.

Izraelského premiéra přitom koronavirová krize dosud oslabovala, země zčásti i kvůli politickým rozporům nezvládla druhou vlnu. Nyní ale Netanjahu věří, že mu úspěšná vakcinace pomůže uspět v březnových volbách, v nichž bude čelit silným soupeřům.

„Izraelci už vidí světlo na konci tunelu, každý už má babičku nebo dědečka, kteří byli očkováni, a to zcela změnilo náladu v zemi. Netanjahu z toho bude těžit, proto celou vakcinační agendu řeší jako osobní. Jde mu o to, aby byl odměněn za to, že se Izrael stal premiantem,“ vysvětluje Kalhousová. (….)

Benjamin Kuras, spisovatel, překladatel, dramatik. Jako britský občan hlasoval pro brexit. A říká, že v Česku je větší svoboda slova než ve Velké Británii. Na čem podle něj Británie odchodem z EU vydělá a na čem prodělá? A co ho vedlo k psaní memoárů během jarního lockdownu, které teď vydává pod názvem Malá paměť? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2021 (?). Premiéra 5. 1. 2021 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: Tachecí, Barbora – lup: Benjamin Kuras: Dlouho mne brali za blázna, ale vysekal jsem stezku, po které teď jde i Institut Václava Klause. In web ČRo Plus, 5. leden 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spisovatel, překladatel a dramatik Benjamin Kuras je britský občan, takže se účastnil referenda o vystoupení z EU. Hlasoval pro brexit a ještě v polovině prosince tvrdil, že Velká Británie odejde bez dohody. To, že se mýlil, hodnotí slovy: „Jsem rád. Je to jednodušší, než by to bylo bez dohody. Francouzi nám před Vánocemi ukázali, jak by to mohlo vypadat, když zablokovali na osm tisíc kamionistů.“

Dohoda o brexitu je podle Kurase lepší než tvrdý brexit: „Sice není stoprocentně dobrá, jak si představovali nejbrexitářštější brexitáři. Ale pochválil ji i sám otec brexitu Nigel Farage. Řekl, že i když je to dohoda s vadami, tak je to to nejlepší, čeho Británie mohla dosáhnout, a válka skončila.“ (…)

Hostem je Petr Holeček, cestovatel a spoluzakladatel expedice TKS2. Podílel sena vzniku tatrovácké expedice číslo 2, ale má plno důvodů, proč nepokračovat. Cestovatel Petr Holeček je přitom na těžkosti zvyklý. Jak se před lety ocitl vAngole jako šofér náklaďáku? Podle čeho se v Africe pozná správná cesta pro těžké auto? A jak se Čechovi vlastně na černém kontinentu podnikalo? Moderuje Jan Pokorný.

Natočeno 2021 (?). Premiéra 5. 1. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. Host: Jaroslava Haladová, šéfredaktorka Vltavy. Moderuje: Ondřej Cihlář.

Natočeno 2021. Premiéra 5. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Lit.: Slívová, Hana – Cihlář, Ondřej: Rozhlas, to jsou pro mě emoce, fantazie a silné příběhy, říká šéfredaktorka Vltavy Jaroslava Haladová. In web ČRo 3 Vltava, 5. leden 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V únoru to budou dva roky, kdy se šéfredaktorkou stanice Českého rozhlasu Vltava stala Jaroslava Haladová. O své cestě z rodných Klatov na pražské Vinohrady, o koronavirovém roku 2020 i o tom, jak přemýšlí o programové skladbě stanice, mluvila ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem.

Když máte dobrý program a dobrého hosta, posluchač si vás najde. Tak Jaroslava Haladová shrnuje své zkušenosti z Českého rozhlasu, kam přišla poprvé před dvaceti lety jako studentka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Přemýšlení o rozhlasovém publiku, jež se navíc postupem času mění, se ovšem dnes v roli šéfredaktorky stanice Českého rozhlasu Vltava nevyhne – podobně jako stmelování kolektivu a podpoře jeho práce v časech koronavirové pandemie. „Uplynulý rok byl i pro rozhlas hodně náročný. Ono to není slyšet, ale byla tu zavřená studia, lidé se nemohli potkávat, redaktoři jsou dodnes rozdělení na dva týmy. Řešili jsme, jestli bude vůbec co vysílat, ale ukázalo se, že když se chce, tak to jde. V on-line světě nebo v knižní kultuře se toho dělo hodně,“ shrnuje šéfredaktorka Vltavy rok 2020.

Z novinek, které se loni objevily ve vltavském programu, vyzdvihuje noční Četbu s hvězdičkou, publicistický magazín Akcent, nedělní popový Koncert bez hranic anebo taktéž nedělní Hru pro pamětníky. (…)