Michail Bulgakov. Audioseriál. Překlad Alena Morávková. Režie Natália Deáková. Dramaturgie Ilona Smejkalová. Mistr zvuku českého znění Bojan Bojič. Asistenti režie Marta Menes, Michal Sieczkowski. Postprodukce Stereotyp Studio. Vedoucí postprodukce Beata Marciniak. Zvuk Agata Nowicka. Synchronní efekty Tomasz Bogacki, Agata Nowicka. Zvukový design Jacek Szczepanek. Mix Kamil Sajewicz. Hudební zpracování a mix dialogů Paweł Szaliński. Hudba Aleksandra Gryka. Zpěv Maniucha Bikont, Tetiana Zaczykiewicz. Dechové nástroje Sebastian Wielądek. Bicí nástroje Daniel Moński. Produkce českého znění Marta Menes. Produkční spolupráce Denisa Burešová, Lucie Laňková, Dita Hasalová. Šéfproducent Michal Sieczkowski.
Osoby a obsazení: Mistr (Martin Myšička), Markétka (Anna Fialová), Woland (Jiří Lábus), vypravěč (Petr Lněnička), Ivan Potápka alias Bezprizorný (Václav Neužil II.), Azazelo (Leoš Noha), kocour Kňour (Petr Čtvrtníček), Korovjev (Jakub Žáček), předseda Masolitu Berlioz (Jan Sklenář), ředitel Varieté Rimský (Jan Vondráček), administrátor Varieté Varenucha (Ondřej Rychlý), umělecký vedoucí Varieté Lotrov (Václav Kopta), předseda domovní rady Bosý (Arnošt Goldflam), konferenciér (Jiří Maryško), bufetář Štávin (Dušan Sitek), básník Sviňkov (Jan Nedbal), Hela a Nisa (Veronika Lazorčáková), Marek Krysobijce, Archibald Archibaldovič (Jan Holík), Ješua Ha-Nocri (Pavel Neškudla), Pilát Pontský / profesor Stravinskij (Viktor Preiss), velitel tajné služby Afranius (Marek Němec), Matouš Lévi (Jan Hájek), Jidáš Iškariotský (Sebastian Jacques), Praskovja Fjodorovna (Taťjana Medvecká), profesor Kuzmin (Karel Heřmánek), Kaifáš (Jan Vlasák). Dále účinkují Sofia Adamová, Matěj Anděl, Vojtěch Bartoš, Michal Bednář, Natálie Deáková, Dan Dittrich, Natália Drabiščáková, Richard Fiala, Jakub Gottwald, Jan Horák, Jan Hušek, Bořek Joura, Radovan Klučka, Anita Krausová, Irena Kristeková, Anežka Kubátová, Magdaléna Lážňovská, Kryštof Lněnička, Hana Marie Maroušková, Jan Meduna, Marta Menes, Matěj Nechvátal, Aleš Petráš, Týna Průchová, Václav Rašilov, Anežka Rusevová, Natálie Řehořová, Michal Sieczkowski, Ilona Smejkalová, Daniela Šišková, Jiří Štrébl, Barbora Šupová, Diana Toniková, Vojtěch Vávra a Marta Vítů.
Natočeno pro společnost Audiotéka ve studiu BeLoud, Bread and Games Production s.r.o. v roce 2020. Vydala Audiotéka, leden – únor 2021. Ukázka k poslechu zde.
Ve zvukovém plánu audioknihy byly použity původní nahrávky z třicátých let dvacátého století zpracované Craigem Smithem z California Insititute of the Arts – zveřejněné v rámci projektu Freesound.org.
Pozn.: Jeden z nejzásadnějších románů dvacátého století, který trvale vstoupil do kánonu světové literatury â— Životní dílo Michaila Bulgakova odkrývající absurdity socialistické reality â— V kompletní audioknižní superprodukci s účastí šedesáti českých herců v čele s Martinem Myšičkou, Annou Fialovou a Jiřím Lábusem.
Záhadný cizinec nečekaně zasáhne do rozhovoru mezi dvěma moskevskými spisovateli. Touto událostí začíná série mnoha nevysvětlitelných jevů a příběhů, které se v hlavním městě bývalého Sovětského svazu odehrají v dalších několika dnech a nečekaně vyvrcholí plesem u samotného Satana.
Mistr a Markétka představuje vrchol literární tvorby Michaila Bulgakova. Jeho poslední dílo také uzavírá téma velmi významné a blízké vlastnímu životu spisovatele, tedy konflikt umělce s despotickou mocí, jež se jej snaží umlčet. Román se složitými a bolestnými úvahami o životě je ale rovněž i knihou, v níž se mistrovsky propojila filozofie a fantastika, mystika a lyrika, jemný humor a trefná hluboká satira, i neobyčejné příběhy únosů, žhářství a černé magie. Samotný děj je rozdělen do tří různých, ale vzájemně propojených příběhů: peripetií, které se odehrávají v Moskvě, včetně dobrodružství Satanova potomka; událostí, týkajících se ukřižování Ješuy Ha-Nocriho neboli Ježíše Krista v prvním století našeho letopočtu a zejména zvláštní milostné historie Mistra a Markétky. Všechny tři příběhy jsou vyprávěny ve stejném čase, od středy do soboty Svatého týdne. V čase, kdy se dějí zázraky…
Lit.: Hnilička, Přemysl: Mistr a Markétka pro šedesát herců. In Heroine 8/2021, s. 20-21 (recenze). – Cit.: Vydávání audioknih má už i v českém prostředí úctyhodnou historii. První pokusy jsme mohli spatřit už ve čtyřicátých letech dvacátého století, kdy na souborech rozbitných šelakových desek vyšly dramatizace dětských knih (Karafiátovi Broučci a Sekorův Ferda Mravenec). Velký boom ale nastal až s rozvojem CD nosičů, a když audioknižní trh dospěl do fáze, v níž nebyly třeba pevné nosiče vůbec, objevilo se hned několik desítek vydavatelů.
Co vlastně posluchače tak láká na formátu audioknihy? Proč už nestačí sednout si do křesla s knihou? Je tu několik lákavých plus: audio můžete poslouchat během jiných činností – při vaření, uklízení nebo v dílně, četby se hodí řidičům náklaďáků na dlouhé trasy… Velkou roli hraje i náš pocit, že máme čím dál míň času, není kdy soustředěně číst… a v tom nám audioknihy také pomáhají. V neposlední řadě je tu ještě přidaná hodnota – umělecký výkon herce nebo herečky.
Z velké části jde u audioknih o prostou jednohlasou četba: jeden herec či herečka interpretuje celý nezkrácený text. Pokud chce režisér nahrávku obohatit, dojde na četbu vícehlasou. Začíná se u dvou herců (často muž a žena, aby bylo snazší rozlišit pohlaví postav), v některých případech lze dojít až k desítce interpretů (v nahrávce thrilleru Stephena Kinga To se ve vypravěčských partech vystřídalo celkem sedm herců a hereček). Můžeme se setkat také s dramatizacemi; ty se vyskytují především u nahrávek z archívu Českého rozhlasu, jen výjimečně vznikal tento druh úpravy textu přímo pro zvukové nosiče.
K těmto druhům nedávno přibyl další: superprodukce. Přišla s ním před několika lety polská Audioteka, jejíž audioknižní trh je větší než český. Superprodukce je totiž vícehlasá audiokniha, ovšem ve výrazně rozsáhlejším obsazení, zaměstnává hned několik desítek herců. Nelze ji však nazvat dramatizací; text zůstává neporušen, jen každá jednotlivá postava má svého vlastního herce. Vzniká tak mnohem plastičtější zvukové „plátno“, než když celou knihu obsáhne jeden herec (byť samozřejmě existují výjimky, v nichž skuteční mistři oboru dokážou vytvořit celý ansámbl hlasů pomocí toho jediného – svého).
Poprvé jsem si výrazněji všiml nového žánru ve chvíli, kdy polská Audioteka vydala Osvícení Stephena Kinga. V působivé inscenaci hrála jednu z hlavních rolí zvuková složka, kterou vytvořilo Stereotyp Studio. V roce 2020 pak vznikly hned tři české projekty, vycházející z polských superprodukcí. Patří sem bláznivá krimi komedie Strážmistr Cuff, desetidílný „audio sitcom“ Recepce, třetím byla audioverze románu Michaila Bulgakova Mistr a Markétka. Projekty mají jeden společný znak: kompletní převzetí zvukové stopy vytvořené Stereotyp Studiem. My se budeme věnovat nejrozsáhlejšímu z projektů – Mistru a Markétce.
Bulgakovův román, jehož osud v sovětských dějinách by si zasloužil samostatný článek, se ocitl na českých zvukových nosičích už několikr át. V roce 2010 vyšla dramatizace z pera Jana Vedrala, natočená v Československém rozhlase už roku 1987. Vynikající třídílný opus s Milošem Kopecký v roli Wolanda udivuje svou bezprostřední otevřeností, s níž ukazuje nekonečný strach a rozklad, který prochází celou sovětskou společností, zobrazenou v Bulgakovově románu. Značnou měrou přispěl k působivosti rozhlasové inscenace její režisér Jiří Horčička, jenž dokázal složité struktuře Vedralovy úpravy vtisknout výrazný stereofonní háv. Mistra a Markétku jako nezkrácenou audioknihu načetl v roce 2011 Jiří Ornest v režii Hany Kofránkové.
Autoři současné úpravy pro českou Audiotéku se rozhodli pro nezkrácenou vícehlasou četbu. Zásadní úlohu v ní hraje již zmíněný zvukový plán Stereotyp studia. Téměř veškerý čas bezmála dvacetihodinové nahrávky je vyplněn zvukovou či hudební ambaláží, která více či méně věrně ilustruje a doplňuje čtený text. Vedle různých zvukových efektů, hlasů a původní hudby používá
Stereotyp studio i dobové taneční nahrávky z dvacátých a třicátých let minulého století. Režijně vede rozsáhlý herecký soubor zkušená rozhlasová režisérka Natália Deáková.
Vypravěčský part připadl herci Petru Jeništovi. Jeho podání je především referenční, informativní. Pokud jste od jiných interpretů zvyklí, že vypravěč jde společně s postavami, obává se o ně či se s nimi raduje, nedočkáte se.
Titulní roli Mistra ztvárnil herec Dejvického divadla Martin Myšička. Bezejmenný umělec, symbolizující běžný osud kulturního tvůrce v sovětské realitě, je v jeho podání senzitivní a názorově pevný zároveň. Anna Fialová v roli Markétky dokáže uměřeným hereckým výrazem dát najevo zamilovanou, nešťastnou i rozhodnou polohu své postavy.
Posluchače určitě zaujmou i Petr Čtvrtníček a Leoš Noha v rolích Kocoura a Azazela. Přesvědčivě modelují buranské postavičky, a aniž by přehrávali, vyjadřují jejich děsivou grotesknost. Sovětského prorežimního básníka Ivana Bezprizorného, který po setkání s Wolandem zešílí, hraje Václav Neužil. Jeho Ivan je ve výrazu prudký, neurvalý a vzteklý; mluví rychle, často křičí nebo cedí věty přes zaťaté zuby. V podtextu jeho výkonu jako bychom četli: jinak to v realitě tohoto světa nejde, slušnost neobstojí.
Nade vším se však herecky vypíná Jiří Lábus jako Woland. Jeho charakteristický a proměnlivý hlas dokáže vyjádřit veškeré roviny Wolandovy podivné existence: je démonický, ušlápnutý, zábavný i strašlivý. V druhém příběhovém plánu – apokryfu o Pilátu Pontském a Ješuovi Ha Nocri – pro změnu exceluje Viktor Preiss v postavě unaveného, vyčerpaného a vědoucího Piláta. (Není to jeho první jeho setkání s Bulgakovovým románem; v rozhlasové dramatizaci z roku 1987 hrál Pilátova oponenta – Ješuu.)
Není možné věnovat se detailněji všem hereckým výkonům v Mistru a Markétce, je jich tu více než k půl stovce. Nahrávka má celkově ke dvaceti hodinám a poslouchat ji můžete přes aplikaci Audiotéky přímo ze svého mobilu. Nelze než doporučit vlastní posluchačský zážitek. Je to totiž ideální cesta, jak se dopodrobna seznámit s klasickým románem 20. století v moderním zvukovém podání.