Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Vzpomínka na rodáka z Droždína pod Svatým Kopečkem, který svůj profesní život spojil s Orchestrem Studio Brno coby jeho dramaturg. Komponoval také skladby komorní a orchestrální a stal se autorem “na pomezí žánrů.” Připravili a hovoří Věra Lejsková a Michal Bureš. Redaktor Jindřich Bálek. Mistr zvuku Tomáš Přidal. Použitá hudba Moravo, Moravo (arr. Bohuslav Sedláček, hraje Orchestr studio Brno, řídí autor, sólo na trubku Lázaro Cruz) a další. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Produkce Zdeňka Vavroušková a Tereza Tichá. Spolupráce na pořadu Jitka Severová. Režie Michal Bureš.

Úryvky čtou herci Moravského divadla Olomouc Josef Bartoň, Ivana Plíhalová a Jaroslav Krejčí. Hovoří Věra Lejsková a Michal Bureš.

Připravil ČRo Olomouc 13. – 15. 8. 2019 (RS1 Olomouc). Premiéra 22. 9. 2020 (ČRo 3 Vltava, 21,15-23.00 h.). Repríza 22. 9. 2020 (ČRo 3 Vltava, 21:15 h.).

V dnešních Příbězích se Adam Drda věnuje vzpomínkám na počátek sovětské okupace Československa v srpnu 1968 – a zabývá se také brutálně potlačenými demonstracemi, k nimž došlo v době prvního výročí invaze.

Hovoří Vladimír Špidla a další.

Natočeno 2020. Premiéra 16. 8. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h.; 50 min.). Repríza 24. 8. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: Drda, Adam: Asi tak dvě, dvě a půl hodiny mě opravdu mučili. Vzpomínky Vladimíra Špidly. In web ČRo Plus, 16. srpen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Brněnská švadlena Danuše Muzikářová se narodila 13. července 1951, příští rok by tedy slavila 70. narozeniny.

Zemřela však 21. srpna 1969 jako čerstvě plnoletá: dosud neznámý „příslušník československých ozbrojených složek“, pravděpodobně lidový milicionář, ji zastřelil pistolí během demonstrace proti sovětské okupaci Československa a kolaborantské komunistické vládě.

V nových Příbězích 20. století se pokoušíme ukázat, jak se okupace, která začala v srpnu 1968 a trvala více než 20 let, odrazila ve vzpomínkách a životech několika pamětníků. Ve druhé části pořadu se však věnujeme především prvnímu okupačnímu výročí: velkým protestům v srpnu 1969, které vedení KSČ a státu potlačilo s neobyčejnou brutalitou. Tzv. normalizace nezačínala všeobecnou pookupační rezignací na ideály demokracie a svobody a následným „konsensem“ mezi obyvateli ČSSR toužícími po klidu a novou mocí: začala brutálním násilím. Onen „konsensus“ byl později z velké části založen na strachu, který KSČ v lidech promyšleně posilovala.

Demonstracemi v srpnu 1969 (konaly se několik dní v Praze, v Brně, v Liberci a v mnoha dalších městech) definitivně končily naděje na uvolnění poměrů spjaté s pražským jarem. Na mnoho let to také byly poslední velké veřejné protesty československé veřejnosti. Vláda proti desetitisícům demonstrantů nasadila armádu, příslušníky Sboru národní bezpečnosti a členy Lidových milicí. Došlo k ostré střelbě, výsledkem zásahu byly stovky zraněných, desítky postřelených a pět zastřelených (další dva lidé zemřeli). Stovky zatčených lidí mučili příslušníci SNB způsobem, srovnatelným s praktikami Lukašenkovy policie v současném Bělorusku. (…)

Pořad vznikl z jedinečné nahrávky, na které vypráví stočtyřletý muž jménem Alois Vocásek. Narodil se na konci devatenáctého století v Pečkách a zemřel v roce 2003 v Praze. Mikuláš Kroupa s ním natáčel před takřka dvaceti lety. V té době byl Alois Vocásek posledním žijícím československým legionářem.

Natočeno 2020. Premiéra 23. 8. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.. Kroupa, Mikuláš: Našel se kreslený deník z 1. světové války. Poslední legionář Alois Vocásek si ho zapisoval v zákopech. In web ČRo Plus, 23. srpen 2020  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Dva výstřely z poloautomatické pistole ráže 7,65 mm Browning stačily a 50 milionů lidí rukovalo na frontu. Osm milionů zahynulo v zákopech 1. světové války v blátě, sněhu, zásahem kulky, probodnutím bodákem, roztržením granátem. V červnu 1914 v ulicích Sarajeva zavraždil atentátník Gavrilo Princip arcivévodu a následníka trůnu Ferdinanda d’Este a jeho ženu Žofii Chotkovou.

Paměť národa zdokumentovala svědectví posledního legionáře Aloise Vocáska, který zemřel v roce 2003 ve věku 107 let. Dokumentaristé získali unikátní kreslený deník legionáře, který si zapisoval a ilustroval události přímo v zákopu.

„Měsíc po této události ohlašováno na všech rozích a bubny, že ‚milovaný z boží milosti‘ císař rakousko-uherský Franz Josef I. s lítostivým srdcem velikého lidumila je nucen vypovědět nešťastnému Srbsku válku. Touto zprávou stanuli jsme mnozí jakoby před něčím děsivým,“ píše v úvodu deníku jednatřicetiletý kreslíř František Krejčí z Konic, který narukoval v Šumberku.

Na ruskou frontu odjížděl se 120 ostrými patronami. O něco mladší vyučený slévač Alois Vocásek prošel výcvikem v Rumburku a po šesti týdnech i on pochodoval na východ.