Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Hostem je režisér David Ondříček. Pamatujete na kultovní hlášky ze Samotářů? A věřili byste, že už uplynulo dvacet let od jejich uvedení do kin? Režisér David Ondříček ohlásil obnovenou premiéru filmu, který dokonce nechal digitálně zrestaurovat. Čeká nové publikum, nebo spíš to, které je taky o dvacet let dál? A nejsme dneska ještě víc samotáři než tenkrát? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2020. Premiéra 29. 6. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Simona Kolmanová vystudovala v Budapešti maďarštinu a finštinu. Věnuje se především maďarské literatuře do začátku 20. století, kterou vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Současnou literaturu pak hlavně překládá. Spolupracuje s největším středoevropským literárním festivalem Měsíc autorského čtení, který vznikl v roce 2000 v Brně. Letošní ročník začne 1. července, čestným hostem je právě Maďarsko. Moderuje Markéta Kaňková.

Natočeno 2020. Premiéra 29. 6. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.; 58 min.). Repríza 29. 6. 2020 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.).

Lit.: Kaňková, Markéta: K maďarštině mě přivedlo cosi mezi nebem a zemí, říká hungaristka Simona Kolmanová. Začíná Měsíc autorského čtení. In web ČRo 3 Vltava, 29. červen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Doma si občas uvaří pochoutku perkelt a rybí polévku halászlé. K seznámení s maďarskou literaturou doporučuje román Satanské tango od Lászla Krasznahorkaie a v současné době pracuje na dějinách maďarské literatury 19. století. To je stručná Vizitka hungaristky Simony Kolmanové, která byla dva dny před startem Měsíce autorského čtení, letos zaměřeného právě na maďarské autory, hostem Markéty Kaňkové.

Gábor Németh, Pál Závada nebo Viktor Horváth – to jsou výrazné osobnosti současné maďarské literární scény, se kterými se v červenci během Měsíce autorského čtení setkají fanoušci v Brně a Ostravě.

Stejně důležitou postavou je ale i Češka Simona Kolmanová, hungaristka a docentka Katedry středoevropských studií Filozofické fakulty v Praze, která je spoluautorkou maďarské linie literárního festivalu. Spisovatele a spisovatelky, mezi kterými samozřejmě nechybí ani básníci a básnířky, vybírala tak, aby české publikum získalo povědomí o pestrosti aktuálních témat maďarských autorů. Patří mezi ně reflexe sociálních problémů, komunistické minulosti anebo otázka menšin. „Kromě toho se v jejich textech často setkáváme s ironickým a sarkastickým přístupem, což je české literatuře historicky velmi blízké,” poznamenává Kolmanová. Dobrý přehled o směru současné maďarské literatury pak nabídne po skončení MAČe sborník Atlas myšlení s esejemi jednotlivých autorů.  (…)

Host: překladatel Denis Molčanov. Moderuje Petr Vizina.

Natočeno 2020. Premiéra 20. 6. 2020 (ČRo Plus, 22:05 h.; 25 min.).

Lit.: Vizina, Petr: První čínský erotický román cenzuroval už autor sám, pasáže dopsal až obdivovatel, říká překladatel Molčanov. In web ČRo Plus, 20. červen 2020 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Překladatel Denis Molčanov rozumí čínskému myšlení jako málokdo v Česku. Vystudoval čínštinu a pět let v této asijské zemi žil. Přeložil celou řadu současných čínských autorů. Nejnověji erotický román – zakázanou a hojně kopírovanou knihu nazvanou Padlá metropol.

Poprvé v českém překladu vyjde kniha čínského autora Ťia Pching-wa označovaná za první čínský erotický román. „V románu erotické pasáže cenzuroval sám autor. Takže místo těch znaků tam byly tečky nebo čtverečky a zmínky o tom, kolik znaků chybí. Erotické pasáže do knihy dopsal až někdo z obdivovatelů, kterého zřejmě namíchlo, že když se musí kopírovat s tak důležitou a krásnou knihou, tak by měla mít i ty vycenzurované pasáže,“ popisuje netradiční vznik slavné knihy překladatel Denis Molčanov.

„Až překlad vyjde, tak vydáme tyto pasáže coby apokryf, bude součástí knihy, ale bude jasné, že autorem není Ťia Pching-wa,“ dodává překladatel. (…)

Natočeno 2020. Premiéra 26. 6. 2020 (ČRo Rádio Wave, 7 min.).

Lit.: Svobodová,  Eva – Soukupová, Eliška: Kampaň dělá z Horákové barvotiskovou hrdinku proti zlu. Je třeba ukazovat komplexnost její osoby, říká historik. In web ČRo Radio Wave, 26. červen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tento rok si připomínáme 70. výročí justiční vraždy české političky a právničky Milady Horákové, která byla na základě vykonstruovaného procesu v roce 1950 popravena komunistickým režimem. Co je na osobnosti i osudu Horákové stále platné pro dnešní dobu? Jak její odkaz předávat mladé generaci? A proč je podle historika Michala Kopečka heslo „zavražděna komunisty“ příliš zjednodušující?

„Ta kampaň z ní dělá barvotiskovou hrdinku proti zlu, ne komplexní osobnost,“ říká historik Michal Kopeček. „Historici samozřejmě dělají všechno mnohem složitější, než jak to může být ve veřejném prostoru. Myslím ale, že jsem jeden z historiků, kterým to heslo vadí.“ Podle Kopečka nemíří k podstatě té události, kterou je zničení nezávislosti justice.

Proces s Miladou Horákovou i ostatní politické procesy je třeba si připomínat. Je jim zároveň třeba porozumět. Odkaz Horákové pro nás může být aktuální i kvůli atakům na nezávislý právní stát a autonomii justice, k nimž podle historika dochází nejen mimo Evropu, ale i v rámci Evropské unie – například v Polsku nebo Maďarsku. „V okamžiku, kdy dochází k takovéto dekonstrukci právního státu, tak je hodně důležité si připomínat, jak rychle se v poválečném Československu podařilo zlikvidovat nezávislou justici. Jak rychle se podařilo ze soudů udělat nástroje politické persekuce. Ano, bylo to pod taktovkou komunistů, ale zároveň v tom pomáhali mnozí nekomunisté.“ Právě v kontextu současné situace je podle Kopečka potřeba vývoji složitých historických proměn porozumět. (…)

Host: stand-up komička Adéla Elbel. Moderuje Tereza Kostková. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.

Natočeno 2020. Premiéra 29. 6. 2020 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Geologicko-literární procházka. Bludné balvany a takzvané souvky přinesl do Slezska a na část severovýchodní Moravy pevninský ledovec především ze Švédska, ostrovů a dna Baltského moře a jihozápadního Finska.   Připravil Ivan Motýl.

Připravila Ostrava v roce 2020. Premiéra 29. 6. – 3. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 8:40 h.).

Obsah: 1. Geologicko-literární procházka Ostravskem. Provázejí jeseničtí geologové Zdeněk Gába a Milan Dvořák. – 2. Geologicko-literární procházka Javornickým výběžkem, Osoblažskem a Krnovskem – 3. Geologicko-literární procházka Opavskem. Provázejí sběratel Jiří Dudek a básník Vít Slíva – 4. Největší bludný balvan v České republice u Nové huti v Ostravě. Rovninské balvany na Černé louce aj. – 5. Geologicko-literární procházka Těšínským Slezskem a Místeckem. Provází geolog a literát Aleš Uhlíř.

Lit.: Motýl, Ivan: Bludné balvany aneb Švédští vyslanci z doby ledové. In web ČRo 3 Vltava, 1. červenec 2020 (článek). – Cit.: Před 400 tisíci lety urazily cestu dlouho kolem 1500 kilometrů, když je mohutný kontinentální ledovec zanesl ze Skandinávie až na úpatí Jeseníků či Beskyd. A dnes jsou to nejstarší velvyslanci Švédska nebo Finska v českých zemích. Řeč je o čtvrtohorních bludných balvanech, za kterými jsme se v pořadu Výlety s Vltavou vydali po celém českém Slezsku. (…)

Než vědci asi před 140 lety došli k takzvané ledovcové teorii, vysvětlovala se přítomnost červených žulových balvanů ve Slezsku různými způsoby. S pomocí bájí a pověstí o místních Kyklopech, čertech i pseudovědeckým zdůvodněním, že balvany vychrlily do polí jesenické sopky. (…)

Pásmo o gruzínském souboru pro naše soubory připravil Ludvík Čermák. Hovoří Jiří Šrámek

Natočeno 1952. Premiéra 13. 12. 1952 (Praha, 16:59 – 17:29 h.; 29 min).