Ministerstvo zemědělství znovu povolilo povrchovou aplikaci jedu proti hrabošům. Jsou skutečně tak přemnožení, že není jiné cesty, než aplikovat prudký jed, který zabíjí i dravé ptáky, zajíce, bažanty a dokonce i čápy? A dají se zemědělské plodiny ochránit před hraboši jinou, méně kontroverzní cestou? Moderuje Tomáš Pavlíček.
Hovoří předseda České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek a Vladimír Pícha ze Zemědělského svazu.
Natočeno 2020. Premiéra 3. 3. 2020 (ČRo Plus, 9:34 h.). Repríza 17. 3. 2020 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: Erhart, Michael – Pavlíček, Tomáš: Ministerstvo zemědělství znovu povolilo použití jedu proti hrabošům. Zaděláváme si na problémy, říká ornitolog. In web ČRo Plus, 17. březen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ministerstvo zemědělství znovu povolilo povrchovou aplikaci jedu proti hrabošům. I kvůli mírné zimě jich totiž rapidně přibývá a hrozí zničení úrody. Ornitologové, myslivci a ochránci přírody ale varují, že se otráví i celá řada dalších živočichů.
„Zemědělské plochy mají řadu dalších funkcí, dohromady jim říkáme ekologické služby, a ty musí běžet nerušeně dál. Do krajiny takový razantní zásah nepatří,“ zdůrazňuje předseda České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Podle Vladimíra Píchy ze Zemědělského svazu je ale použití jedu nutné, a to na těch nejvíce zasažených polích.
Zejména na střední a severní Moravě, Vysočině a ve středních a západních Čechách jsou oblasti, kde počty hrabošů pětinásobně překračují tzv. práh škodlivosti, který je definován jako 20% poškození porostu. Právě na těchto polích by mohlo dojít k použití jedu.
„Nevylučuji, že to tak někde může být. Ale situace rozhodně není tak dramatická, jak se nám často předkládá,“ reaguje ornitolog a poukazuje na to, že jedy zahubí i přirozené nepřátele hrabošů, kteří se ovšem rozmnožují mnohem pomaleji.
Zaděláváme si na problémy v dalších letech, kdy opět budeme muset sahat po výjimečných řešeních. A nikdy nedospějeme ke zdravé krajině, kterou chtějí ornitologové, myslivci i široká veřejnost. Zdeněk Vermouzek
Podle Píchy ale Vermouzek mluví o v zemědělství dávno nepoužívaných typech jedů, které zanechávají výrazné zbytky a přenášejí se i na necílové druhy – dopad na ně prý ale i tak byl podle jedné studie menší než 5 %.
Vermouzek ovšem namítá, že dopady nejsou přesně vyčíslitelné, protože příčiny úhynu zvířat se mnohdy nezkoumaly. Nebezpečné prý mohou být i přípravky, jako je Stutox II – laboratorní testy prokázaly, že v Maďarsku se otrávili dva orli královští a dva orli mořští.
„To, co je jed pro hraboše, nemusí být jedem pro většího živočicha,“ podotýká Pícha s tím, že při správné aplikaci větším býložravcům nebezpečí nehrozí. Po několika granulích jim totiž začne být špatně a přestanou jíst – stačí proto zrníčka rozprostírat a nevytvářet hromádky. (…)