Karel Čapek. Četba na pokračování. Do estonštiny přeložil Leo Metsar.
Čte Peeter Tammearu.
Natočeno v roce 2001. Repríza 13. – 17. 1. 2019 (Klassikaraadios, 16:30 h.).
Karel Čapek. Četba na pokračování. Do estonštiny přeložil Leo Metsar.
Čte Peeter Tammearu.
Natočeno v roce 2001. Repríza 13. – 17. 1. 2019 (Klassikaraadios, 16:30 h.).
Miloš Forman. Četba z autobiografický knihy. O vzniku filmů Amadeus a Přelet nad kukaččím hnízdem.
Čte Peeter Tammearu.
Natočeno v roce 1997. Repríza 19. – 23. 11. 2019 (Klassikaraadios, 16.30 h.).
Václav Havel. Rozhlasová adaptace divadelní aktovky. Do estonštiny přeložil Jonatán Tomeš. Režie Härmo Saarm. Zvuková režie Külliki Valdma. Hudba Silja Vahuri.
Osoby a obsazení: sládek (Heino Mandri), Vaněk (Jüri Krjukov).
Natočeno v roce 1990.
Andrew Hodges. Četba na pokračování. Překlad Martin Nový. Připravil Ludvík Němec. Dramaturgie Alena Blažejovská (?). Režie Lukáš Kopecký.
Účinkují Vladimír Hauser, Jiří Valůšek a Barbora Goldmannová.
Nastudovalo Brno v roce 2019. Premiéra 1. dílu 9. 1. 2020 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Pozn.: V Radioknize budeme ode dneška číst z knihy Alan Turing: Enigma. Napsal ji matematik z Oxfordské univerzity Andrew Hodges. Zasvěceně dokázal popsat průkopnickou práci a život legendárního otce počítačů, muže s brilantní logikou, kterého si všimli britští zpravodajci a od roku 1938 jeho talent využívali. V první kapitole uslyšíte, hodnocení mimořádného Turingova významu nejen v době II. světové války, ale i pro moderní matematiku a kybernetiku. (anotace)
Lit.: Němec, Ludvík: Osobní šifra Alana Turinga. In web Týdeník Rozhlas, 29. prosinec 2019 (článek).- Cit.: Do historie se zapsal jako vynikající matematik a zakladatel moderní informatiky, jehož práce na prolomení německých kódů rozhodujícím způsobem ovlivnila průběh druhé světové války. Ještě před válkou přišel s konceptem univerzálního stroje, jenž se v roce 1945 zhmotnil do prvního návrhu programovatelného počítače. Jeho životní příběh vylíčil už v roce 1983 Andrew Hodges v knize Alan Turing: Enigma. Číst se z ní bude od 9. ledna v Radioknize na Plusu.
Kdoví zda autorem následujícího bonmotu nebyl sám přeskromný Winston Churchill. Zní totiž: „Druhou světovou válku vyhráli ruská krev, americké peníze a Winston Churchill…“ Každopádně právě Churchill nejlíp věděl, kolik britských jmen v tomto konstatování chybí.
Jedno z nich dokonce sám přikázal naprosto utajit, stejně jako jeho činnost. Ve svých válečných zápiscích pouze píše, že tento specialista a jeho oddělení „nám snášejí zlatá vejce“. Takže teprve 25. května 2011 mohl americký prezident Barack Obama říct v projevu k členům britského parlamentu: „Isaac Newton, Charles Darwin a Alan Turing jsou největším britským přínosem světové vědě.“
V té době už ovšem bylo jméno Alana Turinga známé nejen matematikům a informatikům, ale i širší veřejnosti. Velkou zásluhu na tom má i kniha Andrewa Hodgese Alan Turing: Enigma, která poprvé vyšla už v roce 1983 – a dočkala se nejen desítek překladů, ale inspirovala i divadelní hru a slavný film. (more…)
Michail Bulgakov. Kompletní audiokniha. Překlad Barbara Dohnalik.
Čte Maciej Kowalik.
Natočeno 2019. Vydala Audioteka v roce 2019 (MP3 ke stažení, celková délka 4 hod. 4 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Opowiadanie napisane przez Michaiła Bułhakowa w 1925 roku, opublikowane w ZSRR dopiero ponad pół wieku później. Historia bezpańskiego psa staje się dla autora pretekstem do przenikliwej diagnozy świata stworzonego przez rewolucyjną ideologię.
Stejnojmennou obrazovou publikaci představují její autoři – muzikolog Antonín Matzner a fotograf Otto Dlabola.
Natočeno 2010. Premiéra 27. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h).
Rozhovory o věcech veřejných. Moderuje Romana Růžičková.
Natočeno 2010. Premiéra 27. 1. 2020 (ČRo 2 Praha, 16:05 h).
Hostem bude Yvona Kreuzmannová – ředitelka projektu, s nímž Plzeň usiluje o titul Evropské hlavní město kultury v roce 2015. Moderuje Jana Klusáková.
Natočeno 2010. Premiéra 27. 1. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 23:05 h.).
Hostem je policejní prezident Oldřich Martinů. Jaké má policie plány pro rok 2010? A skončí policejní prezident po volbách ve funkci? Připravila Helena Šulcová.
Natočeno 2010. Premiéra 27. 1. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:33 h.).
Budovu ÚSTR čeká celková rekonstrukce. Proč se prodražila? Jaký osud čeká sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů na pražském Žižkově? Vedení instituce chce práce na budově dokončit a plánuje, že na jaře vypíše výběrové řízení na dodavatele, předběžnou cenu odhaduje na 400 milionů. „Ukázalo se, že je třeba provést celkovou rekonstrukci,“ vysvětluje náměstek ředitele ÚSTR Ondřej Matějka.„Kdyby hořelo, budova spadne do 7 minut.“ Rozhovor s Ondřejem Matějkou připravil Jiří Chum.
Powered by WordPress