Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Anketa Státní populační komise o snoubencích. Připravila Věra Macháčková. Režie Zdeněk Štěrba.

Hovoří Stanislav Vokál.

Natočeno 1964. Premiéra 20. 6. 1964 (Praha – Československo II – RPD, 16:40 – 17:00 h.; 20 min.).

Doc. Otakar Bartoš. Režie Veronika Matějová.

Hovoří Jiří Šrámek.

Natočeno 1964. Premiéra 20. 6. 1964 (Praha – Československo I – RPD – Ostrava, 6:54 – 6:59 h.).

Připravil Antonín Tesař.

Natočeno 2020. Premiéra 22. 1. 2020 (ČRo Rádio Wave, 6 min.).

Lit.: Tesař, Antonín: Pádem Gondolinu uzavřel kroniku Středozemě. Christopher Tolkien nebyl jen kompilátor otcova díla. In web ČRo Radio Wave, 22. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Christopher Tolkien nebyl jen synem slavného J. R. R. Tolkiena. Díky jeho pečlivým výborům z otcovy pozůstalosti máme k dispozici ucelený pohled do dějin Středozemě. K těm patří i nedávno do češtiny přeložený epos Pád Gondolinu o zkáze elfského města, která se několikrát připomíná i v Pánovi prstenů.

Christopher Tolkien zemřel 15. ledna ve věku 95 let. Uzavřel se tím život největšího kronikáře Středozemě a člověka, který uspořádal dějiny světa stvořeného jeho otcem. Čtenáře Pána prstenů, který je základním dílem moderní epické fantasy, na Tolkienově trilogii často fascinuje ohromná propracovanost vymyšleného světa. Jako by každý kámen, kolem nějž Frodo a jeho družina projdou, byl zatěžkaný hlubokými, složitými a úchvatnými dějinami. Do velké míry to tak totiž opravdu bylo. Jádrem Tolkienova díla je román Hobit vydaný v roce 1937 a zmíněná trilogie Pán prstenů, kterou Tolkien psal po celá čtyřicátá léta a která vycházela v letech 1954 a 1955. Už v roce 1914 ale profesor staré angličtiny a příležitostný geniální literát sepisoval první střípky fiktivních legend, reálií a fantastických jazyků, které později ve svých slavných knihách využil. Na rozvoji neuvěřitelně komplexního mytického světa pak pracoval až do své smrti v roce 1973, kdy připravoval k vydání knihu Silmarillion. (…)

Hanka Křížková hostem Luboše Xavera Veselého.

Natočeno 2020. Premiéra 23. 1. 2020 (ČRo Region, 27 min.). Repríza 23. 8. 2021 (ČRo Region).

Lit.: Myslivečková, Jana – Chládková, Jana – Veselý, Luboš Xaver: Hana Křížková: Jsem tvrdý člověk, ale dojímají mě příběhy druhých. In web ČRo Region, 23. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hana Křížková se už od dětství toužila stát zpěvačkou nebo herečkou a nakonec se jí splnilo obojí. Sólově zpívala po boku mnoha známých tváří od Evy Olmerové až po Karla Černocha, známá je také z muzikálových rolí a jako filmová herečka. Zahrála si i v seriálu Ordinace v růžové zahradě.

Zpěvačka Hana Křížková potřebuje ke svému zpěvu emoce, které podle ní přicházejí až s věkem. Původně chtěla zpívat rockovou muziku, ale později objevila swing, kterému se věnovala několik let, a nakonec šanson. „Překlenula jsem pár zakopnutí, až přišel šanson. Neposlouchala jsem tenkrát naše popové zpěvačky, ale Hanu Hegerovou nebo Martu Kubišovou. V jejich hlasech totiž bylo něco navíc,“ vysvětluje zpěvačka.

Z Hančiných písní je hodně slyšet smutek a nostalgie, i když ona sama je spíše optimista: „Já jsem sice optimistický člověk, ale také dost lítostivá. Například vidím ve filmu, že si princezna vezme prince a už brečím. Osobně jsem spíše tvrdá a málokdy si stěžuji, ale dojímají mě příběhy druhých. (…)