Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jak se malý kluk vyrovná s dospěláckými problémy, když kamarádí s imaginárním Hitlerem? Pusťte si Čelisti

Natočeno 2020. Premiéra 24. 1. 2020 (ČRo Rádio Wave, 42 min.).

Lit.: Stuchlý, Aleš – Tesař, Antonín – Stejskal, Tomáš – Štokrová, Aneta:Králíček Jojo sežral vlastní ambice, když se snažil spojit satiru, nacismus a děti. In web ČRo Radio Wave, 24. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ve studiu dnes Aleš Stuchlý, Tonda Tesař a Tomáš Stejskal společně zavzpomínali na legendární věštkyni Jolandu a zhodnotili filmové novinky jako komedii Králíček Jojo, snímek Richard Jewell od Clinta Eastwooda nebo dokument Pěkně tučná sebeláska. Které z nich míří vysoko a dá se některý z nich označit za velký špatný?

„Byli jsme rádi, že to není tak křečovitý, jak to vypadalo z traileru,“ hodnotí film Králíček Jojo Tonda. Podle něj je příběh o malém fanouškovi nacistických symbolů filmem, který se trochu sežral vlastními ambicemi. „Pokouší se o něco, co nejde v principu dost dobře natočit,“ říká Tonda o satiře s Adolfem Hitlerem ve vedlejší roli. Malý Jojo se vyrovnává s problémy dospěláckého světa, zároveň čelí nacistům a najednou ve svém domě najde židovskou dívku, kterou hraje Thomasin McKenzie. (…)

Zdeněk Barták hostem Luboše Xavera Veselého.

Natočeno 2020. Premiéra 24. 1. 2020 (ČRo Region, 30 min.).

Lit.: Myslivečková, Jana – Chládková, Jana – Veselý, Luboš Xaver: Zdeněk Barták: Moji píseň zpívá Andrea Bocelli. In web ČRo Region, 24. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hudebník, skladatel a producent Zdeněk Barták má na svém hudebním kontě neuvěřitelná čísla: více než 5 000 koncertních vystoupení, přes 1 000 skladeb vydal na hudebních nosičích, napsal hudbu k 25 filmům, 12 seriálům, k desítkám Večerníčků, mnoha inscenacím a uvedl přes 10 muzikálů. Jeho hudbu znají po celém světě a získal za ni řadu významných zahraničních ocenění. Zvítězil také v soutěže Premio Bocelli a světoznámý zpěvák Andrea Bocelli má jeho píseň ve svém repertoáru.

Jeden z našich nejúspěšnějších hudebníků a skladatelů Zdeněk Barták původně vůbec hudbu studovat nechtěl: „Dopadlo to tak, že mi nakonec dal tatínek pár facek a musel jsem jít dělat dodatečné zkoušky na konzervatoř, kde jsem potom vystudoval hru na tubu. Profesor, který si mě tam vybral za žáka, chtěl, abych ho časem vystřídal ve filharmonii, ale to mě nelákalo. Táhlo mě to hlavně k tvoření a skládání,“ popisuje Zdeněk Barták své hudební začátky. (…)

Jak dlouhá je cesta k zotavení v životě s hraniční poruchou osobnosti? Co Aleně s Petrou pomohlo a co jim naopak vůbec nepomohlo? A proč se rozhodly vydat na dráhu peer konzultantek? O svých zkušenostech vyprávěly v Diagnóze F. Připravila Adéla Paulík Lichková.

Natočeno 2020. Premiéra 24. 1. 2020 (ČRo Rádio Wave, 20 min.).

Lit.: Paulík Lichková, Adéla: Petra a Alena mají za sebou hraniční poruchu osobnosti. Nevzdaly se, dnes pomáhají ostatním. In web ČRo Radio Wave, 24. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Peer konzultant je člověk, který má vlastní zkušenost s duševním onemocněním a v rámci svého procesu zotavení se někdy ocitá na druhé straně pomyslné barikády, aby lidem, kteří se s duševní poruchou aktuálně potýkají, tuto zkušenost nabídl. Právě touto cestou se vydaly Petra s Alenou.

Chceme-li vyprávět příběh zotavení, je asi na místě začít nemocí, a to i přesto, že obě ženy se své životy snaží žít nezávisle na nálepkách, které v minulosti dostaly. „Hodně jsem se cítila méněcenná, cítila jsem sebenenávist, měla jsem sklony k sebevraždě, sebepoškozovala jsem se,“ začíná vzpomínkou na neradostné období Alena. A Petra ji doplňuje v podobném duchu: „Nevěděla jsem, kdo jsem, bojovala jsem s velkým strachem z budoucnosti, nevěřila jsem si, bála jsem se, že mi nikdy v životě nic nepůjde.“ S hraniční poruchou osobnosti se vypořádávaly prostřednictvím dlouhodobé skupinové i individuální terapie. „Zotavení pro mě je o vytrvalém hledání cest a zkoušení, co mi udělá lépe, a to i přesto, že člověk nevidí výsledek hned,“ popisuje proces zotavení Alena. (more…)

Hostem je poslanec hnutí ANO Martin Kolovratník. Vedení ministerstva dopravy převzal vicepremiér za hnutí ANO Karel Havlíček. Na úřadu by si měl ponechat i exministra Vladimíra Kremlíka, který skončil kvůli zásadnímu manažerskému pochybení v zakázce na prodej elektronických dálničních známek. Jakou pozici Kremlík bude mít? A co bude se zakázkou dál? Moderuje Marie Bastlová.

Natočeno 2020. Premiéra 24. 1. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.).

Lit.: Bastlová, Marie – Havel, Prokop: Slučování ministerstev není na pořadu dne, ubezpečuje Kolovratník z hnutí ANO. In web ČRo 1 Radiožurnál, 24. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ministerstvo dopravy má za sebou rušný týden – úřad přišel o ministra a málem o svoji samostatnost. Premiér Andrej Babiš totiž navrhl resort sloučit s ministerstvem průmyslu a obchodu. Svůj návrh ale vzal zpět, do úřadu uvedl vicepremiéra Karla Havlíčka a popřel, že by odvolaný ministr dopravy Vladimír Kremlík měl nastoupit jako jeho náměstek. Co se na ministerstvu dopravy děje? To vysvětluje poslanec hnutí ANO a předseda sněmovního podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník.

„Od pondělí bylo řečeno, že ministr je odvolán s vysokou pravděpodobností a že bude pověřen řízením obou resortů právě ministr Havlíček, ale nebylo řečeno, že se bude hned slučovat,“ objasňuje Kolovratník s tím, že slučováni ministerstev dopravy a průmyslu a obchodu není na pořadu dne. (more…)

Připravil Pavel Hlavatý.

Natočeno 2020. Premiéra 24. 1. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Holokaust – vzpomínky těch, kteří přežili. In web ČRo Plus,  24. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Archiv Českého rozhlasu obsahuje poměrně velké množství nahrávek výpovědí vězňů z nacistických koncentračních táborů.

Nemalá část z nich je však buď úplně či částečně natolik technicky nekvalitní, že je pro vysílání bohužel nepoužitelná.

Výpovědi je možno časově rozdělit do tří skupin. První z nich jsou nahrávky z roku 1945 – často plné emocí, kdy syrově zachycené vyprávění ještě čerstvých zkušeností představuje hlavní rozměr výpovědi.

Druhý okruh tvoří nahrávky pořízené v 60. letech, hlavní část z nich představují snímky z památníku Terezín – a právě zde je nejvíc úplně či částečně nepoužitelných záznamů. Nicméně to, co použitelné je, představuje velmi důležitou vrstvu výpovědí, které jsou vnitřně zpracované a právě díky jisté racionalizaci získávají velmi silný náboj.

Třetí kategorií jsou nahrávky pořízené počátkem 90. let – nevelké množství vězňů, kteří se dožili této doby a byli schopni zásadním způsobem vypovídat, určitě dodalo moment většího časového odstupu i hlubších reflexí. (…)

Vyšel první český překlad stěžejního románu ukrajinské literatury. Poslechněte si, co o knize a životních osudech jejího autora říká překladatel Miroslav Tomek.

Natočeno 2020. Premiéra 23. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 5 min.).

Lit.: Šmíd, Petr: Město Valerjana Pidmohylného. Vyšel první český překlad stěžejního románu ukrajinské literatury. In web ČRo 3 Vltava, 23. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Text prvního ukrajinského románu o městě původně zamýšlel jeho autor jako filmový scénář. Až v průběhu psaní se rozhodl dát příběhu románovou podobu. Pidmohylného Město (originál vyšel roku 1928) je klasickým bildungsromanem – tedy vývojovým románem.

Hrdina Stepan přijede do Kyjeva coby ambiciózní mladík z vesnice. Později si však město podmaní a dosáhne úspěchu jako spisovatel. Ačkoli kritika přijala román rozporuplně, čtenářský úspěch byl bez debat. Hned roku 1929 se román dočkal druhého vydání a brzy i překladu do ruštiny. Čtivosti díla prý napomohla i autorova dřívější záliba v brakové literatuře. (more…)