Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

28. 1. 2020

Prolomit vlny – Ženy, neroďte nám tu, jak se vám zachce (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 0:01

Lékaři v médiích často kritizují snahu starších žen o početí, ale zapomínají přitom na muže. Komentář připravila Zuzana Fuksová.

Natočeno 2020. Premiéra 27. 1. 2020 (ČRo Rádio Wave, 5 min.).

Lit.: Fuksová, Zuzana: Ženy, neroďte nám tu, jak se vám zachce. V Česku pořád vládne porodní mansplaining. In web ČRo Radio Wave, 27. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už pár tisíc let se rozmáhá takový nešvar. Tu a tam muži bez vyžádání radí ženám, jak používat své tělo tak, aby bylo co nejužitečnější všem okolo. Se vzrůstajícím počtem neplodných párů roste i počet rozumbradů, kterým nestačí tradiční mansplaining týkající se „jen“ ideálního ženského těla a chování, ale pouští se i do výsostně soukromé oblasti početí dítěte.

V posledních měsících se mi otevřela kudla v kapse hned u dvou mediálních výstupů českých lékařů, kteří nevybíravě hodnotili počínání starších rodiček. Loni v září se MUDr. Bohuslav Konopásek vyjádřil na stránkách idnes.cz k příčinám nárůstu onkologických onemocnění prsu tak, že dle jeho názoru ženy „honí kariéru a potom horko těžko porodí jedno dítě“. Podle onkologa jsou důvodem jak porody ve vyšším věku, tak třeba umělá oplodnění, která představují doslova hormonální nálož. (more…)

27. 1. 2020

Němí svědci historie – Opatovická víla (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 23:57

Připravil Aleš Spurný.

Natočeno 2020. Premiéra 27. 1. 2020 (ČRo Olomouc, 4 min.).

Lit.: Spurný, Aleš – Kadlec, Ján: V Opatovicích před samoobsluhou stojí u kašny víla, v čase vánočním byla převlečená za anděla. In web ČRo Olomouc, 27. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V kraji Záhoří, jižně od Hranic, v údolí Opatovického potoka a na okolních svazích leží obec, ve které najdeme výjimečné památky. Dominantou návsi je kaple, která byla zasvěcena svatému Mořici, protože v jeho den postihl obec jeden z velkých požárů. Po dobu výstavby školy, která se také stala obětí ohně, probíhala výuka právě v této kapli.

Na návsi stojí tvarem výjimečný pomník obětem války vybudovaný v roce 1932 podle návrhu zdejšího rodáka akademického sochaře Aloise Číhala. Sousoší připomíná kalvárii – ukončení křížové cesty; po stranách ukřižovaného Krista jsou dvě sochy vojáků a dvě sochy žen. (more…)

Nočná Pyramída – Ĺudmila Mandžárová (Noční Pyramida – Ĺudmila Mandžárová, 2020)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 16:02

Hovoří Ĺudmila Mandžárová.

Natočeno 2020. Premiéra 27. 1. 2020 (SRo Rádio Pyramída).

Pozn.: Krásna Varvara alebo Marion v Robinovi Hoodovi s Kevinom Costnerom, slovenský hlas Meryl Streep a ďalších hviezd, Ĺudmila Mandžárová v Nočnej pyramíde.

Rozhovor Veroniky Ruppert a Martina Minhy – Jiří David (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:59

Rozhovor s umělcem Jiřím Davidem, ve kterém vzpomíná na život v Pekingu a mluví o mezních momentech, které mu změnily pohled na svět, připravila Veronika Ruppert.

Natočeno 2020. Premiéra 23. 1. 2020 (ČRo Rádio Wasve, 45 min.).

Lit.: Ruppert, Veronika: Umělec Jiří David: Bydlel jsem v umělecké čtvrti velké jako Praha. In web ČRo Radio Wave, 23. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak na něj zapůsobily dva měsíce v Pekingu? Proč je ostražitý vůči politice a feminismu v umění? Za jakých okolností se loučí s působením na UMPRUM a proč potřeboval s novou výstavou v DOXu vykřiknout „Jsem tady“? Poslechněte si v Rozhovoru s umělcem Jiřím Davidem.

„Žil jsem v umělecké čtvrti, která byla velká asi jako Praha. Společnost, kterou jsem tam potkával, byla fantastická. Musím říct, že jsou neuvěřitelně vzdělaní. Setkal jsem se třeba s básníkem, který žije v domě, co si postavil Aj Wej-wej. Byl tam developer, který jim fandil. Postavil jim krásná studia a ten dům nechal kvůli stavbě magistrály posunout i se sklepem o sto metrů dál,“ popisuje Jiří David. Poslechněte si, jak vnímal vliv politiky na čínské umění a proč vidí silný potenciál v čínských uměleckých komunitách.

Jiří David (*1956) patří k nejznámějším českým umělcům porevoluční doby. Je spoluzakladatelem umělecké skupiny Tvrdohlaví (1987). Jeho mediálně nejznámějším dílem bylo neonové srdce nad Pražským hradem, kterým se loučil s Václavem Havlem ve funkci prezidenta republiky. Studoval v Ostravě a v Praze na AVU, kde později vedl Ateliér vizuální komunikace. Od roku 2004 působí na UMPRUM. V souvislosti s blížícím se předáním vedení Ateliéru intermediální konfrontace UMPRUM Michalu Pěchoučkovi a Dominiku Gajarskému se připravuje průřezová výstava tvorby Davidových studentů. Od ledna do konce března 2020 je v Centru současného umění DOX k vidění velká výstava maleb Jiřího Davida s názvem Jsem tady.

V rozhovoru jsme se dotkli také blížícího se konce působení Jiřího Davida na UMPRUM, aktuální výstavy v DOXu s názvem Jsem tady a toho, jak umělec vnímá a prožívá stárnutí a přicházení do věku.

„Když mi dcera dala k narozeninám seskok padákem, připadal jsem si noc předtím jako před popravou. Ten seskok byl úžasný, ale potom jsem se dole na zemi psychicky sesypal, bylo mi špatně. Celkově to ale byl krásný zážitek a často na něj vzpomínám,“ říká Jiří David.

Uvědomění si vlastní smrtelnosti je podle něj zásadní pro uměleckou tvorbu. Poslechněte si, jaké chvíle pro něj byly v životě hraniční a přelomové a proč nevěří v posmrtný život. (…)

Babiš ukazuje, jak se neřídí stát (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:57

Jindřich Šídlo. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 27. 1. 2020 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Šídlo, Jindřich: Babiš ukazuje, jak se neřídí stát. In web ČRo Plus, 27. 1. 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když se na to podíváme s jistým odstupem a budeme doufat, že předseda vlády ještě nevymyslí něco dalšího před tím, než tento text doputuje k publiku, musíme konstatovat, že začátek týdne „odvolaného ministra“ Andreji Babišovi z hnutí ANO celkem vyšel.

Vyhazov ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) byl nutný, rychlý a nepostrádal obvyklou babišovskou razanci, kterou prokazuje skoro vždy, pokud se problém netýká jeho samotného nebo jeho blízkých.

Dokonce se dá rychlost operace přirovnat k nejlepším letům Petra Nečase z ODS, který své ministry nutil k odchodu okamžitě, když se dostali do nějakého nepěkného podezření.

A pak už to šlo tak nějak tradičně. Před námi defiloval hyperaktivní předseda vlády, který nám znovu předvedl, jak se má podle něj řídit stát. Tedy zmateně, intuitivně, s řádnou dávkou agresivity, pokud se ho snad někdo chtěl ptát na to, co říkal včera, protože snad ještě nepochopil, že není nic zbytečnějšího než otázky, jestli si Andrej Babiš ještě pamatuje, co říkal včera a co tím vším chtěl vlastně sdělit.

Protože co vlastně můžete dodat k dvěma výrokům proneseným během asi šestnácti hodin, když podle toho prvního se Kremlík stane politickým náměstkem a podle toho druhého nikdo nikdy nic takového neřekl?  (…)

On Air – Viah (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:56

Jak se Viah cítí tváří v tvář své evropské konkurenci a čím je pro ně právě konfrontace s nově nastavenou laťkou přínosná? Poslechněte si rozhovor s vítězkami Czechingu 2019.

Natočeno 2020. Premiéra 24. 1. 2020 (ČRo Rádio Wave, 12 min.).

Lit.: Kaifosz, Jakub: Viah: Necítím potřebu „vykořisťovat“ to, že jsem Vietnamka, natož že jsem žena. In web ČRo Radio Wave, 24. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Trio Vi, Eleni a Rosa se s projektem Viah právě vrátilo z největšího a nejstaršího evropského festivalu Eurosonic v nizozemském Groningenu. Jejich cesta exportním projektem Radia Wave kulminovala právě tam úspěšným koncertem. Nejen o plánech do budoucna, nástrahách jejich dominantně tanečního setu a showcaseových festivalů obecně se s nimi bavil Jakub Kaifosz.

Právě jste se vrátily z Eurosonicu, kde vyvrcholila vaše cesta Czechingem. Jaký je největší rozdíl mezi Viah, která se právě na Metronome festivalu dozvěděla, že vyhrála Czeching 2019, a Viah, která se mnou teď sedí ve studiu?

Vi: Pro Metronome festival jsme dávaly dohromady vůbec poprvé náš stávající taneční set, který se potom vydal na takovou půlroční cestu. Prošly jsme si různými showcasey jako Waves Vienna nebo Nouvelle Prague, vyzkoušely si různé scénáře a myslím, že jsme se hodně posunuly. Začaly jsme nad ním víc přemýšlet, což je pro mě zásadní. Uvědomila jsem si, že to nedělám jenom jako takovou srandu, ale že v tom má smysl pokračovat a dělat to pořádně. (…)

Čermák, Staněk Podcast #33 – Je v pohodě, když napíšete, že jste neměli rádi Jaroslava Kuberu? (2020)

Filed under: Podcast — Premek @ 15:54

Připravili  Miloš Čermák a Luděk Staněk.

Natočeno 2020. Webová premiéra 24. 1. 2020.

Lit.: anonym: Je v pohodě, když napíšete, že jste neměli rádi Jaroslava Kuberu? In web Čermák – Staněk, 24. 1. 2020 (anotace). – Cit.: Česko truchlí. A tentokrát za politikem. Po delší době je to odchod velké politické figury, a to nejen proto, že Jaroslav Kubera patřil formálně k nejvyšším ústavním činitelům. Byl stálicí celé polistopadové politiky. A Česko s jistým překvapením až po jeho smrti zjistilo, jak ho milovalo. Nebo nemilovalo? Když před pár týdny pronesl svůj sváteční projev, mnozí psali, že je neinspirujícím symbolem minulosti. Když někteří totéž zopakovali po jeho smrti, byli nařčeni z necitlivosti a hyenismu. Ptáme se: platí i u veřejně známých osobností heslo, že o mrtvých jen dobře? Nebo minimálně bezprostředně po jejich smrti? Máme si připomínat jen to dobré? A pokudano, tak od kdy je „povoleno“ začít kritizovat? Otázku našeho podcastu jsme formulovali takto: Je v pohodě napsat, že nemám rád Jaroslava Kuberu? Ano, nebo ne?

Dievčatko so zápalkami (Děvčátko se sirkami, 2007?)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 14:21

Martin Michelčík. Scénář a režie Alžbeta Varešpejová.

Osoby a obsazení: děvčátko (Soňa Semanová), principál (Martin Michelčík), anděl (Soňa Pariláková), čert (Miro Pukan), vypravěč (Adela Mitrová).

Natočeno 2007 (?) (24 min).

Petr Jan Vinš och den svenska kanonkulan i Prag (Petr Jan Vinš a švédská dělová koule v Praze, 2020)

Filed under: Cizojazyčné,Radiodokument — Premek @ 12:48

Pražský jidišista Petr Jan Vinš hovoří ve vysílání Švédského rozhlasu o židovské literatuře v 17. století v Praze – zvláště o Švédské písni, sepsané pražskými Židy v jidiš po švédském obléhání Prahy roku 1648.

Natočeno 2020. Premiéra 4. 1. 2020 (Sveriges Radio, 8:50 h.; 10 min.).

Lit.: anonym: Petr Jan Vinš och den svenska kanonkulan i Prag. In web Sveriges Radio, 4. 1. 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Det var längesen det talades jiddisch i Prag. Men en gång i tiden var staden ett centrum för utgivning av jiddischlitteratur, berättar Petr Jan Vinš.

En kula från en svensk kanon orsakade nio människors död i de judiska kvarteren i Prag, i trettioåriga krigets sista slag. Händelsen finns beskriven i en jiddischsång från den tiden, ”Schvedisch lid”. Den här sortens historiska sånger, eller dikter (ordet är detsamma på jiddisch: lid), beskriver jiddischläraren och -översättaren Petr Jan Vinš som den tidens radio. De spred nyheter om krig, pogromer och epidemier. Överrabbin Dovid Oppenheim (1664-1736) samlade massor av litteratur på hebreiska och jiddisch, en samling som nu förvaras på Bodleianska biblioteket i Oxford.

Dvacet minut Radiožurnálu – Marek Nespala (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:26

Výrok Miloše Zemana, podle něhož novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka napsal, že Hitler je gentleman, se dosud nepodařilo potvrdit. Vnučka Ferdinanda Peroutky neuspěla s žalobou na stát kvůli zmíněnému výroku. Měla by nést náklady soudního řízení, jak žádá prezidentův právník? Také na to se Marie Bastlová zeptá advokáta Marka Nespaly, který Miloše Zemana zastupuje.

Natočeno 2020. Premiéra 27. 1. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:05 h.).

Lit.: Laštůvka, Vladimír – Bastlová, Marie: Jsem přesvědčen, že článek Hitler je gentleman, skutečně existoval, říká advokát Miloše Zemana. In web ČRo 1 Radiožurnál, 27. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Výrok Miloše Zemana, podle něhož novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka napsal, že Hitler je gentleman, se dosud nepodařilo potvrdit. Vnučka Ferdinanda Peroutky neuspěla s žalobou na stát kvůli zmíněnému výroku. Měla by nést náklady soudního řízení, jak žádá prezidentův právník? A mohou si od teď prezidenti říkat ve své funkci co chtějí, tedy i nepravdy? Také na to se ptá Marie Bastlová advokáta Marka Nespaly, který Miloše Zemana zastupuje.

„Ten soud trvá už dlouho a my ho považujeme v podstatě jako spor pro spor, protože já už jsem na jeho začátku říkal, že takto se žalovat nemá. Je uměle protahován a z toho důvodu jsme s klientem dospěli k závěru, že už by měl mít ten výsledek taky nějaký výchovný efekt,“ vysvětluje prezidentův advokát.

Podle něj nebylo v celé záležitosti postupováno správně. „Já jsem od samého počátku tvrdil, že takto podat žalobu nelze. Paní Kaslová si byla vědoma, že nemůže žalovat prezidenta republiky, tak poměrně nelogicky zažalovala prezidentskou kancelář, která být žalována nemůže už vůbec.“

Lež je vědomě uvedená nepravda a prezident republiky trvá na tom, že tento článek svého času četl.
Marek Nespala

„Jsem přesvědčen, že měla být podána ústavní stížnost proti jinému zásahu veřejné moci. Oponenti budou tvrdit, že to lze až po vyčerpání všech opravných prostředků, ale za znalosti současné judikatury je potřeba konstatovat, že prezidenta republiky prostě před obecnými soudy žalovat nelze,“ vysvětluje a dodává, že: „Prezident v této konkrétní věci žádné právní normy stanovené pro výkon své veřejné funkce neporušil.“

Celý obsah časopisu Přítomnost je digitalizován a dostupný v archívech. Po sporném článku pátralo mnoho badatelů a historiků, ale marně. „Několikrát jsem o tom s prezidentem hovořil a nemám jediný důvod mu nevěřit. Už jenom kvůli tomu, že další články byly mnohem a mnohem horší. Prezident republiky vyslovil své politování nad tím, že na této konferenci (u příležitosti 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi, pozn. red.) nehovořil o nich,“ říká Marek Nespala.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress