Host Jaroslav a Katka Lhotovi, cestovatelé. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Tereza Boučková.
Natočeno 2019. Premiéra 29. 12. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
31. 12. 2019
Hovory Plus – Barbora Hlaváčová (2019)
Hostem Hovorů je religionistka Barbora Hlaváčová, která pro svoji duchovní cestu čerpá inpiraci v Brazílii. V rámci své svoji diplomové práce zkoumala rituály místní církve Santo Daime, která spojuje křesťanskou víru s tradičními šamanskými ceremoniemi s Ayahuaskou. Jak se k těmto praktikám staví tradiční církve? A jsou vize, které lidé zažívají při obřadech Santo Daime, podobné vizím evropských křesťanských mystiků? Ptát se bude Teresie Bečková.
Natočeno 2019. Premiéra 29. 12. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h.).
30. 12. 2019
Příběhy 20. století – Příběhy, na které se zapomnělo nebo mělo zapomenout (2019)
Cyklus Příběhy 20. století má za sebou přes šest set pokračování. Vysíláme je už skoro třináct let. Vyprávíme v nich o dramatických osudech válečných veteránů, odbojářů, někdejších politických vězňů, disidentů, ale i agentů StB, komunistů a mnohých dalších. Projekt Paměť národa, ze kterého dokumenty čerpají, získal za ta léta různá domácí i zahraniční novinářská a jiná ocenění. Přelom roku je dobrá příležitost se ohlédnout, co se povedlo. Slovo mají autoři pořadu Mikuláš Kroupa a Adam Drda.
Natočeno 2019. Premiéra 29. 12. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Lit.: Kroupa, Mikuláš – Drda, Adam: Příběhy, na které se zapomnělo nebo mělo zapomenout. In web ČRo Plus, 29. prosinec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od května 2006 vysílá Český rozhlas dokumentární cyklus Příběhy 20. století.
Autoři Mikuláš Kroupa a Adam Drda dosud připravili přes 600 hodinových pořadů vyprávějící osudy z 2. světové války a komunismu. Přelom roku je příležitostí se ohlédnout za tím, co se zapsalo hlouběji.
Příběhy 20. století vznikají ve spolupráci redaktory obecně prospěšné společnosti Post Bellum. Natočení vzpomínky pamětníků ukládají do sbírky Paměť národa. Za rok 2019 tito lidé zdokumentovali bezkonkurenčně nejvíce životních příběhů v historii této organizace, obvykle se počet pohybuje mezi 300 až 400 natočených lidí za rok. Za rok 2019 to bylo téměř tisíc pamětníků. Celkem od roku 2001 natočili skoro deset tisíc osobností. Paměť národa se na Vás obrací o pomoc. Máte-li v okolí zajímavý příběh, kontaktujte je. Pakliže byste chtěli pomoci této práci, budeme vděčni, vstoupíte-li do Klubu přítel Paměti národa.
Morgenland (2019)
Morgenland česky Ranná, byla osada poblíž obce Malá Morávka v okrese Bruntál. Ještě na konci 2. světové války v tamních asi deseti domech žili sudetští Němci. Po osvobození ale byli vysídlení a jejich roubené domy od té doby nestojí. Nyní je Morgenland označovaný jako turistické rozcestí, nebo přírodní památka. Po osudech lidí, kteří ve vesnici dlouhá léta žili a měli v ní svůj domov, pátral ve svém dokumentu Pavel Šuba. Příběh, který proniká od osobních zážitků přes osud komunity obyvatel zaniklé jesenické osady a úděl národnostní skupiny až k velkým dějinám.
Natočeno 2019. Premiéra 1. 1. 2020 (ČRo Plus, 14:05 h.). Repríza 15. 5. 2020 (ČRo Plus, 11:09 h.); 17. 11. 2020 (ČRo Plus, 11:10 h.); 17. 3. 2024 (ČRo Plus, 14:34 h.).
Česko-německá novinářská cena za rok 2020 v kategorii Audio.
Lit.: Šuba, Pavel: Romeo a Julie – vzpomínky z pohraničí. In web SoundCloud, 25. 9. 2019 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rudolf – sudetský Němec, jehož rodina dostala po válce příkaz zůstat, a Julie, Češka, která přišla s rodiči osídlit jesenické pohraničí. Příběh lásky dvou lidí, kteří by se klidně mohli nenávidět. Společně vyprávějí o tom, jak prošly dějiny dvacátého století Malou Morávkou na Bruntálsku. A také vzpomínají na zaniklou německou osadu Morgenland.
Lit.: Šuba, Pavel – Studený, Ivan: Příběh osady Morgenland: Poprvé ji srovnali se zemí Švédi, zanikla ale až s poválečným odsunem. In web ČRo Plus, 1. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Osada Morgenland v Jeseníkách bývala vyhledávaným místem pro turisty i lázeňské hosty. Stálo tam dvanáct chalup, ale hlavně oblíbená výletní hospoda. I teď tudy vede červená turistická značka z Malé Morávky do Karlovy Studánky. K zastavení ale láká už jen stín starého jasanu. Výletní hostinec zavřely dějiny.
Zmizela vlastně celá osada i s jejími obyvateli. Byli to totiž sudetští Němci. Už od dětství těmito místy procházel i autor dokumentu Pavel Šuba. Teď se vrátil zpátky, ke kořenům jasanu, aby nechal příběh Morgenlandu znovu vyrůst…
Doba založení neznámá
Při pěší cestě z Malé Morávky do Karlovy Studánky to místo nejde minout – vlastně úplně nutí k zastavení, a to nejen proto, že je tu rozcestník. Člověk se vydrápe do hodně prudkého kopce, odbočí doleva, jde chvíli po vrstevnici lesem, a pak se to před ním všechno rozzáří.
Nejdřív bílá barva vykukující chalupy a hned za okamžik sluncem zalitá louka. Nad tím vším povzneseně pokyvuje, jako na nějakém královském trůnu, obrovská koruna 200 let starého jasanu.
Kdy, jak a proč na tom místě osada vyrostla, není jasné. Žádný záznam o lokátorovi, který se na tom místě poprvé zastavil, aby dal povel k vyklučení lesa, nejspíš neexistuje. Lze jen odhadovat, že to bylo někdy ve vrcholném středověku a důvodem byla naleziště železné rudy a zlata.
Díry v zemi jsou dodnes všude. Byly to právě štoly, kvůli kterým se těmi místy prohnala za třicetileté války švédská vojska a Morgenland poprvé srovnala se zemí. Ani to ale nezabránilo houževnatým obyvatelům osady, aby ji vystavěli znovu. A když těžba rudy skončila, z horníků se stali zemědělci, řemeslníci nebo dělníci a žili ve svém mikrosvětě dál. (…)
Lit.: vto – kro: ‚Stín odsunu Němců v jedinečném rozhlasovém zpracování.‘ Pavel Šuba získal Česko-německou novinářskou cenu. In web IRozhlas, 14. 11. 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pátý ročník Česko-německé novinářské ceny zná od sobotního večera své vítěze. V hlavních kategoriích ocenění získalo osm novinářů, mezi nimi i editor Radiožurnálu Pavel Šuba. Uspěl v kategorii audio s reportáží o bývalé německé osadě Morgenland. Udílení cen se kvůli koronaviru uskutečnilo bez publika, v obou jazycích ho ale živě přenášela Česká televize.
Bývala vyhledávaným místem pro turisty i lázeňské hosty. Stálo tam dvanáct chalup, ale hlavně oblíbená výletní hospoda. I teď tudy vede červená turistická značka z Malé Morávky do Karlovy Studánky.
„Tento dům, dnes víkendová chalupa, je jedinou budovou, která se z Morgenlandu zachovala,“ popisuje Šuba ve své reportáži Morgenland. Pátrá v ní po stopách zmizelé německé osady v Jeseníkách, jejíž obyvatelé museli opustit své domovy při odsunu Němců v roce 1946.
„I ty, byť sebevětší dějinné události, je nejlepší asi vyprávět přes příběhy obyčejných lidí. Jedním z nich je i vyprávění posledního Morgenlanďana Adolfa Haubelta,“ dodává ke svému příspěvku Šuba.
„Pavel Šuba se zabývá tématem, které bylo už mnohokrát zpracováno: stínem odsunu Němců ze Sudet. A přece se mu podařilo jedinečné rozhlasové zpracování. Jako archeolog opatrně odkrývá svůj osobitý příběh. Vytváří tak celistvé podání historie 20. století,“ hodnotí reportáž členka poroty Libuše Černá z Německého svazu novinářů Brémy.
Oceněn byl mimo jiné i dokument Nikam nepatřit o zapomenutých občanech Československa reportéra České televize Jana Beránka. Vítězové byli vybráni z celkem 111 zaslaných příspěvků. (…)
Novinářskou cenu uděluje Česko-německý fond budoucnosti společně s novinářskými svazy obou zemí. Upozorňuje na práci novinářů, kteří zlepšují porozumění obou národů.
„Nejde jen o to, že díky žurnalistice víme zde o tom, co se děje tam, a tam se dozvídají, co je nového tady,“ prohlásil na začátek slavnostního udílení cen filozof Miroslav Petříček z Univerzity Karlovy.
„Tato komunikace totiž nejen poučuje, nýbrž i učí – novinář je očitý svědek našich sebeklamů, jakmile láme naši neochotu připustit, že odtamtud vypadáme jinak, než si tady myslíme, že vypadáme. A je dokonce možné, že právě tyto mosty přes iluze a ‚alternativní fakta‘ jsou dnes vůbec nejdůležitější.“
Nenásilný podcast 1/?? (2019-2020)
Připravil Petr Holík a Petr Sucháček.
Natočeno 2019-2020.
Pozn.: Nenásilný podcast je formát pro sdílení zkušeností ze světa Nenásilné komunikace. Nenásilná komunikace (Nonviolent communication, NVC) je metoda – či možná spíše umění – komunikace směřující k vytváření souladu mezi lidmi a k hledání řešení, která fungují pro všechny.
Postupy Nenásilné komunikace vyvinul Marshall Rosenberg a rozvinuli ji mnozí další trenéři. Sám Rosenberg říká:
“…vše, co bylo integrováno do Nenásilné komunikace, jsou poznatky o jazyku, komunikaci, vědomí a použití síly, známé mnoho století. Umožňují udržet si empatické naladění k ostatním i k sobě i v náročných situacích.”
Nenásilný podcast je projekt dvou trenérů Nenásilné komunikace, Petra Holíka a Petra Sucháčka: “Cílem není vytvořit audio kurz, ale spíše inspirovat lidi okolo nás sdílením našich vlastních zážitků a zkušeností s Nenásilnou komunikací z prostředí workshopů i našich osobních životů.”
Obsah: 0.DEMO: Vyjádření vděčnosti– 00. O kom? O čem? – 1. Jared Finkelstein (part 1): Essence and Form – 2. Jared Finkelstein (part 2): Across generations – 3. Prožívání (část 1): Co to je a proč o něm mluvit– 4. Prožívání (část 2): Pocity a potřeby – 5. Jaké hry v konverzaci hrajeme? – 6. Father Chris (part 1): My Journey to NVC – 7. Father Chris (part 2): NVC, Christianity and Buddhism – 8. Ondráš Přibyla (část 1): Jak mít konflikty bezpečně a užitečně – 9. Ondráš Přibyla (část 2): Úroveň výroku, konverzace a vztahu – 10. Vždycky vede monology, když mi volá… – 11. Konverzační kontexty – 12. Jak budovat hluboké vztahy – Trailer: Druhá série Nenásilného podcastu
29. 12. 2019
Host Radiožurnálu – Jan Doubek (2019)
Už máte zásoby na oslavy Silvestra? Jan Doubek je mistrem cechu domácích pivovarníků, takže mu odpadá tahání lahví nebo rovnou sudů. Dá se doma uvařit pivo skutečně kvalitní a dobré? Jaká je vlastně motivace domácích pivovarníků v době, kdy se dá všechno koupit a malé pivovary jsou v módě? Zeptá se Patricie Strouhalová.
Natočeno 2019. Premiéra 29. 12. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Konspirace Vojtěcha Filipa ukazují, jak je společnost rozdělená (2019)
Marie Heřmanová. Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 27. 12. 2019 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Heřmanová, Marie: Marie Heřmanová: Konspirace Vojtěcha Filipa ukazují, jak je společnost rozdělená. In web ČRo Plus, 27. prosinec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Předseda komunistické strany Vojtěch Filip na zasedání Ústředního výboru KSČM prohlásil, že spolek Milion chvilek pro demokracii by mohl mít něco společného s kybernetickým útokem na benešovskou nemocnici.
Jeho vyjádření samozřejmě vzbudilo patřičný ohlas, jeden z brněnských členů spolku podal žalobu a opoziční politici tato slova hlasitě odsuzují.
Filipovy spekulace jsou samozřejmě nesmysl. Za útokem na benešovskou nemocnici nejspíš nestojí nic jiného než fakt, že zaměstnávala málo počítačových techniků a expertů a málo je platila, protože je stejně jako jiné státní nemocnice dlouhodobě podfinancovaná. To ale pro Filipa není (…)
Hiob (Job, 2018)
Tomasz Mann. Zvukový mistr Andrzej Brzoska. Hudba Sambor Dudziński.
Účinkují Andrzej Chyra a Sandra Korzeniak.
Natočeno 2018. Premiéra 6. 1. 2019 (Polskie Radio Trójka, 20:05 h.; 54 min.).
Lit.: Marcinik, Barbara – Dorosz, Wojciech: Dramat Hioba dzisiaj. In web Polskie Radio Trójka, 6. 1. 2019 (článek). – Cit.: Data pierwszej premiery w 2019 roku na STT to święto Trzech Króli, co – biorąc pod uwagę wersję historii Hioba przygotowaną przez Tomasza Mana – może dziwić.
Jest to bowiem wariant „nie-boski“. W tekście sztuki Tomasza Mana są dwa monologi: Hioba i… Szatana. Hiob monologuje przed Bogiem. Szatan – przed Hiobem. I Hiob jest naturalnie współczesnym nieszczęśnikiem. Dylematy ma wszak dzisiejszy Hiob takie same, jakie miał jego „pierwowzór“ sprzed tysięcy lat, bohater księgi mądrościowej (dydaktycznej). Tomasz Man naturalnie sam wyreżyserował słuchowisko. Wcześniej, kilka miesięcy temu, przygotował on dla Sceny Teatralnej Trójki swoją wersję historii Mojżesza („Mojżesz – Remix“). Został bowiem przed laty poproszony o próbę „przepisania“ Biblii. Do zagrania roli tytułowej w obu przypadkach zaprosił Tomasz Man Andrzeja Chyrę. W roli szatana obsadził… Sandrę Korzeniak. Całość ma charakter poematu muzycznego, zadbał o to multiinstrumentalista Sambor Dudziński.
Przed premierą zaprosiliśmy na spotkanie z Tomaszem Manem, Samborem Dudzińskim oraz Andrzejem Brzoską.
28. 12. 2019
Płyń, Kapitanie, płyń… (Pluj, kapitáne, pluj, 2019)
Marta Rebzda. Rozhlasová hra. Režie Waldemar Modestowicz. Zvukový mistr Maciej Kubera. Hudba Jarosław Gawlik.
Účinkují Opania, Grzegorz Damięcki, Katarzyna Dąbrowska, Ewa Bułhak – Rewak, Agnieszka Warchulska, Przemysław Bluszcz, Krzysztof Dracz, Sławomir GrzymkowsMarian ki, Oskar Hamerski, Krzysztof Stelmaszyk, Mateusz Rusin.
Natočeno 2019. Premiéra 15. 12. 2019 (Polskie Radio Jedynka, 21:00 h).
Lit.: anonym: „Płyń, Kapitanie, płyń…“ – premierowe słuchowisko w radiowej Jedynce. In web Polskie Radio Jedynka, 17. 12. 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 15 grudnia o godzinie 21:00 zaprosiliśmy Państwa do radiowej Jedynki na premierowe słuchowisko Marty Rebzdy „Płyń, Kapitanie, płyń…“ w reżyserii Waldemara Modestowicza.
Krzysztof (Grzegorz Damięcki) jest polonistą w jednym z warszawskich liceów. Swoją żonę, Joannę (Katarzyna Dąbrowska), koleżankę po fachu, poznał na szkolnym korytarzu. Nie układa im się. Żyją obok siebie. Dodatkowo Krzysztof jest w konflikcie z dyrektorką szkoły. Rodzice uczniów klasy, w której ma wychowawstwo, skarżą się na jego metody wychowawcze. Nie wyrażają zgody, by wciągał ich dzieci w pomoc bezdomnym. Tymczasem Krzysztofowi zależy jedynie na tym, by uwrażliwić młodych ludzi na drugiego człowieka. Pokazać im, że bezdomność to nie wybór. W poczuciu bezsilności i niezrozumiany, postanawia „zniknąć” z własnego życia. Na swojej drodze spotyka kapitana (Marian Opania), który z grupą bezdomnych buduje statek.
Czarujaca szewcowa (Čarokrásná ševcová, 1954)
Federico García Lorca. Rozhlasová úprava divadelní hry. Překlad Juliusz Chodacki. Úprava Zygmunt Koczanowicz. Režie Zbigniew Kopalko. Hudba Witold Lutosławski.
Osoby a obsazení: ševcová (Janina Romanówna), švec (Janusz Warnecki), Don Drozdillo (Antoni Różycki), Alkad (Władysław Grabowski), první nápadník (Janusz Jaroń), druhý nápadník (Jan Ciecierski), první dívka (Halina Głuszkówna), druhá dívka (Maria Pawluśkiewicz), třetí dívka (Aniela Rolandowa), chlapec (Danuta Mancewicz). Dále účinkují Wanda Jarszewska, Helena Buczyńska, Danuta Mancewicz, Witold Długokęcki, Ludwik Jabłoński, Andrzej Jędrzejewski, Jerzy Zalewski.
Natočeno 1954.
Pozn.: Osiemnastoletnia Szewcowa, wnuczka torreadora, obdarzona bujnym temperamentem walczy z rzeczywistością uosobioną złośliwymi i natrętnymi sąsiadkami. Przeszło pięćdziesięcioletni Szewc znosi – do czasu – jej zmienne humory i kłótnie, a nawet kokietowanie innych mężczyzn. W końcu opuszcza ją i wyrusza w świat… Ma ona teraz mnóstwo adoratorów…
Słuchowisko przedstawia w sposób zabawny i wzruszający jednocześnie, historię małżenstwa, którzy dopiero dzięki rozstaniu zrozumieli, ze mimo różnicy wieku łączy ich głęboka miłość.