Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Host Zdeněk Svěrák. Moderuje Tereza Kostková. Jak se vlastně učitel stal hercem a ředitelem? Proč mu Vesničku střediskovou nejprve zamítli? Proč tak rád stojí na jevišti? Pro koho chystá pohádku a co má společné jeho oblíbené jídlo s Jaroslavem Uhlířem? Pořad není vysílán živě.

Natočeno 2019. Premiéra 28. 10. 2019 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Lit.: Kuchyňová, Zdenka – Kostková, Tereza: Bolí, když víte, že kamarád hraje možná poslední představení, svěřuje se Svěrák. In web ČRo 2 Praha, 28. říjen 2019 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.:  Humor je nejlepší lék proti smrti. Ani když odejde kamarád, tak nerušíme představení, říká Zdeněk Svěrák. Ze zakládajících členů Divadla Járy Cimrmana zůstali tři.

„Bolí, když víte, že kamarád hraje možná poslední představení. Když herci nemůžou, tak přecházejí k sedacím rolím, které udýchají,“ vysvětluje v Blízkých setkáních Zdeněk Svěrák.

„Třeba Jaroslav Weigel chodil jen na pohádku Dlouhý, Široký a Krátkozraký, kde hrál roli děda Vševěda. Všichni byli rádi, že slyší hlas jako na gramofonových deskách. Divadlo mě drží ve formě. Jsem nucen dělat to, co ve třiceti.“ (…)

Host dnešních Hovorů Viliam Poltikovič cestuje do vzdálených exotických zemí, kde točí filmy o víře a spiritualitě v různých podobách, aby divákům mohl předat zkušenosti jiných kultur. Tak vznikl i seriál Brána smrti, který ukazuje, že lidé napříč historií i kulturami většinou pojímají život a smrt jako proměny našeho věčného bytí. Moderuje Teresie Bečková.

Natočeno 2019. Premiéra 27. 10. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Příběhy 20. století zaznamenaly případ Josefa Römera, který patří k nejotřesnějším příkladům zvůle normalizačního režimu v komunistickém Československu. Za banality jako bylo například půjčování knih na americké ambasádě, nebo odmítnutí odsouzení Charty 77 ho tehdejší justice odsoudila mimo jiné jako špiona a 13 let strávil ve vězení. Až v roce 2014 dostal od českého státu osvědčení, že se místo těžkého kriminálníka, stal bojovníkem proti totalitě. Příběh zaznamenal Adam Drda.

Natočeno 2019. Premiéra 27. 10. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h.; 50 min.).

Lit.: Drda, Adam – Lucuk, Vít: Třináct let bez svobody. Za nic. Příběh údajného vyzvědače Josefa Römera. In web ČRo Plus, 27. říjen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když se 17. listopadu 1989 začala hroutit komunistická vláda a tuzemský totalitní systém, byl Josef Römer ve vězení ve Valdicích.

Dostal se tam, aniž by cokoli provedl, věznili ho téměř 13 let. Jeho případ patří k nejotřesnějším příkladům politické perzekuce v normalizačním Československu – je vysoce výmluvnou zprávou o povaze tehdejšího státního zřízení.

Josef Römer se narodil 7. října 1955 ve Zlíně (přejmenovaném v letech 1949-1990 na Gottwaldov), část dětství prožil v jižních Čechách, kam se rodiče přestěhovali za prací. Domů se vrátili v roce 1963: otec začal učit na odborném učilišti podniku Rudý říjen (dnešní Barum), matka získala zaměstnání v národním podniku Svit, odkud ji – podle synových vzpomínek – vyhodili na začátku normalizace, protože projevovala nesouhlas se sovětskou okupací. (…)

Když se děje něco vážného, bývá těžké vzpomenout si i na ty nejzákladnější informace nebo čísla. Jitka Holčapková je psychiatrička a zaměřuje se právě na tzv. krizovou komunikaci. Je možné jednoduše nás naučit, jak si vybavit důležité věci ve stresu? Co je základem hovoru s lidmi, kteří jsou pod silným tlakem okolností? A mění třeba mobilní telefony krizovou komunikaci? Ptá se Patricie Strouhalová.

Natočeno 2019. Premiéra 27. 10. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h).

Lit.: Strouhalová, Patricie: V každém dni najdeme dobré momenty, zdůrazňuje psychiatrička Holčapková. In web ČRo 1 Radiožurnál, 27. říjen 2019 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Psychohygiena je způsob, jak si v sobě uspořádat, co se v práci a v osobním životě stalo, aby to nedělalo dlouhodobě neplechu. To jsou slova Jitky Holčapkové, psychiatričky, která se zaměřuje na takzvanou krizovou komunikaci a na psychoterapii. (..)

Udržet rodinnou paměť a vzpomenout si přitom na dědečka nebo babičku. To je cílem projektu Moniky Kopřivové s jednoduchým názvem: Vyprávěj. Při něm mají senioři vzpomínat na svůj život i na společné zážitky se svými potomky. V dnešních Hovorech se bude ptát David Šťáhlavský.

Natočeno 2019. Premiéra 26. 10. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Bohumilu Peroutkovi ze Vsetína se také někdy říká Valašská pochodeň. Před padesáti lety, 28. října 1969, se upálil na protest proti tomu, jak se jej nastupující normalizační režim snažil pronásledovat za jeho článek v místních novinách. Zapomenutý příběh připomene v pořadu Portréty historik Petr Blažek. Připravil a slovem provází David Hertl.

Natočeno 2019. Premiéra 24. 10. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 26. 10. 2019 (ČRo Plus, 16:33 h.); 28. 10. 2021 (ČRo Plus, 16:10 h.); 6. 8. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: Hertl, David: Bohumil Peroutka, tichá oběť hlučné doby. Sebeupálením v říjnu 1969 neburcoval, ale nesouhlasil. In web ČRo Plus, 24. říjen 2019 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Smrt Jana Palacha v lednu 1969 se stala symbolem odporu proti postupnému návratu poměrů v Československu před leden 1968. Palachovo sebeupálení je na začátku řady podobných činů, na jejichž konci je v říjnu 1969 málo známá oběť Bohumila Peroutky.

Historik Bohumil Peroutka (1926-1969) vyrůstal od dětství ve Vsetíně a s výjimkou studií na univerzitě v Brně zůstal Valašsku věrný do posledních okamžiků života. Na počátku 50. let učil na základních a středních školách a v září 1955 nastoupil do Okresního archivu ve Vsetíně, kde se vypracoval na uznávaného regionální historika.

Bibliografie jeho článků ukazuje na velkou šíři témat, kterým se věnoval a o nichž dokázal velmi zasvěceně a přitom přístupným jazykem psát. Žil sám a všechen čas věnoval především bádání. (…)

Dnes už je standardem, že na pultech čteme: informaci o alergenech získáte u obsluhy. Jana Pechmanová ale přesto o alergenech napsala knihu. Znamená to, že o nich stále víme málo? Je alergiků více, než před lety, kdy se alergeny neoznačovaly? A jak si poradit s alergií získanou až v pozdním dospělém věku? Ptá se Patricie Strouhalová.

Natočeno 2019. Premiéra 26. 10. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Co znamená, když se mluví o pitelnosti piva? Jak se zjišťuje a co ji ovlivňuje? Dlouhodobě se pitelností piva zabývá Jana Olšovská, vedoucí analytické zkušební laboratoře Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. Ve studiu ji přivítá moderátor Vladimír Kroc.

Natočeno 2019. Premiéra 25. 10. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h.).