Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Komentuje tak současnou patovou situaci, kdy prezident Miloš Zeman zdržuje demisi ministra kultury z ČSSD s tím, že by se nejdřív měla vyšetřit podezření kolem finančních transakcí ve dvou příspěvkových organizací ministerstva a až poté by měl být Antonín Staněk odvolán. „Prezident nemá podle ústavy žádnou pravomoc rozhodovat, kdo bude ministrem,“ myslí si senátor Tomáš Czernin.

„Má konat. A pokud byl premiérem poslán požadavek na odvolání, tak má podepsat a hotovo,“ dodává. Sice v první zákonu této země není žádná lhůta „ale my nejsme v prezidentském systému… Není tam žádný termín na rozhodování, není tam napsáno, že se prezident rozhodne.“

Přímá volba?

Podle senátora, který chce kandidovat na předsedu TOP 09, není přímá volba prezidenta šťastné řešení, a to nejen v Česku. „Viděl jsem, jak se přímou volbou v roce 2012 najednou rozhádaly rodiny a sousední vesnice. Já si říkal, že to je až neuvěřitelné… najednou se to samé stalo v Rakousku, ve Francii a koneckonců i v USA. Dostalo se nám to někam, kde jsme to neočekávali.“

U nás je zastupitelská demokracie a zvolení zástupci by podle senátora měli znovu volit i prezidenta. „Přímo zvolená hlava státu se teď domnívá, že má větší pravomoc, než když byla volena poslanci a senátory. Tím jsme se dostali do komplikací.“ Czernin zároveň není ten, kdo by chtěl systém volby prezidenta hned měnit. „Mít jednou přímou volbu a za pár let systém zas měnit, to taky asi není ideální,“ dodává.

Ovoce dozrálo…

Na posledním sněmu Czernin oznámil svou kandidaturu na post předsedy TOP 09. „Je to tak, 21. června jsem to na sněmu Královéhradeckého kraje vyhlásil a jsem rozhodnut,“ potvrzuje.

Byl k tomu prý mnoha členy TOP 09 už dva roky „vybízen“, v té době prý ale odpovídal, že na to připravený není. „Byl jsem tehdy nováčkem v Senátu, potřeboval jsem se rozkoukat a teď, domnívám se, jsem si to místo našel a jsem platným členem… Taky jsem si trochu upravil rodinné hospodářství, které je mým skutečným posláním pro příští generace. I ovoce někdy dozraje, takže čas nastal.“

Tomáš Czernin patří ke šlechtickému rodu, který je ale pro mnohé politiky naopak symbol elity, vůči které se pak rádi vymezují. „Já po žádné moci netoužím,“ odpovídá.

„Jen cítím povinnost vůči této vlasti. Přede mnou bylo 9 století lidí se stejným příjmením, kteří přispívali k rozvoji této země. Každá generace dostane příležitost s tím něco udělat… Neustále zdůrazňuji, že se mi v životě splnila všechna přání, a proto mám povinnost udělat něco pro lidi, co tady žijí… Takže pokud můžu, tak je to má povinnost.“

Je prý velmi rád, že není ve stejné situaci, v jaké byl jeho dědeček v roce 1938. „On v době ohrožení Československa mnichovskou krizí cítil povinnost zastat se této země. Pak byl uvězněn a já jsem rád, že nejsem ve stejné situaci, jako byl on,“ dodává.

Jak chce přesvědčit lidi na venkově, že TOP 09 není jen stranou tzv. pražské kavárny? Proč si myslí, že Andrej Babiš poškozuje dobré jméno země v zahraničí? Poslechněte si celé Interview Plus. Ptal se Jan Bumba.

„Strany spolu příliš zápasí a ke kontinuitě není ochota. Vždy je to ode zdi ke zdi. Jako občané neumí žít v demokratickém systému, ani představitelé našich politických stran to ještě neumějí. Potřebujeme se to všichni naučit,“ vysvětluje Kolínská a dodává, že krizi stran vnímá jako celosvětovou.

„Je to vidět na výsledcích voleb i na tom, že se lidé chytají spasitele, který je vyvede. Potřebují asi mít v politice záruku osobností,“ poznamenává.

Muži emancipaci nepřijali

Kolínská, kterou Václav Havel navrhoval na prezidentské křeslo, vnímá současný problém rovnoprávnosti žen a mužů v celkové nesouměrnosti sebeuvědomění.

„Jsem přesvědčena o tom, že ženy se čím dál více emancipovaly, zatímco muži to nepřijali a sami nejsou dostatečně emancipovaní. Je potřeba, aby byl proces dokončen, muži byli dostatečně emancipovaní a pustili ženy vedle sebe,“ říká a vysvětluje:

„Když jsme dostatečně emancipovaní, nevadí nám, že protějšek, muž či žena, také. Pokud máme nějaké problémy, nejsme si dost jisti v kramflecích, vidíme rozdíl.“

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím pondělním hostem. Rut Kolínská bude ještě hovořit o hnutí mateřských centrech, která založila. Dotkne se ale také svého soukromí a vzájemné manželské podpory.

„Členství ve V4 nepřeceňuji… I já mám výhrady k postupům vládních stran v Polsku a Maďarsku… Ale rozhodně si nemyslím, že bychom měli odněkud vystupovat,“ uvedl v pořadu Pro a proti předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost, think-tanku hnutí ANO, a komentátor Lidových novin Jan Macháček.

Ten vidí smysl existence V4 především v oblasti kulturní. „Existuje Visegrádský fond, což je skvělá instituce, která financuje aktivity, které pomáhají přeshraničnímu dialogu a spolupráci.“

Frans Timmermans je socialista a špičkový kandidát socialistické frakce a Visegrád kritizuje systém špičkových kandidátů… Timmermans také řekl, že země, které odmítají povinné uprchlické kvóty, mají být vyloučeny ze Schengenu… Mám pochybnost, jestli se předsedou Evropské komise má stát člověk, který by někoho vylučoval ze Schengenu za cokoliv, zvlášť za uprchlické kvóty. Jan Macháček

Komentátor věří, že má logiku, aby existoval spolek v rámci Evropské unie, ve kterém není Německo a Rakousko. „Definovat si ale znovu vlastní zájmy V4 potřebuje, protože svět se vyvíjí a Visegrád na ně musí reagovat.“

„V Evropě se prostě jedná a dělají se kompromisy… Ale nejsem si jist, že i kdyby se podařilo, aby celý region postkomunistické Evropy měl post zastávaný třeba bývalým bulharským politikem, byla by to nějaká obrovská výhra pro Českou republiku,“ zapochyboval Jan Macháček.

Zablokování Timmermanse bylo fiasko

„Potřebujeme mít partnery v Evropě, ve světě… i dobré vztahy se sousedy… Takže členství ve V4 by mělo být pozitivní, ale není to tak jednoduché… Dnes značka Visegrád nebo střední Evropa nijak zvlášť nepřitahuje,“ konstatoval bývalý český diplomat a specialista na zahraniční politiku Petr Janyška.

Podle něj je na místě zvážit, co členství ve skupině Česku přináší. „Bylo by dobré, kdyby si i sama Visegrádská čtyřka definovala své další cíle a k čemu vlastně může být dobrá. My jsme dnes už renomovaný člen Evropské  unie.“

Krok českého premiéra nebyl šťastný… To nebyl tedy úspěch, ale fiasko. Kdybychom měli akceptovat, že hlavním cílem českého vystupování na evropském summitu Unie má být jen zablokovat Franse Timmermanse v čele Evropské komise, tak by to bylo strašně málo… Je nectností české diplomacie, že se v cizině rozhodneme, že něco budeme blokovat, řekneme že ne, a když se nás zeptají, co chceme, tak najednou nevíme, jak odpovědět.

Petr Janyška

Publicista vidí dvě roviny Visegrádu. „Jednak jsme součástí střední Evropy, nejsme tedy Východem… Spojuje nás také minulost Rakouska-Uherska… Na druhou stranu se ale musíme ptát, co má toto spojení dnes obnášet, kde je náš zájem a kde není.“

„Jet na summit jen s tím, že naším cílem je zablokovat jednoho politika, je strašně málo. Západní média psala, že střední Evropa má sílu na to věci zablokovat, ale nemá sílu na to něco vybudovat. A to je velmi důležité, protože to je nálepka, kterou bychom samozřejmě nechtěli mít,“ varoval Petr Janyška.