Milan Rastislav Štefánik. Výběr z knihy Ekvádorský zápisník. Připravil Patrik Oriešek
Účinkují Oľga Solárová, Vladimír Minarovič.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2009 (min.). Repríza 2. 5. 2019 (SRo Rádio Pyramída).
Milan Rastislav Štefánik. Výběr z knihy Ekvádorský zápisník. Připravil Patrik Oriešek
Účinkují Oľga Solárová, Vladimír Minarovič.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2009 (min.). Repríza 2. 5. 2019 (SRo Rádio Pyramída).
Štefan Štvrtecký. Pásmo o životě a díle M. R. Štefánika. Režie Silvia Letková.
Účinkují Ján Chovanec, Dionýz Hirko, Hana Rendeková, Vladimír Minarovič.
Připravil Československý rozhlas v roce 1969 (57 min.). Repríza 2. 5. 2019 (SRo Rádio Pyramída).
Margita Ivaničková. Pásmo o stavbě repliky Štefánikova letadla Caproni.
Účinkují Peter Štrelinger, Peter Sklár, Ján Valentík, Mária Schlosserová, Alfréd Swan. Hovoří Ján Opatovský, Ján Marek a Jiří Jánský.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2002 (30 min.). Repríza 2. 5. 2019 (SRo Rádio Pyramída); 5. – 11. 4. 2022 (SRo 8 Rádio Litera).
Pozn.: Onedlho dávame do pozornosti umelecko-publicistické pásmo, ktoré je venované zaujímavej iniciatíve skupiny odborníkov Leteckých opravovní v Trenčíne. Tí sa rozhodli zostrojiť duplikát talianskeho lietadla Caproni, na ktorom 4. mája 1919 tragicky zahynul Milan Rastislav Štefánik. Rozprávanie Jána Opatovského, Jána Mareka a Jiřího Jánského nám odhaľuje detaily, ale i problémy tejto rekonštrukcie. (anotace)
Dumitru Crudu představuje své texty na Měsíci autorského čtení. Rozhovor připravila Markéta Kaňková.
Natočeno 2019. Premiéra 8. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 8 min).
Lit.: Kaňková, Markéta: Vnitřní svět člověka je jediná relevantní realita. Dumitru Crudu představuje své texty na Měsíci autorského čtení. In web ČRo 3 Vltava, 8. červenec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Zajímá mě subjektivní vidění a prožívání věcí, protože to je skutečná realita,“ říká v rozhovoru pro vltavskou Mozaiku moldavský básník, prozaik, dramatik a publicista Dumitru Crudu. Přestože vystudoval žurnalistiku a filologii, jeho hlavní životní náplní se nakonec stala literatura.
Napsal několik nekonvenčních básnických sbírek a dramatických textů, jeho doménou je ale próza: románový debut „Jatka v Gruzii“ svou syrovostí a vypjatou erotičností připomíná tvorbu postmodernisty Chucka Palahniuka, sbírka povídek „Lidé z Kišiněva“ zase přibližuje napjaté ovzduší kolem zfalšovaných parlamentních voleb v roce 2009. Moldavská metropole je také dějištěm většiny textů v povídkových knihách „Pozdravujte Trockého“ a „Smrt veverky“.
Catalin Dorian Florescu byl hostem Měsíce autorského čtení. Rozhovor připravila Markéta Kaňková.
Natočeno 2019. Premiéra 10. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 8 min.).
Lit.: Kaňková, Markéta: Nejdůležitější ze všeho je vztah mezi já a ty. Catalin Dorian Florescu byl hostem Měsíce autorského čtení. In web ČRo 3 Vltava, 10. červenec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když mu bylo patnáct, emigroval Catalin Dorian Florescu s rodiči z rodného Temešváru do Švýcarska. Na curyšské univerzitě vystudoval psychologii a psychopatologii a šest let pracoval v oblasti léčby drogových závislostí. Ve čtyřiatřiceti debutoval románem Čas zázraků, který ho vynesl na rumunské literární nebe.
Mezinárodní uznání ale přišlo až s románem Jákob se odhodlá milovat, v němž líčí osudy přistěhovalců v rumunském Banátu. Téma lidské bytosti, jež hledá místo, kde lze důstojně a bezpečně žít, ale není jen tématem této knihy, je ústředním tématem celé autorovy tvorby.
Připravil Martin Poštulka.
Natočeno 2019. Premiéra 10. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.; 44 min.).
Lit.: Poštulka, Martin: Devadesátky. Skate je ve filmovém debutu Jonaha Hilla štítem proti starostem dospívání. In web ČRo 3 Vltava, 10. červenec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Snímek Devadesátky vyprávějící o divokém dospívání je neučesanou, nostalgickou pohlednicí z konce milénia.
Jakkoliv jsem měl pocit, že téma skateboardingu pro filmové médium vyčerpalo roku 2005 svobodou a revoltou provoněné mapování počátků tohoto fenoménu jménem Legendy z Dogtownu, poslední rok mě vyvedl z omylu. Skejťácké filmy byly všude a jejich tematický rozsah přesahoval za hranice oblíbeného sportu a volnočasové aktivity. Tuzemský dokument King Skate byl energickým nahlédnutím na skateboarding během normalizace. Na Febiofestu byl k vidění exkurz do ženské party jménem Skate Kitchen, Jeden svět zase nabídnul na Oscara nominovaný dokument Minding the Gap. Mezi posledními dvěma zmíněnými projekty se pohybuje další snímek blížící se do českých kin, ve kterém hraje skateboard důležitou úlohu. Devadesátky, režijní debut herce Jonaha Hilla. (more…)
Lucie Šavlíková. Kompletní audiokniha. Hudba Jan Šikl. Režie Zuzana Burianová. Zvuk Pavel Štěpánek. Ilustrace Ilona Komárková. Design obalu pro CD Jan Mottl. Odpovědná redaktorka Tereza Melicharová.
Čte Ondřej Rychlý.
Natočeno 2019. Vydalo Tympanum 19. 7. 2019 (1 CD MP3, celková délka 2 hod 21 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Co se skrývá v dutině pod pařezem?
Prázdniny v lesní chaloupce tety Pravoslavy je to nejlepší, co mohlo Honzu Melese potkat. Teta má sice podivný účes a špatně vidí, ale zato si dává k snídani žužu a vůbec se netrápí pravopisem. A co víc, není jediná, s kým je v lese zábava! Jednoho dne se Honzík proboří nohou do dutiny skryté pod pařezem a objeví tam podivuhodný svět a kamarády, které by ve městě těžko hledal. A to ještě netuší, že to největší překvapení ho teprve čeká… (more…)
Připravil Jan Kaliba.
Natočeno 2019. Premiéra 8. – 12. 7. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h).
Obsah: 1. V Bostonu se připravují na globální oteplování. Budují hráze proti záplavám – 2. Krize klimatu? 8 z 20 nejúčinnějších řešení se týká jídla a zemědělství – 3. Jez vegansky, zachráníš planetu. V americkém Berkeley zavádějí veganské pondělky
Lit.: Kaliba, Jan: SERIÁL. Spojené státy klimatické. In web ČRo 1 Radiožurnál, 10. červenec 2019 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.:
Klimatická krize je jedním z těch témat, která zásadně rozdělují Ameriku. Řadu Američanů klimatické hrozby víc a víc zneklidňují a města se připravují na to, jak následkům globálního oteplování čelit. Na co se přesně připravují a jak? Poslouchejte tento týden Ranní Radiožurnál. (more…)
Zuzana Fuksová. Glosa o tom, že i na mužská těla má společnost absurdní požadavky.
Natočeno 2019. Premiéra 9. 7. 2019 (ČRo Rádio Wave, 4 min.).
Lit.: Fuksová, Zuzana: I muži mají nárok vnímat svá těla pozitivně. Proč je pořád škatulkujeme podle výšky? In web ČRo Radio Wave, 9. červenec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ani v mediálním mainstreamu už díky bohu není tajemstvím, že se ženy od útlého věku potýkají s nerealistickým ideálem krásy. Buď hubená, měj řasy otočené nahoru, hrudník, pas a boky 90-60-90… A zde by bylo možné dlouho pokračovat. Zvlášť u nás se však málokdy mluví o tom, že i muži často zažívají frustraci a negativní pocity spojené s nároky okolí na jejich těla.
Muži mohou mít problémy s váhou, ustupujícími vlasy či hrbolatou pletí, vlastní komplex si dosaďte dle libosti. Kromě toho je ale jedna oblast, která je neměnná a ve které jsou na rozdíl od žen šikanováni výrazně více – podprůměrná výška. Malí nebo nestandardně formovaní muži tu byli vždycky, dosud ale nikdy neměli moc vlivných ambasadorů. Mezi jinými to zkusil změnit i americký komik Jaboukie Young-White, který na Twitteru začal hájit čest mužů s těžištěm blíže k zemi a minulé léto napsal, že „malí králové (short kings) jsou nepřátelé tělesné negativity a já je budu vždy hrdě bránit“. (more…)
. Glosa.
Natočeno 2019. Premiéra 8. 7. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Glosa Plus.
Lit.: Neff, Ondřej: Ondřej Neff: Vinnetou na indexu? In web ČRo Plus, 8. červenec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hodně jsem brečel, bylo mi 10, 11 let, když Poslední výstřel skolil rudého gentlemana Vinnetoua. Knihu jsem pak zaklapl, bylo to dnes klasické vydání s ilustracemi Zdeňka Buriana.
Zaklapl a už nikdy neotevřel a na film téhož jména jsem taky nešel. Svého Vinnetoua chci mít nesmrtelného. Teď ale, jak to tak vypadá, hrozí Vinnetouovi poslední výstřel z winchestrovek politicko-korektních aktivistů. Naposledy je vydráždil westernový festival v německém městě Elspe. Jak to tam vypadá, si dovedeme snadno představit.
Popudilo to kupříkladu profesorku Banerjeeovou, která to vidí jako koloniální gesto, které zkresluje kulturní identitu skutečných indiánů. A že prý by Němci byli dotčeni, kdyby někde v Africe byl festival, na kterém by se prezentovali v kožených kalhotách, jak pojídají kyselé zelí. (more…)
Powered by WordPress