Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

3. 5. 2019

V Patagonii bych chtěl dělat pošťáka (2019)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 11:50

Josef Kroutvor. Z rukopisných veršů básníka, historika umění a esejisty připravil Miloš Doležal. Jazzové skladby vybral Ondřej Gášek. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Hanuš Bor.

Natočeno 2019. Premiéra 5. 5. 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:03 h.; 42 min) v cyklu Souzvuk.

Milada Horáková – Justiční vražda (2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:46

Miroslav Ivanov. Kompletní audiokniha. Režie Olga Walló.

Čte Jitka Smutná a Martin Zahálka.

Natočeno 2019. Vydalo Nakladatelství XYZ v roce 2019 (2 CD; celková délka 14 hod. 34 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Proces s Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy začal 31. května 1950. Jak ukazují nedávné studie, Horáková byla zabita zvláště brutálním způsobem, když ji nechali několik minut dusit se s provazem okolo krku. Příčiny, průběh, pozadí a důsledky tohoto politicky narežírovaného procesu na základě archivních dokumentů vylíčil a přiblížil spisovatel literatury faktu dr. Miroslav Ivanov a je otřesným svědectvím o atmosféře padesátých let.   (anotace)

Lit.: Kamberský, Jakub: Život a smrt skutečné hrdinky. In web Naposlech.cz, 3. 5. 2019 (recenze). – Cit.: Osud Milady Horákové, pozoruhodné vlastenky, ženy s rozvinutým sociálním cítěním a silným charakterem, se už předloni pokusil širší veřejnosti přiblížit film Milada. V audioknižním světě se posluchači mohli, díky vydavatelství Bookmedia, seznámit s Dopisy z cely smrti, které Horáková psala svým blízkým. O vysoké úrovni nahrávky jistě svědčí fakt, že herečka Taťjana Medvecká byla za svůj výkon v této audioknize oceněna jako nejlepší interpretka roku 2018. Nyní pod hlavičkou Nakladatelství XYZ vychází zvuková podoba knihy Milada Horáková: justiční vražda.

V rozsáhlém textu, poprvé vydaném už roku 1991, přibližuje jeho autor, novinář Miroslav Ivanov, životní osudy Milady Horákové komplexně. Ukazuje její odhodlání ať v pracovním nasazení, či v koncentračním táboře v Terezíně, kde byla za druhé světové války vězněna. Největší důraz ale samozřejmě klade na osudný monstr proces z roku 1950. Pracuje s mnoha citacemi ze soudních síní, výslechů, z dobových článků, ale i s řadou svědectví přeživších pamětníků.Adaptovat podobně dokumentární text do zvukové podoby a zároveň nezasypat posluchače na ploše čtrnácti a půl hodiny daty, svědectvími a poznámkami, nebyl jistě snadný úkol. Zkušená dabingová režisérka Olga Walló a její souputník, zvukař Jiří Götz, si s realizací poradili skutečně se ctí a zasluhují uznání. Byť je práce na audioknize od té dabingové odlišná, oba své zkušenosti s prací s hlasem a se zvukem mohli bezezbytku uplatnit. Zejména právě v této nahrávce, která je pojata jako jakýsi audiodokument. (more…)

Čas básně, čas hlasu (1991)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:42

Nad různými nahrávkami Máchova Máje besedují redaktor Rudolf Matys, režisér Josef Melč a literární teoretik Karel Mráz. Z archivu vybrala a uvádí Jarmila Konrádová.

Natočeno 1991. Obnovená premiéra 5. 5. 2019 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h) v cyklu Repete.

100 x TGM (2018, 2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:36

CoverPavel Kosatík. Režie Izabela Schenková.

Osoby a obsazení: muž (Petr Čtvrtníček), žena (Dana Černá).

Natočeno 2018. Vydal Radioservis, květen 2019 (1 CD MP3).

Pozn.:  100 moudrých i vtipných, slavných i neznámých, ale vždy zajímavých výroků T. G. Masaryka, které mohou být užitečné a posloužit k zamyšlení i v současnosti. Malá čítanka Masarykových výroků s komentářem a výkladem, která TGM přibližuje dnešním čtenářům. (anotace)

Host Radiožurnálu – Pražský maraton (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:30

Auta se zastaví, lidé se rozběhnou a my budeme při tom. Jak prožívají maraton prof. Jan Pirk nebo atletka Eva Vrabcová-Nývltová? Jak fungují a pracují vodiči nevidomých běžců řekne Jiří Fix a Igor Murko přidá informace o středoškolské maratonské štafetě. Z pražského maratonu se přihlásí moderátorka Patricie Strouhalová.

Natočeno 2019. Premiéra 5. 5. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h).

Sny – Dva sny z mládí malíře Marca Chagalla (2019?)

Filed under: Povídky — Premek @ 11:21

Slova ze sna a do snů. Překlad Jakub Volný. Připravil Rudolf Matys.

Natočeno 2019 (?). Premiéra (?) 5. 5. 2019 (%CRo 3 Vltava, 0:00 h).

Hovory Plus – Augustín Uváčik (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:18

Hostem Hovorů je Augustín Uváčik, který je včelařem od svého raného mládí. Před lety začal propagovat střešní včelaření, dnes je pokládán za nejaktivnějšího a nejvýznamnějšího střešního včelaře ve světě. Tato včelstva chodí zakládat nejen do evropských zemí, ale i do Ameriky. Připravila Tatiana Čabáková.

Natočeno 2019. Premiéra 4. 5. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h).

Osudové ženy – Claire Becková-Loosová (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:14

91. díl cyklu Osudové ženy. Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Milena Štráfeldová. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek, hudebně spolupracoval Antonín Schindler. Dramaturgie Ivana Chmel Denčevová. Zvuková spolupráce Jiří Pochvalovský.  Režie Michal Bureš.

Účinkují Jiří Čapka, Václav Vašák, Kamila Trnková, Tereza Vilišová. Hostem je plzeňský publicista David Růžička.

Natočeno 2019. Premiéra 4. 5. 2019 (ČRo 2 Praha, 18:30 h). Repríza 12. 5. 2019 (ČRo Plus, 13:34 h.); 17. 2. 2024 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Lit.: Duchková, Anna – Štráfeldová, Milena: Talent ve stínu velkého architekta. Osudové ženy: Claire Becková-Loosová. In web ČRo 2 Praha, 4. květen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Třetí manželka o 34 let staršího architekta Adolfa Loose. Bilingvní spisovatelka, nadějná fotografka. Manželovi vzdorovala, ve svých pamětech mu ale vystavěla pomník.

Claire Becková se narodila roku 1904 v Plzni do dobře situované měšťanské rodiny obchodníka Otto Becka. Adolf Loos byl už v době jejího dětství respektovaným architektem. Také proto si ho najal i otec Claire.

Když mezi Loosem a Claire přeskočila jiskra, bylo jí 24 a jemu 58 let. Její rodiče se sňatkem nesouhlasili. Nadaný umělec měl komplikovanou osobnost: někdy oslnivý společník sršící vtipem, jindy stárnoucí muž, stižený silnou nedoslýchavostí jako následek vyléčené syfilidy. Claire si ale nedala říct.

Lesk i bída manželství s velikánem

Doma brzy plnila i roli Loosovy sekretářky. Žili bohatý společenský život, hodně cestovali, aby získali nové investory pro Loosovy projekty. Neúspěšně. Finanční situace rodiny brzy nebyla nijak radostná a manželství se po čtyřech letech rozpadlo.

Podle Loose byla na vině nevěra Claire. V rozvodovém řízení ale impulzivní a často zatrpklý a nerudný architek vzal vinu na sebe a Claire se naoplátku vzdala výživného. Loos později prodělal několik mozkových příhod a ke konci života nikoho nepoznával. Zemřel bezmocný a osamělý.

Z výstavy o manželce slavného Adolfa Looseho s názvem Klára Becková-Loosová, svědkyně jedné epochy v plzeňské Staré synagoze

Zmařený talent

Claire se mezitím pokoušela v Praze uplatnit jako fotografka. Pocházela ale z židovské rodiny a nastupující nacismus pro ni a její blízké znamenal fatální hrozbu. Usilovala proto o vycestování do Jižní Ameriky, ale z Evropy se jí odjet nepodařilo.

Na začátku 40. let byla i s matkou internována v Terezíně. Odtud byla transportem převezena do lotyšské Rigy, kde byla v lednu 1942 ve věku 37 let zavražděna. Z její rodiny válku nepřežil téměř nikdo.

Díky Claire se můžeme seznámit s Loosem intimněji než ze záznamu znalců, historiků i z jeho vlastních zápisků. Během společného života Claire slýchala jeho projevy citu, jeho opovržení, aforismy i příběhy. Měla stejně jako Loos báječný smysl pro humor. Svými vzpomínkami se jí povedlo Loose oživit. historička umění Carrie Patersonová, z doslovu ke Claiřině vzpomínkové knize Adolf Loos – Privátní portrét


Nová divočina (2019)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 11:13

Jonáš Zbořil. Nové básně mladého českého autora z jeho rukopisu vybrala Klára Fleyberková. Režie Josef Kačmarčík.

Recitují Jonáš Zbořil a Petr Konáš.

Natočeno 2019. Premiéra 4. 5. 2019 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.; 14 min) v cyklu Svět poezie.

Lit.: Fleyberková, Klára: Jonáš Zbořil: Nová divočina. In web ČRo 3 Vltava, 11. březen 2020 (článek). – Cit.:  (…) Co když je tento svět blízko svému zániku? A co se vlastně bude dít, až tu nebudeme? V nakladatelství Host právě vychází kniha o věcech, které jsou nám denně na očích a kterých si přesto nikdo nevšímá. Nové básně pro vltavský Svět poezie už před časem z rukopisu četl sám autor, mladý český básník a rozhlasový redaktor Jonáš Zbořil. (…)

Jonáš Zbořil je na vlnách rozhlasu jako doma. Už roky totiž působí na Radiu Wave. Stejně doma je ale také na poli poezie. Časopisecky poprvé publikoval v roce 2007 v Divokém víně, později se jeho texty objevily například v Hostu, v Almanachu Wagon, Psím víně, Tvaru, nebo v antologii Nejlepší české básně 2009.

V roce 2013 pak vydal sbírku Podolí, za kterou získal nominaci na cenu Dilia Litera pro objev roku. A k vydání právě teď chystá básně úplně nové. Z rukopisu nazvaného Nová divočina pochází texty, které čte sám autor v pořadu Svět poezie.

Universum – Majálesy od studentů pro studenty (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:51

Poslechněte si, jak by měl vypadat majáles podle představ studentských organizátorů. Připravila Eva Svobodová.

Hovoří Adéla Marková ze Studentského majálesu a Kateřina Bednářová z Lesamáje.

Natočeno 2019. Premiéra 30. 4. 2019 (ČRo Rádio Wave, 22 min.).

Lit.: Svobodová, Eva: „Chceme majálesy od studentů pro studenty. Ne další hudební festival,“ říkají jejich organizátorky. In web ČRo Radio Wave, 30. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Pražský majáles se v průběhu let stal spíš obřím hudebním festivalem než autentickou studentskou oslavou. Studenti UK i dalších univerzit proto už před několika lety začali znovu zespodu organizovat majálesy v původním duchu. Jak by měly studentské oslavy vypadat a jaký je obecně jejich smysl? O tom v Universu mluvily Adéla Marková ze Studentského majálesu, který letos proběhne v kampusu v Hybernské, a Kateřina Bednářová z Lesamáje, majálesu studentů v dejvickém kampusu.

Letos se v Praze konají dva majálesy pořádané přímo studenty. Už v úterý 30. dubna proběhne Lesamáj v univerzitní čtvrti v Dejvicích a ve středu 1. května pak vypukne sedmý ročník Studentského majálesu v kampusu UK v Hybernské ulici. Podle Adély Markové byly jedním z hlavních impulzů pro vznik Studentského majálesu a odtržení od letenského Pražského majálesu protivládní protesty v roce 2012, při kterých si studenti uvědomili, že nemají příliš prostoru pro vyjádření a sebeprezentaci. (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress