Evropou se šíří vlna žádostí na vyplacení válečných reparací od Německa. Naposledy schválilo příslušnou rezoluci Řecko. Odškodnění za události druhé světové války žádá po Berlínu i Polsko, podobné hlasy se ozývají i z Česka, Maďarska, Itálie nebo Srbska. Jsou válečné reparace uzavřenou záležitostí, jak tvrdí Berlín? Ptá se Tomáš Pavlíček.
Hovoří politolog a ekonom Petr Robejšek a politolog s řeckými kořeny Thomas Kulidakis.
Natočeno 2019. Premiéra 7. 5. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: Pavlíček, Tomáš – Erhart, Michael: Německo už dnes má na zaplacení reparací, Řecko na ně má nárok, tvrdí Kulidakis. Pravdu má silnější, reaguje Robejšek. In web ČRo Plus, 7. květen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Více než 70 let po konci druhé světové války se Evropou šíří vlna žádostí o vyplacení válečných reparací. Odškodnění po Německu žádá Polsko a podobné hlasy se ozývají i z České republiky, Maďarska, Itálie nebo Srbska. A nejnověji schválilo příslušnou rezoluci Řecko.
„Řecko má na reparace přinejmenším morální nárok. Jestliže Německo tu zemi zdecimovalo, mělo by reparace uhradit,“ míní politolog a komentátor Českého rozhlasu Plus Thomas Kulidakis.
Připomíná, že Německo si hned na počátku okupace země na řecké centrální bance vynutilo bezúročnou půjčku, která v přepočtu na dnešní peníze byla ve výši 11 miliard eur. Celkem v Řecku za války zahynulo 400 tisíc lidí, z toho desetina jen v Athénách v důsledku hladomoru. Vyvražděno bylo i 80 % řeckých Židů.
Simon Mawer. Kompletní audiokniha. Konec našich nadějných vyhlídek očima cizinců. Překlad Lukáš Novák. Režie Jitka Škápíková.