Host Eva Kesslová, ředitelka orchestru BERG. Proč se stala manažerkou souboru soudobé vážné hudby? Dá se srovnat postavení podobných těles u nás a v západním světě? Jak se zrodil nápad koncertů během pravidelné zkoušky sirén? Moderuje Vasil Fridrich.
Natočeno 2019. Premiéra 28. 5. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Barevné, smyslové a členité zvukové obrazy vypráví o různých podobách mezilidské lásky. Autor a zvukový mistr Jan Komárek. Dramaturgie Viola Ježková.
Natočeno v květnu 2019. Premiéra 30. 5. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Radiodokument. Repríza 1. 4. 2021 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Radiodokument.
Lit.: Komárek, Jan: První lásky. Dokumentární kompozice z fragmentů vzpomínek, představ, zvuků a hudby na téma láska. In web ČRo 3 Vltava, 30. květen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Téma „láska” je podivuhodné a neuchopitelné, protože nemá začátek ani konec. Je to něco jako kyslík… je všude, proplétá se lží a nenávistí, ukrývá se v hlubokém lese pod kamenem, hluboko v srdci, je stále kolem nás, ale ne pokaždé ji dokážeme vidět… cítit.
Zmatek v duši, žaludek v mozku a naopak… srdce mlátí a chce ven… hlava je mimo svět… svět je mimo hlavu… a tam na konci trychtýře, který se točí jak vrtule v turbulenci, se na obláčku vznáší, světélkuje a usmívá milovaný obličej milované bytosti. Vše ostatní je sekundární, nezajímavé, bezbarvé, šedivé. Tou bytostí nyní žijeme, ta naplňuje k prasknutí balonek našeho bytí… ano, občas i praskneme… Ale není to Pánbůch, není to nejvyšší Archanděl… ačkoli, vlastně ano… Láska, touha a vášeň jsou ty nejnebezpečnější zbraně zkázy, rozdrtí atomovou elektrárnu, otočí tok řeky, vysuší moře a překonají snad i smrt… (more…)
Natočeno 2019. Premiéra 27. 5. 2019 (ČRo Rádio Wave, 16 min.).
Lit.: Trhoň, Ondřej: „Bez nové geopolitiky bude klimatická krize pokračovat. Nemáme čas,“ říká filozof Yuk Hui. In web ČRo Radio Wave, 27. květen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když mluvíte s Yukem Huiem, musíte dávat pozor na každé slovo. V jeho práci se prolíná umělá inteligence, konfuciánství, matematika i metafyzika. Ale věnovat pozornost jednomu z nejvýraznějších filozofů dneška se vyplatí. Když totiž Hui volá po překonání jednostranného pohledu na technologie, není za tím nic menšího než snaha lidstvo zachránit od klimatické katastrofy.
Yuk Hui je filozof, učitel na Univerzitě v Lüneburgu a China Academy of Art. Věnuje se filozofii technologie, vztahu techniky a přírody, mediální teorii. Jeho poslední kniha Recursivity and Contingency vyšla tento rok. Hui v ní rozebírá vztah mezi nahodilostí přírodních zákonů a rozvojem kybernetiky.
Hostem Hovorů je jaderný chemik, houslista a primáš souboru Gaudeamus Milan Buňata. Podle něj mají umění a technické obory hodně společného, protože umění je hodně logické a je svázáno s přírodními a s matematickými zákony. Moderuje Markéta Ševčíková.
Natočeno 2019. Premiéra 28. 5. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Herečka Nela Boudová měla o svém budoucím povolání jasno už od dětských let. Měla talent i štěstí a tak se jí sen splnil. Jaká je její v pořadí už třetí dětská knížka? A jak se jí hraje v představení Ve smyčce v Divadle v Řeznické? Dozvíte se dnes v Blízkých setkáních na Dvojce. K poslechu rozhovoru vás zve Stáňa Lekešová.
Natočeno 2019. Premiéra 29. 5. 2019 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).
O integraci dětí, které odcházejí z dětských domovů, budeme mluvit s Klárou Chábovou, předsedkyní neziskové organizace Mimo domov. O své zkušenosti z přechodu z ústavní péče do života poví Olga Mistrová. Moderuje Zuzana Burešová.
Natočeno 2019. Premiéra 28. 5. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h).
Jak se vyrovnat s postupným narušováním výsadní pozice západního světa? Poslechněte si rozhovor s temným filozofem Nickem Landem. Připravil Ondřej Trhoň.
Natočeno 2019. Premiéra 1. 4. 2019 (ČRo Rádio Wave, 21 min.).
Lit.: Trhoň, Ondřej: „Lidé zoufale hledají odpovědi na automatizovanou budoucnost,“ říká temný filozof Nick Land. In web ČRo Radio Wave, 1. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vliv filozofa Nicka Landa na současnou intelektuální scénu je nedocenitelný. V jeho práci se potkává H. P. Lovecraft a vize světa ovládaného umělou inteligencí. Jak se dívá na prudký rozvoj umělé inteligence, který sám v 90. letech předpověděl? V rozhovoru Land analyzuje tříštící se dosavadní světový řád a mluví o propojení politiky a fikce.
Nick Land (*1962) je anglický filozof a spisovatel, který se věnuje hororu nebo kybernetické kultuře. V 90. letech založil výzkumnou skupinu Cybernetic Culture Research Unit, bývá považován za praotce akceleracionismu. Sborník jeho textů Fanged Noumena vyšel v roce 2011 v nakladatelství Urbanomic. Soustavně bloguje, aktuálně dokončuje knihu o bitcoinu. Trvale žije v Číně.
Jacob Grimm a Wilhelm Grimm. Výbor pohádek. Hudba Ernst-Peter Hoyer, řídí Siegfried Enders. Režie Brigitte Wicht.
Natočeno v NDR v roce 1968. Vydala Litera v roce 1968 (1 LP, LITERA ‎- 8 60 072, mono).
Obsah:
A1 Die Bremer Stadtmusikanten
Osoby a obsazení: vypravěč (Egon Wander), první loupežník (Günther Polensen) , třetí loupežník (Heinz Scholz), osel (Erik S. Klein), kohout (Harald Grünert), hospodyně (Elfriede Née), pes (Walter Richter-Reinick), kocour (Robert Assmann), kuchtička (Ingeborg Chrobock), mlynář (Rudolf Christoph), mlynářský pomocník (Hans-Edgar Stecher), druhý loupežník (Heinz W. Pätzold). (more…)
Apolena Rychlíková. Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 28. 5. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Padne černý Petr na důchodce, nemocné, rodiče nebo děti? Babišova vláda pohrdá péčí. In web ČRo Plus, 28. květen 2019 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Až o 70 procent se mají pro příští rok snížit vládní výdaje na sociální práce realizované obcemi.
A prý bude ještě hůř: stát plánuje na péči v obcích dál šetřit, významně třeba na Orgánech sociálně právní ochrany dětí (ODPOD), který je už dnes těžce přetížený, a to ačkoliv jeho zaměstnankyně a zaměstnanci živoří za směšné mzdy.
Plánované škrty ale ohrožují celý systém celorepublikové péče, který dnes obhospodařuje tisíce lidí. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová zatím vůbec neví, jak k problému přistoupit. Nejde totiž jen za ní: hlavní slovo má Andrej Babiš a Alena Schillerová, kteří se skrz omezování výdajů na péči vydávají do tvrdého boje proti své vnitrovládní konkurentce. (more…)
Čte Tereza Dočkalová, Martin Pechlát.
Natočeno 209. Vydalo Motto 16. 5. 2019 (1 CD MP3, EAN 8594050427426, celková délka 8 hodin, 8 minut).
Pozn.: „Ona se ztratila, on šel dál, ale zůstala spousta tajemství. Až doteď.“
Byli mladí a zamilovaní. Na dovolené ve Francii zastavili u benzinové pumpy a Finn si odskočil. Když se vrátil, byla Layla pryč a už ji nikdy neviděl. Aspoň tak vypovídal na policii. O mnoho let později se Finn zasnoubil s Laylinou sestrou Ellen. Jenže najednou zavolala policie, že někdo Laylu spatřil. Začaly se objevovat dávno ztracené věci z její minulosti, tajné zprávy, různé stopy a varování. Co neznámý chce a kolik toho ví? (anotace)
Lit.: Tománková, Alena: Matrjošky a tajemné zmizení. In web Naposlech.cz, 13. 6. 2019 (recenze). – Cit.: Mladý pár se vrací z dovolené ve Francii, zastaví na odpočívadle u dálnice a zatímco muž odnáší odpadky, jeho partnerka beze stopy zmizí. Policie nikdy neobjeví jakoukoli stopu, natož pak tělo. Nyní, po dvanácti letech nejistoty, se onen nešťastník hodlá oženit se sestrou své dávno zmizelé a za mrtvou prohlášené přítelkyně. Odkud a proč právě teď se začínají objevovat malé matrjošky, které jasně ukazují, že dívka možná není mrtvá?
Posluchači audioknihy však oproti čtenářům přijdou o jedno překvapení: na obálce je totiž v první řadě uvedeno jméno Terezy Dočkalové, a tak je už od samého počátku jasné, že i v tomto díle promluví ženský hlas. Bude to však zmizelá Layla, nebo její o poznání nudnější sestra Ellen?
Tím, kdo posluchače do příběhu uvádí, je však Finn a jeho dvanáct let stará výpověď na francouzské policii. Hlas mu propůjčil herec Martin Pechlát, jehož audioknižní zkušenosti lze zatím spočítat na prstech jedné ruky. Dá se z nich však soudit, že by jeho interpretační výkon v audioknize Přiveď mě zpátky mohl být při důslednějším režijním vedení jistější. Takto Pechlátovu občasnou hyperkorektní výslovnost střídají méně důsledně načtené pasáže, autorčiny dlouhé věty občas nezvládá učíst na jeden zátah a působí tak poněkud dýchavičně. Ne všude je tento způsob projevu na závadu – například pasážím, kdy posluchač přemýšlí o příčetnosti vypravěče, dodává jakýsi punc autenticity. Nedomnívám se však, že se v tomto případě jednalo o režisérský záměr.
Mimochodem, jméno režiséra Miloše Vrány není na obalu audioknihy přímo uvedeno a je třeba ho vytušit či vyhledat v rejstříkovém záznamu společnosti ArtCrow Production.
Oproti tomu u Terezy Dočkalové si troufám tvrdit, že se s každou natočenou audioknihou zlepšuje. V tomto díle se místy blíží k výkonu Jany Strykové ve Zmizelé, kterou Přiveď mě zpátky připomíná právě svou základní myšlenkou, i když hloubkou propracovanosti psychologie postav a množstvím dějových zvratů jí toto dílo nemůže konkurovat. Dočkalová má podobně jako Stryková lehce chraplavý hlas, a tak její výběr pro tuto konkrétní roli rozhodně nebyl šlápnutím vedle – obě protagonistky si archetypálně odpovídají.
Audiokniha Přiveď mě zpátky má pomalejší tempo a příliš s ním nepracuje ve prospěch akčních scén. Dramatickým situacím tak musí dopomoct hudba mezi kapitolami. Ty jsou zejména ve střední části knihy poměrně krátké, znělky však nepůsobí repetitivně, a tak jejich výskyt po méně než dvou minutách není rušivý.
I přes několik nedostatků byla pro mě audiokniha Přiveď mě zpátky zatím jedním z nejsilnějších zážitků letošního roku, alespoň v žánru psychothrillerů. Jen málokterý z těch, které přišly po Zmizelé, měl takto mrazivou atmosféru.
Powered by WordPress