Hostem je nově jmenovaný ředitel CzechTourism Jan Herget. Na jaké turisty se zaměří agentura CzechTourism s novým vedením? Bude navazovat na plány a praxi dosavadní ředitelky? A jak ovlivňuje fungování agentury probíhající policejní vyšetřování? Moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2019. Premiéra 19. 3. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h).
Stát nabízí začínajícím zubařům skoro čtvrt milionu ročně na rozjezd ordinace. Jsou ale kraje, kde o tuhle dotaci zatím neprojevil zájem ani jeden lékař. Proč to tak je? Je dotační program správně nastaven? A je zubařů opravdu málo? Odpovědi hledá Zaostřeno. Připravil Michal Trnka.
Natočeno 2019. Premiéra 19. 3. 2019 (ČRo Plus, 14:33 h).
Poslanec hnutí ANO a bývalý hokejový brankář Milan Hnilička je hostem Interview Plus. Sportovní agendu od ministerstva školství převezme nová Národní sportovní agentura. Zástupci sportovních svazů tento krok vesměs vítají. Kritici se ale obávají, že peníze půjdou jen na vrcholový sport a nezbude na rekreační sportování běžných lidí. Kdo si tedy polepší? A kdo bude o penězích rozhodovat? Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2019. Premiéra 19. 3. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Bumba, Jan – Luptáková, Věra: Kolik veřejných peněz dnes teče do sportu? To se neví, odpovídá Milan Hnilička (za ANO). In web ČRo Plus, 19. březen 2019 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Už brzy by měla vzniknout nová Národní sportovní agentura, která by si ze všech rezortů „vyzobala“ agendy spojené se sportem. O vládním zmocněnci pro sport, poslanci za hnutí ANO a bývalém hokejovém brankáři Milanu Hniličkovi, se už spekuluje jako o budoucím šéfovi agentury.
„Vnímám, že se kolem vedení agentury vede spousta spekulací… Pokud se premiér a vláda rozhodnou, že bych to měl být já, tak se budu snažit… I o to, abych byl jedním z kandidátů. Ale že bych s tím počítal, to je silné slovo,“ řekl v Interview Plus Hnilička.
Bývalý hokejový brankář, který v reprezentaci sehrál 106 utkání, pak potvrdil, že se o vznik sportovní agentury snaží dlouho. „Je to hlavní důvod, proč jsem se rozhodl opustit sportovní svět a vrhnout se do politiky.“ Podle zatím neschválené novely zákona by předsedu měla jmenovat vláda, a to na návrh premiéra.
Může jím být osoba starší 30 let s nejméně pětiletými zkušenostmi v řídící funkci v oblasti sportu. Může zároveň vykonávat funkci poslance nebo senátora. Zřejmě i kvůli podobným paragrafům začala opozice novele říkat „Lex Hnilička“. Nemělo by přece jen proběhnout výběrové řízení?
„To byste se měli zeptat premiéra, nebo vlády,“ odpovídá Hnilička. Zájem by ale určitě měl, protože to prý bude náročná, ale skvělá práce. „Předseda agentury totiž může sport v ČR napravit, a ne tak, jak tomu bylo doposud,“ dodává. (more…)
Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze. Jako kluk byl zuřivý fotbalista a obrovský fanoušek Dukly. „Ve snu by mě nenapadlo, že budu ředitelem židovského muzea,“ říká dnes. Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2019. Premiéra 19. 3. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Tachecí, Barbora – Chvátalová, Kateřina: Co by dříve člověk od pultíku politiků nemohl slyšet, se stává přijatelným, komentuje Leo Pavlát výrok Klause ml. In web ČRo Plus, 19. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Novinář, spisovatel a diplomat Leo Pavlát se zapojil do činností Židovské obce v době tvrdé normalizace v 70. letech. Dnešní společnost je jiná, přesto obec stále čelí občasným útokům „U nás se averze proti židovské komunitě projevuje spíše verbálně, zejména na internetu,“ říká ředitel Židovského muzea v Praze.
„A především s ohledem na politiky a jejich vyjadřování. Netýká se to jen Židů, například mohu zmínit případ Miloslava Roznera a jeho výrok o Letech nebo nedávný příměr legislativního schvalování k rozhodování o složení transportů do koncentračních táborů Václava Klause mladšího. To, co by dříve člověk od pultíku politiků nemohl slyšet, se nyní stává přijatelným,“ komentuje novinář český antisemitismus a jeho náznaky.
Novinář, spisovatel, diplomat a první a současný ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát po válce vyrůstal s matkou, která jako jediná z rodiny přežila šoa – věznění v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau i dalších lágrech. Vystudoval fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy. Od konce 70. let se začal angažovat v neoficiálních strukturách kolem Židovské obce v Praze. V letech 1990-1994 působil na československém/českém velvyslanectví v Izraeli. Od roku 1994 je ředitelem Židovského muzea v Praze. Na téma antisemitismus a židovské tradice publikuje v novinách, vystupuje v rozhlase a televizi a přednáší na různých fórech. Je podruhé ženatý, má dcery Annu (1982) a Michaelu (1992). Hovoří francouzsky, hebrejsky, anglicky.
Pavlát mluví také o perzekuci Židů komunistickou mocí a o vztahu komunismu k semitské otázce.
„Komunisté považovali Židy za pátou kolonu uvnitř země, která kuje pikle. Měli pro to označení ‚sionismus‘. A i ze své zkušenosti, kterou jsem nabyl během výslechů na StB, vím, že někteří byli skutečně antisemité věřící v židovské spiknutí, židovskou moc a nitky, kterými Židé ovládají svět. To v tehdejším režimu skutečně bylo. Netvrdím, že u běžných členů KSČ. Ale ti, kteří stranu ideologicky formovali, a zcela jistě také StB, ti takový náhled měli.“
Současný ředitel pražského židovského muzea se začal zúčastňovat života v Židovské obci v 70. letech, jak bylo řečeno, a díky tomu se dostal ihned do hledáčku Státní bezpečnosti. Vše doma tajil.
„Mamince jsem nikdy o žádných potížích neřekl. Měla toho naloženo už dost, než abych ji ještě stresoval estébáky,“ dodává. Jeho matka zažila nacistickou genocidu Židů a jako jediná ze sedmnáctičlenné rodiny koncentrační tábor přežila.
Děti si nesou to, co dostanou od rodičů. Leo Pavlát
Vzrůstající nesnášenlivost k Židům v Evropě Pavlát potvrzuje. „Je mi líto, ale musím říct, že antisemitismus v Evropě je stále silnější. V zemích jako je Francie, Holandsko, Itálie, Belgie a Švédsko, tam se to děje bez jakýchkoli debat. U nás je židovská komunita malá a je malé i společenství muslimů, s nímž protižidovská averze v zahraničí souvisí,“ říká.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Leo Pavlát ještě vysvětlí, proč se místo medicíny rozhodl studovat žurnalistiku.
Evropští poslanci se za pár dní chystají hlasovat o reformě autorského práva na internetu. Měly by společnosti jako Google a Facebook v unijních zemích platit za sdílení obsahů? Jde ochránit autorská práva a současně neomezit svobodu internetu? Mluvit o tom bude Veronika Sedláčková.
Hovoří softwarový odborník, člen pirátské strany Marcel Kolaja a šéfredaktor serveru Info.cz Michal Půr.
Natočeno 2019. Premiéra 19. 3. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Natočila nové Manželské etudy a zdá se, že nemohla jinak. Hana Třeštíková je dcerou dokumentaristky Heleny Třeštíkové a jako taková vyrůstala obklopena příběhy. Jak se získávají manželské páry pro natáčení? A je manželství v dnešní době vlastně nosné téma pro dokument? Zeptá se moderátorka Lucie Výborná.
Natočeno 2019. Premiéra 19. 3. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h).
Milan Richter. Pásmo.
Natočeno 2019. Premiéra 21. 3. 2019 (SRo Rádio Devín, 20:00 h). Repríza 23. 3. 2019 (SRo Rádio Devín, 23:30 h).
Lit.: anonym: Poézia: Storočný lunapark Lawrenca Ferlinghettiho. Literatúra. In web Rádio Devín, 12. 3. 2019 (článek). – Cit.: (…) Pásmo Milana Richtera pod názvom Storočný lunapark približuje život a tvorbu veľkého severoamerického básnika Lawrenca Ferlinghettiho, ktorý sa 24. marca 2019 dožíva 100 rokov. Všetky Ferlinghettiho básne v tomto pásme preložil Milan Richter. Autor rozhlasového pásma si takto spomína na osobné stretnutie so slávnym spisovateľom :
Vo veľkej sále multifunkčnej budovy UGC sa konala verejná nahrávka pre írsky rozhlas. Pravdaže, s Ferlinghettim. Kým ho predstavovali, sedel v prvom rade, pár sedadiel odo mňa. Jeho bledomodré oči svietili v prítmí ako dva drobné, nečasu a nevďaku sveta vzdorujúce majáky. Sála bola znova plná. A Lawrence predniesol svoju pacifistickú, antibushovskú báseň Biely kôň.
Natočeno 2019. Premiéra 18. 3. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Pět let od anexe Krymu. In web ČRo Plus, 18. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ruský prezident Vladimir Putin navštívil Krymský poloostrov a především vojenský přístav Sevastopol. Děje se tak u příležitosti 5. výročí podepsání smlouvy o znovusjednocení Krymu s Ruskou federací.
Dva dny předtím, 16. března 2014, proběhlo za asistence ruských vojáků referendum, v němž se údajně více než 95 procent obyvatel poloostrova vyslovilo právě pro tento kremelský scénář.
Pondělní Putinova návštěva byla už předem inzerována jako vyloženě pracovní, nikoli jako nějaké okázalé oslavy. Tento formát byl údajně zvolen proto, aby se tak zdůraznilo, že Krym je už navěky ruský a život na něm běží zcela normálně. Je ovšem otázka, zda důvodem této skromnosti není fakt, že Rusko se na Krymu tak dalece nemá čím pochlubit.
Hned po anexi, k níž před pěti lety došlo, byla tato operace hodnocena jako mimořádně úspěšný projekt Vladimira Putina osobně a jeho nejbližšího okolí. Faktem je, že celé krymské dobrodružství vyvolalo výbuch všelidové euforie a že mantra „Krym je náš“ duněla po celé zemi. (more…)
Připravila a moderuje Mariana Jaremková.
Hovoří Zuzana Piussi.
Natočeno 2019. Premiéra 19. 3. 2019 (SRo Rádio Devín, 7.00 – 10.00 hod.).
Pozn.: Zuzana Piussi a Vít Janeček takmer sedem rokov pozorovali v Kremnici a jej okolí boj za ťažbu aj proti ťažbe, s občanmi, radnicou aj ťažobnými firmami. Sledovali snahy aktivistov zachrániť vzácne druhy rastlín aj zvierat a najmä zachrániť svoj domov. Hrozba ťažby tam stále nie je definitívne zažehnaná. Film Obliehanie mesta mal premiéru na Festivale dokumentárnych filmov o ľudských právach Jeden svět v Prahe, slovenská premiéra sa uskutoční v pondelok 25. marca v rámci programu festivalu Febiofest. Viac o dokumente porozpráva v dnešnom Rannom ladení (7.00 – 10.00 hod.) s Marianou Jaremkovou Zuzana Piussi.
Jaké cíle měly ženské katolické aktivistky na přelomu 19. a 20. století? Poslouchejte pořad s autorem knihy o katolických feministkách.
Hovoří Jiří Havelka.
Natočeno 2018. Premiéra 30. 12. 2018 (ČRo Rádio Wave, 42 min.).
Lit.: Škrob, Jan – Wagner, Petr – Čejka, Dominik – Rahimi, Fatima: Hergot!: Co dělaly české katolické feministky před sto lety? In web ČRo Radio Wave, 30. prosinec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Katolická církev a feminismus? V Čechách? A v devatenáctém století? Ano, je to možné. Jiří Havelka napsal knihu o katolických aktivistkách, které na přelomu devatenáctého a dvacátého století prosazovaly v českém katolickém prostředí ženská práva. Je plná citací z osobní korespondence a překvapivých výpovědí žen, na jejichž angažmá se takřka zapomnělo.
Takto důležité ženské postavy byly dvě, Augusta Rozsypalová a Františka Jakubcová. „Když jsem se dostal ke korespondenci těchto dvou žen, znamenalo to v mém bádání doslova koperníkovský obrat,“ vysvětluje Jiří Havelka, jehož kniha vznikla jako dizertační práce na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. (more…)
Powered by WordPress