Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

19. 3. 2019

Vizitka – Pavel Karous (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:04

Pavel Karous, výtvarný umělec, autor projektu Vetřelci a volavky, vedoucí ateliéru Sochy na Scholastice. Moderuje Lukáš Matoška. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.

Natočeno 2019. Premiéra 20. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 10.00 h). Repríza 20. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 19.00 h).

Lit.: Matoška, Lukáš: Pavel Karous: Kde se bourá kvalitní architektura, tam se bude bourat i demokracie. In web ČRo 3 Vltava, 20. březen 2019  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je slyšet všude tam, kde má dojít k demolici poválečné architektury nebo odstranění pouliční plastiky. Co je hodnotného na stavbách a sochách z období normalizace?

V poslední době bojoval za zachování brutalistického komplexu Transgas. Je přesvědčený, že se jedná o památku. Ministerstvo kultury však před časem rozhodlo jinak. Nic proto nebránilo tomu, aby začala plánovaná demolice. Nemá snad na to vlastník právo? Pavel Karous odpovídá, že je třeba rozlišovat mezi osobním a soukromým vlastnictvím:

Nejsem pro, aby se někomu nařizovalo, jak si má zařídit interiér. Ale město je prostorem nás všech, takže se v něm mezi soukromým vlastnictvím a veřejným zájmem musí vyjednávat.

Transgas je podle Pavla Karouse hodnotný také svou výzdobou. Na veřejné zakázky v Československu se totiž vztahoval zákon, díky kterému se do umění investovalo minimálně procento z rozpočtu stavby. Karous prosazuje, aby podobná regulace platila i dnes, a poukazuje na západní země, ve kterých systém jednoho procenta na kulturu funguje.

Jenom v Praze mezi lety 1965 až 1991 vzniklo 2500 výtvarných realizací ve veřejném prostoru. Za stejnou dobu, od roku 1991 do současnosti, jich vzniklo pouze 59.

Sochy z období normalizace jsou mapovány v projektu Vetřelci a volavky, který Karous inicioval. Řada těchto plastik postupně mizí, na což jako sochař upozorňuje vlastními díly. K umělecké tvorbě Karouse často inspiruje to, co ho rozčiluje – zabývá se i sociálními nerovnostmi nebo korupcí.

Přes čáru – Skončil čas bohů? (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:58

Je košer poslouchat Burzum? Kdy oddělit autora od jeho díla a budou Petr Vizina s Karlem Veselým dál poslouchat Michaela Jacksona? Poslechněte si celý díl magazínu Přes čáru.

O Jacksonovi, Mozartovi i Burzum hovoří Karel Veselý a vedoucí kulturního zpravodajství České televize Petr Vizina.

Natočeno 2019. Premiéra 19. 3. 2019 (ČRo Rádio Wave, 21 min).

Lit.: Medková, Alžběta: Skončil s Jacksonovými hříchy čas bohů? S problematickým odkazem hvězd si musí poradit každý sám. In web ČRo Radio Wave, 19. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dokument Leaving Neverland rozvířil v minulých týdnech diskuze v médiích i na sociálních sítích. Dva muži v něm obviňují Michaela Jacksona, že je během jejich dětství sexuálně zneužíval. Některé stanice přestaly jeho písně hrát, nepodíváte se už ani na díl Simpsonových, kde zpěvák vystupuje. Měly by být Jacksonovy písně vyřazeny z playlistů a lze oddělit osobnost tvůrce od jeho díla? O Jacksonově odkazu debatovali v magazínu Přes čáru publicisté Karel Veselý a Petr Vizina.

„Nejsem příznivce kácení pomníků, pokud se chceme z minulosti něco naučit, tak musí být jasně čitelná,“ říká vedoucí kulturního zpravodajství České televize Petr Vizina. Vyřazení či nevyřazení Jacksonových písní na své pozici v televizi řešit nemusel, ale domnívá se, že minulost by se měla vysvětlovat, ne zmizíkovat. „Byl bych klidně pro, aby v Praze bylo pár Leninových pomníků nebo aby děti znaly filmy Leni Riefenstahl. Ukazuje nám to totiž, jací jsme byli,“ vysvětluje Vizina. (more…)

Blízká setkání – Lenka Krobotová (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:54

Host: Lenka Krobotová. Moderuje Stáňa Lekešová. Na herečku Lenku Krobotovou se těším i proto, že mám ráda Dejvické divadlo v Praze. Nejdřív se chtěla věnovat lidovému a scénickému tanci, nakonec vyhrálo divadlo. Jak se jí spolupracuje s otcem Miroslavem Krobotem? Jaké role ji nejvíc naplňují? A jak moc reálné jsou situace v novém televizním seriálu Zkáza Dejvického divadla?

Natočeno 2019. Premiéra 20. 3. 2019 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Lit.: Duchková, Anna – Lekešová, Stanislava – Horálková, Elena: „My sami nevíme, co z toho je mystifikace,“ říká o Zkáze Dejvického divadla Lenka Krobotová. In web ČRo 2 Praha, 20. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nejdřív se chtěla věnovat lidovému a scénickému tanci. Osud tomu ale chtěl jinak a dnes je Lenka Krobotová herečkou a protagonistkou seriálu Zkáza Dejvického divadla.

„Byli jsme překvapeni, do jaké hloubky to jde. Když jsme to četli poprvé, pochopili jsme, jak důvěrně nás bývalý pan šéf a můj táta Miroslav Krobot zná. Jsem ráda, že do toho všichni šli po hlavě a docela dost jsme si hrábli,“ přiznává herečka Lenka Krobotová.

Diváci v seriálu asi hledají odpovědi na to, co je realita a co mystifikace. „Říkali jsme si, že i pro nás bude zábavný pozorovat, jak si to divák přebere. Jsou tam samozřejmě střípky z reálných situací, které jsou vložené do těch mystifikačních. Teď jsem zrovna slyšela, že jsou lidi, kteří opravdu přemýšlí, jestli jsme si prošli kauzou AIDS, jestli máme peníze a jak to s námi vůbec je,“ směje se upřímně.

Osudová Šakalí léta

„Řada lidí si o nás hercích myslí, že jsme oprsklý, ale většina z nás má křehkou duši,“ ujišťuje Lenka Krobotová.

Lenka Krobotová se nejdřív chtěla věnovat lidovému a scénickému tanci. O herecké dráze nakonec rozhodl film Šakalí léta, ve kterém účinkovala coby tanečnice. „Nic není náhoda. Je důležité, jak se situací ve správný moment naložit tak, aby vás někam mohla posunout.“

Že má na herectví talent, bylo prý jasné dlouho. „Jen jsme si toho dřív nevšimli,“ vtipkuje  maminka herečky Hana Doulová, se kterou se Stáňa Lekešová během rozhovoru spojila po telefonu. Prozradila na ni nějaké šokující tajemství? „Možná v pubertě byla trochu hubatá.“

Jaké jsou ohlasy na seriál? Cítí pořád trému? Jaké to je potkávat se pracovně s tátou? Kdy si usmyslela, že bude herečkou a co na to říkala maminka?

Nenápadná kontinuita – dílo Martina Salcmana v souvislostech (2019)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 14:52

Zbyněk Sedláček. Ze sborníku Prostory a místa Zbyňka Sedláčka vybral a pořad připravil Petr Veselý. Pořadem připomínáme autorovo úmrtí před pěti roky (20. 3. 2014) a čtyřicet let od úmrtí malíře a pedagoga Martina Salcmana (16. 5. 1979).

Nastudovalo Brno v roce 2019. Premiéra 20. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h) v cyklu Esej.

Hovory Plus – Viktorín Šulc (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:50

Hostem Hovorů je spisovatel Viktorín Šulc, autor knižního projektu Panoptikum sexuálních vražd. Kromě literatury faktu z oblasti kriminálních případů je také úspěšný scénárista televizních detektivních filmů. Na to všechno se bude ptát Jana Klusáková.

Natočeno 2019. Premiéra 19. 3. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h). Repríza 1. 5. 2019 (ČRo Plus, 14:05 h).

Lit.: Klusáková, Jana – Luptáková, Věra: Kdo zamordoval prostitutku Otýlii Vranskou? Už bych to nechal být, přimlouvá se spisovatel Viktorín Šulc. In web ČRo Plus, 23. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak se stane, že je už malé dítě inspirováno zločinem? Existuje dokonalá vražda, nebo vrah, který je sympatický? Jana Klusáková se v pořadu Hovory ptala scenáristy, dramaturga a především autora Panoptika sexuálních vražd Viktorína Šulce.

Fascinace zločinem Šulce provází snad už od narození, kdy doslova hltal všechny záhadné a krvavé historky. Nijak to ale nespojuje s nějakým děsem z mladí. „I když, jako malý blonďáček jsem byl občas v kině obtěžován homosexuály. Ale nebyla tam nějaká míra násilí,“ přiznává.

Odkud se ale bere inspirace nalomených jedinců? Může to být v nejrůznějších televizních a filmových kriminálkách, se kterými se v posledních letech roztrhl pytel? „Kdo je nějakým způsobem duše porušená, a má v úmyslu spáchat zločin, tak nepotřebuje žádnou inspiraci,“ odpovídá.

(more…)

Svatořečení Jana Nepomuckého (2019)

Filed under: Povídky — Premek @ 14:46

Z knihy Jan Nepomucký: česká legenda historika Víta Vlnase připravila Marina Feltlová. Režie Vít Vencl.

Účinkuje Vladimír Pokorný.

Natočeno 2019. Premiéra 19. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Večerní Host Radiožurnálu – Miloš Vacík (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:45

Jak zní pouštní blues? Bubeník a výtvarník Miloš Vacík chystá nové album, které v dubnu pokřtí na koncertě v Paláci Akropolis ke dvacetiletému působení jeho rytmického orchestru Tam tam batucada. Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2019. Premiéra 19. 3. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h).

Noční Mikrofórum – Martin Stranka (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:35

Host Martin Stranka, fotograf. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Vasil Fridrich.

Natočeno 2019. Premiéra 19. 3. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).

Akademie – Dokonalá znalost podmínkou (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:34

Profesor Zdeněk Gola. Portrét k devadesátinám světově proslulého česko-švédského houslového pedagoga. Hovoří Zdeněk Gola, jeho žáci Jiří Vodička, Martina Bačová, Zdenka Hališková, autor nové knihy o pedagogickém mistrovství jubilanta Petr Maceček a redaktorka Renáta Spisarová.

Připravila Ostrava v roce 2019. Premiéra 19. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 21:15 h).

Příběhy slavných značek – Koh-i-noor (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:23

V telugštině diamant, u nás výrobce psacích a výtvarných potřeb. Připravila Jitka Škápíková. Hudební spolupráce Jiří Litoš. Dramaturgie Magdalena Šorelová.

Účinkuje Jan Kovařík.

Natočeno 2019. Premiéra 19. 3. 2019 (ČRo 2 Praha, 18:30 h; 27 min.). Repríza 25. 4. 2020 (ČRo Plus, 17:33 h.); 18. 8. 2020 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.); 11. 2. 2024 (ČRo 2 Praha, 21:00 h.).

Lit.: Škápíková, Jitka – Šorelová, Magdalena: Koh-i-noor: V roce 1889 uvedla firma na trh tužku, kterou v obchodech koupíte i dnes. In web ČRo 2 Praha, 19. březen 2019  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak se z nejznámějšího diamantu světa stala značka legendárního českého výrobce psacích a výtvarných potřeb?

Josef Hardtmuth (1758-1816) odmalička projevoval umělecké schopnosti. Vyučil se zedníkem a kameníkem a ve Vídni u svého strýce, městského stavitele, získal i kreslířské dovednosti. Když strýc zemřel byl jmenován lichtenštejnským stavitelem.

Továrna na tužky

Proslul ale i svými vynálezy, jako byly například nehořlavé cihly, „vídeňská kamenina“ anebo proslulá směs rozemletého grafitu s jílem vypáleným v peci, která dala základ pro výrobu tužek různé tvrdosti. V roce 1802 si ve Vídni založil i továrnu na tužky.

Po deseti letech továrna vyráběla přes 840 000 tužek ročně. Po smrti Josefa Hardtmutha vedli podnik jeho dva synové – Ludwig a Carl. A právě Carl rozhodl, že výroba bude v roce 1848 přeložena z Vídně do Českých Budějovic.

Slavná kohinorka

V roce 1889 uvedla firma na trh tužku, kterou můžete vidět po 130 letech v obchodech i dnes. Má žlutou barvu, vyrábí se v různých stupních tvrdosti a nese jméno Koh-i-noor. Jako slavný diamant, který je součástí britských korunovačních klenotů.

V době vzniku byla tato tužka považována za nejlepší psací a kreslicí pomůcku. Získala i řadu ocenění. Po této tužce dostala později název i celá firma. Koh-i-noor Hardtmuth.

Jak pokračoval vývoj firmy? Co určuje stupeň tvrdosti tužek? A jaký sortiment firmy můžete najít v dnešní době?

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress