Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

15. 2. 2019

Dnešní Plus – Rada NATO-Rusko (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:19

Připravila Šárka Fenyková.

Hovoří bývalý petrohradský generální konzul Vladimír Votápek a „bezpečnostní analytik“ Jan Schneider.

Natočeno 2018. Premiéra 31. 10. 2018 (ČRo Plus).

Lit.: Fenyková, Šárka – Erhart, Michael: Rusku se daří ve zmatených a krizových časech, hraje nezodpovědnou hru, tvrdí analytik. In web ČRo Plus,  31. říjen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  V Bruselu se ve středu po půlroční pauze schází Rada NATO-Rusko. Koná se v době, kdy panuje napětí ohledně budoucnosti smlouvy o likvidaci raket středního doletu a kdy aliance pořádá rozsáhlé cvičení Trident Juncture v Norsku, které je největší od konce studené války.

„S Ruskem jednat musíme. Vysvětlovat, v čem vidíme porušování mezinárodního práva, a dávat jasně najevo, že nedopustíme další eskalaci podobného chování,“ zdůrazňuje analytik mezinárodních vztahů a bývalý diplomat Vladimír Votápek.

Připomíná, že mezi Západem a Ruskem je celá síť dohod a smluv, které jsou klíčové pro stabilitu mezinárodních vztahů a odvracení nebezpečí útoků zbraněmi hromadného ničení a podobně.

Podle Votápka je zjevné, že Rusko vyvíjí zakázané typy raket středního doletu, a totéž navíc dělá i Čína, na kterou se smlouva nevztahuje. „Je zde objektivní problém, který je třeba řešit. A je škoda, že čas pro řešení nastává zrovna v éře prezidentství Donalda Trumpa, který je spíše hromem do police než zkušeným vyjednavačem,“ soudí. (more…)

Ladenie – Pastierska symfónia (Ladění – Pastýřská symfonie, 2019)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 14:51

Připravili Zuzana Golianová.

Hovoří dramaturg Michal Ditte.

Natočeno 2019. Premiéra 15. 2. 2019 (SRo Rádio Devín, 14.00 – 16.00 hod.).

Pozn.: Divadlo Pôtoň pripravuje novú inscenáciu Pastierska symfónia. Tvorivý tím, ktorý pracoval aj na inscenácii Americký cisár – režisérka Iveta Ditte Jurčova, dramaturgovia Michal Ditte, Marek Godovič, výtvarníčka Katarína Caková a hudobníci Ivana Mer, Cristian Estrella – sa v inscenácii zameriavajú na slovenskú identitu, zväzujúce tradície a pamäť. Povieme si viac v dnešnom Ladení (14.00 – 16.00 hod.) s hosťom Michalom Dittem a Zuzanou Golianovou.

Hrůza v Dunwichi (2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:47

Howard Phillips Lovecraft. Povídka.

Natočeno 2019. Vydal Tartarus (1. díl 13. 2. 2019) na YouTube.

Pozn.: Povídka vznikla během července a srpna 1928. Poprvé publikována v časopise Weird Tales v dubnu 1929. Lovecraft se v dopise pro magazín domníval, že povídka je tak ďábelská, že se ji magazín netroufne otisknout. Editor časopisu, ale neváhal a povídku ihned přijal a autoru vyplatil bohatý honorář 240 dolarů. Povídka se odehrává ve smyšleném městečku Dunwich ve státě Massachusetts a patří ke klíčovým povídkám mýtu Cthulhu. Podmětem pro popis krajiny se Lovecraftovi stal výlet do Wilbrahamu v Massachusetts.

Howard Phillips Lovecraft (20.8. 1890 Providence – 15.8. 1937 Providence) byl americký básník, spisovatel, esejista a amatérský žurnalista věnující se literární tvorbě v oblasti fantasy, science fiction a především hororu, které kombinoval v tehdejším oblíbeném žánru „weird fiction“. Lovecraft se nicméně po celý život potýkal s finančními obtížemi, které řešíval ghostwritingem. Měl pověst výstředního samotáře, laskavého přítele i nesmírně sečtělého učence, jenž se zabýval rozsáhlým amatérským studiem astronomie, chemie, geologie, historie, filosofie, antropologie, literatury i architektury.

Interview Plus – Aleš Michl (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:40

Člen bankovní rady ČNB Aleš Michl je hostem v Interview Plus. O dvě a půl procenta vzrostly v lednu meziročně ceny. A inflace bude zřejmě pokračovat. Jak růst cen ovlivní rozhodování centrální banky a výši úrokových sazeb? Jsou plánované vládní škrty nutností nebo doplácíme na zbytečnou předchozí štědrost? Je potřeba stále dokola vymýšlet ale nerealizovat reformu penzí? A je zákonité zpomalení české ekonomiky? Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2019. Premiéra 15. 2. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h).

Osobnost Plus – Jan Burian (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:40

Jan Burian, písničkář. Když kritizuje politiky a společnost, neznamená to, že musí hned kandidovat, aby se svět zlepšil. On na to jde se zpěvem. Moderuje Lucie Vopálenská.

Natočeno 2019. Premiéra 15. 2. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h).

Lit.: Chvátalová, Kateřina – Luptáková, Věra: Jsme zvláštní národ. Všechno máme, ale jsme profesionálně naštvaní, myslí si písničkář Jan Burian. In web ČRo Plus, 15. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Písničkář Jan Burian se živí hraním už několik dekád, vedle toho spolupracuje s Českou televizí, dělá průvodce a píše knihy a fejetony. Ve všech těchto rolích je vstřícný a přátelský, ale nebojí se kritizovat českou společnost. „Jsme zamračený národ,“ říká.

„Když se na někoho člověk usměje, usměje se někdo zase na něj. Jen u nás to není moc zvykem. V cizině, když provázím turisty, to vidím. Teď jsem byl v Chile a trhovec, u kterého jsem si nakonec nic nekoupil, se na mě usmál. To se u nás nestane,“ vysvětluje a dodává:

„Jsme zvláštní národ, který má předpoklady k tomu, aby byl spokojený. Vše tu vyroste a není tu žádný přírodní tlak. Všechno máme, všechno je na nás, ale jsme profesionálně naštvaní.“

Básník, písničkář a prozaik Jan Burian je synem avantgardního divadelníka E. F. Buriana a herečky a spisovatelky Zuzany Kočové, a také vnuk operního pěvce Emila Buriana. V roce 1976 ukončil studium žurnalistiky, v letech 1972-1985 tvořil autorskou dvojici s Jiřím Dědečkem. Poté vystupoval s Danielem Fikejzem, dále i s Petrem Skoumalem, Vlastislavem Matouškem nebo v triu Jan Burian-Jan Jeřábek-František Janče. Od konce 90. let natáčí pravidelně desky ve spolupráci se svými syny Janem a Jiřím. Spolupracuje s Českou televizí.

Nezájem a neangažovanost

Svůj kritický postoj k Česku písničkář a publicista komentuje přímočaře: „Je to normální lidský postoj k věcem. Ta hrůza, že jsme divně neangažovaný národ. Mnoho lidí z mladé generace říká: nezajímá mě, co se děje. Pokud je to nezajímá, budou žít v průšvihu.“

Kriticky pohlíží také na současnou hudební produkci. „Doba je v pořádku, doba naopak inspiruje. Ale tady se vysílají písničky, které jsou vycpávkou mezi zprávami a reklamou. Něco, co se může kdykoli ufiknout, protože to je jedno, když nikdo neposlouchá texty. A dělá se to v rámci demagogie, …lidé to přeci chtějí,“ říká a pokračuje:

„Ale chtějí proto, že neznají nic jiného. Není zájem o výchovu posluchačů. Je to rezignace pro kšeft. Důležité je, kolik lidí to poslouchá, nikoli jakou to má kvalitu a co to těm lidem dává. Neměří se intenzita myšlenky a poezie, ale měří se prachy a kolik se prodá na reklamě.“

Omezující čeština

Burian dává nahlédnout do své takzvané básnické kuchyně: „V roce 1990 jsem napsal poslední text, a pak jsem se dalších osm let přestal psaním písní úplně zabývat. Zhudebňoval jsem básničky, hrál jsem koncerty, ale psát mi nešlo. Hledal jsem jiný způsob psaní a ten jsem kupodivu našel,“ říká a vysvětluje:

„Čeština je omezena rýmy a má jiný rytmus než angličtina. Češi však potřebují přesné rýmy a přesné rytmy. A to mě dostalo do pasti. Říkal jsem si, že taková forma už člověka omezuje v tom, co chce napsat. Tak jsem to celé zboural a začal jsem se učit psát a zhudebňovat volným veršem,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Dozvíte se ještě, proč má Jan Burian rád bytové koncerty.

O Roma vakeren – Most! (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:33

Připravila Rena Horvátová a Jan Beneš.

Hovoří Zdeněk Godla a Martin Hofmann.

Natočeno 2019. Premiéra 9. 2. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 20:05 h.).

Lit.: Horvátová, Rena – Beneš, Jan: Chtěl jsem všem ukázat, že se Romové umí zasmát, říká Zdeněk Godla ze seriálu Most! v rozhovoru pro O Roma vakeren. In web ČRo 1 Radiožurnál, 15. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kolem seriálu Most! České televize se strhla vlna nadšení. Fanoušci znají nazpaměť hlášky z každého dílu. Město Most tak usiluje o to, aby mohlo užívat v oficiálních materiálech a v propagacích slogan „Dycky Most!“. Reportér Jan Beneš natočil pro pořad O Roma vakeren rozhovor s Martinem Hofmannem a Zdeňkem Godlou, který v seriálu Most! hraje Frantu. (more…)

Pro a proti – Volba předsedy ANO (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:16

V neděli si budou členové hnutí ANO volit nové vedení. Andrej Babiš ovšem opět nemá vyzyvatele v boji o post předsedy ANO. Znamená to, že je hnutí jednomyslně sešikované za svým předsedou, nebo mohou směřování nejsilnější politické strany v zemi ovlivnit i jiné názorové proudy uvnitř ANO? Připravila a moderuje Veronika Sedláčková.

Hovoří analytik Institutu pro politiku a společnost Jakub Konrád a politolog Masarykovy univerzity Miloš Gregor.

Natočeno 2019. Premiéra 15. 2. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h).

Vyšetřovatel – Démoni balkánské války 1/10 (2019)

Filed under: Četba na pokračování,Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 10:52

CoverVladimír Dzuro. Četba na pokračování.  Dramaturgie Renata Venclová. Režie Vít Vencl.

Čte Jan Hájek.

Natočeno 2019 (10 x 25 min.). Premiéra 20. 2. – 1. 3. 2019 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha. Repríza od 4. 3. 2019 (ČRo Plus, 20:33 h.).

Vydala Radiotéka, červen 2019 (MP3).

Lit.: Venclová, Renata: Čech lovcem válečných zločinců. In Týdeník Rozhlas 8/2019, s. 9 (článek).

Lit.: anonym (=Venclová, Renata): Příměří bylo uzavřeno, ale válka ještě neskončila. In Týdeník Rozhlas 8/2019, s. 9 (článek). Vyšetřovatel - Démoni balkánské války (2019)

Lit.: anonym: Vladimír Dzuro: Vyšetřovatel. Démoni balkánské války a světská spravedlnost. In web ČRo Plus, 20. únor 2019 (článek). – Cit.: Vladimír Dzuro strávil devět let jako vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Působil v týmu, který měl za úkol objasnit válečné zločiny spáchané Srby v Chorvatsku.

O dramatických situacích, které během jugoslávské mise prožil, a o případech, k jejichž objasnění a soudnímu projednání přispěl, vydal svědectví v knize s lakonickým názvem Vyšetřovatel. Připomíná v ní konflikt mezi státy vzešlými z rozpadu Jugoslávie, který přerostl v etnicky motivované vraždění, jaké Evropa nezažila od konce druhé světové války.

Jedním z nejvýznamnějších případů, na jejichž vyšetření se Vladimír Dzuro podílel, byl masakr na prasečí farmě Ovčara nedaleko Vukovaru. Příslušníci srbských paravojenských jednotek tam postříleli více než 200 mužů převážně chorvatské národnosti, kteří měli být evakuováni z vukovarské nemocnice pod záštitou Červeného kříže.

Vladimír Dzuro se přímo účastnil nejen exhumace těl obětí z masového hrobu na Ovčaře, spolu s kolegy z vyšetřovacího týmu také shromažďoval svědecké výpovědi pro Úřad prokurátora.

Když se ukázalo, že za masakr byl spoluzodpovědný starosta Vukovaru Slavko Dokmanovič, který se na násilnostech na místě osobně podílel, dokázali Vladimír Dzuro a jeho kolegové Dokmanoviće zatknout a dopravit před soud do Haagu. Podívejte se na video ze zatýkání Dokmanoviće:

Vukovarský starosta se stal prvním zločincem obviněným a souzeným Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii.

Pro rozhlas upravila Blanka Kostřicová. V režii Víta Vencla čte Jan Hájek. Četbu uvádíme v premiéře. Poslouchat ji můžete od 20. února do 1. března vždy ve 23:33 na vlnách Plusu, nebo na webu. Každý díl bude dostupný mimořádně po dobu 2 týdnů po odvysílání.

Lit.: Tarnovský, Marek: Brutalita v plné síle. In web Naposlech.cz, 19. 8. 2019 (recenze). – Cit.: I ta nejkrvavější zápletka jakékoli detektivky a nejúchylnější děj jakéhokoli thrilleru blednou před „zápletkou“ a děním, které byly zcela reálné a poměrně nedávno se odehrály v bývalé Jugoslávii během největšího válečného konfliktu v Evropě od konce 2. světové války. Vladimír Dzuro, bývalý pražský kriminalista a detektiv Interpolu, pracoval coby jediný Čech jako vyšetřovatel Mezinárodního soudního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který v nizozemském Haagu zřídila právě Rada bezpečnosti OSN. Své vzpomínky na devítiletou misi „lovce“ válečných zločinců nechal ožít v úchvatně napsané knize Vyšetřovatel – Démoni balkánské války a světská spravedlnost.

Popisuje v ní práci v týmu, který měl v gesci válečné zločiny páchané Srby, přesto na několika místech správně a důsledně podotýká, že zločiny proti lidskosti měly na svědomí všechny etnické a náboženské skupiny. Dzuro nejen proto působí jako empatický a spravedlnosti oddaný profesionál – zločin pro něho zůstává zločinem a musí být potrestán.

Vedle zajímavých, drsných i odporných záležitostí, kterými se byl Dzuro při své práci nucen zabývat, dává autor do značné hloubky nahlédnout jak do práce mezinárodního vyšetřovatele, jejího úskalí a netušených zákoutí, tak do principů fungování Mezinárodního tribunálu, průběhu soudních procesů a politického i diplomatického pozadí. Z vyprávění se dozvíme řadu cenných faktů, které jsme již stihli vytěsnit, nebo – a to většinou – nebyly známy. Ožívají opravdoví démoni v lidském těle, které Dzuro pomohl dostat před soud, včetně nejznámější postavy Slobodana Miloševiče, zpočátku oportunistického aparátčíka a následně politika a propagátora velkosrbské myšlenky – té autor právem přičítá jednu z hlavních příčin rozpoutání nenávisti mezi po léta spokojeně spolužijícími národy.

Před interpretací Dzurova textu je třeba smeknout pomyslný klobouk. Původně rozhlasová četba na pokračování, kterou jako audioknihu vydal Radioservis, byla svěřena Honzovi Hájkovi, jehož věcný a neemotivní výkon text nikam neposouvá, což je v tomto případě to nejlepší, co se mohlo stát. O něco horší je to s audioknihou Vyšetřovatel samotnou.

Technicky je zcela dokonalá, nakonec kdo už by měl mít lepší vybavení a větší armádu profesionálů než právě Český rozhlas. Tím však výčet kladů končí. Četby na pokračování jsou samozřejmě vystaveny mnoha zásahům včetně výrazného krácení, autorka úpravy Blanka Kostřicová sice citlivě zachovala tvar i vyznění původního textu, ale to nic nemění na tom, že audiokniha není kompletní a bohužel jí krom částí textu chybí jak výpovědi Dzurových kolegů, tak předmluva, kterou napsala hlavní prokurátorka Tribunálu Carla del Ponte.

Knihu bohužel degraduje i vybraná hudba – režisér Vít Vencl nechává neúměrně dlouho znít typickou balkánské skladby, které působí proti samotnému vyprávění příliš pozitivně, aniž by přinášely nějakou přidanou hodnotu. Pracovalo-li by se s hudbou pečlivěji, mohla by umocňovat onen rozpor mezi letitým soužitím a následnými zvěrstvy. Takhle tvoří jen rušivou a nevhodnou zvukovou vatu.

Koho zajímá dění doprovázející rozpad bývalé Jugoslávie hlouběji, měl by raději sáhnout po tištěné (kompletní) publikaci. Avšak těm, kteří si chtějí události a jejich aktéry připomenout a dozvědět se k tomu řadu zajímavých informací v úchvatné interpretaci, nezbývá, než audioknihu Vyšetřovatel doporučit – a popřát spánek bez noční můry.

Svět objektivem H+Z (2003)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:07

S cestovatelem Miroslavem Zikmundem hovoří na výstavě „Hanzelka a Zikmund“ ve Velké synagoze v Plzni Karel Oujezdský. Tématem pořadu je fotografování na cestách.

Natočeno 2003. Obnovená premiéra 14. 2. 2019 (ČRo Rádio Retro) v rámci cyklu Rádio Retro – Pocta Miroslavu Zikmundovi.

Ranní úvaha – Okouzlení zlem (2019)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 9:51

David Schneider. Komentář.

Natočeno 2019. Premiéra 15. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava).

Lit.: Schneider, David: David Schneider: Okouzlení zlem. In web ČRo 3 Vltava, 15. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už ani nevím, kolikátý dokument o Adolfu Hitlerovi jsem v televizi zahlédl.

Říkám zahlédl, protože se už na tyto pořady nedívám, mám totiž pocit, že o tomto člověku, dá-li se tak nazvat, vím téměř všechno, nebo alespoň všechno, co mohlo být zveřejněno. Chybí mi snad jen pár detailů z jeho dětství, například nevím, zda ho jeho matka kojila nebo jestli měl kojnou.

Možná, že časem vzniknou ještě dokumenty „Hitlerovy bačkůrky“ nebo „Adolfův dudlík“. Co je na tomto největším masovém vrahovi historie světa tak fascinujícího? To, že na rozdíl od Hérostrata nezapálil jen jeden chrám, ale celý svět?

Známe jeho dětství, jeho rodiče i sourozence, víme o jeho uměleckých ambicích, víme jakého měl psa a jak se ten pes, respektive fenka jmenovala a od koho ji dostal. Víme o jeho milenkách i skandálech. Viděli jsme ho černobíle i v barvách. O jeho životě, díle i smrti už víme opravdu mnoho. Přestože tvůrci těchto dokumentů přistupují k této zrůdné osobnosti kriticky, nemohu se ubránit pocitu, že jsou jí zároveň poněkud okouzleni, fascinováni.

Většina herců přiznává, že záporné postavy hrají raději, protože jsou zajímavější než poněkud nudní kladní hrdinové. A  záporných postav je jistě dost, ať už historických či těch, které se zrodily díky fantazii autorů, Richard III., Yago, Macbeth, Mefisto, Schillerův Wurm, starý Karamazov a mnoho dalších. (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress