„Česká společnost je rozdělena víc, než byla před 20 lety, ale ne dramatičtěji, než bývalo historicky obvyklé,“ uvedl v pořadu Pro a proti ředitel Sociologického ústavu Akademie věd České republiky Tomáš Kostelecký.
Ten souhlasí, že rozdělení společnosti je výrazné v ideologické a hodnotové rovině. „V ideové oblasti je rozdíl větší než v oblasti sociální… Přesto si myslím, že společnost není tak rozdělena, jak by se možná zdálo.“
„Trend jde ale ke zvětšování polarizace ve společnosti,“ uznal sociolog. „Kdybychom se měli pohybovat tímto směrem delší dobu, nebezpečné to bude.“
Problém je v tom, že se v poslední době objevuje víc politických stran, které se snaží rozdělení ve společnosti vytvářet, místo aby ho jen reflektovaly nebo vyjednávaly v zájmu lidí. Snaží se vytvořit si vlastní voliče. Tomáš Kostelecký
Klíčová je zde role politiky. „V ideálním případě lidé prostřednictvím volených zástupců mění potenciální konflikty ve společnosti v politické debaty, což je bezpečnější, než kdyby se stříleli na ulicích.“
„Objevuje se také čím dál víc politiků, kteří zpochybňují pravidla hry… Jsou překračovány limity a pravidla politické hry, což je nebezpečí, které může vést ke zhroucení společnosti a k revoluci,“ upozornil Tomáš Kostelecký.
Jsme rozděleni i v komunikaci, takže elity často ani nedokážou oslovit většinu
Filozof Václav Němec z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy souhlasí, že společnost je rozdělená. „A nabírá to dramatický rozměr, jak o tom svědčí samotný průběh a výsledky voleb v posledních letech.“
„Máme jeden tábor zastánců liberální demokracie, prozápadně nebo proevropsky orientovaných, kterým záleží na hodnotách, jako jsou lidská práva. Proti tomu stojí část společnosti, která dopřává sluchu populistům, kteří podrývají pilíře liberální demokracie, inklinují k nedemokratickým režimům nebo ukazují lhostejnost k ideálům humanity.“
Němec se obává, že ve společnosti chybí to, co Masaryk nazýval „tacitus consensus“. „Tedy mlčenlivý souhlas a shoda na základních hodnotách a principech.“
Rozdíly ve společnosti jsou dnes uměle přiživovány agendami určitých politických hnutí a politiků. To ohrožuje demokracii v samotném základu, protože ta stojí na principu názorové nehomogenity, ale zároveň s tím související toleranci k rozdílům.
Václav Němec
Často se hovoří o frustrované pracující střední třídě. „Ta nejvíce doplatila na globalizaci, zchudla a cítí křivdu… Tato skupina se pak stává snadnou kořistí populistů, kteří ale žádná řešení nenabízejí, jen konflikt vyostřují.“
„Pak tu máme elity, které jsou v krizi, stejně jako je v krizi veřejný prostor… Společnost je dnes fragmentována i do komunikačních kanálů, takže elity často ani nemají příležitost dosáhnout jejího sluchu,“ konstatoval Václav Němec.