Prezident Miloš Zeman má zatím na letošní rok v plánu pět zahraničních cest, mezi kterými nechybí Čína. Proč prezident ve své zahraniční politice Čínu tolik zdůrazňuje? Nezviklalo ho ani varování Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, podle kterého výrobky čínské firmy Huawei mohou být bezpečnostní hrozbou? Tomáš Pancíř se zeptá ředitele odboru zahraniční politiky Kanceláře prezidenta republiky Rudolfa Jindráka.
Natočeno 2019. Premiéra 2. 1. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h).
Připravila a pořadem provází Jana Davidová. Režie Jiří Seidler.
Účinkují Arnošt Glodflam a Olga Kaštická.
Natočeno 2018 (?). Premiéra (?) 26. 12. 2018 (ČRo Pardubice, 18.04 hod.).
Obsah: 1. Sekerník Pavel (z knihy: Antonín Špinler – Pod Suchým vrchem) – 2. Pavoučí pohádka (z knihy: Antonín Špinler – O bílé lišce) – 3. Hadi se zlatými korunkami (z knihy: Lubomír Macháček – Poklad na Kunětické hoře)
Pozn.: V odhlášení pořadu uvedeno jako Pověsti z Pardubického kraj .
Jan Vávra. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 12. 2018 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Kdo jsou lepšolidi? In web ČRo Plus, 31. prosinec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Útok prezidenta republiky na ty, „kteří se považují za něco lepšího než my ostatní, kteří nám neustále radí, co máme dělat, kteří své názory považují za nadřazené názorům ostatních lidí“, a které nazval podle sebe krásným termínem „lepšolidé“, představuje učebnicový příklad toho, co současná politologie nazývá populismem.
O tom, co to je vůbec populismus, který politik je a který není populista, se vedou samozřejmě spory.
Někteří z těchto „lepšolidí“ vypracovali teorii o politickém stylu, který má své kořeny až někde ve starořímské skupině populárů, jiní tvrdí, že populistou je vlastně každý politik usilující o hlasy voličů. Nicméně všichni se shodnou, základním principem takového stylu je obrana takzvaně prostého a dobrého lidu před zkorumpovanými a zkaženými elitami.
Populistický politik si přivlastňuje nárok na zastupování vůle lidu, což ho opravňuje k odmítání plurality názorů ve společnosti a z toho plynoucí společenské debaty. Nic na tom nemění skutečnost, že dotyčný politik sám patří mezi elity, které tak rád kritizuje a že jeho praktické kroky jdou často zcela proti zájmům prostého a dobrého lidu.
Nakonec i Miloš Zeman hovořil o tom, jak se všichni radujeme z hospodářského růstu, ačkoli většina občanů ČR – zejména z řad jeho voličů – z hospodářského růstu vůbec nic nemá. (more…)
Proč se nemáme nástupu robotů a digitálních technologií a bát a jak se na ně nejlépe připravit. Václav Pešička se v dnešním Zaostřeno bude ptát, expertů na byznys s technologiemi i zástupců byznysu.
Natočeno 2018. Premiéra 2. 1. 2019 (ČRo Plus, 14:33 h). K poslechu zde.
Generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl je hostem Interview Plus. Ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD odmítá tvrzení, že pokřtil poslanci KSČM Miroslavu Grebeníčkovi jeho knihu kritizující církve i majetkové vyrovnání s nimi. Říká, že se jen zastavil na vánočním komunistickém večírku. Přesto se na hlavu ministra Staňka snesla vlna kritiky. Proč cítil potřebu reagovat i generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl? Zeptá se Jan Bumba.
Natočeno 2019. Premiéra 2. 1. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Bumba, Jan – Luptáková, Věra: Grebeníčkova kniha je nehoráznost. Jedna nepravda za druhou bez reflexe minulosti, říká generální sekretář ČBK Přibyl. In web ČRo Plus, 2. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kniha dlouholetého komunistického poslance Miroslava Grebeníčka Ve znamení kříže vyvolala velkou vlnu nevole, stejně jako účast ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) na představení knihy na vánočním večírku klubu poslanců KSČM.
Miroslav Grebeníček píše o tom, že církev ukazuje touhu po majetku, chce urvat kus státního vlastnictví a kniha dostala podtitul Podvody nelze halit svatou rouškou. Publikace rozzlobila i církve, alespoň to tvrdí generální sekretář České biskupské konference (ČBK) Stanislav Přibyl. Proč?
„Je velmi zvláštní. Z formálního hlediska se tváří jako odborná publikace, jsou tam citace a poznámky pod čarou. Ale víc než polovina z nich jsou citace z Rudého Práva, Práva nebo Haló novin. To přece s vědeckými citacemi nemá nic společného,“ říká Přibyl. Kdyby to prý byla odborná publikace, pak tam sekretáři chybějí názory druhé strany a našel i velké množství faktických chyb.
„Musel jsem se pousmát při konstatování, podle kterého je Tomáš Halík jezuita, což je hrubá nepravda. Je vidět že se v tom docent Grebeníček vůbec neorientuje,“ dodává. Veškeré úsměvy jdou ale stranou, když se do textu pořádně začtete.
„Osobně jsem se setkal s desítkami lidí, kteří pod komunistickým jhem opravdu trpěli. Téměř tisíc kněžích bylo uvězněno a 28 z nich přišlo o život. Ve vězeních skončily stovky řeholnic, tisíce byly internovány a dvě byly umučeny. Lidé byli pro svou víru mučeni, šikanováni, skončili v komunistických lágrech… V této situace se takto ozvat, bez jakékoli reflexe minulosti, je opravdu nehoráznost,“ tvrdí Přibyl.
Generální sekretář si prý vůbec nedokáže představit, kdo si takovou výpravnou knihu, o 420 hutných stranách křídového papíru, koupí, nebo dokonce přečte. „Vzhledem ke ‚kvalitě‘ textu si to nepořídí ani ti, co jinak mají odborné publikace rádi.“
Jako hlavní důvod vzniku publikace pak vidí ambice dát o sobě vědět, protože KSČM ztrácí voliče na úkor hnutí ANO. „Je to jen další z řady jejich populistických kroků a celé je to jedna nepravda na nepravdě… Taková velká mediální show za malé peníze, která má i ve většinové společnosti vyvolat negativní emocionální vzruchy. Tak proč by to pak nedělali…“
V médiích se taky původně uváděla informace, podle které měl knihu komunisty Grebeníčka křtít ministr kultury Staněk. Ten to ale popřel s tím, že šlo o standardní vánoční večírek, kam byl pozván. Bývalý ministr resortu Daniel Herman (KDU-ČSL) na sociálních sítích tvrdil, že se za Staňka stydí a že překročil všechny meze.
„Řekl bych, že kritika současného ministra kultury není až tak explicitní… Přišel k tomu jak slepý k houslím a asi ani úplně nevěděl, do čeho jde… Víc mě naštvala ta kniha, přestože mne jeho přítomnost na křtu nijak netěší a moc nevím, co si o tom vlastně myslet. Je ale pravda, že si od toho okamžiku pamatuji, jak se teď šéf kultury vůbec jmenuje,“ přiznává generální sekretář ČBK. Osobně s ním, jako třetím mužem konference, ale resortní šéf nikdy nejednal, přitom církve spadají právě do kompetencí ministerstva kultury.
Proč veřejnosti tak vadí už jen diskuse o zdanění církevních náhrad? Co bude ČBK dělat v případě, že Parlament ČR návrh KSČM schválí? Poslechněte si v audiozáznamu rozhovoru Jana Bumby se Stanislavem Přibylem.
Tomáš Sokol, právník. První dvojku z chování dostal ve druhé třídě. „Nepral jsem se ani nehádal, jenom jsem si dělal, co jsem chtěl,“ říká. To mu zůstalo. A dotáhl to na ministra spravedlnosti a jednoho z nejúspěšnějších českých právníků. Umí být ošklivě arogantní, ironický, jízlivý a nafoukaný, přiznává. Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2019. Premiéra 2. 1. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h).
Lit.: Tachecí, Barbora – Chvátalová, Kateřina: Kdyby bylo mezi politiky více ticho, prospělo by to, říká Tomáš Sokol. In web ČRo Plus, 2. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tomáš Sokol patří mezi špičku české advokacie a je zvyklý denně předstupovat se svými slovy před soudní dvůr i veřejnost. Když bilancuje politiku minulého roku, hovoří o zbytečně četných proslovech a vyjádřeních.
„Za prvého adresáta bych považoval pana prezidenta. Výrok o zpravodajské službě, že jsou to čučkaři, mně připadá velmi neprofesionální. Bez ohledu na to, co si myslí. Jde o to, co říká nahlas,“ upřesňuje.
Právník Tomáš Sokol vykonává advokacii v oblasti trestního, občanského i obchodního práva. Je několikanásobným vítězem soutěže Právník roku spolupořádané Českou advokátní komorou a to v kategorii Právník roku volený laickou veřejností. Veřejnosti je znám jako obhájce Radovana Krejčíře, Marka Dalíka a Bohumila Kulínského, nebo právní zástupce Jiřího Paroubka. V roce 2010 zastupoval vládu České republiky před Nejvyšším správním soudem ve věci projednávání vládního návrhu na rozpuštění Dělnické strany.
Michal Madry. Komedie o dvou povedených občanech jednoho městečka, do jejichž přátelství zasáhne žena. Hudební spolupráce Iva Valentová. Asistentka režie Milena Andrejsková. Technická spolupráce Miloš Kot a Věra Fuchsová. Použitá hudba P. Šonka. Režie Michal Pavlík.
Osoby a obsazení: pan Štork (Jiří Sovák), pan Topič (Rudolf Hrušínský I.). Dále účinkují Marek Eben, Josef Somr, Josef Patočka, Jan Teplý, Soběslav Sejk, Jana Andresíková, Nina Divíšková, Pavel Rímský, Václav Sloup, Jiří Knot, Ladislav Županič, Daniela Bartáková, Vladimír Fuchs a Jan Truhlář.
Natočeno 20. – 24. 3. 1990 (R 2). Premiéra 10. 3. 1990 (Praha, 19:15 – 20:00 h.).
Pozn.: Původní název byl V našem městečku se na Vánoce neumírá. Je možné, že hra byla součástí cyklu Klub bizarních příběhů.
Guy de Maupassant. Pásmo z povídkové knihy V rodině. Překlad Dana Melanová. Připravil Miloš Holeček. Hudební spolupráce Mlhoš Kafka. Použitá hudba J. Gäde (Jealousy) a Pavel Kuhn (úprava směsi populárních melodií). Dramaturg M. Madry. Produkce Milena Andrejsková. Režie Ivan Chrz.
Účinkují Petr Nárožný, Soběslav Sejk, Nelly Gaierová, Iva Janžurová, Magdalena Reifová, Miloš Hlavica, Miroslav Saic, Zuzana Šavrdová, Martin Kolár a Monika Žáková.
Natočeno 1991. Premiéra 5. 5. 1991 (Praha, 21:00 – 21:30 h.) v cyklu Edice humoru.
Pozn.: Na scénáři uveden název Tentokrát Podivné dědictví, ve vysílání však jako Předčasné dědictví.
Francis Scott Fitzgerald. Pásmo z knihy Diamant velký jako Ritz. Překlad Zdeněk Urbánek. Připravila Š. Tyrolová. Hudební spolupráce Mlhoš Kafka. Asistentka režie M. Andrejsková. Dramaturg M. Madry. Režie Ivan Chrz.
Účinkují Miloš Hlavica, Zuzana Šavrdová, Jiří Prager, Jorga Kotrbová, Miroslav Saic, Martin Kolár, Petr Nárožný a Roman Zátka.
Natočeno 1991. Premiéra 22. 9. 1991 (Praha, 21:00 – 21:30 h.) v cyklu Edice humoru. Repríza 19. 7. 1996 (ČRo 2 Praha, 21:00 h.).
O“Henry. Pásmo z povídkové knihy Zpověď humoristova. Překlad Stanislav Klíma. Připravil Miloš Holeček. Dramaturg Ivan Rössler. Hudební spolupráce Mlhoš Kafka. Režie Ivan Chrz.
Účinkují Nelly Gaierová, Soběslav Sejk, Monika Žáková, Petr Nárožný, Miloš Hlavica, Miroslav Saic, Zuzana Šavrdová a Petr Hotmar.
Natočeno 1991. Premiéra 3. 11. 1991 (Praha, 21:00 – 21:30 h) v cyklu Edice humoru.
Powered by WordPress