Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Text předcházel stejnojmenný dokument České televize, který novinář společně se svojí ženou iniciovali a chtěli jím společnosti dát vzkaz a představu o problematice dětí s tímto duševním postižením a současně o vyčerpávající péči rodičů, kteří autistické dítě doma vychovávají.

„Od té doby se změnilo veřejné povědomí o tom, jakou může mít autismus podobu, v jaké skutečnosti jako rodina žijeme. Že spektrum autismu neobnáší jen lidi, jako je Rain Man, který v jisté legendě reprezentuje tuhle neurovývojovou poruchu mozku. A i na úrovni legislativy a státní správy se začala dít řada menších, ale důležitých aktivit,“ říká.

Otec třináctileté autistické Dorotky potvrzuje, že mnoho oblastí souvisejících se zdravím nebo zdravotním postižením nemá bez publicity a iniciativy občanů šanci na zviditelnění, tím také na pokrok, a lidé se zdravotními obtížemi na lepší kvalitu života.

Jak ho péče o dceru a rodinná situace s dvěma staršími zdravými dětmi přiměla věci měnit? „Myslím si, že zásadně. Aktuálně dokončujeme se ženou rukopis knížky, která by měla vyjít na podzim,“ říká o stále pokračujícím boji za rodiny s dětmi s autismem.

Dobrá a kvalitní péče a empatická podpora širšího kruhu lidí autistické dítě harmonizuje a stabilizuje. Petr Třešňák

Výchova autistického dítěte novináři změnila prioritu hodnot. „Změnila mě vnitřně, a zároveň významně unavila fyzicky i mentálně. Oba si se ženou připadáme starší, než je náš biologický věk. A vnitřně to funguje jako každá mezní situace, která vám přijde do života. Člověka to přivede k realitě, opustí ho spousta iluzí. Také vám to protřídí přátelství a vztahy na lidi, kteří s vámi vydrží a mají zájem na tom participovat, a na ty, kteří moc ne,“ říká a dodává:

„Je dobré se snažit změnit to, co se změnit dá. S tím ostatním se ale musíte smířit. Hodně mně v tom pomohla má žena, která je psychoterapeut,“ dodává.

Poslechněte si více o problematice autistických dětí. Novinář Petr Třešňák bude vysvětlovat další peripetie péče o svou dceru Dorotku, ale především bude mluvit o sociálním zázemí a státní zdravotní podpoře těchto dětí a jejich rodičů.

„Brzy budeme mít novou prognózu pro rok 2019, ale odhadujeme, že růst bude asi 3,3 %, takže o něco pomalejší než v loňském roce. Tempo pak očekáváme pořád solidní, s vysokou pravděpodobností bude ale pomalu zpomalovat,“ tvrdí guvernér Jiří Rusnok.

Pokud se prý dostaneme na tempo ekonomiky kolem 2,5 %, což odhaduje na rok 2020, tak přesně takový růst je i přes mírné ochlazení ekonomiky velmi zdravý a vlastně i žádoucí.

Málo lidí? To se dalších 10 let nezmění

Největší nářky dnes slýcháme od zaměstnavatelů, kteří upozorňují na velký nedostatek zaměstnanců. Co s tím? „Každá ekonomika, která začne pro nedostatek pracovních sil zpomalovat, snižuje svůj potenciál ekonomického růstu a omezuje dynamiku. Přesně to je i náš případ, ale ten hlavní problém je u nás demografický, a pak i dlouhodobá a už tradičně nízká nezaměstnanost,“ vysvětluje.

Taky proto je tady tak vysoké využití téměř každé pracovní síly, což v konečném důsledku znamená vyrovnaný, případně mírný přebytek rozpočtu veřejných financí. Zaměstnavatelé by si na to měli zvykat, protože se nějakého velkého množství lidí na pracovním trhu v nejbližších deseti letech nedočkají. Hlavní bariéra je podle Rusnoka fundamentální a demografická.

Hypotéky?

Jak se pak guvernér s odstupem času dívá na devizové intervence, které do české ekonomiky nakonec napumpovaly přes 2 biliony korun? Nezpůsobily pak i obavy z hypoteční bubliny, které vedly ke zvyšování úrokových sazeb?

„ČNB má za úkol udržovat růst cen blízko 2 % a pomáhat růstu ekonomiky. Krizí do roku 2013 jsme byli hodně zasaženi a právě díky intervencím jsme se z toho dostali tak rychle, navíc se nastartoval i velmi solidní růst. Díky tomu tady tak nebývalým způsobem rostou platy, a to i ty reálné. To nikde jinde neuvidíte.“

Podle zásad ekonomiky ale poptávka po bydlení (a hypotékách) zase souvisí s růstem ekonomiky. „Protože máte větší plat (i mzdu), tak si přece můžete dovolit vzít hypotéku. Kdybychom zásahy neudělali, tak jsme dál stagnovali, byla by tady blbá nálada a lidi by říkali, že jdeme na úroveň nějaké rozvojové země… Ostatně, i taková Itálie nemá problémy s hypotékami.“ Co pak ČNB chystá pro letošní rok v oblasti úrokových sazeb?

Úrokové sazby půjdou nahoru

„Je otázka, jak vysoké očekávané zpomalení ekonomiky nakonec nastane a jestli bude potřeba dál zvyšovat úrokové sazby. Nemá ale cenu teď spekulovat, jestli to bude jednou, dvakrát nebo třikrát za rok. Nějaké mírné zvýšení asi předpokládat lze, ale taky bude tempo zvyšování úrokových sazeb pomalejší než loni.“

Guvernér Rusnok ale rozhodně odmítá, že by nám hrozila nějaká hypoteční krize. „Nic podobného jako spektakulární hypoteční krize tady nehrozí. Nehrozí to, že by banky nezvládaly to, co si vzaly do svých knih… My i tento trh moderujeme, ostřiháváme potenciálně rizikové okraje, a taky proto se chováme tak obezřetně… Ale naše opatření zatím fungují,“ dodává.

Jaká opatření ČNB vlastně může používat a proč chce mít vlastní nástroj daný zákonem? Jak odhaduje hypoteční trh do budoucna a je země připravena na přijetí eura? Odpovědi si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus Michaela Rozsypala.