Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

27. 12. 2018

Holt skutek utek! (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 23:47

Zdeněk Matěj Kuděj v Litomyšli. Po stopách spisovatele a bohéma s historikem Martinem Boštíkem. Pochůzku doprovázejí ukázky ze vzpomínek místního kulturního činovníka a faráře Československé církve husitské Jaromíra Metyše. Připravil a režii má Miloš Doležal.

Účinkuje Miroslav Hanuš.

Natočeno 2018. Premiéra 29. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 10:00 h.; 49 min.) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava. Repríza 23. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Radiodokument; 8. 6. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.).

Lit.: Doležal, Miloš: Holt skutek utek! Po stopách spisovatele a bohéma Zdeňka Matěje Kuděje. In web ČRo 3 Vltava, 23. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Potutelně ironický úsměv, odřený kožený kabát, podkolenky, kožené okované boty, pevná hůl. A na zádech batoh a v něm buď houby, nebo bačkory a holení. Tak rázoval českomoravskou krajinou Zdeněk Matěj Kuděj (1881-1955).

Povídkář, veršotepec, herec bramborového divadla, překladatel Burroughsova Tarzana, redaktor, houbař, lékárenský praktikant, čistič střev na jatkách, myč nádobí v New Yorku, farmář v Kanadě, vězeň carské policie v Kyjevě. Celoživotní mimoběžec a outsider, který se do čítanek nemohl vejít. Nikdy se také neztotožnil s žádnou politickou ideologií, nacismus i komunismus mu byly odporné. Nejvíce toužil po svobodné nezávislosti.

„Tulákův domov – celý svět“ napsal si kdysi Matěj Kuděj do svého notesu. Jenže když se na konci 40. let minulého století začala přibližovat jeho sedmdesátka a zhuntované tělo se stále častěji naříkavě ozývalo, zatoužil Kuděj po pevném bodu. A tím se mu nakonec stalo město Litomyšl. Našel tam svoji ochránkyni Annu Soukupovou, která na místním národním výboru vymohla, že spisovateli byla přidělena světnička, postel a stůl v domě u Trkalů. Jakým zázrak pro milovníka alkoholu – Kudějovna poustevna se nacházela hned vedle hospody U černého orla!

Kuděj v té době píše vzpomínky na bohémské tahy s kumpánem Jaroslavem Haškem a zamýšlí sepsat svůj podrobný životopis. Není však přijat do Svazu spisovatelů pro kritické názory na Rusko. Píší se temná stalinská 50. léta. Kuděj – pokud má sílu – pravidelně obchází místní hospody, přátelí se s těmi, které komunistický režim odstavil na vedlejší kolej, vypráví o svých zážitcích z Ameriky a popíjí pivo a rum. A občas na nějakou účtenku či jídelní lístek napíše křivolaké verše. Třeba o tom, jak Matěje přepadává „veliký smutek“, jak se chce ve stáří polepšit a stejně nakonec  zjistí, že „skutek utek“. (…)

Portréty – František Čáp (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 22:17

Portréty věnujeme významnému českému filmovému režisérovi Františku Čápovi. Do práce mu významně zasáhly dvě totality: nacistická a komunistická. Ta první mu komplikovala natáčení, ta druhá jej rovnou odstavila od kamery. František Čáp skončil v emigraci a překvapivě dožil nikoli na západě, ale na jihovýchodě, ve Slovinsku. Jeho portrét připravil David Hertl.

Hovoří Eduard Burget.

Natočeno 2018.  Premiéra 27. 12. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 1. 1. 2020 (ČRo Plus, 4:33 h.); 12. 6. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.); 20. 8. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: Hertl, David: Režisér František Čáp. Babičku mu šestkrát zakázali a po sedmé povolili. In web ČRo Plus, 27. prosinec 2018  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Nezapomeň na zem, ze které jsi vyšla! Je to matka nás všech,“ říká postava Babičky Barunce v klasickém díle české literatury. Režisérovi filmového zpracování Babičky Františku Čápovi tato slova málem zlomila vaz. Jeho film šel totiž do kin v roce 1940.

Pro řadu z nás jsou vánoční a novoroční svátky spojeny se sledováním televize. Nabídka je přepestrá a možná se ve vysílání některého z programů objevila – nebo objeví – i filmová Babička. Nikoli ta z roku 1971 od režiséra Antonína Moskalyka, které někteří kritici vytýkají až náběh k přebarvenému kýči, ale ta trochu opomíjená černobílá Babička z roku 1940 Františka Čápa.

Ten si pro hlavní role vybral Terezii Brzkovou (Babička) a Natašu Tanskou (Barunka) a film natočil ve složitém období počátku druhé světové války. „Byl šestkrát zakázán a teprve po sedmé povolen,“ napsal v září 1945 režisér František Čáp (1913-1972), když se odvolával proti vyloučení ze Svazu českých filmových pracovníků kvůli údajnému „schvalování háchovské politiky a politiky Hitlera“.

Příběh Františka Čápa byl dlouho na okraji zájmu badatelů a teprve v posledních letech byl tento významný filmový režisér znovu „objeven“. Pravdou zůstává, že většina stručných biografických hesel věnovaných Čápovi se zpravidla nedostane dál, než ke konstatování jeho domnělé podpory antisemitismu a k neustálým dohadům o jeho sexuální orientaci.

Podpora antisemitismu?

Podpory antisemitismu se měl dopustit zařazením scény vyhnání Žida z vesnice do filmu Jan Cimbura z roku 1941 – sám Čáp ale tuto epizodu ve scénáři původně neměl a do filmu se dostala po nátlaku nacistických orgánů, dohlížejících na protektorátní film.

Naštěstí ale v poslední době vyšla řada publikací, ve kterých jsou Čápův život a jeho práce přiblíženy s větší objektivitou a s důrazem na téma, které se u nás příliš nerozebíralo: Čáp po odchodu do exilu do Spolkové republiky Německo pracoval nejen u našich západních sousedů, ale měl zcela zásadní zakladatelský vliv na kinematografii ve Slovinsku, kde dlouhá léta pracoval a také se tam usadil.

Filmoví kritici se shodují, že Čápovy filmy (k těm nejznámějším patří Noční motýl z roku 1940 v hlavních rolích s Hanou Vítovou a Svatoplukem Benešem – ano, tím Svatoplukem Benešem, který po konci války Čápa obviní z pronacistických výroků a způsobí mu tím značné problémy) byly na svou dobu řemeslně mimořádně kvalitně zpracované a plné inovátorských přístupů k práci s obrazem a s herci.

Je věčnou škodou, že slibnou kariéru nejprve rozkývala totalita nacistická a později zcela zadusila totalita komunistická. Nejen o tom mluví v pořadu Portréty historik Eduard Burget.

DokuVlna – Shot (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:00

Viola Tokárová. Dokument o životní cestě, hudbě, textech, každodenním zápase i o splnění snů českokrumlovského rappera, který si říká Shot. Dramaturgie Brit Jensen.

Natočeno 2018. Premiéra 26. 12. 2018 (ČRo Rádio Wave) v cyklu DokuVlna.

Lit.: Tokárová, Viola: Shot. Poslechněte si dokument o cestě rappera z pasti předsudků a sociálního vyloučení. In web ČRo Radio Wave, 26. prosinec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Svou živou rapovou scénu má i Český Krumlov. Dokumentaristka Viola Tokárová narazila na YouTube na klipy rappera Shota natáčené v historickém centru Krumlova i rozpadlých továrnách. Zaujaly ji svojí autenticitou a silnými obrazy života v sociálním vyloučení. Následovalo pozvání Shota na alternativní hudební festival a nakonec několikahodinový rozhovor o hudbě, rapu, drogách, rodině, lásce a víře v lidi, ze kterého vznikl audiodokument Shot.

Se Shotem jsem se seznámila náhodou. Má sestřenice pracovala v pizzerii a vyprávěla mi o jejich kuchaři, který rapuje. Podívala jsem se na jeho klipy a kromě skromné a pokorné povahy mě na něm zaujal smysl pro rytmus a přesné vystižení jeho životní reality, díky kterému se tak liší od jiných mladých rapperů s drsnými kecy o životě, který vůbec nezažili.

(more…)

Mistrz Piotr Pathelin (Mistr Petr Pathelin, 1948)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 16:53

Anonymní autor z 15. století. Rozhlasová úprava Adam Polewka. Režie Jerzy Walden.

Osoby a obsazení:  Pathelin (Zdzisław Karczewski), Wilhelmina (Maria Nochowicz), soukeník (Jerzy Walden), pastýř (Marian Słojkowski), soudce (Jerzy Bukowski), pacholek (Michał Mroczko).

Natočeno 1948. Premiéra 15. 8. 1948 (Radio Wrocław, 37 + 6 minut úvodu).

Pozn.: Anonimowa farsa francuska z XV wieku „Mistrz Piotr Pathelin“ (La farce de maître Pathelin, 1460) wykorzystuje motywy oszukanego oszusta i teatru w teatrze, bardzo popularnych w średniowiecznych komediach scenicznych.

Twórcy pierwszego polskiego przedstawienia w 1936 roku w krakowskim Teatrze Cricot przetransponowali je w rodzime realia. Tłumacz Adam Polewka posłużył się średniowieczną polszczyzną, a kwestie Pasterza napisał w gwarze podhalańskiej. Scenograf Piotr Potworowski nawiązał w dekoracji do miniatur z Kodeksu Behema i stworzył karykaturalne maski: Kupiec miał długi nos, Sędzia – kartoflany, a Adwokat – drapieżny.

Słuchowisko jest radiowym zapisem przedstawienia, wystawionego w ramach imprez wrocławskiej Wystawy Ziem Odzyskanych w 1948 roku.

Sny (2018)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 16:49

Maria Ewa Letki. Rozhlasová hra pro děti. Režie Andrzej Piszczatowski. Zvukový mistr Ewa Szałkowska. Hudba Barbara Dzięgielewska.

Účinkují Krystyna Froelich, Krzysztof Kumor, Witek Wysota, Jacek Kawalec, Kazimierz Wysota, Stanisława Celińska, Joanna Ładyńska, Adam Bauman, Wiktor Zborowski.

Natočeno 2018.

Tomcio Paluch (Paleček, 1978)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 16:47

Jacob a Wilhelm Grimmové. Pohádka. Rozhlasová dramatizace Antoni Marianowicz. Hudba Ryszard Sielicki. Realizace Zofia Gajewska. Režie Wiesław Opałek.

Osoby a obsazení: vypravěč (Andrzej Bogucki), Walentowa (Teresa Lipowska), Walenta (Bogusz Bilewski), Paleček (Anna Skaros), kouzelník (Jan Matyjaszkiewicz), maršálek (Janusz Zakrzeński), první loupežník (Zygmunt Listkiewicz), druhý loupežník (Jerzy Tkaczyk), náčelník (Zbigniew Kryński), oficíři (Rudolf Gołębiowski, Włodzimierz Panasiewicz), poručík / Paleček (Józef Nowak), Dorotka (Halina Rowicka), hlídka (Jerzy Wicik), lokaj (Aleksander Gąssowski).

Natočeno  1978 (35 minut).

Fabryka muchołapek (Továrna na mucholapky, 2016)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 16:40

Andrzej Bart. Rozhlasová hra. Zvukový mistr Andrzej Brzoska. Režie autor.

Osoby a obsazení:  soudce (Marian Opania), host (Joachim Lamża), advokát (Sławomir Orzechowski), Adam (Olaf Linde-Lubaszenko), Dora (Anna Karczmarczyk), Korczak/Biebow (Szymon Kuśmider), Kronsztad (Andrzej Walden), Schtolz (Krzysztof Wakuliński), Hannah Arendtová (Danuta Stenka), Janina (Irena Karel).

Natočeno 2018. Premiéra 12. 6. 2016 (Polskie Radio Trójka, 21:05 h.).

Pozn.: „Fabryka muchołapek“ jest powieścią Andrzeja Barta, którą zdecydował się adaptować, tworząc, jak mówi, zaledwie „wypisy“ z tej wielowarstwowej powieści o Chaimie Rumkowskim – „szefie“ łódzkiego getta.Jego „fabryka“ „świetnie prosperowała“ (najdłużej podobno istniejące getto żydowskie). Finał wszak „projektu“ Rumkowskiego był tragiczny, a on sam przeszedł do „czarnej legendy“. W słuchowisku występują zarówno postaci fikcyjne, jak i historyczne; to rodzaj fantazji na temat odbywającego się sądu nad nieobecnym na rozprawie głównym bohaterem opowieści. (anotace)

Lit.: Marcinik, Barbara – Dorosz, Wojciech:  „Fabryka muchołapek“ Andrzeja Barta w Trójce. In web Polskie Radio, 9. 6. 2016 (článek). – Cit.: Autorskim słuchowiskiem Andrzeja Barta (na podstawie jego powieści) wchodzimy w nowy sezon na „Scenie teatralnej Trójki“.

Festiwal Dwa Teatry w Sopocie (w tym roku od 23 do 25.05) stanowi dla nas umowną granicę między kolejnymi sezonami. Autor scenariusza i reżyser czerwcowej premiery na STT wcześniej zrealizował m.in. „Boulevard Voltaire“ (zarówno słuchowisko, jak i spektakl Teatru Telewizji) oraz „Bezdech“ (na obu scenach: radiowej i telewizyjnej). „Fabryka muchołapek“ jest powieścią Andrzeja Barta, którą zdecydował się adaptować, tworząc, jak mówi, zaledwie „wypisy“ z tej wielowarstwowej powieści o Chaimie Rumkowskim – „szefie“ łódzkiego getta. (more…)

Supernova Live (2016)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 16:34

Sandra Szwarc. Rozhlasová hra. Režie Waldemar Modestowicz. Zvukový mistr Maciej Kubera. Hudba Tomasz Obertyn.

Osoby a obsazení: Mc Osiedle (Paweł Ciołkosz), Laska (Olga Sarzyńska), vypravěč Kroniky (Piotr Grabowski), Twardowski (Przemysław Sadowski), Edyta (Katarzyna Dąbrowska), Leokadia (Monika Węgiel), velitel (Mirosław Zbrojewicz), pes (Karol Dziuba), dítě (Bernard Lewandowski).

Natočeno 2016. Premiéra 13. 11. 2016 (Polskie Radio Trójka).

Lit.: anonym: Listopadowa „Scena teatralna Trójki“. In web Polskie Radio, 12. 11. 2016 (článek). – Cit.: Przedstawiamy kolejny debiut na trójkowej scenie i kolejne muzyczne słuchowisko. „Supernova Live“ Sandry Szwarc to czarna komedia napisana w rytmie rap, zainspirowana kryminalną legendą Nowej Huty.

Akcja sztuki dzieje się na przełomie lat 40. i 50. XX wieku. W ogniu rewolucyjnych przemian (wymuszonej urbanizacji i wzmożonej industrializacji) rodzi się nowe miasto: „kute na siłę, kiłę i mogiłę“ przez: „las rąk narodowych“. U stóp monumentalnego pomnika Lenina i tuż obok starego grodu Kraka, rozbłyska gwiazda socjalizmu: „miasto, nówka sztuka, nówka huta“, w którym grasują „bestie z Hadesu“ i trup ściele się gęsto. Absurdalne śledztwo, rodem z kryminałów klasy D, prowadzi niedorzeczny bohater: „sierżant lwie serce ukuty ze stali narodowej“. (more…)

Příběhy slavných – Radim Hladík 1/5 (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:27

Scénář Tomáš Mrzena. Režie Markéta Jahodová. Hudební spolupráce Jiří Litoš. Dramaturgie Filip Lukeš.

Osoby a obsazení: Radim Hladík (Jan Hartl), kartářka (Jana Stryková).

Natočeno 2018. Premiéra 1. a 2. dílu 27. 12. 2018 (ČRo 2 Praha, 9:45 – 9:55 h.).

Lit.: Kuchyňková, Zdenka: Do Blue Effektu jedině s „modrou“. Příběhy slavných: Radim Hladík. In web ČRo 2 Praha, 27. prosinec 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.:  Blue Effect založil na konci roku 1968 Vládimír Mišík s kamarády a brzy z Matadors přetáhli i Radima Hladíka. Mišík vymysleli  název: každý člen kapely musel mít modrou knížku, díky níž se vyhnul vojně. Radim Hladík modrou dostal díky natrženému lymfovodu v dětství, a z toho plynoucích srůstů na plicích. Jelikož byl druhý člověk na světě, který takové zranění přežil, nikdo z doktorů netušil, jestli je takový následek skutečně možný. (more…)

Noční Mikrofórum – Edgar Dutka (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:21

Host Edgar Dutka, spisovatel, vysokoškolský pedagog. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Zuzana Maléřová. Pořad není vysílán živě.

Natočeno 2018. Premiéra 28. 12. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h). Repríza 12. 7. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress