John Donne. Slova ze sna a do snů. Text anglického básníka, mladšího současníka Shakespearova Překlad Hana Žantovská. Připravil Rudolf Matys. Režie Petr Mančal.
Účinkuje Kajetán Písařovic.
Natočeno 2018 (?). Premiéra (?) 30. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 0:05 h.). Repríza 10. 11. 2019 (ČRo 3 Vltava, 0:00 h.).
Host MUDr. Vladimír Vogeltanz, etikoterapeut. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Magdalena Švecová. Pořad není vysílán živě.
Natočeno 2018. Premiéra 29. 12. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Jaká je péče o předčasně narozené děti? S jakými zdravotními problémy se některé z nich potýkají? A proč jsou inkubátory v motolské nemocnici vybaveny kamerami? Zuzana Burešová se zeptá MUDr. Miloše Černého, primáře neonatologického oddělení Gynekologicko-porodnické kliniky 2. LF UK a FN v Motole.
Natočeno 2018. Premiéra 29. 12. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 23:05 h.).
Osip Mandelštam. Překlad Jiří Kovtun. Vybral a k 80. výročí básníkovy smrti připravil Petr Veselý. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Účinkují Jana Štvrtecká a Martin Siničák.
Nastudovalo Brno v roce 2018. Premiéra 29. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.) v cyklu Svět poezie. Repríza 10. 12. 2023 (ČRo Plus, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie.
Historie Plus vás zavede do extrémně studeného ledna roku 1979. Rychlý pokles teploty tehdy způsobil energetickou i dopravní kalamitu prakticky v celé zemi. Mezi úsporné opatření patřily například uhelné prázdniny ve školách, které naposledy zažili školáci v dobách nacistické okupace. Tehdejší situaci mapovala Kateřina Havlíková. Zvuk Jiří Slavičínský. Režie Yvona Žertová.
Ze záznamů hovoří hlasatelka Květa Tůmová, František Šopko z Hydrometeorologického ústavu, Pavla Štajgrová, hlasatelé Jan Rosák a Jiřina Krupičková, Vladimír Fišer, redaktor Václav Klement a další.
Natočeno 2018. Premiéra 29. 12. 2018 (ČRo Plus, 20:33 h.). Repríza 1. 1. 2026 (ČRo Plus, 7:34 h.).
Lit.: Havlíková, Kateřina: Mrazy v lednu 1979 – cokoliv, jen ne prázdniny. In web ČRo Plus, 29. prosinec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na Silvestra roku 1978 poklesly teploty z mnohde plus 15 stupňů Celsia i na mínus 20 stupňů. Namrzly silnice, zmrzly dodávky uhlí, někteří nerozjeli auta.
Život v tehdejším Československu se jakoby zastavil. Následující události se mnohým zapsaly do paměti jako takzvané uhelné prázdniny.
„Ta naše situace není zrovna příjemná,“ vyprávěl tehdy Československému rozhlasu železničář Josef Gajdica. „31. prosince nám z oblohy začal padat doslova led. Led, který obalil veškeré naše stacionární zařízení a vytvořil nám tak nepříznivé podmínky, že jsme měli velmi mnoho problémů udržet alespoň minimální chod nákladní dopravy, ale také minimální chod osobní přepravy. Naši pracující museli oslavit Silvestra na pracovišti, stejně tak Nový rok. Noční směnu z Nového roku na dnešní den, a bude to zřejmě ještě několik dní, kdy celá řada pracovníků bude muset nasazovat volna, aby byly dány do pořádku všechny naše prostředky.“
Mráz poškodil elektromotory přestavníků, výhybek, lomy kolejnic, lokomotivy nemohly vyjet z dep a stanic. A nejen dopraváci měli problém. Mráz poškodil i hutě.
Dušan Hrnčiřík z těch ostravských informoval: „Poklesy teplot, které se projevily v posledních dnech, nám samozřejmě zkomplikují plnění úkolů na koxo-chemickém závodě vysokých pecí v ocelárně, všeobecné válcovně a energetice. Intenzivně řešíme vzniklé situace a můžeme s uspokojením konstatovat, že za dnešní ranní směnu jsme dali našemu národnímu hospodářství hodnotu ve výrobě zboží ve výši více než deseti milionů korun, o což se přičinil kolektiv cirka těch deseti tisíc novohuťáků, kteří dneska na ranní směnu do hutí nastoupili.“
Tehdejší média ale neváhala informovat o snahách plnit plán pětiletky. Samozřejmostí byly zvláštní směny, brigády, dobrovolné výpomoci. V čele pozornosti byla obětavost lidí, jejich ztráta volného času na úkor obnovení dodávek energií, surovin, výroby a zboží tam, kde bylo potřeba. Do obnovení chodu se zapojila i armáda.
„Někteří cestující nám pomáhají při rozjezdech. To znamená, že nám podsypávají kola. To je v kopcích, kde máme zastávky. Nebo nám cestující pomáhají tlačit, když už jsme blízko chodníku a nemůžeme se odlepit. Sami vidí, že ta situace je taková, jaká se vyskytla v posledních dnech. A přesto nám nedávají vinu. Litují nás, že v takovém počasí musíme pracovat,“ řekl tehdy pražský řidič autobusu Václav Bierhanzel.
Řidiči veřejné dopravy si ale stěžovali na ostatní účastníky provozu. Za nepravidelností dopravy viděli i osobní auta, nákladní vozy a auta s vleky. Ty se jim podle jejich slov pletly do cesty, překážely v blízkosti zastávek i neobratnou jízdou ucpávaly silnice.
Kvůli omezenému přísunu energií a surovin pro výrobu tepla musela vláda přistoupit k několika opatřením. Omezila veřejné osvětlení, provoz Československé televize, vytápění veřejných kulturních a sportovních budov a také škol.
5. ledna Jan Rosák ve vysílání oznámil: „V důsledku obtížných klimatických podmínek a energetické situace vyhlašují ministerstva školství České a Slovenské socialistické republiky pro všechny typy škol včetně vysokých, školní prázdniny. Počínaje pondělkem 8. ledna, prozatím do 14. ledna 1979. Na učilištích se pro toto období přerušuje pouze teoretická výuka.“
Volno nakonec trvalo tři týdny. Družiny ale mnohde zůstaly otevřené. Na vysokých školách ale ze začátku pocítili volno jen stěží. Bylo totiž zkouškové období a studenti se učili povětšinou doma.
Na dodržování omezení ve vytápění dohlížely zvláštní komise, které často odhalovaly prohřešky. A média o tom neváhala informovat.
Kritiku schytalo i České vysoké učení technické na Karlově náměstí. „Nebyly zde v plném rozsahu dodrženy všechny regulační opatření v odběru elektrické energie,“ prohlásil ředitel krajské pobočky energetické inspekce v Praze Václav Kindl. Kontrola se dotkla více než stovky podniků a proti regulačnímu stupni patnáct se provinily například i ČKD Kutná Hora nebo Bateria Slaný.
Inspekce ale našly prohřešky i u třeba kulturních domů, kde provozovatelé vytápěli místnosti na víc než povolených 16 stupňů.
Uhelné prázdniny skončily 29. ledna. Kvůli zameškané výuce se děti nedočkaly jarních prázdnin, které se ten rok prostě nekonaly. Československo se ale s následky silných mrazů potýkalo ještě několik dalších týdnů, snad dokonce lze říct i měsíců. Země byla tou dobou surovinově závislá na uhlí, nepříznivě ji ovlivnila i druhá ropná krize. Už tehdy se projevila zastaralost tehdejší výroby, často neefektivita, surovinová nákladnost i přílišná orientace na těžký průmysl.
A na konci toho všeho přijala vláda jen minimum preventivních opatření. Jedním z nich bylo například znovuzavedení střídání zimního a letního času.
Komentáře k operám i jiným skladbám, které se v anketě ČRo Vltava Kánon 100 umístily v druhé polovině první desítky. Pořad připravil Boris Klepal.
Natočeno 2018. Premiéra 29. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19:00 – 20:00 h).
Jazz doprovází poezii, poezie doprovází jazz. Zima, sníh a mráz v díle českých básníků přelomu 19. a 20. století. Připravil Petr Adámek. Režie Vít Vencl.
Účinkují Marek Němec, Miloslav König a Dalimil Klapka.
Natočeno 2018. Premiéra 29. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 18:00 h.; 29 min) v cyklu Jazzový podvečer.
Jiří Hájíček. Povídka inspirovaná životem malíře Egona Schieleho a jeho pobytem v Českém Krumlově. Připravil Dominik Mačas. Režie Jakub Doubrava.
Účinkuje Andrea Mohylová a Jiří Hájíček.
Nastudovala Plzeň v roce 2018. Premiéra 29. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h) v cyklu Klasická povídka. Repríza 23. 4. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 8. 2. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Mačas, Dominik: Jiří Hájíček: Skica dvou dívek. In web ČRo 3 Vltava, 29. prosinec 2018 (článek). – Cit.: Povídka inspirovaná životem malíře Egona Schieleho a jeho pobytem v Českém Krumlově.
Jednou z desítek milionů obětí pandemie španělské chřipky v roce 1918 byl i tehdy sedmadvacetiletý Egon Schiele, jeden z nejtalentovanějších a také nejprovokativnějších malířů své doby. V Klasické povídce si připomeneme některé epizody ze Schieleho bouřlivého života, zejména jeho návštěvy v Českém Krumlově, odkud pocházela jeho matka. Těmito skutečnostmi se nechal inspirovat spisovatel Jiří Hájíček k napsání povídky Skica dvou dívek (tužka na papíru).
Poklad nejsou jen zlaté mince, ale také gramodesky a nahrávky. Filip Šír se věnuje digitalizaci zvukových dokumentů v Národním muzeu, ale vedle technologie zná také příběhy archivních objevů. Kam se chodí pro zvukové rarity? Co se našlo na půdách kdysi českých domů v americkém Chicagu? A co udělat s deskami, když je najdeme v šuplíku po prababičce? Zeptá se moderátorka Patricie Strouhalová.
Natočeno 2018. Premiéra 29. 12. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Lit.: Škoulová, Tereza – Strouhalová, Patricie: Byli jsme zajímavou zemí, která vydávala skvosty, říká Filip Šír, hledač starých nahrávek. In web ČRo 1 Radiožurnál, 29. prosinec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Patricie Strouhalová si se svým hostem povídala o pokladech orální historie: starých gramodeskách nebo nahrávkách na starých páscích. Koordinátor digitalizace zvukových dokumentů v Národním muzeu Filip Šír vyprávěl příběhy archivních objevů, především v Americe, kde žili čeští krajané.
Některé z těchto příběhů najdete v knize Krajané za velkou louží. Třeba ten, jak se podařilo objevit nejstarší nahrávky pro krajany v USA z roku 1903. „Vědělo se o nich už od 70. let, ale nemohli jsme je najít. Tři roky jsem intenzivně spolupracoval s Kongresovou knihovnou a nakonec se to podařilo,“ usmívá se Filip Šír.
Připravili Eliška Pilařová a Pavel Krejčí. Návraty do rodného kraje Karla, Josefa a Heleny Čapkových – vzpomínky, vyprávění, svědectví. V pořadu hovoří Eva Hylmarová – kustod památníků Čapků v Malých Svatoňovicích, PhDr. Jana Nešněrová – etnografka, ředitelka úpického muzea, malíř Pavel Brázda – vnuk Heleny Čapkové, sochařka a malířka Věra Nováková a historička Marcela Strachotová.
Dále účinkují Dagmar Novotná a Pavel Novotný.
Natočeno 2018. Premiéra 29. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h). v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava k 80. výročí úmrtí K. Čapka. Repríza 25. 12. 2023 (ČRo Plus, 17:00 h.) k 85. výročí úmrtí K. Čapka; 25. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:00 – 9:00 h.) k úmrtí Karla Čapka.
Powered by WordPress